Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 122. schuze (obsah, prilohy) | Sobota 4. prosince 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

204 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri Bechyne, dr Czech, dr Cerny, dr Derer, dr Kalfus, dr Krofta, inz. Necas, dr Spina, dr Sramek, Tucny, dr Zadina, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci dr Mikyska, dr Zadera.

Mistopredseda Kosek zahajil schuzi v 10 hod. 56 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli: na dnesni den posl. Dubicky, Fuscic, Nickerl, Schmidke, Stangl.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr Dominik.

pred schuzi: Navrhy tisky 1153 az 1155 prikazany vyboru iniciativnimu.

Predsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 120. schuzi snemovny projevy ohrozujici bezpecnost statu z reci posl. inz. Richtera.

Mistopredseda Kosek (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jest:

Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 1100) statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona na rok 1938 (tisk 1140) a rozprava o prohlaseni ministra financi ucinenem ve 114. schuzi poslanecke snemovny dne 9. listopadu 1937.

Zpravodajem jest pan posl. Remes.

Budeme pokracovati v podrobne rozprave o statnim rozpoctu na rok 1938, a to o treti casti, to jest o casti hospodarske, dopravni a financni, zacate ve vcerejsi 120. schuzi snemovny.

K teto casti jsou prihlaseni jeste recnici: na strane "proti" p. posl. Kundt; na strane "pro" p. posl. dr Markovic.

Udeluji slovo prvemu recniku na strane "proti", p. posl. Kundtovi.

Posl. Kundt (nemecky): Damy a panove!

Prehledneme-li pri zaveru rozpravy o statnim rozpoctu na rok 1938, jak se ve vyboru a se v plenu vyvijela diskuse a predevsim, ktere problemy byly v diskusi v popredi, pak musime konstatovati, ze vlastne az na nekolik recniku, ale nikoliv v diskusi mezi recniky, nemela hlavni ukol starost o otazku, v jake mire jest jeste obyvatelstvo schopno nesti tato velka bremena, ktera mu uklada statni rozpocet, nybrz ze mela opet - nehlede k zahranicnepolitickym problemum, ktere ovsem casto ustupovaly do pozadi - hlavni ukol predevsim narodnostni otazka statu.

Diskuse ukazala, ze pres usili pana predsedy vlady behem roku nepokrocilo reseni narodnostniho problemu v zasade ani o krok. Mohli jsme se sve strany spise dokazati, ze se vyvoj dal v jednotlivostech jak v praxi. tak v zasadach, vlastne spise k horsimu nez k lepsimu. Ani recnici z koalice nemohli prvni den v teto snemovne narodnostni problem opominouti a dovolim si zabyvati se nekterymi vyroky techto panu recniku. Ukazalo se behem mene vznesene urovne pozdejsi debaty proti prvnimu dni, ze se i slovensky problem tak vystupnoval, ze se dosti znacne rozvinul temperament. Nechceme se vmesovati do slovenskych rodinnych zalezitosti s ceskym narodem. (Ruzne vykriky. - Mistopredseda Kosek zvoni.) Konstatuji pouze, ze slovensky problem jest ve state prave tak malo vyresen jako ostatni narodnostni problemy. (Ruzne vykriky. - Hluk.)

Mistopredseda Kosek (zvoni): Prosim o klid.

Posl. Kundt (pokracuje): Nas zajima predevsim nemecky problem ve state. Jsou zde ruzne vyroky, ke kterym musime opet zasadne zaujmouti stanovisko.

Beru nejprve vyrok kol. F. Richtra z ceske strany nar. socialisticke, ktery se obratil proti kamaradovi dr Roschovi takovym zpusobem, jako bychom meli zajem na tom, siti svar a nenavist mezi Ceskoslovenskou republikou a sousedni Nemeckou risi. Posl. F. Richtr konstatuje, ze odmita se vsi rozhodnosti nazor, jako by nase zahranicni politika byla zalozena na nenavisti k nasemu severnimu sousedovi a doplnuje to tim, ze konstatuje (cte): "Jsme naopak vzdy ochotni upraviti k tomuto nasemu sousedovi pratelsky a sousedsky pomer s podminkou, ze k tomu svoli nasi spojenci a s ohledem na nase mezinarodni zavazky". Tesi nas, ze prave posl. F. Richter ze strany, jejiz tisk vsak neni vzdy naplnen timto pocitem, toto konstatuje, ze bychom se meli snaziti o pratelsky a sousedsky pomer a ze nenavist nemuze urcovati politiku.

Dostava se vsak do rozporu, rika-li, ze jest pratelsky pomer k sousedni risi mozny jen s podminkou, ze k tomu svoli nasi spojenci. Hledime-li na pomer spojencu Ceskoslovenske republiky, obzvlaste jednoho spojence, totiz Ruska, k Nemecku a naopak, musi nam byti jasno, ze Rusko ve svem dnesnim usmerneni neda nikdy svoleni k pratelskemu pomeru k sousednimu statu. Jest to take v rozporu s konstatovanim, ktere opetovne ucinil v zahranicnim vyboru pan ministr pro veci zahranicni . . . . (Posl. F. Richter: Pane kolego, rekl dr Rosche, ze politika Cechu vuci Nemecku jest zalozena na nenavisti, ci nerekl? O to mne jde, ponevadz je to stvani nasich Nemcu proti ceskemu obyvatelstvu a Nemecke rise proti Ceskoslovenske republice! - Posl. dr Rosche [nemecky]: Ale pane kolego, vy jste mou rec vubec necetl, jinak byste nemohl neco takoveho vubec rici, prineste sem tu rec!)

Jde tu o konstatovani, ze take oficielni zahranicni politika statu opetovne zduraznila, ze Ceskoslovenska republika dela nezavislou politiku. Dela-li Ceskoslovenska republika nezavislou politiku, nemuze byti tedy cineno pratelstvi k jinemu statu zavislym na statech tretich. Zde jest hlavni vec, na kterou klademe vahu, aby se Ceskoslovenska republika pokusila, s ohledem na sve vlastni zajmy a s ohledem na zajmy sveho obyvatelstva, upraviti konecne patricny pomer k Nemecku, aby vysla ze seskupeni, ktere vy sami neoznacujete za stastne. (Potlesk poslancu strany sudetskonemecke.)

Abychom tento pomer nalezli, pri vsi vedomosti o tom, ze se suverenni staty spolu bavi a treti se takovych zabav nemohou primo zucastniti, jest podstatne, aby byl predevsim vyresen narodnostni problem ve state.

Tu nejprve poznal kol. Bergmann, ovsem s ohledem na statni rozpocet, nutnost, ze jest treba psychologicke pripravy ceskoslovenske verejnosti na statni rozpocet a na ukony, kterych vyzaduje pro obranu statu. Zada systematicky promyslenou propagandu. To jest uplne spravne, ale nestaci jen pomoci propagandy uciniti obyvatelstvo obetavym pro vse, co se od neho bude zadati. Jest spise nutne, aby nastala psychologicka priprava v tom smeru, aby byly odstraneny pomery, ktere znemoznuji, aby veskere obyvatelstvo dospelo k onomu pomeru ke statu, ktery jest nutny, aby byly vase predpoklady zajisteny. (Potlesk.) Budete-li delati pouze propagandu, pak budete moci ukazovati veci pouze na povrchu, navenek, jako vyresene, ackoliv i v Londyne, jak jste zpozorovali, se temto vecem jiz neveri. Nebudete vsak nikdy moci planem propagandy zmeniti vnitrni zaujeti a psychologicky predpoklad. Nebot lide se neupoutaji propagandou, nybrz tim, ze se vnitrne zaujmou, a to se muze stati jen tak, ze se berou tak, jak jsou a jsou-li Nemci, tedy jako Nemci a vnitrne take uspokojeni jako Nemci. (Posl. B. Kohler [nemecky]: To vasi podnikatele s delniky necini! - Posl. dr Neuwirth [Nemecky]: Jiz opet tovarnici!) Nechte ho, zda se, ze byl najat od predsednictva snemovny za domaciho kriklouna.

Kol. Hampl videl veci ponekud klidneji, tim ze poukazal. ze problem spoluprace v republice neni lehky, "budou-li ovsem panove - to jest namireno na nasi adresu - sledovati nyni vetsinou ony cile, ktere dnes maji". To jest spravne, problem spoluziti v nasi republice neni lehky. Avsak takove problemy se nedaji resiti takovym lehkym zpusobem a povazuji za ponekud snadny zpusob zadati jen, aby se ostatni, se kterymi chcete ziti, vzdali svych cilu. Nemam za to, ze nam tim chtel kol. Hampl prisuzovati, podle vzoru pana kol. Stranskeho, cile iredentisticke, nybrz mam za to, ze tim minil jen nase vnitropoliticke cile; tyto vnitropoliticke cile jsme vysvetlili tak jednoznacne, ze by mely byti jasne a zname. V cem spocivaji? Spocivaji v tom, aby byla nejprve v ramci normalniho spravniho aparatu a v jeho pusobnosti a praxi skutecne zajistena rovnopravnost narodu take bez rozdilu stranicke prislusnosti. Vedli jsme ve svych dosavadnich recich a take v teto debate uplne konkretnim materialem dukaz, ze ani v normalnim aparate dnesniho radu administrativy neni zajistena rovnopravnost. Dosud na tuto tribunu nevstoupil ani jediny recnik, ktery by vyvratil jen v nejmensim jediny z naseho ciselneho materialu, nase skutecnosti, ktere jsme zde prednesli, konkretnim protidukazem. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.) Jsme naprosto ochotni diskutovati o tom, jak dalece jest spravne to, co pravime, protoze vime, ze rikame jen to, co take muzeme dokazati jak zde, tak pred celym svetem. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.)

A nyni jinou vec. Nas dalsi cil jest vsak nejen, aby byl zjednan poradek v ramci soucasne administrativy ve smyslu zasady rovnopravnosti narodu a statnich obcanu, nybrz aby byl nad to problem resen jako celek, ponevadz se ciste administrativni reseni neukazalo od pocatku statu, tedy behem 19 let, resenim narodnostniho problemu.

Mohli jsme se pri tom stran otazky, jak ma byti resen narodnostni problem, jake jest mozne reseni v ramci stoleteho narodnostniho boje, odvolati na nikoho jineho nez na nynejsiho presidenta republiky, ktery sam ve svych pracich jako vedec pred valkou rekl, ze narodnostni otazku muze rozresiti jen autonomie narodu ve state, a tam dokazal, ze se) jednota Cech - protoze se specialne zabyval Cechami - autonomii nerusi; tam dokazal, ze reseni narodnostniho problemu cestou autonomie jest reseni demokraticke, takze tim vyvracime take vsechny, kteri stale prichazeji a tvrdi, ze porusujeme jednotu statu, pokousime-li se o reseni cestou autonomie a ze jest nedemokraticke, pokladame-li autonomni re- seni za nejlepsi a nejstastnejsi ve state. (Posl. Beuer [nemecky]: V Polsku a v jiznim Tyrolsku Hitler nezada autonomii!) My mame delati politiku v Ceskoslovensku, vy ji delate v celem svete! (Posl. Zischka [nemecky]: Spravne! V Ceskoslovensku!)

Vyslechli jsme zde radu projevu mineni o pokusu provedenem v tomto roce, o reseni z 18. unora, tyto projevy mineni vrcholily na jedne strane - a to s uspokojenim konstatujeme - jak v rozpoctovem vyboru, tak v plenu take se strany nemeckych vladnich stran v kritice 18. unora tak dalece, ze konstatovaly, ze 18. unor nebyl proveden v te mire, jaka byla vubec mozna, a ze byl s ruznych stran a urcitych mist neprimo sabotovan. To rekl jak kol. Jaksch, tak kol. Bohm, to rekl kol. Kunz a to rekli take ostatni kolegove az po kolegu Schluscheho. Jen vcera kol. Jaksch pojednou obratil a myslel, ze musi svou povest, ktera se snad stala u nekterych koalicnich kolegu nejistou, opet napraviti a prohlasiti se reci bez koncepce jednak pro Moskvu a jednak. ze musi zde, s tohoto mista poniziti mrtveho, coz musi byti odsouzeno prave s hlediska humanniho socialismu, ktery propaguje. Dale se tim nebudu zabyvati.

Hlavni diskuse byla o tom, ze se otazka pomernosti zda byti nevyjasnenou otazkou mezi nemeckymi vladnimi stranami a ceskymi koalicnimi stranami, nebot zatim co na pr. mluvci nejvetsi koalicni strany kol. Beran kladl hlavni vahu na to, aby byli v nemeckych obcich zamestnani cesti urednici, meli ostatni mluvci nemeckych vladnich stran daleko sirsi pojeti o reseni 18. unora, nez aby meli dostati predevsim cesti hranicari v nemeckem uzemi nova mista v nemeckych obcich. Zde musi byti jednou receno neco jasneho - take proto, aby se spatne nevykladalo, jestlize jsme positivne hlasovali pro resoluci koalice stran urcitych provadecich forem 18. unora - jak si predstavujeme klic obyvatelstva. Nejde to tak, jak se zda, ze si to predstavuje koalice, ze by se proste pouzilo formalne klice obyvatelstva podle procenta obyvatelstva statu, tedy neco vice nez 22 % Nemcu, at maji tito Nemci sluzbu kdekoliv. Nejde jen o to, nybrz jde predevsim o to, aby v nemeckych oblastech provadeli spravu pro stat Nemci a aby byl klic obyvatelstva proveden podle jedine prirozene zasady, aby mel a mohl miti platnost klic obyvatelstva teritorialniho okruhu pusobnosti dotycneho uradu neb institutu. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.) Nebot mame-li asi 20 % veskerych, primych a neprimych statnich zamestnancu v okresich: Liberec, C. Lipa atd. a tim dostava tedy ceske obyvatelstvo kolem 80 %, tim neni vyresen narodnostni problem. Jest rozresen jen tehdy, kdyz vykonava spravu pro stat takovy urednik, ktery pochazi z okruhu pusobnosti teto oblasti, ktery jest spojen s obyvatelstvem, jeho utrpenim a jeho psychologickymi pomery. Proto pravime: V nemeckem uzemi jest pouziti klice obyvatelstva, avsak jen teritorialniho okruhu pusobnosti uradu. A ma-li byti proveden 18. unor podle klice 22ÿ4 % u vysokych mist statu, pak se to ma stati konecne v ministerstvech. Nemame v ministerstvu skolstvi a nar. osvety ani jedineho systemisovaneho nemeckeho urednika. Proto ma ministr, ktery se rovnez usnesl na teto resoluci z 18. unora, ve svem oboru predchazeti prikladem, aby se mohla nizsi mista riditi podle tohoto vzoru. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.) Nechci mluviti o ostatnich zamestnancich, kde prislusi sotva 5 % urednictva ve vsech ministerstvech a sotva 1/2 % nizsich zamestnancu k nemecke narodnosti.

A nyni k nemeckym obcim, ktere maji take ceske obyvatelstvo. Nezapomente, ze ceske mensiny nevyrostly prirozene, ze tu byly roku 1918 v mensi mire nez dnes, ze vznikly casto presazovaci politikou a ze proto nemohou miti lide, kteri nepochazeji odtud, kde bydli, stejny narok jako ti, kteri odtamtud pochazeji. Chceme dati hranicarum to, co jim patri, a chteli bychom jen, aby meli naseho ducha a take nam ponechali, co jest nase (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.)

Reknete mi jako Prazane, zamestnavate pro 40.000 prazskych Nemcu na magistrate nemecke uredniky? Nedovolite ani, aby se mohlo na prazskem magistrate mluviti nemecky, aby mohli nemecti obchodnici vyvesiti napisy v nemecke reci atd. Mohu vam uvesti z nejnovejsi doby pripad, ktery dokazuje, jaky duch v Praze prevlada. Tu zadala nemecka skola, aby mohly deti jezditi do skoly s 50 halerovymi listky i kdyz jsou starsi nez 10 let a tu rekli skolnimu rediteli, ze maji deti choditi do ceske skoly, nemuseji jezditi tak daleko, jdou prece kolem ceske skoly. Odstrante v Praze tohoto ducha a dejte nam v Praze, v Plzni, v Brne, v Ostrave a vsude, kde bydleji Nemci v ceskych mestech, nemecke uredniky v mestske sprave a dame si rici, abychom Cechum dali take ceske uredniky tam, kde jsou Cesi v mensine.

Avsak tim, ze rikate, aby bylo Nemcum 18. unorem odnato jeste vice pracovnich mist a aby byli zamestnani cesti urednici v nemeckych obcich, zatim co my nedostaneme u statni spravy v nemeckem uzemi zadne uredniky, tim nerozresite problem v duchu 18. unora. Teto predstavy zanechte! Bylo by treba, aby pan predseda vlady rozvinul sve mineni o zasade pomernosti ponekud jasneji, nez jsme dosud slyseli, aby nebyla vedena o tomto tematu takova diskuse plna nedorozumeni, jako mezi kol. Jakschem a panem predsedou vlady v rozpoctovem vyboru. Nemecke vladni strany museji pozadovati, aby vsechno ujasnily, aby tu nebyla takova nedorozumeni a pojeti nekolik mesicu po 18. unoru u ceskych vladnich stran. (Hluk. - Mistopredseda Kosek zvoni.)

Protoze nam byla recnicka lhuta vymerena tak skrovne, mohu se zabyvati ke konci jen jeste jednim. Vitam, ze nemecke vladni strany nalezly odvahu potvrditi zde a tim pred celym svetem, ze narodnostni problem neni vyresen. Vitam obzvlaste, ze kol. Schlusche rekl tak podstatnou vetu, ktera zni: "... Nemecky aktivismus neni kulisa pro cizinu". Bylo dosud pripusteno take nemeckymi vladnimi stranami, aby byla se skutecnosti, ze jsou tri nemecti ministri, delana v cizine oficielni propagandou reklama, jako by tim byl narodnostni problem vyresen. Toto poctive konstatovani Schluscheho klidne uzname. Rekl take, ze bychom se mohli najiti pri zakonitem reseni a reseni administrativni cestou. K tomu chci konstatovati: Ano, mohli bychom se najiti cestou tohoto reseni a navrhuji, aby prave tak, jako jsme my hlasovali v rozpoctovem vyboru pro resoluci koalicnich stran, protoze obsahuje nektere veci, ktere pokladame za pocatecni minimum take nasich pozadavku, nemecke vladni strany uskutecnily vyrok Schluschuv a co nejdurazneji se zasadily o to, za prve, aby se nase navrhy zakonu urychlene projednaly, a za druhe, aby take pro ony navrhy zakonu hlasovaly. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.) Az uskutecnite tento cin, jsme ochotni jednati mimo to k vytvoreni tohoto reseni o tom, aby jedina nemecka fronta zajistovala zajmy nemeckeho obyvatelstva.

Na konec jeste jedno: Neklamte se: Pro nas neni 18. unor resenim narodnostniho problemu. Pro nas jest 18. unor podle okolnosti moznosti spokojiti se s dnesnimi pomery a veriti, ze narodnostni problem jest rozresen. Nevidime jen administrativni reseni. Myslete na mnohe zakony z poslednich let, ktere pusobi mnohem horsi veci, nez co chce 18. unor napraviti. Trvame na stanovisku, ze jest nutne zasadni reseni a to pokud mozno nejrychlejsi. Nebot kol. Stasek mel pravdu, ze jedine spravedlnost chrani stat pred tim, aby sel vstric osudum, kterych se bojite, a mel take pravdu, kdyz rekl, ze veci ve sprave se museji dati do poradku, nebot staty, ktere na to zacaly churaveti, take na to zasly. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.)