Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 120. schuze (obsah, prilohy) | Patek 3. prosince 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Sivak, dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, dr inz. Fulik.

221 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Czech, dr Franke, dr Kalfus, inz. Necas, dr Spina, Tucny, dr Zadina, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Mistopredseda Langr zahajil schuzi v 1 hod. 18 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli na dnesni a zitrejsi den posl. Borkanuk, dr Clementis, Pik.

nemoci posl. Nepomucky.

pocatkem schuze:

Vladni navrh tisk 1149 - prikazan vyboru rozpoctovemu.

Zapisy o 112. a 113. schuzi posl. snemovny NSRC, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Predsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 119. schuzi snemovny projevy ohrozujici bezpecnost statu a hrube urazlive z reci posl. dr Neuwirtha a Sidora a projevy ohrozujici bezpecnost statu z reci posl. Kopeckeho a Smetanky.

Mistopredseda Langr (zvoni): Pri vcerejsi reci posl. Sidora nemohl predseda za panujiciho hluku postihnouti nektere jeho tvrde a urazlive vyroky; po nahlednuti do tesnopiseckeho zapisu volam za ne posl. Sidora dodatecne k poradku. (Vyborne! - Potlesk.)

Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jest:

Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 1100) statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona na rok 1938 (tisk 1140) a rozprava o prohlaseni ministra financi ucinenem ve 114. schuzi poslanecke snemovny dne 9. listopadu 1937.

Zpravodajem jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati v podrobne rozprave o statnim rozpoctu na rok 1938, a to o druhe casti, to jest o casti kulturni a socialni, zacate ve vcerejsi 119. schuzi snemovny.

K teto casti prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pi posl. Hodinova-Spurna; na strane "pro" pp. posl. Devecka, Zischka, Schlusche, Jurneckova-Vorlova.

Davam slovo prvnimu recniku na strane "proti", pi posl. Hodinove-Spurne.

Posl. Hodinova-Spurna: Jako jeden z ozehavych problemu postavil p. ministr zdravotnictvi dr Czech otazku poklesu populace. Populacni bilance je velmi neprizniva. Ukazuji to tyto cifry, ktere se jevi takto: v r. 1935 bylo deti zive narozenych 268.346, v r. 1936 264.647. Mrtve narozenych bylo v r. 1935 5.978 a v r. 1936 6.225. Prirozeny prirustek obyvatelstva vypada v techto letech takto: v r. 1935 65.731. v r. 1936 62.176.

Nejjasneji se nam ukaze tento obraz, porovname-li cifry umrti a porodu. Za I. ctvrtleti v Cechach se narodilo 24.200 deti a zemrelo 27.700 obyvatel. Jiz ve skolnim roku 1936/37 musilo byti pro maly priliv zactva zavreno v Cechach 200 skolnich trid, na Morave a ve Slezsku 100 skolnich trid. Pro pristi 4 roky se pocita, ze priliv novych zaku klesne o 160.000 deti.

Dr Cermak, prof. bratislavske university o tom rika toto (cte): ... "ze znacna cast natalitniho poklesu muze byti vysvetlena nezamestnanosti a poklesem vydelku. Stejne jako konecna cislice prirozeneho prirustku nebo pasiva byla pod vlivem vetsi umrtnosti nezamestnanych".

Je treba si jen uvedomiti, kolik tragedie se skryva za temito ciframi. Kolik mladych zen je ochuzeno o stesti stati se matkou, kolik vdanych zen se utika k pokoutnim zakrokum a riskuje tak svuj zivot. Chudi rodice citi odpovednost za zivot deti a povazuji za neodpovedne privadet a stavet do sveta deti, pro ktere se nemohou postarati ani o nejnutnejsi vyzivu.

Nechapu, jak je mozno, ze do letosniho rozpoctu ministerstva zdravotnictvi a ministerstva soc. pece nebyla opet zarazena polozka na podporu matkam, aspon tem nejchudsim. Opakuji znovu svuj navrh, ktery jsem uz roku lonskeho zde podala, aby kazde matce, ktere se narodi dite, ktera nepodleha socialnimu pojisteni a jejiz rodina nema vetsiho prijmu nez 1.000 Kc mesicne, byl vyplacen dar republiky 500 Kc na opatreni nejnutnejsich potreb v sestinedeli.

Jak jinak se jevi prirustek obyvatelstva v socialistickem state, v Sovetskem svazu. V prvnim ctvrtleti r. 1937 vzrostl pocet porodu v celem Sovetskem svazu o 30 % oproti prvnimu ctvrtleti r. 1936. V Moskve se narodilo na pr. v mesicich lednu az kvetnu r. 1936 30.171 dite a r. 1937 za tytez mesice jiz 56.398 deti. V Baku r. 1936 8.150 deti, r. 1937 12.126 deti. V Aschabadu r. 1936 1.080 deti, r. 1937 2.100 deti. V Tiflisu, Taskentu, Frunze se zvysila porodnost 1 1/2 krat. Tam bylo vyplaceno matkam s vice detmi za jediny rok 566 mil. rublu. Stavby novych porodnic a detskych jesli rostou jako houby po desti. Na Ukrajine se narodilo v prvnich ctyrech mesicich letosniho roku o 163.000 deti vice nezli roku lonskeho za stejnou dobu.

Nedostatecna pece v Ceskoslovensku o rodici matky, hlavne v chudych, zapadlych vesnicich, a z toho vznikajici umrtnost matek vzbuzuje primo hruzu a uzas, ze je mozno, aby v kulturnim state, jakym je Ceskoslovensko, rodily zeny i bez primitivni pomoci, jakou muze poskytnouti porodni asistentka. Navrhujeme, aby porodnim asistentkam byla vyplacena castka 150 Kc z prostredku statu v takovych pripadech, kdy ani matka, ani obec nemohou porodni asistentce za jeji pomoc zaplatiti. Zadame, aby to bylo vyplaceno do te doby, dokud nebude porodnim asistentkam stat vyplaceti zakladni plat, aby i v chudych krajich mohly provozovati svou praxi.

Vsechny reci o ochrane materstvi a zvyseni populace budou marny, nezakroci-li vlada energicky proti vrazedne racionalisaci v tovarnach a proti strasnemu vykoristovani zamestnanych zen. Bylo by nutno, aby ministerstvo zdravotnictvi naridilo vedecke zkoumani, jake ucinky ma racionalisace na materstvi. Zeny ze zavodu, kdyz s nimi mluvim, vypravuji, ze po navratu z prace nemaji jineho pocitu, nezli jen spat, spat a zase spat, jak jsou vycerpany. Jaky div, kdyz na pr. v Msene u fy Mautner, kde drive pracovalo 1.400 osazenstva, pracuje nyni na zaklade Bedeauxova systemu 350 delniku a delnic. Firma, ktera nechava delnice pracovati na peti stavech, zada nyni, aby pet delnic obsluhovalo 60 stavu. U fy Herminghausen v Liberci se obesila 52leta delnice, kdyz byl pracovni vykon na zaklade Bedeauxova systemu zvysen o 50%.

Stoupajici procento mrtve narozenych deti je nutno pricitat na vrub silenemu pracovnimu vykonu, z nehoz nejsou nikde vyjmuty tehotne zeny. My navrhujeme: Necht vlada vyda zakaz zavadeni Bedeauxova systemu jako zhoubne metody nicici lidske zdravi a rozmnozujici nezamestnanost. Duvody uvadime tyto: Bedeauxuv system nema nic spolecneho s technickym zdokonalenim vyroby a modernisaci techniky, nybrz je vypocitan na nejvyssi stupen napeti fysickeho i dusevniho organismu pracujiciho cloveka a zamestnance.

Pri reseni otazky populace je nutno zabyvati se jeste jednou veci. Je to sam stat, ktery vnucuje system jednoho nebo dvou deti. Jestlize priplatky statnich zamestnancu jsou rozdeleny tak, ze na druhe dite dostane zamestnanec jen polovinu priplatku a na treti a dalsi nedostane jiz nic, je to trest pro rodice, kteri maji odvahu privesti vice nezli dve deti na svet. Elektricke podniky mesta Prahy provadeji to jeste dukladneji. Nejen ze svym zamestnancum neplati na vic nez 2 deti, ale druhemu diteti odepiraji uz vydati i volnou jizdenku na elektrickou drahu. Velkou ulevou pro rodiny delniku a zamestnancu by bylo, kdyby zamestnavatele byli donuceni, jako tomu bylo v poprevratovych letech, vyplaceti priplatek na zenu a na vsechny deti.

Nejistota zivotnich podminek, nezamestnanost a tiziva starost o vyzivu rodiny, tot jsou priciny hroziveho vzrustu nervovych a dusevnich chorob. Take rakovina, tato novodoba socialni choroba, rozsiruje se rok od roku vice. R. 1924 zemrelo na pr. v Ceskoslovensku 13.608 osob na rakovinu, v r. 1935 uz 18.547, v Praze prumerne kazdy den zmiraji 4 lide na rakovinu. Odborne ustavy pro leceni rakoviny jsou jen v Praze a v Brne. Nemaji radia a jinych lecebnych prostredku, ackoliv Ceskoslovensko je zemi, kde se tento lecebny prostredek dobyva. Dr Pachner dne 28. rijna 1937 v "Lidovych novinach" napsal tuto vec (cte): "Je potreba zakona, ktery by umoznil i nemajetnym vrstvam dat se odborne vysetrit. Zejmena zenam musi byti dana moznost, aby po 30. roce sveho zivota mohly se dati vysetriti aspon kazdeho pul roku."

Myslite, ze uhrada vydaju na obranu statu tak, jak je navrhovana zde, nebude miti vliv na pokles populace a zdravi lidu? My komuniste jsme si dobre vedomi, ceho je v teto chvili treba a co vyzaduje zajem republiky. Pro nas zajem republiky neni vsak v rozporu se zajmem lidu, ale tak, jak vy chcete resiti uhradu na obranu republiky, stavite republiku do rozporu se zajmem lidu. Vse, co skodi zajmum lidu, nemuze prospeti republice, nebot k obrane republiky neni treba jen pusek, del a betonovych krytu, nybrz hlavne zdraveho a odhodlaneho lidu.

Potrebovali byste videt, jak jiz dnes lid, ten sloup obrany republiky, chape svou povinnost, abyste pochopili, co prevalovanim novych dani na jeho bedra pasete. Jako priklad uvadim: Okresni urad v Zabrehu na Morave poradal pro 13 nemeckych obci v obci Repove samaritansky kurs CPO. Kdo byli navstevnici tohoto kursu? Navstevnici patrici k nemecke narodnosti. Zatim co henleinovska agitace hlavne mezi zenami od ust k ustum rozsiruje heslo "Es kommt der Tag", zatim co henleinovska agitace vybizi zeny v nemeckych uzemich, aby pro pripad, ze Cesi budou chtit jit se branit proti nemeckym fasistickym vojskum, ony se svymi detmi lehly na koleje, aby zabranily ceskym vojskum v obrane republiky, zatim nemecke pracujici zeny, chude, sedrene matky, navstevuji kursy CPO. A na muj dotaz, ktery jsem jim polozila, proc kursy navstevuji, bylo mi odpovedeno: Vzdyt my se chceme braniti, kdyby melo opravdu dojiti k valce. Jako priklad, kdo jsou tyto zeny, chci uvesti: Z 13 nemeckych obci ani jedna bohata selka, ani jejich dcera nezucastnila se tohoto kursu. Navstevnice kursu rekrutovaly se z delnickych zen, matek 4 nebo 5 deti, ktere ve dne musi slapati rano pul druhe hodiny do prace, vecer pul druhe hodiny z prace, ktere doma ceka 5 deti a jejichz prace v tovarne je takova, ze jejich ruce jsou otevreny az do ziveho masa. A po 6 a 7 nedel tyto zeny v nedeli, misto co maji si doma vyprat, navstevovaly kurs civilni protiletecke ochrany. Druha vrstva: devecky od sedlaku to byly, ktere sve nedelni odpoledne venovaly kursum CPO.

A proto my komuniste, ponevadz zname tuto obetavost lidu, nemuzeme strpeti, aby na ten chudy a obetavy lid byla uvrzena dalsi bremena, kdyz vime, ze je tu moznost jineho, spravedlivejsiho reseni. Jsme pro zabezpeceni republiky. Vime, ze to stoji penize. Ale chceme, aby uhrada byla rozvrzena opravdu spravedlive, to znamena, aby se zadalo na tech, kteri doopravdy mohou dati, to jest na bohatych. Ti pro republiku jeste zadnych obeti neprinesli, naopak vzdycky hledeli z republiky jen vytezit. (Potlesk komunistickych poslancu.)

Mistopredseda Langr (zvoni): Dale je ke slovu prihlasen pan posl. Devecka. Davam mu slovo.

Posl. Devecka: Slavna snemovna!

Ked sa ujimam slova po vcerajsom incidente, ktory inak uz bol dostatocne odsudeny, ale ktory preca moze vrhat spatne svetlo na cele Slovensko, uznate laskave, ze nemozem popri nom prejst mlcanim. Tak mi kaze moje slovenske svedomie a cit povinnej vdaky. (Vyborne!)

Lutujeme uprimne, ze sa nasiel Slovak, ktory mohol ospravedlnovat, ba dokonca schvalovat cin cloveka odsudeneho pre zlocin proti republike. (Vyborne!) Lutujeme toho uprimne. Na ospravedlnenie tohoto cinu mozno mu uviest len azda tolko, ze je mlady a necitil na svojom tele utrapy madarskeho otroctva. (Vykriky.) Ubezpecujeme vas, ze cele poctive Slovensko s najvacsou bedlivostou pozoruje cinnost rozvratnikov, ktori by akymkolvek sposobom brojili proti nasej slobodnej Ceskoslovenskej republike, a ziada si, aby tito rozvratnici boli co najprisnejsie potrestani. (Potlesk.) A ubezpecujeme vas, slavna snemovna, ze sme uprimnou vdakou viazani vsetkym tym Cechom, ktori nam prisli v najtazsich casoch pomahat a ktori nam dodnes pomahaju budovat hospodarsky, kulturne i socialne spokojne, pekne Slovensko, i ked pripadne niekolko ceskych ludi, pretoze su len ludia a nie andelia, dopustilo sa malych nedopatreni, maluckych chyb. Jednako prizvukujem, zaviazani sme vam a vyslovujeme vam za to uprimnou vdaku. (Potlesk.) Odpustte, ze som azda povolil trochu svojmu citu, ale musel som tak urobit; kebych to nebol urobil, povazoval bych sa za nemeho psa a hanbil bych sa pred pamiatkou tych, ktori drahymi zivoty vykupili nam slobodnu Ceskoslovensku republiku. (Potlesk.)

A teraz k veci. Tak sa zda, ze som jedinym recnikom, ktory sa zucastni specialnej rozpravy i miministerstve skolstva a nar. osvety. Neviem, ci by to mal byt tiez znak casu, ze vo vrave politickych a hospodarskych otazok nevenuje se nalezita pozornost veciam skolskym a kulturnym. Myslim, ze tomu tak nie je, ved vo vseobecnej rozprave kulturnych a skolskych otazok dotkli sa vsetci recnici. Da sa konstatovat, ze na vseobecnom zvyseni statneho rozpoctu participuje primeranou ciastkou aj ministerstvo skolstva a nar. osvety. Rozpocet ministerstva skolstva a nar. osvety cini 1.067,681.000 Kc. Je vyssi v porovnani s rozpoctom na minuly rok takmer o 70 mil. Kc. Pan minister skolstva v rozpoctovom vybore o rozpocte svojho rezortu vyslovil sa s istym pesimizmom, povedal totiz tolko, ze vacsiu cast zvys enia jeho rozpoctu pohltuju personalne naklady a tym sa mu nedostava prostriedkov na vecne naklady, na vybudovanie skolstva a rozlicnych kulturnych ustavov. Ja bych tento pesimizmus pana ministra skolstva nesdielal z toho jednoducheho dovodu, ze v maloktorom a azda ani v jedinom obore prace personalne naklady nie su v takom priamom pomere k ukolu, ktoremu sluzia, ako prave na poli skolstva. Rozumiem tomu tak: Novy ucitel - nova skola - novy kulturny prospech. Akykolvek naklad, ci vecny, ci osobny na skolstvo znamena kulturny prinos, kulturnu hodnotu. Tedy nemozem suhlasit s pesimistickym tonom reci pana ministra.

Vo vseobecnej debate velmi pozoruhodny vyrok o skolstve a o nasej skolskej politike urobil pan posl. Beran. Tohoto jeho vyroku bolo zlomyselne zneuzite, lebo isteze ten vyrok nema ten smysel, aky mu bol prikladany, totizto ze by pan posl. Beran, predseda republikanskej strany, nezicil skolstvu a nezicil nasmu kulturnemu pokroku. Pan posl. Beran shrnuc naklady, ktore vydavame na skolstvo a kulturu povedal, ze za tie iste peniaze, ktore dnes vynakladame na skolstvo a a kulturu, mohli by sme, keby sme v tomto nasom skolstve urobili poriadok a urobili urc te organizacne napravy - o mnoho lepsich vysledkov dosiahnut, akych v skutocnosti dosahujeme. Ba dovolil si spomenut aj toho nepopularneho slova: unifikacia skolstva, ktorej sa my zo Slovenska nepretrzite dovolavame. Mozna, ze pan posl. Beran tento svoj vyrok urobil prave na zaklade tych skusenosti, ktorych nabyl na Slovensku, ktore on casto navstevuje a pozoruje. Lebo tento vyrok pana posl. Berana je akoby usity na pomery slovenske. Uz viackrat bolo povedane, ake nemyslitelne pomery panuju v nasom narodnom skolstve na Slovensku. O tychto veciach mal som prilezitost hovorit aj sam, preto ich opakovat nebudem, len uvediem priklad. Mame obec, ktora cita sotva 200 dusi. Su v tejto obci dve konfesionalne skoly, jedna je preplnena, druha je prazdna. V jednej sa vyucuje 8 rocnikov, v druhej sa vyucuje 8 rocnikov. Pri sluceni tychto skol, mozna, ze by sa usetrila jedna ucitelska sila, ktoru by sme mohli velmi dobre pouzit tam, kde sa v jednej ucebni tiesni 100 ci vyse 100 deti, lebo keby zostali aj tito dva ucitelia v tejto obci, pri racionalnom rozdeleni prace je kazdemu jasne, ze by sa dalo o mnoho lepsich vyucovacich vysledkov dosiahnut, ako ked jeden i druhy ucitel musi sa trapit s vyucovanim 8 rocnikov; pri rozdeleni na 3 az 5 rocnikov by sa dala o mnoho lepsia a krajsia praca docielit. Toto je to organizovane skolstvo, toto je ten poriadok, ktory by sme potrebovali v nasom skolstve a ktory by sa nam velmi dobre vyplatil. Tedy len tolko a nic viac rozumel tymtom svojim vyrokom pan posl. Beran, ktory predniesol vo vseobecnej rozprave o statnom rozpocte, a my sme velmi radi, ze si tychto veci vsima, a ufame, ze sa nam podari pomocou tunajsich ludi riesit nesrovnalosti, ktore su v nasom narodnom skolstve na Slovensku.

I ked pan minister skolstva, ako som povedal, vyslovil sa o svojom rozpocte pesimisticky, ja si dovolujem tvrdit, ze v tom rozpocte na r. 1938 su znacne prinosy v porovnani s rozpoctom na r. 1937. P. kol. Lukac vo vcerajsej rozprave uviedol ciselne, kolko novych skol bolo postavene na Slovensku, a preto to opakovat nebudem.