Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 119. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 2. prosince 1937

Predseda Malypetr

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Sivak, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: de Witte, R. Bohm.

230 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Czech, dr Cerny, dr Derer, dr Kalfus, dr Krofta, Najman, inz. Necas, dr Spina, dr Zadina, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci dr Mikyska, dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 1 hod. 17 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda do konce tohoto tydne posl. Drobnemu.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. R. Bohma za posl. Zierhuta.

Predseda senatu NSRC sdelil, ze senat projednal a schvalil:

v 89. a 90. schuzi dne 29. rijna a 30. listopadu 1937:

III. dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Finskou ze dne 2. brezna 1927, podepsany v Praze dne 17. dubna 1937 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 23. dubna 1937, c. 58 Sb. z. a n. (k tisku 510-IV sen. 1937).

obchodni dohodu mezi republikou Ceskoslovenskou a Argentinou, podepsanou v Buenos-Aires dne 20. kvetna 1937 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 28. kvetna 1937, c. 88 Sb. z. a n. (k tisku 512 IV sen. 1937) (pripisy ze dne 30. listopadu 1937);

v 90. a 91. schuzi dne 30. listopadu a 1. prosince 1937 dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 18. unora 1937 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. unora 1937, c. 25 Sb. z. a n. (k tisku 482-IV sen.) (pripis ze dne 1. prosince 1937).

Predsednictvo se usneslo podle § 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 118. schuzi snemovny projev ohrozujici bezpecnost statu z reci posl. Sirokeho a projevy hrube urazlive z reci posl. dr Korlatha, dr Kollnera a Brodyho.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jest:

Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 1100) statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona na rok 1938 (tisk 1140) a rozprava o prohlaseni ministra financi ucinenem ve 114. schuzi posl. snemovny dne 9. listopadu 1937.

Zpravodajem jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati v podrobne rozprave o statnim rozpoctu na rok 1938, a to o prve jeji casti, to jest o casti politicke, zacate ve vcerejsi 118. schuzi snemovny.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. dr Neuwirth, inz. Schwarz, dr Klima, Kopecky, Vodicka, Smetanka, Sidor, Wollner, dr Wolf; na strane "pro" pp. posl. Stunda, F. Richter, Pekarek, Pozdilek.

Davam slovo prvnimu recniku na strane "proti", p. posl. dr Neuwirthovi.

Posl. dr Neuwirth (nemecky): Slavna snemovno!

Nezda se mi vhodnym nepouziti letosni rozpravy o rozpoctu, ktera se stala opet jednou v pravem slova smyslu politickou, aniz bych zcela zasadne nedoplnil politicke vyklady k narodnostnimu problemu, ktere zde byly z ruznych stran predneseny.

V techto dnech se velmi mnoho mluvilo o nemecko-ceske otazce, a to o vzajemnem pomeru obcanu nemecke a ceske narodnosti, o pomeru ke statu, o pomeru ceskeho naroda a ceskoslovenskeho statu k Nemcum nebo k ohnisku nemeckeho naroda, k Nemecke risi. Tato debata i kdyz se rozchazime jednotlive v pojetich, i kdyz se muzeme priti a preme se o to neb ono mineni nebo tvrzeni, opet svetu ukazala, ze zde je nemecko-cesky problem jako zivy problem statu. Nebot po vsech drivejsich deklaracich, k nimz jste dali popud vy, pani kolegove z ceske strany ucinili jste nyni prave vy zjisteni, ktera prokazuji povahu narodnostniho problemu v narodnostnim state jako problemu politickeho, jenz se tlaci kupredu. Kratkost doby, jez je mi dana k disposici, mne nuti, abych se omezil na toto zjisteni, ackoliv by byl prukaz tohoto meho tvrzeni ve stejne mire vdecny a v jistem smyslu take potrebny.

Kdyz jste mluvili, damy a panove s ceske strany, v drivejsich dobach o narodnostnim problemu a dovolavanim se sveho dobreho svedomi v mensinove politice vykladali, ze ve state jsou nejvyse narodnodnosti, ne vsak narodnostni problem jako problem statni, prohlasili jste tentokrate pred celym svetem zjistenim toho, co sse pro vas samotne stalo zivotnim, ze existuje tento problem ve smyslu naseho pojeti a nasich tvrzeni. A to je pokrok, at to zni sebe vice paradoxne. Jsme svedky nezadrzitelneho dejinneho procesu, ze narodnosti se stavaji ucinnymi ve vystavbe narodnostniho statu pri trvajicich zmenach politickych mocenskych pomeru.

Nezjistujeme toto nikterak snad se skodolibosti. Konstatujeme pouze, co je: Protoze jsou veci nyni vsak tak daleko, stava se moralni a politickou povinnosti uciniti co nejstrizliveji nejjednoznacnejsi zjisteni, jez sama mohou svym zpusobem slouziti prulomu politickeho a praktickeho rozumu, snad take tehdy, budete-li je vy, pani kolegove s ceske strany, pocitovati bolestne, vy, jimz je poznani totez jako obetave zreknuti, pokud jste nakloneni vyvoditi z poznani zmeneneho stavu prakticke dusledky.

Slavna snemovno! Zabyval jsem se loni v rozpoctovem vyboru velice otevrene vykladem statnepolitickeho smyslu naseho zasadniho pravniho boje. Abych prokazal, v jake mire je nase smernice jiz po leta stejne jednotna a uprimna, jako je se zretelem k fakticke povaze statu jako narodnostniho statu konstruktivni, musim pripomenouti nekolik myslenek a zjisteni, ktera jsem jiz pred rokem uvedl.

V tehdejsi souvislosti vysel jsem z funkce prava v modernim state a musel jsem zvlaste poukazati na vyznam pusobeni prava ve state, jenz vykazuje jeste v nasi dobe jako zvlastnost mnohonasobnost narodnosti, z jejichz celku ma teprve vyrusti nesouci osobni element statu. jejz prezita statni nauka oznacuje jako "statni narod". Nebot nas stat, videny a chteny vami, panove s ceske strany, jako stat narodni, zvany toho casu take ceskoslovensky, jest ve skutecnosti statem narodnostnim, v nemz jest rozmnozen nesouzvuk spolecenskych napeti v odporech rozstepujicich se ruznosti hospodarskych a socialnich, aby byly umlceni ucinni cinitele narodniho vedomi, kteri oznamuji sve byti ve vzdy silnejsi mire prave z ruzneho zivotniho rytmu a svetoveho obrazu a tim kladou pozadavky pritomnosti a budoucnosti.

Prirozene skutecnosti tykajici se obyvatelu jsou a zustanou nejen skutecnostmi etnograficke povahy, nybrz stanou se pramenem nove a zivelni dynamiky, nebot se objevilo v dobe nejvyssi demokratisace vedomi spolecenstvi, kolektivu, ktere si samy sebou uvedomily svuj kulturni sveraz, narodnostni, narodnich skupin lidu.

Konstatoval jsem dale, ze tomu je jiz jednou tak, byt jste se sve strany, panove s ceske strany, strkali hlavu dosti dlouho do pisku, a prohlasil jsem jiz loni zcela otevrene, ze statni positivismus lidove skupiny toho radu, jako Nemci, musi byti nutne koncem vsech ceskych nadeji v narodni stat v prevzatem smyslu maloobcanskeho nacionalismu.

K tomu zjistuji, ze tomu je dnes tim spise tak a ze tomu tak zustane pres naspy z betonu a zeleza, ktere jste od te doby postavili na hranicich statu; presto nastalo to, co jsme predpovidali, byt se stalo uzemi osazene Nemci ve state oblasti mensiho prava, presto, ze jste mohli vytvoriti zvlastni oddil verejneho prava z titulu zakona na obranu statu a novely o vojenske zrade, jenz jest naplnen prisernou a neblahou mechanikou, [ ].

Naproti tomu mohu poukazati ve strizlivem, nevasnivem, ale proto nemene realnem pojeti toho, co je, na to, co jsem take loni rekl: Hybna sila, ktera plyne z obyvatelskych a narodnostnich predpokladu statu, jest zivelna. Muze byti opravdovymi statniky pouze poznana, uznana a ucinena uzitecnou ve prospech statu. Bojacnym a vahavym na ceske strane rikame, ze prave patri k modernimu cloveku, ze mu je dulezitejsi osvedceni se v uloze plne smyslu nez odboj; ze vsak s druhe strany tam, kde statni vedeni, povolane k odpovednosti pripousti, aby se zivot stal pro myslici a sebevedome lidi nesmyslnym, protoze jim nemohou jiz ze svych sveraznych predpokladu ziti, za kazdeho spolecenskeho vyvoje dochazi ke statnimu rozkladu, [ ] a zmatku.

Na tom, a to k tomu dnes pripojuji, nemuze ani vyvoj nejsilnejsi vykonne moci niceho meniti. Znetvoreni prirozeneho vyvoje vyhradne moci muze pouze vyvoj brzditi, muze prisadou moci jako prostredkem statnepolitickych rozpaku do dusledku provedeno jenom zvysiti miru obeti, miru nestesti az k nesmyslnosti, nemuze vsak nikdy zastaviti dejinny proces.

Kdo prehlizi tuto skutecnost, muze prechodne slouziti zpetnym citum politickeho druhu; zrazuje vsak humanitu jako praktickou odpovednost pred budoucimi pokolenimi, pred svym narodem, pred Bohem a dejinami. Ale zast, jak byla citelne sirena urcitymi ciniteli jiz po leta a siri se proti vsemu, co ohlasuje do dusledku nepromlcitelny narok narodnosti na prirozene pravo, muze pouze zmeniti veci k horsimu. Byl jsem pred rokem zvlaste zretelnym a otevrenym v jednom zvlastnim bode a nemam priciny, abych jim byl dnes mene. Mluvilo-li se v r. 1918 a v letech pozdejsich mnoho o ceskem narodnim state, stalo se tak z dobreho duvodu.

Stat jest, viden lidmi, kteri chteji byti jeho nositeli, odstupnovany pojem: Viden s jedne strany lidmi, kteri nechteli byti za zadnych okolnosti nositeli tohoto statu po jeho utvoreni, a viden s druhe strany lidmi, kteri byli hotovi za vsech okolnosti byti ciste mocenskopoliticky jeho nositeli, byl ceskoslovensky stat statem narodnim. Domnivam se, ze mnozi slovensti kolegove jsou zajiste nakloneni dati mi za pravdu, reknu-li dokonce, snad pouze ceskym narodnim statem.

To se nutne zmenilo v te mire, v jake se prislusnici narodnosti smirili se skutecnosti nove statnosti, nyni vsak se postavili za to, aby vzali take do drzby stat jako svuj stat.

A proto plati: smirime-li se my Nemci dnes s timto statem na pude t. zv. historickych zemi Cech, Moravy a Slezska, pak nam musi byti dana moznost, abychom byli ucastni one statnosti, nikoliv jako poddani, nybrz tvorivi a spolu prispivajici (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.), ze stejne osobiveho jako vykonu schopneho vedomi lidi, kteri dozrali k politickemu jednani. Proto se musime deliti o stat a nove jej upraviti na zaklade noveho mocenskeho zrizeni.

A tim prichazim ke zjistenim s ruznych hledisek, jez musi byti ucinena k odstraneni vsech nedorozumeni prave u prilezitosti teto rozpoctove debaty, v teto dobe a s tohoto mista. Za prve: Mluvilo se v techto dnech pri pokracovani politickych rozprav tohoto roku opet mnoho o pomernosti a delalo se to tak, jakoby pomernost na podilu uredniku a prostredku verejne moci, jez maji byti rozdeleny, byla nasim kardinalnim pozadavkem, jenz by mel byti uspokojen a jejz vy, panove s ceske strany, jste hodlali, byt s tezkym srdcem, uspokojiti.

Zda se mi, ze zde doslo k vaznemu omylu. Proto budiz pro vsechny pripady konstatovano:Pomernost sama sebou jest kvantitativni a formalni princip. Jako takovy neni sam sebou zpusobily pro reseni problemu, jez vyrostly ze spolecenskeho zivota, jejichz zvlastnost jest zalozena v prirozene elementarni spolecenske dynamice, jak jsem drive vylozil, ktera muze nebo nemuze byti pouze jako takova uznana a utvorena. Take pomernost jako formalni princip exaktne uskutecnena mohla by se pro vas stati predevsim pouze uplatnym a pusobivym argumentem. Za techto predpokladu bychom nikdy nemohli byti uspokojeni. To budiz receno, abyste nam jednou nemohli vycitati, ze jsme vas snad nechali v nejasnosti a ze jsme byli nepoctivi.

Co lze nazvati pomernosti? Pomernosti lze nazvati - a tak to take minite ve sve praxi - ze nemecti urednici a zamestnanci maji byti ustanoveni ve state podle klice obyvatelstva a ze se prave timtez zpusobem budou poskytovati prostredky verejne moci take ve prospech nemecke narodnosti, nemecke narodni skupiny. My pravime totez. Ale s velice ucelnym a nemenitelnym cilem: totiz aby tim byl spolecensky organismus narodnosti podporovan jako maximalne vyvinuty a vyvinutelny hospodarsky a kulturni organismus.

Je mi nekonecne lito, ze mi nedostatecna recnicka lhuta cini nemoznym stati se zde tak konkretnim, aby se vam stalo pro vsechny casy nemoznym ustoupiti s poukazem na nedorozumeni. Ale snad muze jedno zjisteni jednoznacne objasniti situaci. Spolecenska stavba nasi narodni skupiny jako kulturniho organismu, tedy take jako kulturne-nositelna a trvale znovu kulturne tvorici a kulturne vyvijejici se skutecnost, zmenila se od r. 1918 od zakladu. Nejen ekonomicky, nybrz take kulturne ve svem spolecenskem zivote vubec jsme nepomerne zchudli. Je tomu tak, ze zamestnanec, urednik ve state nasi doby a hlavne ve spolecnosti, jez sama sebou neni prilis bohata a jejiz prislusnici z velke casti ziji v nejtesnejsich hospodarskych pomerech jako drobni rolnici, jako delnici, ma vedle funkce sveho povolani zvlastni spolecenskou funkci kulturniho cinitele, jenz udava smer, kulturniho vudce.

Protoze jste nam vzali tohoto cinitele, ochudili jste nas. Musime-li stale znovu volati, ze je o 40.000 nemeckych statnich uredniku mene, pak myslime teprve nakonec na to hmotne, na miliardove castky, jez nam zadrzujete bez ohledu na nase danove vykony, nybrz myslime predevsim na zejici mezery, ktere jste zpusobili v nasi narodni skupine po strance kulturne civilisatorske. Pak vasnive protestujeme ne z hmotnych pohnutek, nybrz z nejhlubsich pramenu ethosu, jenz nema nic spolecneho s onim malomestackym nacionalismem, z nehoz smi privilegovany stvavy tisk vaseho lidu, pani s ceskeho tabora, denne stvati vase lidi. Nikoliv. Pak patri nam ethos, jenz vyrusta z pozadi nejpravejsiho humanitniho smysleni, ktere se pocituje jako prakticky-politicka odpovednost za pokrok lidstvi. Proto, panove, nikoliv pomernost v tom smyslu, ze nam davate nemecke uredniky v Caslavi nebo Hradci Kralove. Vratte nam opet nemecke uredniky, kteri mohou slouziti za kulturni vudce pro nase sedlaky, nase delniky, pro nas zivnostensky stredni stav. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.) Vratte nam do nasi nemecke vlasti uredniky, kteri pres svuj nejuzsi technicky ukol, jimz jest povolani, budou konecne videt opet ve vykonu sveho povolani ekonomicke a socialni nutnosti nasi vlasti, kteri majice znalosti z povolani a pravy urednicky ethos opravdove spravuji spolecenske zalezitosti nasi nemecke vlasti, misto aby hrali ve vsech odvetvich spravy jenom policisty ve smyslu te nejneprijemnejsi stranky bezohledneho a nikdy ne konstruktivniho vykonu moci; necht je to, ze se zivnostnikum misto pomahati vpred radou a skutkem ulozi podle volneho uvazeni pripustny nejvyssi trest pro smesna poruseni poradku, necht se takto postupuje v zalezitostech stavebni policie, dopravniho radu nebo nektereho zvlastniho oddilu nasi spravy. Panove s ceske strany, to a nic jineho je politickym pozadavkem, ktery klademe a musime klasti z pravych spolecenskych nutnosti nasi narodni skupiny pro celou budoucnost, to je pozadim naseho pozadavku po autonomii, s nimz se musite vyporadati, jak by mohly pro nas pri dobou podminenych nutnostech a moznostech byti hledany a nalezeny technicke moznosti samospravy.

Tim jsem vlastne jiz take po druhe naznacil, co zde musi byti zjisteno. Nikoliv v mezich debaty, ale casove soubezne rekl nas pan ministr zahranicnich veci dr. Krofta take neco ke vnitrni politice. To samo sebou mu nebudiz zazlivano, protoze nas pan ministr zahranicnich veci jest muzem tak mimoradneho vzdelani a tak vyznamnou osobnosti, hodnou ucty, ze by bylo banalitou rici mu snad s formalnim poukazem na jeho uredni kompetenci: Sevce, drz se sveho kopyta. To bych chtel vyslovne zjistiti. Ale je mimoradne hodne politovani, ze pan ministr zahranicnich veci dr Krofta zrejme zapomnel doma historika profesora dr Kroftu, jeste k tomu takto muze vysoke dustojnosti. Nas pan ministr zahranicnich veci prohlasil dne 11. listopadu, ze podle prani pana presidenta Osvoboditele, pana presidenta a pana predsedy vlady se ma otazka nasi mensiny stati otazkou pouze technicko-pravni, ktera by postradala politickeho razu. Dovolte pro dnes a na tomto miste tvrzeni, ze neni oduvodneno dovolavati se pana presidenta Osvoboditele.