Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 117. schuze (obsah, prilohy) | Utery 30. listopadu 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

255 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr. Hodza; ministri Bechyne, dr Czech, dr Cerny, dr Derer, dr Franke, dr Kalfus, dr Krofta, Machnik, inz. Necas, dr Spina, dr Sramek, Tucny, dr Zadina, Zajicek

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 11 hod. 5 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. dr. Neumanovi.

nemoci posl. Csomor, Slusny.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Knotka, Liebla, Polivky na den 27. listopadu t. r.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu csl. strany nar.-socialisticke posl. F. Langra za posl. Jensovskeho.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu csl. strany nar.-socialisticke posl. F. Richtra za posl. dr Stranskeho; klub poslancu nar. sjednoceni posl. dr inz. Touska za posl. dr Stulu.

Predseda vlady sdelil pripisy ze dne 27. listopadu 1937, ze vlada predlozila senatu k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrhy:

zakona o odstranovani stavebnich a komunikacnich zavad v obcich (pripis c. j. 28.986/1937 m. r.);

zakona, kterym se Nemecka spolecnost ved a umeni pro republiku Ceskoslovenskou (Deutsche Gesellschaft der Wisssenschaften und Kunste fur die Cechoslovakische Republik) premenuje v Nemeckou akademii ved a umeni pro republiku Ceskoslovenskou (pripis c. j. 28.997/1937 m. r.).

min. zemedelstvi na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 251-IV;

min. post a telegrafu na dotaz posl. Mrskosove c. D 414-IV.

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 1143, 1144, 1146 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisk 1122 (I az XIV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jest:

Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 1100) statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona na rok 1938 (tisk 1140) a rozprava o prohlaseni ministra financi ucinenem ve 114. schuzi posl. snemovny dne 9. listopadu 1937.

Rozpoctovy vybor, jemuz predloha tato prikazana byla ve 114. schuzi snemovny dne 9. listopadu t. r., stanovil zpravodajem p. posl. Remese.

Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Remes: Slavna snemovno!

Rozpoctovy vybor skoncil prace na rozpoctu pro rok 1938 a ulozil mi, abych o tom podal plenu snemovny zpravu.

Konaje tuto zpravodajskou povinnost, jsem povinen konstatovati, ze rozpoctove jednani delo se tentokrate mimoradne rychlym tempem. Priciny jsou zname. Rozpocet byl vladou parlamentu predlozen se znacnym zpozdenim. Rozpoctove provisorium - byt sebe kratsi nebylo by v teto dobe zadouci, ani vhodnym prostredkem k docasnemu hospodareni vlastni statni spravy ani statnich podniku. Rozpoctove provisorium je vzdycky dokladem toho, ze v hospodarstvi statu neni neco v poradku a podle toho take zejmena cizina posuzuje sporadanost statniho hospodarstvi.

Jen mimoradne priciny mohou nalezite oduvodniti provisorni rozpoctova opatreni. V byvalem rakouskem parlamente se sice skoro cely rok mluvivalo k rozpoctu. Pul roku bylo projednavano rozpoctove provisorium a druhy pul roku rozpocet. Tohoto vzoru z mimoradne klidnych pomeru predvalecnych nelze vsak dnes dobre upotrebiti.

Mame-li snahu, aby ve statnim hospodarstvi vladl poradek, nalezi k tomu predevsim predpoklad, ze prvnim dnem v roce ma se hospodariti podle definitivniho rozpoctu. To plati pro nas tentokrate dvojnasob, jezto rozpocet na rok 1938 jak ve vydajich, tak i v prijmech vymyka se podstatne z ramce rozpoctu predchoziho roku. To je duvod, ktery vseobecne nuti k rychlemu tempu jednani, aby rozpocet byl ustavne do konce tohoto roku schvalen.

To vsak neznamena, ze pozdni predkladani rozpoctu snemovne ma se stati pravidlem. Naopak poznovu velmi durazne zadam, aby vlada dbala toho, ze je v zajmu vaznosti jeji i parlamentu, aby navrh financniho zakona a jeho rozpoctove prilohy predkladala snemovne vcasne, aby tato mohla jej projednati svedomite a odpovedne.

Je nutno si uvedomiti, ze statni rozpocet s prilohami a vysvetlivkami obsahuje 3427 stran a ze se sklada z cifer, latky nezazivne a tezko ovladatelne. Mimo to jest nutno miti povinny zretel k te skutecnosti, ze znacna cast clenu Narodniho shromazdeni neovlada tou merou statni jazyk, aby mohla ihned prikrociti k meritornimu projednavani teto latky. Chteji-li tito poslanci rozpoctu rozumeti, museji si opatrovati preklady. A to vyzaduje cas. Fysicky je vubec nemozno v tak kratkem mezidobi, o jake slo letos, od predlozeni rozpoctu do jeho projednavani ve vyboru, tento zhruba precist, natoz prostudovati. Maji-li poslanci za toto dilo pred volici odpovidati, museji aspon vedeti, co v rozpoctu je a co tam neni. I

Prace rozpoctoveho vyboru na rozpoctu koncivaly po jednani trvajicim pul druheho mesice. Skoncil-li tentokrate vybor sve prace v deviti dnech, je to rekord, svedcici o tom, ze vybor musel se ve svych pravech dobrovolne a mimoradne omezovati. Ale je to take dukaz, ze parlament je schopen i pri zkraceni svych prav dati statu vcas vse, co ke svemu zivotu i z duvodu prestiznich potrebuje.

Prekotne jednani o tak dulezite materii, jakou je statni rozpocet, je vsak predevsim na ujmu slusne informativni sluzby, podavane verejnosti, ktera ma take pravo zvedeti, co k te ci one kapitole rozpoctove rekli poslanci i ministri. Novinari tonou v zaplave stenografickych zprav a ministerskych expose, mohou z nich vsak upotrebiti toliko nepatrny zlomek teto prace. Vyrabeni tohoto nakladneho a pracneho materialu pro stenograficky protokol a novinarsky kos nema ani ucelu, ani smyslu. Musim proto s tohoto mista co nejnalehaveji zadati o opusteni techto pracovnich metod.

Ve statnim rozpoctu jsou shromazdeny vysledky prace vsech statnich obcanu. Rozpoctem se rozhoduje o zpusobu jejich pouziti, a je proto spravedlivo zadati, aby zpusob jednani odpovidal dulezitosti veci a velikosti obeti, i kdyz musime uznati, ze tentokrate slo o svizelne prekonavane prekazky, jez byly vcasnemu predlozeni rozpoctu na ujmu. Ale prave tyto okolnosti nabadaly, aby se s resenim nekterych otazek, ktere jsou s rozpoctem v pricinne souvislosti, zacalo drive. Pri nahromadeni rady tezkych problemu najednou, nebylo nakonec mozno jinak, nezli ze parlamentu dostalo se rozpoctu o cely mesic pozdeji. Clenove snemovny maji v tomto ohledu toliko jedinou nahradu v tom, ze vybor parlamentni usporne a kontrolni komise podilel se na pripravnych pracich rozpoctovych a prava parlamentu v rozpoctu podle svych sil uplatnil.

Nebylo predevsim mozno honorovati premrstene pozadavky zejmena nekterych statnich resortu . . . (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj posl. Remes (pokracuje): . . . jezto splneni jich bylo by znamenalo ochromeni hospodarskeho zivota, podvazani pokracujiciho ozdravovaciho procesu vyrobniho, znemozneni exportu tezce ziskaneho a zvetseni nezamestnanosti.

Jenom neodpovedny clovek za vyvoj pomeru ve state mohl by se domnivati, ze by bylo mozno z narodniho hospodarstvi, z vyroby i konsumu bez skodlivych nasledku vymackati pro ucely statni spravy o 4 miliardy Kc na danich rocne vice nezli dosud. Vybor komise za soucinnosti predsedy vlady a ministra financi postavil se proti teto hospodarske absurdnosti. Do jake miry se tato prace zdarila, uvedl jsem ve sve reci vyborove. Mohu jen ujistiti, ze vybor usporne komise suploval parlament s nalezitou svedomitosti a odpovednosti, aniz by prekrocil hranice sve pusobnosti zakonem stanovene.

Tim vsak nesmi byti nijak dotceno pravo rozpoctoveho vyboru a jeste mene snemovniho plena, aby posoudily rozpocet a z neho vyplyvajici zatizeni obyvatelstva podle sveho uvazeni. Otazka intensivnejsiho podilu a dostatecneho styku clenu rozpoctoveho vyboru s rozpoctem, jak se jej v uvodnim clanku denniho listu dotkl jeden z parlamentnich novinaru, zustava tu stale otevrena.

Je, myslim, nesporno, ze parlament nesmi se spokojiti pouze s tim, ze muze o statnim rozpoctu toliko debatovati, ale nemuze na nem provesti ani podstatnych anebo dokonce ani mensich zmen.

Stanoviti statni rozpocet je vysostnym pravem parlamentu, jehoz se tento sbor nesmi vzdat a v nejake forme musi jej uplatniti. Budto jako celek nebo prostrednictvim svych vyboru a komisi. Lonskeho roku provedl parlament zmeny sam po predchozim projednani vyboru rozpoctoveho ve vsech kapitolach i ve financnim zakone, na dukaz, ze na toto sve pravo neresignuje a zmeny si vyhrazuje. Letos ucinil tak vybor jeho usporne komise jiz ve stadiu pripravnem.

Ve Francii podili se na pripravnych pracich rozpoctovych jiz od sameho pocatku hlavni zpravodaj rozpoctovy. U nas musime trvati na tom, aby tento ukol plnila usporna komise spolu se cleny rozpoctoveho vyboru. Hospodarnosti i prospechu veci je lepe slouzeno, mozno-li kazdou rozpoctovou polozku podrobiti zkoumani a pri moznostech uziti vsech ciselnych a spisovych dokladu, coz velke teleso s uspechem ciniti nemuze. Tento ukol byl proto zakonem ulozen predevsim usporne komisi a tato chce a bude jej vykonavati v takovem stadiu rozpoctovych priprav, ktere prakticky a ucelne vliv parlamentu na rozpocet umoznuji, aniz by to pusobilo technickych obtizi a zdrzovani jednani, jak je tomu po vytisknuti rozpoctu (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj posl. Remes (pokracuje): Rozpoctovy vybor pristoupil k projednavani vladniho navrhu statniho rozpoctu 16. listopadu a sve prace skoncil 25. listopadu. Tedy za pouhych 9 dnu. Pres to ze jednani bylo nutno mimoradne urychliti, nesahl rozpoctovy vybor - aby nerusil svou dobrou tradici - k omezeni recnicke lhuty. Clenove vyboru ulozili si z vlastni vule reservu. Jsem povinen rici, ze az na ojedinele pripady ani oposice nezneuzivala teto volnosti a snazila se jednani usnadnovati, aby rozpocet mohl byti vcas ustavne vyrizen. Vladni strany nevymenovaly sve cleny vyboru, coz nemalou merou prispelo k urychlenemu jednani. Dalsi velikou usporou casu byla okolnost, ze resortni ministri predlozili sva expose rozmnozena a ujali se slova jen k otazkam, behem debaty nadhozenym, k dotazum a vytkam, ktere vyzadovaly bezprostredni odpovedi.

Uroven jednani rozpoctoveho vyboru nezustala ani tentokrate proti minulym letum pozadu. Vetsina projevu pohybovala se na vysi doby, jak je to tradicni prednosti tohoto vyboru. Reci pronesene v generalni i specialni debate byly vecne a prozrazovaly znalost projednavane latky. Aby vyvody mluvciho vynikly plasticteji, bylo pouzito v debate i diagramu.

Je samozrejme, ze zejmena tentokrate mluvilo se s ohledem na mezinarodni situaci hodne politicky. I kdybychom se drzeli poucky, ze rozpocet je predevsim hospodarskym planem, nemuzeme upriti pravdivosti tvrzeni, ze v rozpoctu lze spatrovati take akt povahy politicke. Pri projednavani statniho rozpoctu projevuji strany nejen sva hospodarska, nybrz take politicka kreda k situaci vnitrni i zahranicni a precisuji sva stanoviska k obema temto dilum vladni politiky. Vyslovuji budto svuj souhlas s postupem vlady nebo jej odmitaji a podle toho, jaky je jejich postoj k vlade, k jeji politice, stavi se bud za rozpocet nebo proti nemu. Debata o rozpoctu mela tentokrate znacne jiny charakter nezli v letech predchozich. Postupujici oziveni vyroby, zmenseny stav nezamestnanych a zlepseni odbytu nasich vyrobku doma i na svetovych trzich, vtiskly debate svuj raz i smer. Svetovy neklid zpusobovany nekolika totalitnimi rezimy. zenouci cely svet do sileneho zbrojeni, nezustal pochopitelne bez vlivu na povahu jednani rozpoctoveho vyboru. A nebude tomu patrne jinak ani v plenu snemovny. Jako cervena nit probihaly velkou vetsinou projevu mezinarodni udalosti a z nich resultujici dusledky take pro nas stat a to, at uz slo o reci poslancu ci ministru, prislusniku vladni majority, ci oposice.

Byla to otazka obrany statu, jiz venovana byla podstatna cast vyboroveho jednani. Z tohoto hlediska take posuzovan byl rozpocet na rok 1938, ktery mozno smele nazvati rozpoctem obrany statu, nejen proto, ze se pri nem o obrane statu, mluvilo, nybrz proto, ze znacna cast uveru radnych, ale hlavne mimoradnych do neho vlozenych, ma teto obrane statu slouziti.

I kdyz navrhovane uhrady danove, vyvolane temito svetovymi udalostmi, jsou nezadouci zatizeni vyroby i konsumu, byla v debate vseobecne uznana nezbytnost teto obeti nejen mluvcimi vladnich stran, nybrz i velke casti oposice, ktera nevahala postaviti se za stat a vytvorila tak jednotnou linii nejen na obranu demokracie, ale predevsim na obranu domoviny nam vsem spolecne.

Rad jsem slysel slova oposicniho mluvciho, ze nema nic proti tomu, aby se na obranu statu dalo vse, ceho je treba, a ze souhlasi s temi naklady i z duvodu hospodarskych, nebot vi, ze event. valka zpusobila by mnohem vetsi skody, nezli kolik bude stati obrana statu.

Z projevu jineho politickeho prislusnika krajni levice jsme slyseli, ze jeho strana je zajedno s kazdym, kdo prave dnes obranu statu stavi dopopredi. "Jsme presvedceni, ze je treba pro obranu uciniti vse, sec jsme", pravil dotycny.

Dalsi mluvci oposicni strany a prislusnik nemeckeho naroda rekl, ze veskera obranna opatreni splni ve vaznem pripade svuj ucel, mohou-li se opirati o vuli obyvatelstva bezpodminecne braniti sve otciny. Musi byti proto zahajena velka ofensiva, aby vetsina nemeckeho lidu byla ziskana pro tuto ideu obrany. Tyz recnik nevahal pri kapitole ministerstva zahranici prohlasiti, ze jeho klub pres sve zamitave stanovisko k vlade bude hlasovati pro rozpocet ministerstva zahranicnich veci, kdyz pred tim jeho klubovni kolega pravil, ze jeho klub bude hlasovati pro rozpocet presidenta republiky.

Nejinak znela slova dalsiho oposicniho recnika, ktery prohlasil, ze uznava, ze doba vyzaduje, aby vse bylo soustredeno k zajisteni bezpecnosti naseho statu. Tyz pravil dale, ze se domniva, ze nebude nikoho, kdo by nechtel prinesti zadane obeti.

Rozumi se samo sebou, ze nazory na zpusob uhrady nakladu na obranu statu se ruznily. To vsak je otazka druhorada. Vsichni vsak se shodovali v tom, ze to, co v ohledu obrany statu se podnika, je potrebne a nutne. Prislusnikum t. zv. statotvorne oposice bylo to dokonce malo, co se k obrane statu dela.

A tak mohl smele jeden z koalicnich mluvcich rici, ze take my mame lidovou frontu, nikoliv vsak podle vzoru francouzskeho, nybrz nasi vlastni frontu. Je ji koalice a mimo koalici strany, v nichz pravem spatrujeme soucast nasi lidove fronty, ktera se navzajem najde vzdy, kdyz pujde o stat. A pravem dolozil, aby nikoho nenapadlo domnivati se, ze je u nas strana, ktera by byla ochotna k nejakemu cinu, jenz by ohrozil tento stat. Kazda takova spekulace selhala by na plnych 100%.

Jsme jiz taci, dodavam, ze si bez ohledu na stranickou prislusnost dovedeme rozumeti a spocitati se v hodine nebezpeci. A ponevadz nebezpeci ciha pod hradem, jsme vsichni pripraveni odraziti je, zapominame na to, co nas deli, a hledame to, co nas spojuje.

Rekl jsem jiz jinymi slovy ve vyboru, ze naklady na armadu a jeji potreby nedavame proto, abychom se pripravovali k utoku, nybrz ze vse, co podnikame, cinime pro svoji obranu. A protoze zname cenu svobody, demokracie a neodvislosti sve domoviny, davame spontanne vsichni vse, co jsme schopni dati. Nejsme ochotni nechati se pri zalozenych rukou prepadnouti ve sve domacnosti, nechati si zniciti jeji zarizeni a nakonec se z ni dati vypuditi. Musi se vedeti, ze jsme tvrdym oriskem pro kazdeho, kdo by se chtel dotknouti naseho uzemi. Na nikom nic nechceme, ale sve nikomu nedame. To je asi tak v hrubych rysech charakteristika ducha, jimz neslo se s vyjimkou jedine oposicni strany jednani rozpoctoveho vyboru.