Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 115. schuze (obsah, prilohy) | Pondeli 15. listopadu 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, dr inz. Fulik.

190 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Kalfus.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 115. schuzi posl. snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Dovolene podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal jsem na dnesni den posl. Dvorakovi, Deveckovi, dr Luschkovi, Macounovi, Petrovicovi, Suroviakovi, Ursinymu.

Nemoci omluvili se posl. dr Fencik, Jobst, Mlcoch, Schlusche.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Becko.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal jsem dodatecnou omluvu posl. Brodyho na den 9. listopadu t. r.

Pred ukoncenim predesle schuze bylo ve snemovne nepristojne hluceno, takze predsedajici nerozumel jednotlivym vykrikum. Dodatecne bylo zjisteno, ze nekteri pani poslanci dopustili se pri tom urazlivych vykriku proti predsedovi vlady statu, s nimz je republika v dobrych stycich. Volam je dodatecne k poradku.

Do vyboru imunitniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kundta a dr. Eichholze za posl. inz. Karmasina a dr Kellnera; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. dr Clementise za posl. dr Jar. Dolanskeho, posl. Appelta za posl. B. Kohlera.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu nar. obce fasisticke posl. dr Branzovskeho za posl. dr Dominika.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kundta, dr Roscheho a dr Eichholze za posl. dr Hodinu, Kliebra a F. Nitsche; klub poslancu "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" dne 10. listopadu t. r. posl. Tauba za posl. Zischku, dne 13. listopadu t. r. posl. Jaksche za posl. Tauba.

Dotazy:

posl. Obrlika min. vnitra o nekorektnim uradovani organu expositury statni policie ve Frydlante (c. D 425-IV);

posl. Bezdeka min. vnitra v zalezitosti falesneho udani prozatimniho ucitele Jana Chlupa, t. c. v Ceske u Brna (c. D 426-IV).

Odpovedi:

min. ver. praci na dotaz posl. dr Neumana c. D 319-IV;

vlady na dotazy: posl. Zapotockeho c. D 349-IV, posl. J. Sedlacka a dr Domina c. D 366-IV;

min. nar. obrany na dotaz posl. Neumeistra c. D 390-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrhy tisky 1103 az 1108, 1112, 1116, 1117 - prikazany vyboru rozpoctovemu, tisk 1110 - prikazan vyborum soc. politickemu a rozpoctovemu.

Navrhy tisky 1102, 1113, 1114 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 1111.

Interpelace tisky 1089 (I az XII), 1094 (I az X).

Odpovedi tisk 1092 (I az XII).

Tesnopisecka zprava o 112. schuzi posl. snemovny NSRC.

prikazal predseda zadosti:

kraj. soudu v Kosicich ze dne 30. rijna 1937, c. Nt. V 66/37, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 6. listopadu 1937, c. 11.769/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Esterhazyho pro precin podle §u 18, c. 2 a 3 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. (c. J 281-IV);

kraj. soudu v Chebu ze dne 12. listopadu 1937, c. Nt VIII 393//37, za souhlas s trest. stihanim posl. Wollnera pro preciny podle §u 14, c. 1 a 5 zakona na ochranu republiky (c. J 282-IV).

Predsednictvo usneslo se vylouciti podle § 9. odst. 1, lit. m) jedn. radu z tesnopisecke zpravy o 114. schuzi snemovny dne 9. listopadu 1937 projevy ohrozujici bezpecnost statu, pokud se tyce hrube urazlive z reci posl. Svermy.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho a branneho o vladnim navrhu zakona (tisk 796) o zbranich a strelivu (tisk 1111).

Zpravodaji jsou: za vybor ustavne-pravni p. posl. dr Dufek, za vybor branny p. posl. Vanco.

Davam slovo prvemu zpravodajovi, za vybor ustavne-pravni, p. posl. dr Dufkovi.

Zpravodaj posl. dr Dufek: Vazena snemovno!

Kazdy stat a tim vice stat demokraticky, jakym je Ceskoslovenska republika, musi se starati o zajisteni klidu, poradku a bezpecnosti svych obcanu i jejich majetku. Jednim z vyznamnych prostredku k dosazeni tohoto ucele je take uprava predpisu o zbranich a strelivu.

Musime priznati, ze dosavadni predpisy o teto materii jsou jednak zastarale, jednak rozptylene, nejednotne, hlavne vsak nedostatecne. Nejednotnost a rozptylenost teto materie je dokumentovana jasne tim, ze na uzemi zeme Ceske a Moravskoslezske plati v tomto oboru predpisy zbrojniho patentu c. 223 z r. 1852 a prislusnych provadecich predpisu a vysvetlivek, zatim co na uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi je tato otazka upravena vetsinou zupnimi statuty, to znamena rozdilne v kazde z jednotlivych byvalych zup a jen subsidiarne ministerskymi narizenimi c. 5476 a 5735 z r. 1914.

O zastaralosti a nedostatecnosti techto predpisu svedci skutecnost, ze obcane, kteri nekladou prilis velke vahy na bezuhonnost, mohou si velmi snadno opatriti temer neomezene mnozstvi zbrani i zbrani strelnych.

Jake dusledky ma tento stav, vidime stale a denne ze zprav naseho tisku. Tak se stalo, ze za trvani nasi republiky za 19 let prislo o zivot na 90 cetniku rukou zlocincu. Tak doslo k rade vrazd i sebevrazd a k jinym tragediim. Kolik vrazd, kolik sebevrazd a kolik tragedii bylo by mozno se uvarovati, kdyby predpisy o zbranich a strelivu odpovidaly dnesnim pomerum! Proto jiste vsecko poradkumilovne obcanstvo i zakonodarne sbory uvitaji osnovu zakona, kterou se maji dosavadni predpisy sjednotiti na uzemi cele republiky, shrnouti v jeden celek, a ktera ma take znemozniti drzeni a uzivani zbrani osobam verejnemu klidu poradku nebezpecnym.

Hlavni zmeny, ktere prinasi osnova tohoto zakona proti dosavadnim predpisum, jsou:

Rozlisovani dosavadniho zbrojniho patentu mezi "zakazanymi" zbranemi a strelivem a zbranemi a strelivem ostatnim, nahrazuje se v osnove rozlisovanim na zbrane zvlaste nebezpecne a zvlaste nebezpecne strelivo a dale na zbrane a strelivo ostatni. Ke zvlaste nebezpecnym zbranim pocita osnova predevsim zbrane vojenske, to jest zbrane urcene vyhradne nebo prevazne pro ucely vojenske, dale zbrane zakerne, zejmena zbrane ukryte v jinych predmetech, nebezpecne nastroje a vybusne pristroje. Nepocita k nim vsak nevojenske strelne zbrane kratsi 18 cm, ktere dosavadni predpisy zahrnuji mezi t. zv. zbrane zakazane.

Kdezto dosavadni zbrojni patent predpisuje povoleni pouze k drzeni zakazanych zbrani a zakazaneho streliva, uherske narizeni z r. 1914 predpisuje povoleni k drzeni vsech zbrani a streliva, stanovi naproti tomu osnova povoleni k drzeni jednak pro zvlaste nebezpecne zbrane a zvlaste nebezpecne strelivo, jednak tez pro vsechny ostatni strelne zbrane a strelivo kulove, dale pro jine zbrane v mnozstvi prevysujicim osobni potrebu. Drzeni jinych nez strelnych zbrani v mnozstvi neprevysujicim osobni potrebu a drzeni brokoveho streliva muze vedle toho okresni urad zakazati, je-li tu obava ze zneuziti.

Souhlasne s dosavadnim zbrojnim patentem zavadi osnova povoleni k noseni vsech zbrani, ktere opravnuje tez k jejich drzeni. V zemich Slovenske a Podkarpatoruske bude tak sjednocena dosavadni velmi nejednotna uprava, obsazena v zupnich statutech a predpisujici bud zvlastni povoleni k noseni vedle povoleni k drzeni, nebo prokazani se pri noseni zbrani povolenim k noseni.

Pokud jde o nakup zbrani a streliva, zna dosavadni zbrojni patent pouze zvlastni povoleni k nakupu zakazanych zbrani a zakazaneho streliva, nevaze vsak nakup, po pripade prodej ostatnich zbrani a streliva ani na predlozeni zbrojniho pasu. Uherske narizeni z r. 1914 predpisuje povoleni k nakupu pro vsechny zbrane a pro vsechny druhy streliva. Osnova zavadi zvlastni povoleni k nakupu jenom pro zbrane zvlaste nebezpecne a pro strelivo zvlaste nebezpecne. Nakup strelnych zbrani a kuloveho streliva vubec, jinych zbrani pak v mnozstvi prevysujicim osobni potrebu, vaze na predlozeni prislusneho zbrojniho pasu nebo prislusneho povoleni drzeti nebo nositi zbrane, ve kterem osoba nebo firma, prodavajici zbran nebo strelivo, zapise prislusny nakup. Dale se v osnove zavadi vedeni podrobnych vykazu u vyrobcu zbrani a take vedeni zaznamu u obchodniku za ucelem evidence a kontroly. Setrvavajic na rozlisovani dosavadniho zbrojniho patentu mezi soudnimi a spravnimi prestupky zvysuje osnova podstatne dosavadni nedostatecne trestni sankce.

Souhrnne lze rici, ze osnova zostruje predpisy byvaleho rakouskeho zbrojniho patentu v zemich historickych, naproti tomu na Slovensku a Podkarpatske Rusi prinasi nektera zmirneni proti dosavadnimu pravu. Ve vsech pripadech na uzemi historickem i na uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi zvysuje za to trestni sankce.

Ustavne-pravni vybor bral pri projednavani teto osnovy zretel na rady pripominek a namitek a snazil se, aby osnova vyhovovala soucasnym pomerum co mozna nejlepe. Vzhledem k tomu ucinil ve vladnim navrhu nektere zmeny, o kterych doufa, ze prispeji jeste k dalsimu zvyseni verejne bezpecnosti. Jsou to zejmena tyto zmeny:

V §u 6, odst. 2 se navrhuje, aby vek osob, jimz se smi normalne povoliti drzeni strelnych zbrani a streliva vubec nebo jinych zbrani v mnozstvi prevysujicim osobni potrebu, byl zvysen ze 16 let na 18 let. Rovnez tak se navrhuje zvyseni hranice stari na 18 let u osob, jimz smi byti povoleno noseni strelnych zbrani v §u 7, odst. 2.

V §u 8 pred odst. 3 navrhuje se vsunuti nove vety za tim ucelem, aby bylo zajisteno, ze osoby, ktere z ciziny cestuji do Ceskoslovenske republiky, prevazeji k nam jen ono mnozstvi a onen druh zbrani, na ktere zni jejich zbrojni pruvodni list, a aby bylo tak zamezeno nezadouci a nedovolene dopravovani zbrani z ciziny. Pri odjezdu dotcenych osob z Ceskoslovenska bude na hranicich znovu kontrolovano, zda cestujici vyvazeji z republiky opet stejne mnozstvi stejneho druhu zbrani.

V §u 22, odst. 1 meni se pouze uvodni veta vzhledem k tomu, ze dalsi vyjimky jsou mysleny take pro jine osoby nez fysicke, na ktere §§ 6 a 7 omezuji povoleni k drzeni a noseni zbrani. V temz odstavci vynechana vladni osnovou pod c. 3 stanovena vyjimka pro cleny spolku, ktere maji podle stanov za ucel pestovati vojensky vycvik. Jest to velmi dulezita zmena, ktera se stala vzhledem k tomu, ze v mezidobi mezi podanim vladniho navrhu a jeho projednanim doslo k usneseni zakona o branne vychove, kterym jest ve spojeni s §em 37. teto osnovy dostatecne postarano o moznost vsestranneho vycviku obcanstva ve strelbe. Pro majitele uredne povolenych strelnic stanovi se povinnost, aby zbrane a strelivo ukladali jen v mistnostech, ktere pred tim byly uredne schvaleny. Uprava odst. 2 a 3 §u 22 je pouze dusledkem zmeny, provedene v odst. 1.

V §u 28, odst. 1 rozsiruje se moznost kontroly i na mistnosti, v nichz jsou ulozeny zbrane majitelu uredne povolenych strelnic. Zmenou texace odst. 3 ma se pak omeziti provadeni domovnich prohlidek jen na pripady duvodneho podezreni.

V §u 36, odst. 3 nastava zmena citace, ktera je jen dusledkem upravy ucinene v §u 22.

V §u 37 provedena je zmena v odst. 2. Jednak dava se tu vlade moznost stanoviti narizenim vyjimky z vekove hranice podle §u 7, odst. 2. To se jevi nutnym vzhledem k tomu, ze v §u 7, odst. 2 zvysuje se podle navrhu ustavne-pravniho vyboru stari osob, kterym muze byti povoleno noseni zbrane ze 16 na 18 let. Bude se tu jednati zejmena o zaky lesnickych a hajenskych skol, jimz z duvodu nutne pripravy k povolani bude nutno takove vyjimky povoliti. Jinak zuzuje se tu zmocneni vlady, aby narizenim stanovila zmeny, a to pouze u osob a zbrani zminenych v §u 22, odst. 1, cis. 1 a 2 a ulevy z ustanoveni §u 8 omezuji se jen na pripady zajmu mezinarodnich styku loveckych.

V §u 40, odst. 2 bylo nutno uvesti take ustanoveni §u 61 zakona o branne vychove, ktery, jak jiz jsem rekl, byl vydan v mezidobi, kdy se jednalo o pritomne osnovy.

Ustavne-pravni vybor bral take zretel k rade nametu a pripominek ruznych odborovych a odbornych organisaci, zejmena organisaci loveckych, organisaci zivnostenskych a obchodnickych. Nebylo ovsem mozno pri nejlepsi vuli vsem temto pripominkam a nametum v jednani ustavne-pravniho vyboru vyhoveti. Tak na pr. organisace zivnostniku a obchodniku se zbranemi a strelivem branily se proti ustanoveni zakona o vedeni povinnych zaznamu u vyrobcu a obchodniku se zbranemi. Ustavne-pravni vybor veden byl sice snahou, aby zivnosti i obchod nebyly zbytecne zatezovany, ale prisel prece jen k nazoru, ze nelze od opatreni tech upustiti, aby se osnova tato neminula svym ucelem.

Organisace myslivecke navrhovaly na pr., aby mezi zbrane zahrnuty byly vsechny nastroje a predmety denniho zivota, kterych muze byti pouzito k loveni zvere. Se stanoviska myslivosti je snad tento namet pochopitelny, nikoli vsak z duvodu verejne bezpecnosti, ponevadz pak by byly zahrnuty mezi zbrane paste, site a podobne predmety denniho zivota. Naproti tomu chtely zase nektere organisace vyjmout ze zakona flobertove pusky, pistole na ztlaceny vzduch a pusky perove. To nebylo mozno uciniti z duvodu bezpecnosti. Cviceni ve strelbe je zajisteno dostatecnymi opatrenimi jinymi, zejmena v zakone o branne vychove.

Vojenske pusky jakkoli predelane nelze vyjmouti ze zbrani zvlaste nebezpecnych, jednak proto, ze jsou skutecne nebezpecne, a jednak take proto, ze normalnim zpusobem neprijdou do majetku jednotlivcu.

Ceska myslivecka komora naproti tomu zadala, aby pravidelne zbrane vojenske nebyly vubec povolovany. Hmozdire, o kterych se take jednalo, nepovazuji se za vybusne pristroje ve smyslu zakona a strileni z nich bude upraveno vladnim narizenim ve smyslu §u 37, odst. 3.

Povoleni k drzeni a noseni zbrani ve smyslu teto osnovy ma platiti na pet let. Nebylo mozno prihlednouti k pranim, aby povoleni tato davana byla na dobu delsi, pripadne na dozivoti, ponevadz by byl maren ucel zakona.

Bylo take vysloveno prani, aby primo v zakone byly taxativne vyjmuty nektere osoby, jimz nesmi byti dano povoleni k drzeni a noseni zbrani. Ponevadz nelze okruh techto osob taxativne dobre vymeziti, je lepe ponechati vec k uvazeni uradum, ktere uz dnes dbaji a budou i priste dbati vetsinou skutecnosti v prani uvedenych.

Zadalo se stanoveni povinneho pojisteni odpovednostniho pro ty, kteri obdrzi povoleni k noseni zbrani. Podle nazoru ustavne-pravniho vyboru nepatri toto opatreni do tohoto zakona, ponevadz odpovednostniho pojisteni nepotrebuje jiste ten, kdo ma zbrane pouze pro svoji obranu. Doporucuje se naopak resiti otazku tuto v zakone honebnim a pozadovati predkladani pojistky o odpovednosti pri vydavani honebnich listku.

Ponechavati odevzdane zbrane trvale v uschove uradu, neni dosti dobre proveditelne.

V §u 30 bylo zadano, aby k provedeni mimoradneho opatreni byla zmocnena vlada, nikoliv, jak jest v osnove, zemske a okresni urady. Kdyby toto vse melo byti provedeno, zpusobilo by to jiste nezdar a opatreni timto paragrafem predpokladane minulo by se svym cilem.

Prani mysliveckych kruhu, aby pozadovano bylo predchozi vyjadreni a vysetreni cetnictva pred vydanim zbrojniho pasu na zbran loveckou, se jiz nyni provadi a bude provadeno i dale.

Totez plati o dohledu k drzbe zbrani. Ocekava se prisna kontrola i priste. Zakaz k drzeni predelanych zbrani vojenskych je v zakone neprimo obsazen.

Jednotne deklarovani loveckych zbrani bez rozlisovani na pocet i druh zbrani nelze provesti, ponevadz zakon by se minul ucinkem.

Zavedeni jednotneho poplatku za vydani zbrojniho pasu a jeho podstatne snizeni nelze resiti v tomto zakone, ponevadz to patri do pravidel o davkach z urednich vykonu. Ustavne-pravni vybor primlouval by se za to, aby v prislusnych pravidlech byla i tato otazka vyresena.

Z tohoto strucneho referatu je patrno, ze ustavne-pravni vybor venoval projednani tohoto vladniho navrhu nejvetsi pozornost, ze v uvaze velke dulezitosti pro bezpecnost a klid ve state, ale take v uvaze, aby nebyla zadna vrstva obcanstva zbytecne zatezovana, snazil se vyjiti vstric oduvodnenym pranim a navrhum.

Vzhledem k tomu doporucuji jmenem vyboru, ustavne-pravniho, aby slavna posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona ve zneni upravenem ustavne-pravnim vyborem. (Souhlas.)