Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 114. schuze (obsah) | Utery 9. listopadu 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Sivak, dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: de Witte, R. Bohm.

232 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Cerny, dr Derer, inz. Dostalek, dr Kalfus, dr Krofta, Machnik, Najman, inz. Necas, dr Spina, Tucny, dr Zadina, Zajicek.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 15 hod. 32 min. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Dembovskemu, Jasovi, J. Sedlackovi; na tyden posl. Kocandrlemu.

nemoci posl. dr Kellner.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr Hodina.

Klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" oznamil pripisem ze dne 6. listopadu 1937, ze posl. Liebl prestal byti clenem tohoto klubu.

Posl. dr Fencik oznamil pripisem ze dne 3. listopadu 1937, ze neni hospitantem klubu poslancu nar. sjednoceni, jak bylo mylne uvadeno, nybrz poslancem mimo klub.

Do vyboru imunitniho vyslal: klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. dr Sucheho za posl. Dvoraka; klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. dr Marese za posl. Noveho.

Do vyboru techn.-dopravniho vyslal klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Al. Langra za posl. Becko.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Birkeho za posl. Franka.

Dotazy:

posl. dr Peterse min. soc. pece o opozdenem doruceni odpovedi na dotaz (c. D 417-IV);

posl. dr Neumana min. zeleznic:

ve veci zdokonaleni hygienickych opatreni na csl. statnich drahach (c. D 419-IV),

ve veci zdokonaleni propagace krajinnych kras Ceskoslovenska (c. D 420-IV);

posl. J. Sedlacka:

min. financi o predpisovani dane duchodove krejcim po domacku pracujicim (c. D 421-IV),

vlade republiky Ceskoslovenske a min. vnitra o postupu zemskeho cetnickeho velitelstvi v Uzhorode a ruseni t. zv. stabilisacni vyhody pro zamestnance na Slovensku a Podkarpatske Rusi (c. D 422-IV),

min. skolstvi a nar. osvety o priznani vychovneho na 3 nezaopatrene deti ovdovele ucitelce Frantisce Grygarkove v Bedihosti (c. D 423-IV);

posl. dr Klimy min. zahranicnich veci o ochrane nasich vnitrostatnich zalezitosti pred nepripustnymi zasahy ciziny (c. D 424-IV).

Odpovedi:

min. zeleznic na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 396-IV;

min. skolstvi a nar. osvety na dotazy:

posl. Batkove-Zackove c. D 367-IV, posl. Polivku c. D 374-IV, posl. J. Sedlacka c. D 400 a 404-IV.

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 1091, 1093, 1095 az 1099, 1101 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Odpovedi tisk 1081 (I az XXII).

prikazal predseda zadosti:

kraj. soudu v Levoci ze dne 15. rijna 1937, c. Nt III 116/37, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 2. listopadu 1937, c. 11.480/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Longy pro precin ruseni obecneho miru podle §u 14, c. 5 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. (c. J 279-IV);

kraj. soudu v Levoci ze dne 15. rijna 1937, c. Nt III 114/37, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 2. listopadu 1937, c. 11.481/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Sidora pro precin ruseni obecneho miru podle §u 14, c. 5 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. (c. J 280-IV).

Predseda (zvoni): Pred schuzi rozdany tisteny vladni navrh financniho zakona republiky Ceskoslovenske, kterym se stanovi statni rozpocet na rok 1938 (tisk 1100), prikazuji vyboru rozpoctovemu.

Slovo vyzadal si pan ministr financi dr Kalfus k vykladu o vladnim navrhu financniho zakona a statniho rozpoctu na rok 1938.

Davam mu slovo.

Ministr financi dr Kalfus: Slavna snemovno!

Je ustalenou ceskoslovenskou zvyklosti, ze rozpocet byva pravidelne predkladan parlamentu tak vcasne, aby mohl byti s obvyklou dukladnosti projednan do pocatku noveho rozpoctoveho obdobi.

Jestlize vyjimkou predkladam statni rozpocet na r. 1938 ke schvaleni teprve dnes, v prve polovici listopadu, je patrno, jak sestaveni tohoto rozpoctu bylo letos pro vladu mimoradne obtizne, a to jak po strance vydajove, tak prijmove.

Priciny techto obtizi nebyly povahy hospodarske. Nase hospodarstvi po tezke hospodarske krisi let 1931 az 1936 vyviji se uspokojive a je na vzestupu. To je patrno i ve statnim hospodarstvi ze vzestupu prijmu danovych i ze zlepsene situace statnich podniku. Z toho rostly i nadeje na zlepseny vyvoj statnich financi. Ale z toho se odvozovaly i zvysene naroky, ktere se upinaly k budoucimu statnimu rozpoctu.

Mezitim musili jsme si konstatovati, ze statni financni hospodarstvi octlo se v nesnazich, a to nikoli pro nepriznivy vyvoj prijmu, nybrz pro enormni vzrust naroku. Podotykam jen, ze v rozpoctu na r. 1938 statni prijmy bez novych dani, tedy prijmy vyplyvajici ze zlepsene hospodarske situace, jsou proti vysledku r. 1936 vyssi temer o 1.400 mil. Kc.

Byly tedy nesnaze, se kterymi bylo treba se vyrovnavati pri sestaveni rozpoctu na rok 1938 nikoli nesnazemi csl. hospodarstvi, nybrz nesnazemi financnimi, ponevadz obtize nebyly v prijmech, nybrz ve vydanich. Obtize tyto bylo nutno pri jednani o rozpoctu nejprve rozresiti a prekonati.

Ve vydajich charakterisovalo tento stav tihy vydaju na prvem miste vydani na obranu statu, t. j. v podstate na vyzbroj armady a opevneni hranic.

Prvenstvi techto vydaju zatlacovalo samozrejme vsechny nove potreby a naroky jednotlivych resortu. Ale vedle obrany jsou to ve vydajovem hospodarstvi stale jeste nedoresene problemy krise, jez vyzaduji, aby jim byla s hlediska vydajove stranky rozpoctu dale venovana pozornost. Jsou to problemy nezamestnanosti, problemy zemedelske vyroby a verejne spravy.

Hlavni cast vydajoveho problemu statniho, t. j. obrana statu, ma i svou priznivou stranku, nebot je soucasti dnesni hospodarske prosperity. Na druhe strane prinasi vsak s sebou velike zatizeni financni; prinasi-li tedy na jedne strane zamestnani a vydelek, je na druhe strane jejim nezbytnym dusledkem nutnost uhraditi velika rostouci verejna vydani s tim spojena a pokud jsou razu docasneho a mimoradneho, aspon urok a umor z techto investic, jez jsou premii nasi bezpecnosti.

Odmitame-li jednomyslne inflaci, ktera by mela skodlivejsi ucinky a mohla vesti k rozvratu, nelze jinak nez uhraditi tato vydani obetmi. Promitneme-li si tento pozadavek s hlediska predlozeneho rozpoctu, znamena to, ze vsechny radne vydaje musi byti uhrazeny radnymi prijmy; vydaje mimoradne budou kryty uverem, pri cemz jsme predevsim odkazani na vlastni sily, t. j. vlastni tvorbu kapitalovou, tedy obecne na stradaly.

Ale mame-li na tento uver apelovati a jeho dosahnouti, musime miti napred naprosty poradek v radnem financnim hospodarstvi statu.

Novymi danemi ve vysi 1.150 mil. Kc zadame obeti na hospodarstvi soukromem; mohli bychom vsak obstati, kdybychom napred nevyslovili zasadu. ze musi byti napred setreno v hospodarstvi vsech verejnych svazku? Kdyby tomu tak nebylo, mohl by pravem namitati kazdy obcan, ze danova bremena se neukladaji pro potreby obrany, nybrz na zbytecnosti. Kdybychom pak postavili vedle sebe zbytecna vydani verejna a na druhe strane relativne tezke obeti danove i vrstev mene zamoznych, mohlo by se pochopitelne vytykati, ze snizenim existencni urovne vrstev i hospodarsky slabych ma se vykupovati vydani na verejne potreby mene nutne a snad dokonce zbytecne.

Proto take kladla vlada od pocatku vahu na to, aby vsechna statni vydani byla posouzena nejprve s tohoto zorneho uhlu, a v soucinnosti s parlamentni uspornou a kontrolni komisi hledala nejprve uspory ve statnich vydajich.

Verejnost mela i ze sporych zprav o tomto jednani prilezitost sledovati, kolik usili vyzadovalo prizpusobiti rozpocet pozadavku. aby byl usporny a aby obeti danove. jichz pres to bude treba. byly snesitelne. Take uhradova stranka rozpoctu vyzadovala dlouheho a dukladneho jednani vlady a koalice o tom, jak maji byti rozvrzeny danove obeti. aby byly unosne a spravedlive. Take o tom bylo do predlozeni rozpoctu dosazeno dohody vlady i koalice.

Obeti, jez predstavuji uhradove osnovy danove, o nichz se dale zminim, zadaji vsak nadale zvysene a stale kontroly statnich vydaju.

Vysledek celeho tohoto predbezneho jednani zraci se v predlozenem navrhu financniho zakona, kterym se statni rozpocet na r. 1938 deli na rozpocet radny a mimoradny.

Prese vsechny obtize predchoziho jednani nutno rici, ze dilo se podarilo a ze tento rozpocet ma svuj veliky klad. Je pravdivy. strizlivy, realni a vyrovnany potud. ze radne vydaje maji byti uhrazeny radnymi prijmy. V rozpoctu jsou vsechny vydaje a neni v nem prijmu umelych.

Z jednani, ktere mu predchazelo, a doby, kterou toto jednani trvalo, vidite, kolik usili vyzadovalo, aby tyto vladou prijate zasady reelni rovnovahy byly v cislicich rozpoctu uplatneny. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Ministr dr Kalfus (pokracuje): Tato rovnovaha rozpoctu neni vsak jenom pokladni, je to rovnovaha hospodarska, nebot v rozpoctu mame nejen urok, nybrz i umor vsech statnich dluhu. i tech, jez vzchazeji z mimoradne obrany statu. Tento fakt ma velky vyznam politicky. Muzeme-li s dobrym svedomim rici, ze vlada tyto zasady v predkladanem rozpoctu se souhlasem koalicnich stran vtelila ve skutecnost. pak je to vitezstvi demokracie. ktera si uvedomuje, ze politicky vlada neznamena jen svobodu, nybrz take - a snad jeste vice - odpovednost, v tomto pripade odpovednost hospodarskou.

Zasada pravdiveho a vyrovnaneho rozpoctu ma vsak i veliky vyznam vychovny a mravni. Demokracie si tu uvedomuje. ze naroky na stat maji sve meze v nosnosti narodniho hospodarstvi. Jinymi slovy: vseho, ceho potrebujeme, at jde o peci socialni nebo zdravotni, kulturu nebo bezpecnost, muzeme si na konec dovoliti jenom tolik. kolik obeti na to unese narodni hospodarstvi bez ujmy na sve vyrobe a jeji soutezivosti a bez neumerneho poskozeni zivotni urovne naroda. Obe tyto podminky predpokladaji, ze mame-li se o vsechny tyto potreby lepe postarati. musime vice pracovati. Take zvysen narodniho blahobytu zavisi jen od toho, budeme-li vice pracovati a setriti. Pravim, napred pracovati a pak setriti proto, ze jenom praci tvorime realne hodnoty a jenom z prace vyrustaji narodni uspory.

Proto vlada - poucena krisi - vytkla si jako dulezitou dalsi zasadu rozsirovati pracovni prilezitost a pecovati o zamestnanost jako podminku dalsiho klidneho a zdraveho rozvoje hospodarskeho.

Kolik v mezich takto danych mozno zaraditi do pece vlady o kulturni, hospodarske a jine ukoly statu a jak spravedlive rozdeliti bremena obcanstva, urcuje kazdorocne statni rozpocet, ktery po schvaleni parlamentem je vyrazem vule lidu a postaven pod kontrolu jeho zastupcu.

Vlada predklada rozpocet na r. 1938 slavne snemovne u vedomi, ze v ramci danych moznosti ucinila vse, aby v duchu demokratickych zasad Masarykovych i Benesovych ucinila dalsi krok ku predu k hospodarske konsolidaci statu a jeho bezpecnosti po strance hospodarske a tim i politicke.

Bezpecnou zakladnou pro rozpoctovy plan je analysa stavu a vyvoje hospodarstvi.

Rok 1937 znamena v nasem hospodarstvi prelom mezi dobou krise a znacny krok k hospodarskemu zlepseni.

V oboru menovem jsme na rozdil od r. 1936, kdy jsme byli pri projednavani rozpoctu pod cerstvym dojmem nove upravy menove, nyni v obdobi klidu. Upravami provedenymi v r. 1934 a 1936 prizpusobili jsme svou menovou jednotku svetovemu menovemu usporadani. Provedli jsme to zpusobem ukaznenym, takze nevznikly v dusledku toho zadne hospodarske poruchy. Cenova hladina se v podstate nezvysila. Jestlize stoupl v r. 1937 o nekolik procent celkovy velkoobchodni index, lze to u prumyslovych vyrobku, jez toto zvyseni zpusobily, pricisti zvyseni svetovych cen surovin, jez vsak v posledni dobe v rade slozek maji opet tendenci sestupnou. Naproti tomu index zivotnich nakladu stoupl v r. 1937 proti r. 1936 jen asi o 2%.

Srovname-li vsak indexni cisla dnesni s dobou predkrisovou, t. j. r. 1928/29, muzeme konstatovati, a to hlavne vlivem deflacniho svetoveho snizeni cen v techto letech, jez i nam bylo vnuceno, ze zijeme ve snizenych hospodarskych cislech.

Tak cinil prumerny velkoobchodni index cen v r. 1928 kolem 969, v r. 1929 kolem 913, kdezto v r. 1937 nejvyse 764, nejmene 737, a index zivotnich nakladu rodiny delnicke v r. 1928/29 kolem 740 az 760, v r. 1937 kolem 710 az 725, rodiny urednicke v r. 1928/29 kolem 700 az 726, v r. 1937 kolem 700 az 714.

Uhrnny index prumyslove vyroby, ktery klesl v r. 1933 nejhloubeji na 55% vyroby r. 1929, stoupl v r. 1937 jiz na uroven z r. 1929. Jistym stinem teto zamestnanosti vyroby je, ze z jiste miry se opira o docasne zbrojeni.