Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 112. schuze (obsah, porad, prilohy) | Patek 29. rijna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Sivak, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

244 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Cerny, dr Derer, Najman, inz. Necas, dr Spina, dr Sramek, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 112. schuzi poslanecke snemovny, prvou schuzi sesteho zasedani ctvrteho volebniho obdobi.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Sdeluji, ze podle pripisu vlady ze dne 20. rijna 1937, c. j. 8738 a 8739/1096/S-37 m. r., president republiky rozhodnutim ze dne 20. rijna 1937 prohlasil zasedani obou snemoven Narodniho shromazdeni dnem 20. rijna 1937 za ukoncene a rozhodnutim z tehoz dne svolal obe snemovny Narodniho shromazdeni k zasedani do Prahy na den 29. rijna 1937.

Prvni schuzi podzimniho zasedani zahajuji vzpominkou (Poslanci povstavaji.) na clena snemovny, posl. Martina Razuse, ktery dne 8. srpna t. r. v Brezne nad Hronom dokoncil svoji zivotni pout.

Martin Razus narodil se dne 18. rijna 1888 v Lipt. Sv. Mikulasi. Po studiich na stredni skole odesel na theologicka studia, jez dokoncil na universite v Edinburku. Ve svem cirkevnim povolani - jako evangelicky farar, - pusobil nejprve ve svem rodnem kraji v Pribyline, pak v Moravskem Lieskovem a konecne v Brezne nad Hronom.

Jiz jako student nalezel basnicke druzine Ivana Kraska, sdruzene pri casopise "Prudy". Jeho literarni dilo obsahlo 19 vynikajicich praci ve 27 svazcich. Jsou to nejen knihy basni, nybrz i prosy a 2 dramata. Sve umeni postavil plne do sluzeb naroda. Zakladni sve osobni vlastnosti: primost, neohrozenost a stalou pohotovost prenasi do sve tvorby, ktera je od zacatku az do konce citlivym zaznamem o vsem, co naplnovalo basnikovu dusi. Od upenliveho vykriku nad bidou Slovenska v letech 1914 az 1918, pres basnicke privitani zrodivsi se svobody, az do romanu denniho zivota poprevratove slovenske dediny, reagoval basnik Martin Razus realisticky na vsechny casove zjevy naseho verejneho zivota. Tak prve jeho verse v dobe svetove valky jsou zaroven pocatkem jeho intensivni politicke cinnosti, ktere se aktivne venoval teprve v poslednim desitileti sveho zivota.

Martin Razus byl predsedou slovenske narodni strany a pilnym prispivatelem do "Narodnych novin". Poslancem byl zvolen r. 1929 a r. 1935. Od r. 1929 do konce roku 1932 byl clenem klubu poslancu csl. strany nar.-demokraticke, od kvetna do prosince r. 1935 clenem klubu poslancu Hlinkovy slovenske strany ludove. Od r. 1932 do kvetna 1935 a od prosince tehoz roku az do sve smrti zustal mimo kluby. Pamatujeme se dobre, jak pilne sledoval snemovni jednani a jak jeho hlas byl vzdy pozorne vyslechnut. Martin Razus bojoval i s parlamentni tribuny za duchovni jednotu naroda a hledal cesty k vzajemnemu porozumeni. Dne 30. listopadu bude tomu rok, kdy naposled promluvil s nasi parlamentni tribuny. Pak odesel do ustrani, aby v tichu hledal navrat sveho zdravi. Zakerna choroba odvolala ho vsak v letech sirokeho rozletu a mnohostranne cinnosti jeho ducha do nenavratna.

Martinu Razusovi zachovame vsichni vdecnou pamet. (Poslanci usedaji.)

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 31. srpna 1937, c. 56.016/1937-9, ze na misto zemreleho posl. Razuse povolalo podle §u 56 radu voleni do poslanecke snemovny nahradnika Rudolfa Schwarze, spravce statni ludove skoly v Pohorele, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Jmenovany pan poslanec dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibovaci, pan poslanec Rudolf Schwarz ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slubujem".

Zadam o precteni slibovaci formule a p. posl. R. Schwarze zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Snem. tajemnik dr Riha (cte): "Slubujem, ze budem verny republike Ceskoslovenskej a ze budem zachovavat zakony a mandat svoj zastavat podla svojho najlepsieho vedomia a svedomia."

Posl. R. Schwarz (podavaje predsedovi ruku): Slubujem. (Poslanci usedaji.)

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 21. cervence 1937, c. j. 6313/909 S m. r., ze pan president republiky prijal demisi vlady a jmenoval rozhodnutim ze dne 21. cervence 1937 dr Hodzu predsedou vlady a pany: mimoradneho vyslance a zplnomocneneho ministra dr Kamila Kroftu ministrem zahranicnich veci, posl. dr Josefa Cerneho ministrem vnitra, posl. dr Emila Frankeho ministrem skolstvi a nar. osvety, posl. dr Ivana Derera ministrem spravedlnosti, posl. Josefa V. Najmana ministrem prumyslu, obchodu a zivnosti, posl. Rudolfa Bechyne ministrem zeleznic, posl. inz. Jana Dostalka ministrem ver. praci, posl. dr Josefa Zadinu ministrem zemedelstvi, posl. Frantiska Machnika ministrem nar. obrany, posl. inz. Jaromira Necase ministrem soc. pece, posl. dr Ludvika Czecha ministrem ver. zdravotnictvi a telesne vychovy, posl. Aloise Tucneho ministrem post a telegrafu, posl. dr Jana Sramka ministrem pro sjednoceni zakonu a organisace spravy, posl. dr Frantiska Spinu a posl. Erwina Zajicka ministry. Ministra dr Emila Frankeho poveril prozatimnim rizenim ministerstva financi.

Pripisem ze dne 23. cervence 1937, c. j. 6334/1075/S/37 m. r., ze vlada republiky Ceskoslovenske zvolila ve schuzi, konane dne 21. cervence 1937, podle ustanoveni § 71 ustavni listiny namestkem predsedy vlady ministra zeleznic R. Bechyne.

Pripisem ze dne 2. srpna 1937, c. j. 6600/1076/S 37 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni § 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, cis. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v min. rade, pri vedeni resortni agendy atd. zastupuje pana ministra dr Kroftu pan predseda vlady dr Hodza, ministra dr Cerneho pan ministr dr Zadina, ministra dr Frankeho jako ministra skolstvi a nar. osvety i jako ministra povereneho prozatimnim rizenim ministerstva financi pan ministr Tucny, pana ministra dr Derera pan ministr dr Czech, pana ministra Najmana pan ministr Machnik, pana ministra Bechyne pan ministr inz. Necas, pana ministra inz. Dostalka pan ministr dr Sramek, pana ministra dr Zadinu pan ministr dr Cerny, pana ministra Machnika pan ministr Najman, pana ministra inz. Necase pan ministr dr Derer, pana ministra dr Czecha pan ministr dr Derer, pana ministra Tucneho pan ministr dr Franke, pana ministra dr Sramka pan ministr inz. Dostalek.

Pokud jde o zastupovani pp. ministru dr Spiny a Zajicka, bude ucinena potrebna dohoda pripad od pripadu.

Predseda vlady sdelil dale pripisem ze dne 4. rijna 1937, c. j. 8164/909/37 S m. r., ze pan president republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 2. rijna t. r. zadosti ministra skolstvi a nar. osvety dr Frankeho za zprosteni zatimniho rizeni ministerstva financi a jmenoval rozhodnutim z tehoz dne odboroveho prednostu ministerstva financi dr Josefa Kalfuse ministrem a poveril rizenim ministerstva financi.

Predseda konstatoval, ze snemovna je zpusobila se usnaseti, a k jeho navrhu udelila snemovna hlasovanim zadanou dovolenou posl. dr Tiso na dobu od 1. zari do 30. listopadu t. r. pro cestu do zahranici.

Dovolene podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. dr Jos. Dolanskemu, Drobnemu, Hascikovi, Kundtovi, Kunzovi, inz. Richtrovi, Schutzovi; na tyden posl. R. Bohmovi.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Slusneho na dobu od 22. do 26. cervna t. r., posl. Dembovskeho, Kejmara, dr inz. Lokschi, Ostreho, Szentivanyiho na den 20. zari t. r.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. de Witte za posl. Zischku.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Tauba.

Do vyboru iniciativniho vyslal klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Katze za posl. Koglera.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Zippeliuse za posl. Knorreho; klub poslancu narodni obce fasisticke posl. dr Dominika za posl. Ivaka; klub poslancu "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr Luschku za posl. dr Mayr-Hartinga.

Do vyboru zasobovaciho vyslal klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Mrskosovou za posl. dr inz. Tumlirovou.

Volebni soud oznamil pripisem ze dne 25. cervna 1937, c. 69/37, ze v plenarni schuzi tehoz dne se usnesl overiti volby techto clenu posl. snemovny:

dr Ivana Pjescaka, z kandidatni listiny cis. 7 jako nastupce zemreleho posl. Onderca;

inz. Stanislava Kralicka, z kandidatni listiny cis. 12, nastoupivsiho na misto resignovavsiho posl. Budiga;

dr Vlastimila Klimu, z kandidatni listiny cis. 16, nastoupivsiho na misto zemreleho posl. dr Kramare.

Pri umrti presidenta Osvoboditele dr T. G. Masaryka kondolovali predsednictvu snemovny mezi jinymi: predseda Narodni Skupstiny kralovstvi Jugoslavie Stepan Ciric, predseda poslanecke snemovny rumunske N. N. Saveanu, predseda poslanecke snemovny francouzske Edvard Herriot, predseda poslanecke snemovny spanelske Martinez Barrio, predseda poslanecke snemovny chilske Amunategui.

Predseda vlady sdelil, ze vlada predlozila senatu NSRC k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim:

pripisem ze dne 5. rijna 1937, c. j. 24.297/37 m. r., navrh zakona o priseznych tlumocnicich,

pripisem ze dne 23. rijna 1937, c. j. 25.794/37 m. r., navrh zakona o prevzeti akcii Ceskoslovenske akciove plavebni spolecnosti Dunajske v Bratislave statem od zucastnenych bank.

Predseda senatu NSRC sdelil, ze senat projednal a prijal:

v 82. a 83. schuzi dne 22. a 23. cervna 1937 osnovu zakona, kterym se provadeji Mezinarodni opiova umluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlasena pod c. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinarodni opiova umluva ze dne 19. unora 1925, vyhlasena pod c. 147/1927 Sb. z. a n., a Umluva o omezeni vyroby a uprave distribuce omamnych latek ze dne 13. cervence 1931, vyhlasena pod c. 173/1933 Sb. z. a n. (opiovy zakon) (k tisku 479-IV sen. 1937) (pripis ze dne 23. cervna 1937);

v 85. schuzi dne 26. cervna 1937 osnovy:

zakona o prozatimni uprave pravniho postaveni guvernera Podkarpatske Rusi a o souvislych opatrenich organisacnich (tisk 508-IV sen. 1937),

zakona, kterym se stanovi srazky z platu clenu Narodniho shromazdeni (tisk 525-IV sen. 1937),

zakona, kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 18. brezna 1921, c. 115 Sb. z. a n., o nahrade predsedum, mistopredsedum a clenum obou snemoven Narodniho shromazdeni RCS (tisk 526-IV sen. 1937) (pripisy ze dne 26. cervna 1937), a to ve zneni usnesenem posl. snemovnou;

v 86. schuzi dne 30. cervna 1937 osnovy:

zakona o uprave tax za pripusteni ke statnim zkouskam lesnickym a mysliveckym (k tisku 509-IV sen. 1937),

zakona, jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni verejno-notarskych radu (k tisku 493-IV sen. 1937)

a ve zneni usnesenem posl. snemovnou osnovu zakona o zabezpeceni cestovniho ruchu do Ceskoslovenske republiky v r. 1937 (tisk 490-IV sen. 1937) (pripisy ze dne 30. cervna 1937);

v 87. schuzi dne 1. cervence 1937 osnovy:

zakona o uspornych opatrenich personalnich (tisk 531-IV sen. 1937),

zakona o zmene a doplneni nekterych pravnich ustanoveni o poplatcich a jinych davkach (tisk 532-IV sen. 1937),

zakona o branne vychove (tisk 530-IV sen. 1937) (pripisy ze dne 1. cervence 1937), a to ve zneni usnesenem posl. snemovnou.

Predseda senatu NSRC sdelil dale:

pripisem ze dne 26. cervna 1937 (k tisku 1-IV sen. 1935), ze senat usnesl se v 85. schuzi dne 26. cervna 1937 uciniti posl. snemovne navrh, aby lhuta dana §em 43 ust. listiny k projednani usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1865-II) o cetnickem kazenskem a karnem pravu, odneti cetnicke hodnosti, prelozeni do vysluzby v rizeni spravnim a o umistovani superarbitrovanych cetnickych gazistu mimo sluzebni tridy (tisk 2189-II) byla prodlouzena o dalsich pet mesicu;

pripisem ze dne 30. cervna 1937, ze senat usnesl se v 86. schuzi dne 30. cervna 1937 na tom, aby o dalsich pet mesicu prodlouzena byla lhuta k projednani usneseni senatu o vladnich navrzich: 1. zakona, kterym se meni §§ 82 a 54 zivn. radu a § 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi (tisk 2245-I sen.), 2. zakona o verejne strazi zemedelske (tisk 699-II sen.), 3. zakona o ochrane polniho majetku (tisk 702-II sen.) a 4. zakona o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III sen.);

pripisem ze dne 1. cervence 1937, ze senat v 87. schuzi dne 1. cervence 1937 schvalil navrhy vyboru rozpoctoveho a narodohospodarskeho o navrzich na poskytnuti statni pomoci a podpory poskozenym zivelnimi pohromami (tisky 321, 357, 435, 453, 462, 463 a 464) (k tisku 514-IV sen. 1937).

rozpoctovemu vladni narizeni:

ze dne 11. cervna 1937, cis. 99 Sb. z. a n., jimz se doplnuji a meni nektera ustanoveni zakona ze dne 14. brezna 1934, cis. 49 Sb. z. a n., o zrizeni Ceskoslovenskeho reeskontniho a lombardniho ustavu, zmeneneho a doplneneho narizenimi ze dne 13. cervence 1934, c. 167 Sb. z. a n., a ze dne 22. unora 1935, c. 36 Sb. z. a n. (pripis predsedy vlady c. j. 16.434/37 m. r. z 22. cervna 1937),

ze dne 18. cervna 1937, c. 124 Sb. z. a n., kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 12. dubna 1935, c. 77 Sb. z. a n., o doprave motorovymi vozidly a jich zdaneni (pripis predsedy vlady c. j. 17.945/37 m. r. z 2. cervence 1937),

ze dne 24. cervna 1937, c. 139 Sb. z. a n., o financnich ulevach pri slouceni peneznich ustavu, provadenem pro zjednoduseni pomeru v peneznictvi, pri slouceni nekterych soukromych pojistoven a pri nekterych prevodech stavu pojisteni (pripis predsedy vlady c. j. 18.032/37 m. r. z 3. cervence 1937),

ze dne 30. cervna 1937, c. 160 Sb. z. a n., jimz se meni zakon ze dne 9. rijna 1924, c. 237 Sb. z. a n., kterym se zrizuje Zvlastni fond pro zmirneni ztrat povstalych z povalecnych pomeru, a jimz se prodluzuje doba splatitelnosti fondovych dluhopisu (pripis predsedy vlady c. j. 18.068/37 m. r. ze 7. cervence 1937),

ze dne 30. cervna 1937, c. 161 Sb. z. a n., jimz se meni zakon ze dne 10. rijna 1924, c. 238 Sb. z. a n., kterym se zrizuje Vseobecny fond peneznich ustavu v republice Ceskoslovenske, a jimz se prodluzuje doba splatitelnosti vydanych fondovych dluhopisu (pripis predsedy vlady c. j. 18.069/37 m. r. ze 7. cervence 1937);