Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 110. schuze (obsah, prilohy) | Sobota 26. cervna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Mlcoch.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 9 hod. 59 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

Zapisovatele: Dubicky, dr inz. Fulik.

162 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Czech.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Remesovi, Topolimu, Polivkovi, Lieblovi.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Liebla na dny 24. a 25. cervna t. r.

Do vyboru kulturniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Hodinu a Illinga za posl. dr Eichholze a Kundta; klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Revaye za posl. Dlouheho; klub poslancu narodniho sjednoceni posl. J. Sedlacka za posl. dr Domina.

Predsednictvo senatu NSRC sdelilo pripisy ze dne 25. cervna 1937, ze senat projednal a prijal:

v 83. a 84. schuzi dne 23. a 25. cervna 1937 osnovu zakona, kterym se meni zakon ze dne 13. cervence 1922, c. 226 Sb. z. a n., o skolach obecnych a mestanskych (tisk 498-IV sen. 1937);

v 84. schuzi dne 25. cervna 1937 ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou:

osnovu zakona o zriadeni vysokej skoly technickej v Kosiciach (tisk 491-IV sen. 1937),

osnovu zakona o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju (tisk 515-IV sen. 1937),

osnovu zakona, kterym se nove upravuje vekova mez pro prekladani vojenskych soudcu do vysluzby (tisk 516-IV sen. 1937).

Predseda vlady zaslal pripisem ze dne 22. cervna 1937, c. j. 16.436/37 m. r., vladni narizeni ze dne 11. cervna 1937, c. 102 Sb. z. a n., kterym se prodluzuje platnost §u 95 a), odst. 4 vladniho narizeni ze dne 15. cervna 1934, c. 112 Sb. z. a n., o pojisteni zamestnancu pro pripad nemoci, invalidity a stari, ve zneni vladniho narizeni ze dne 13. cervence 1934, c. 143 Sb. z. a n. - prikazano vyboru soc.-politickemu.

posl. Neumeistra:

min. nar. obrany:

ve veci bezplatneho propujcovani vojenskych hudeb (c. D 378-IV),

ve veci umisteni deleslouzicich poddustojniku (c. D 379-IV).

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 1027, 1028 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 1029.

Odpovedi tisk 983 (I az XXVI).

Tesnopisecka zprava o 100. schuzi posl. snemovny NSRC.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru kulturniho a rozpoctoveho o usneseni senatu (tisk 1026) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 486 a 498), kterym se meni zakon ze dne 13. cervence 1922, c. 226 Sb. z. a n., o skolach obecnych a mestanskych (tisk 1029).

Zpravodaji jsou: za vybor kulturni p. posl. Hladky, za vybor rozpoctovy p. posl. Bergmann.

Udeluji slovo prvemu zpravodaji, za vybor kulturni, p. posl. Hladkemu.

Zpravodaj posl. Hladky: Slavna snemovno!

Zlepseni naseho hospodarskeho zivota se projevuje i v zakonodarnych sborech tim, ze se casteji objevuji predlohy skolskych zakonu.

Kulturni vybor snemovny jiz nekolikrate projevil prani, aby doslo ke snizeni poctu zactva ve tridach narodnich a strednich skol. Vec tato neni veci ucitelskych osob, nybrz zajmem zactva. Vseobecne je uznavano, ze snizeni poctu zactva ve tridach je nejdulezitejsi podminkou jakekoliv skolske reformy. Pri velikem poctu zactva ve tride je vlastne ucitel jen dozorcem a teprve pri nizsim poctu zaku musi prokazati, jakym je vychovatelem a ucitelem. Cetne zavady na zdravi deti, kasarnicka kazen, nedostatek samocinnosti zaku, nemoznost venovati se slabsim zakum, zdrzovani pak zaku zvlaste nadanych zpusobuje prave preplnovani trid. Jeste pred valkou a zvlaste ve valce jsme meli 80 i pres 100 zaku ve tride. Pri tom na pr. v Dansku jiz r. 1899 byl stanoven pocet zaku ve tride na 35, v Londyne jiz r. 1898 byl stanoven pocet deti na 40.

Vlada pri projednavani zakona cis. 226 r. 1922 byla si vedoma, ze navrhovany pocet deti 60 byl znacny. Financni momenty, nedostatek budov a trid, nedostatek ucitelstva vsak nedovolily zmensiti tento pocet. Snahy po snizeni zactva ve tridach byly vyjadreny i u nas podanim dvou iniciativnich navrhu ve snemovne. Bohuzel stav statnich financi nedovoluje snizeni poctu zaku pod 60 a tak ani po schvaleni tohoto zakona, ktery byl predlozen, nebude snizen pocet zaku ve tridach na narodnich skolach pod 60. Vladni navrh ma za ucel zmirniti pouze spojovani a ruseni trid pri poklesu zactva. Dosud se spojovaly a rusily tridy jiz zrizene, klesl-li pocet zaku v obou tridach pod 60. Podle osnovy budou se nyni spojovati nebo rusiti tridy, klesne-li pocet zaku v obou tridach pod 45 deti. Jde o to, aby nebyly ruseny jiz zrizene tridy, kdyz mame rady nezamestnaneho ucitelstva a kdyz pocet zactva na narodnich skolach stale klesa.

Senat zmenil svym usnesenim vladni navrh tim zpusobem, ze opatreni toto plati i pro vyucovani v oddelenich jednotlivym predmetum.

Kulturni vybor posl. snemovny, ktery projednaval vcera osnovu, vyjadril nekolik prani, ktera jsou obsazena v resolucich pripojenych k usneseni kulturniho vyboru. Jde mu o to, aby vlada predlozila navrh zakona na snizeni poctu zaku ve tridach jak skol narodnich, tak i skol strednich a pomocnych. Dale vyslovil prani, aby byly rozdelovany spravy t. zv. mamutich skol nebo ustavu, kde je casto i pres tisic zaku v jedne skole, na samostatne mensi skoly. Jde o to, aby mohly byti takove skoly lepe pedagogicky spravovany.

Ponevadz osnova pres to, ze nesnizuje pocet zaku ve tridach, znamena prece jenom veliky a znacny pokrok proti stavu dnesnimu, doporucuji osnovu i resoluci kulturniho vyboru ke schvaleni. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji, za vybor rozpoctovy, p. posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavna snemovno!

V posledni dobe mame prilezitost projednavati osnovy, ktere vysly z rukou skolske spravy. Neni tomu davno, co jsme projednavali osnovu o zlepseni situace vysokoskolskych asistentu, o priplatcich do pense zapocitatelnych, kterych se ma dostati okr. skolnim inspektorum, ucitelum a profesorum pridelenym ke skolske administrative, a nyni mame prilezitost projednavati treti osnovu, ktera znamena, ze neni nebezpeci, ze by doslo ke zrusovani skol nasledkem zmensene populace. Vitame tuto aktivnost skolske spravy.

Rozpoctovy vybor tuto osnovu zkoumal po strance rozpoctove, a ponevadz nebude miti zadnych nasledku ani pro rozpocty samospravy, ani pro rozpocet statni, doporucuje posl. snemovne, aby toto usneseni senatu schvalila. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): K teto veci jsou prihlaseni recnici, zahajuji proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 20 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek neni, navrzena lhuta je schvalena.

Prihlaseni jsou recnici na strane "pro", pp. posl. dr Macek, dr Hodina.

Davam slovo p. posl. dr Mackovi.

Posl. dr Macek: Slavna snemovno!

Osnova nam predlozena jiste nepotrebuje dlouhe obhajoby, ponevadz je ocividne spravna. Ale ja bych v teto souvislosti rad v teto snemovne nacal problem, ktery nas vsecky uz nekolik let zajima a ktery bych vyjadril kratkou otazkou: Co tedy s detmi? Nahodou koncime zasedani parlamentni zaroven se skolnim rokem. A kazdy z nas byl x-krat zadan, aby se primluvil za prijeti toho nebo onoho studenta - v pripade, ze udela prijimaci zkousku! Nebot jako v minulych letech, take letos ceka radu velmi dobrych studentu a studentek, ze po prijimaci zkousce se jim rekne: Zkousku jste sice udelali, ale pro nedostatek mista nemuzete byt prijati.

Vazeni, o tomto thematu jsme nekolikrat mluvili v rozpoctovem vyboru pri kapitole ministerstva skolstvi. Ale myslim, ze toto thema musime predloziti cele verejnosti a pomoci tlaku verejneho mineni vynutiti si jeho reseni. Nase stredni a hlavne odborne skoly proste nestaci statni potrebe, at je to u prislusniku narodnosti ceskoslovenske anebo u Nemcu ci jinde. Skoly proste nestaci, a my musime zadati se vsi duraznosti, aby se rozsirila prilezitost k vzdelani, predevsim k odbornemu vzdelani.

Velecteni, zde nepomuze povzbuzovat v lidech vedomi odpovednosti pred dejinami, aby nenechali narod vymriti, nestaci mluvit o tom, co znamena pro brannost naroda potrebny pocet mladeze dobre kvalifikovane, nestaci take davat smesne ulevy na danove povinnosti pri dani duchodove, a pri tom rozmnozovati dane spotrebni, ktere jsou trestem na rodiny s mnoha detmi! Ne, my se musime take starati o to, aby lide, kteri deti maji, kteri je vychovaji do veku, zpusobileho bud k hlubsi priprave na zivotni povolani anebo k vydelku, nasli pro ne jednak misto k priprave na povolani at v uceni, at ve skolach, a pak aby nasli pro ne pracovni a vydelkovou prilezitost, az skonci sva studia. V obou techto smerech nas stat, myslim, neplni to, co by plniti mel. A ja proto s tohoto mista zadam nepritomneho pana ministra skolstvi, aby tak, jako loni, i letos a jeste ve vetsi mire dal pokyn, aby vsude tam, kde je dosti zaku, kteri zkousku udelaji, dal rozsiriti pocet paralelek. Na odbornych skolach to nemusi byti spojeno s zadnym vydanim statnim, protoze skolne je tak vysoke, ze kdyz stat paralelku povoli, jeste na tom vydela. Skoly take se neprosi ministra financi o nejakou financni pomoc, nybrz o laskave svoleni, aby smely najmouti nejakou ucirnu, prijmouti par lidi z velikeho kadru nezamestnanych kandidatu profesury a ulehciti detem pripravu na zivot.

Vazeni, kdyz jsem loni videl ty straslive navaly pred strednimi a odbornymi skolami, kdyz jsem videl ty zoufale sceny, kdy na lidech byly roztrhany saty pri tlacenici, kdyz jsem videl sceny: Deti placou - zkousku udelaly, ale prijaty nebyly, vzpomnel jsem si na krasnou radu, kterou Jonathan Swift, vam vsem znamy autor "Gulliverovych cest", dal r. 1729 Irsku, po pripade Anglii, za tim ucelem, aby deti prestaly byti bremenem rodicu a aby se staly prospesnymi verejnosti. Jonathan Swift napsal "Skromny navrh", jehoz kratky smysl je, aby se v Irsku zavedlo pojidani rocnich deti. (Veselost.) Dokazoval, jak tim vzroste narodni jmeni, pribude potravin, jak vzroste narodni sobestacnost ejhle autarkiste! Tato krvava ironie Swiftova, ktera se v dejinach literatury pripomina jako jeden z dobrych, byt i straslivych vtipu, ta, jak se zda, se v nekterych statech bere jako vazna rada, protoze rodicum, kterym se deti neprijmou do skol anebo kterym se neumozni, aby je dali do uceni, nerika se nijak, co s temi detmi maji delat. Ja bych vsak, velecteni, prece jen radil, drive nez pristoupime k vaznemu projednavani te Swiftovy rady v tomto state, abychom to zkusili jinak: Abychom rozmnozili pocet skol, i za tu cenu, ze zamozni rodice budou platiti vyssi skolne, aby deti rodicu nemajetnych mohly byti vzdelavany bezplatne, a potom abychom rozhodneji nez dosud delali politiku pracovni a vydelkove prilezitosti, cili tu politiku, kterou jsme nazvali positivni politikou proti krisi. (Posl. Srba: Vzdyt schazi odborne vzdelane delnictvo na cele care!) Zajiste, je to jiste paradoxni, ze v dobe, kdy je nouze o odborne vzdelane lidi v ruznych povolanich, rodice nevedi, co s detmi.

Ale dal, velecteni! Nestaci pouze rozmnozovati skoly, ale musime se take starati o to, cemu a jak se tam uci. V teto souvislosti, myslim, kazdy ma na jazyku heslo: Reforma stredni skoly! My si toto heslo rozebereme asi po prazdninach zevrubne, ale dnes bych vas zatim jen upozornil na to, co zacina byti predmetem take verejnych debat v novinach a revuich, totiz thema zavedeni narodniho hospodarstvi na stredni skoly.

Pan ministr skolstvi projevil svuj souhlas jiz pred rokem s planem, ktery uz dlouha leta rada lidi tady doporucuje, ale jak se zda, tato samozrejmost narazi na jakesi prekazky v ministerstvu i mimo ne. Mnoho lidi se u nas domniva, ze se tato vec muze odbyti tim, cim se odbyvala dosud, ze se totiz rozstrka narodni hospodarstvi do nekolika predmetu. To je asi takovy navrh nebo nazor, jako kdyby se mel dejepis rozstrkat mezi cestinu a latinu. (Posl. Srba: To by vsak museli skrtnout, jak stavel Caesar mosty, a to prece nejde!) Ano, pani, kteri debatuji o tom, ze se narodni hospodarstvi do skol zavest nema, projevuji - nevaham to zde rici - takovy stupen nevedomosti o tom, co narodni hospodarstvi vubec je, ze by vlastne melo byti zbytecne s nimi polemisovati; ale ti lide maji jakesi slovo ve verejnosti, ponevadz jsou profesori, a u nas se povazuje reforma skolska za zalezitost ucitelu a profesoru.

To je straslivy omyl! Ucitele a profesori jsou experti v tom, jak se ma vyucovati, a jejich hlas bude vzdycky slysen a uvazen, ale nemuze byti rozhodny. O tom, cemu se ma na skole uciti, v jakem rozsahu, kolik let atd., o tom musi byti slyseni, ba co dim, o tom musi rozhodovati vsichni lide, kteri maji jasne vedomi, jake predpoklady musi byti v narode splneny, aby narod mel nejenom kulturu, nybrz predevsim existenci. (Tak jest!) A ja vyzyvam s tohoto mista lidi v nejruznejsich povolanich praktickych, aby pozvedli sveho hlasu a nahlas kritisovali nasi stredni skolu; aby mne neprojevovali sympatie s tim, kdyz nahlas reknu, ze nase stredni skola, tak jak dnes vypada, je postrachem rodicu a deti, a kdyz mne tyto sympatie vyjadri, aby rikali hned: Prosime vas, neotiskujte to a nikomu nerikejte nase jmeno. (Potlesk.)

Ja vyzyvam ty lidi, aby mluvili nahlas, aby bylo videt, co si nasi lide fakticky mysli o stredni skole, aby se kritika neomezovala jenom na drasticky pripad nejake zakovske sebevrazdy, ktera muze miti vselijake priciny, ktere se skolou vubec nemuseji souviseti, nybrz aby se stredni skola kritisovala vecne, s hlediska narodni potreby. Tim koncim. (Potlesk.)