Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 109. schuze (obsah, prilohy) | Patek 25. cervna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Taub.

Zapisovatele: Vavra, R. Bohm.

202 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, Machnik, dr Spina, Tucny, dr Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 109. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Pan posl. inz. Kralicek, nastupce za posl. Budiga, dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibu, a to v jazyku ceskem, pokud se tyce v jazyku narodnosti, ke ktere se slibujici prihlasil, a slibujici ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slibuji", po pripade shodnym vyrazem sveho jazyka.

Zadam o precteni slibovaci formule, a pana posl. inz. Kralicka zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Snemovni tajemnik dr Riha (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Ich gelobe, der Cechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuuben.

Posl. inz. Kralicek (podavaje predsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedaji.)

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Kunzovi; na tento tyden posl. dr Jos. Dolanskemu, Hollubemu.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. dr Markovice za posl. Hladkeho; klub poslancu narodniho sjednoceni posl. dr Rasina za posl. Jezka; klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Zierhuta za posl. Kunze.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. F. Nitsche za posl. G. Bohma.

Do vyboru zasobovaciho vyslal klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. dr inz. Tumlirovou za posl. Mrskosovou.

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 1022 a 1024.

Nalehava interpelace tisk 1021.

Predsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 108. schuzi snemovny projevy hrube urazlive z reci posl. Vodicky.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru branneho, kulturniho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 987) o branne vychove (tisk 1017).

Zpravodaji jsou: za vybor branny p. posl. Vicanek, za vybor kulturni p. posl. Jasa, za vybor rozpoctovy p. posl. dr inz. Brdlik.

Budeme pokracovati v rozprave, zapocate ve vcerejsi 108. schuzi snemovny.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" p. posl. dr Peters; na strane "pro" p. posl. Smetanka.

Davam slovo prvnimu prihlasenemu recniku, p. posl. dr Petersovi.

Posl. dr Peters (nemecky): Slavna snemovno!

Ve vyborovych jednanich, kterymi prosla tato osnova, priznala sudetskonemecka strana teto osnove opravnenost a nutnost. Nepriznala ji vsak pilnost, se kterou se vec ve vyborech a zde projednavala, a zadala, aby predloha takoveho vyznamu mohla byti primerene projednana ve vyborech. Nase snahy, abychom toho dosahli, byly bohuzel marne, tak ze se predloha celkem predklada ku prijeti v onom zneni, v jakem dosla snemovny.

Chtel bych jiz hned predem vyloziti stanovisko sudetskonemecke strany k osnove a jeji chovani pri hlasovani. Je nam zcela jasno, ze zde jde o velmi vazne zakonne opatreni, je nam take zcela jasno, ze prijeti teto osnovy se deje ve velmi vazne dobe, jsme vsak rozhodnuti uciniti prave pri tak vazne prilezitosti vazny projev a sice v tom smeru, ze pro osnovu nebudeme moci hlasovati, ackoliv uznavame jeji opravnenost.

A nyni mi dovolte, abych to oduvodnil. Osnova je vazna, protoze zasahuje v nejsirsi mire do vychovnych ukolu statu a ze provadi psychologickou pripravu obyvatelstva, kterou povazujeme jako takovou za nutnou. Uznavame take, ze doba je velmi vazna, musime vsak prave proto konstatovati, ze se domnivame, ze jednak politicke vedeni statu, jednak osnova sama nebere na tyto dva predpoklady zretele. Vazeni panove! V celku se provedeni teto osnovy sveruje uradum. Nikdy jsme neopominuli upozorniti vladu, ze chovani uradu - a bohuzel musim v to zahrnouti i vojenske urady - k narodnim Nemcum.je takove, ze zastavame nazor, ze ani pri provadeni zakona se nebude zachovavati ona objektivita a ono porozumeni predevsim pro narodnostne vyznamne veci vseho obyvatelstva, zejmena pak obyvatelstva nemeckeho; kdybychom tedy hlasovali pro tento zakon, manifestovali bychom tim pro spravu, ke ktere musime chovati naprostou neduveru. (Potlesk poslancu strany sudetskonemecke).

K tomu nas take nuti zneni §u 20. Snazili jsme se pusobiti pri §u 20 v tom smeru, aby vlada nedostala pravo vladnouti autoritativne. Zdalo se nam, ze je v demokratickem state samozrejme, aby vlada odpovidala za vsechno, co cini, t. j. aby podle §u 20 nedostala pravo diskvalifikovati politicky spolek, aniz by byla zaroven nucena vsechno presne oduvodniti. Zde prichazime k soustave, ktera dnes rozhoduje, totiz k soustave, ktera je prece jen druhem kabinetni justice. Muze-li vsak vlada diktovati ve velmi choulostivych a citlivych otazkach a muze-li bez oduvodneni spolku, ktery jiz dostal opravneni, toto opravneni odniti, spatrujeme v tom rozpor s ustavou a s celym demokratickym rezimem, ktery je prece vybudovan na odpovednosti. Nemuzeme souhlasiti s tim, aby vlada dostala takove zmocneni, ktere je podle meho nazoru politicky velmi dulezite a ktere, panove, nezasahuje do oboru politiky stranicke, nybrz politiky statni. Zastavame stanovisko, ze i ve statnim zivote plati zasada: "Clara pacta, boni amici", t. j. neni mozno, aby sprava provadela jeden akt persekuce za druhym a aby vlada prave podle §u 20 vyhlasila rovnez persekuci, a to aniz ji oduvodnila.

Na jedne strane cinime timto nejvetsi namitku proti teto osnove s hlediska narodnostne politickeho, a to proto, ze se zde vedle dosavadnich povinnosti zavadi nova vseobecna obcanska povinnost a ze se neposkytuji zaruky, ze tato vseobecna obcanska povinnost bude provadena podle zasad naproste obcanske rovnosti. Panove z vyboru mi potvrdi, ze jsme se zcela mimoradne namahali, aby nam byly poskytnuty zaruky, abychom mohli miti za to, ze spolky poverene brannou vychovou nebudou vysadou ceskeho naroda a branne stredisko vyhradou narodnostnich skupin. V tom spatrujeme predpoklady nerovnosti a zaklady narodnostne politickeho vyvoje, kde bychom byli ve skutecnosti statnimi obcany druhe tridy.

Dovolte mi, abych na druhe strane poukazal na to, co v teto osnove tak jasne vyjadrujete, ze totiz nepomyslite na to, abyste vzali zretel na etnograficke skutecnosti a na psychologicke stavy, v nichz se uhrn statnich obcanu tohoto statu nachazi. To znamena, zadate na nas, abychom vzali na sebe vseobecnou obcanskou povinnost; prohlasujeme vam jasne: Vezmeme na sebe tuto vseobecnou obcanskou povinnost, neverime vsak, ze pri organisaci teto vseobecne obcanske povinnosti je zaruceno naprosto stejne zachazeni. To proto, ze k pripravam teto osnovy nebyly pribrany, jak ukazala pripravna jednani, narodni svazy, ktere vynikajicim zpusobem provadeji telesnou vychovu a ktere jsou tedy jiz predem zpusobile, aby provadely brannou vychovu. To je podle meho nazoru opominuti, ktere je psychologicky naprosto pochybene. Nebot nemuzete v nemeckem meste nechati cviciti a branne vychovavati nemeckou mladez v brannych strediscich a ceskou mladez v Sokole nebo v Delnickych telocvicnych jednotach! Zde vznikaji takove rozdily a takove napiate pomery, ze ucel, ktery, jak jsem jiz rekl, uznavame, nebude timto druhem osnovy o branne vychove dosazen. Na to jsme vas zcela uprimne a poctive upozornili. Neodhodlali jste se v tomto smeru brannou vychovu pozmeniti a proto nemuzeme pro ni hlasovati.

Musim se zde hned co nejostreji ohraditi proti kol. Vodickovi, ktery zde nazval nemecky Svaz turneru illegalni Hitlerovou armadou, a musim mu rici, ze to je hruba nepravda; musim ho upozorniti, ze mame po ruce rozsudky, kde rudy tisk, ktery tvrdil totez, musil tato tvrzeni odvolati, protoze se panove @a la Vodicka musili presvedciti, ze jejich tvrzeni jsou nepravdiva. Konstatuji to zde, musim vsak soucasne konstatovati, ze bohuzel takova nedolozena a nepravdiva tvrzeni u vas hraji vetsi ulohu nez realni skutecnost a pravda. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.) Podle takovych hledisek nelze delati politiku a je nam lito, ze musime konstatovati, ze se i statni politika dela podle takovych hledisek. A proto tim, ze nehlasujeme pro tuto osnovu, v teto chvili davame najevo svuj energicky odpor proti tomuto systemu a proti teto nepravde ve statni politice.

Dovolte mi nyni, abych se zabyval osnovou samou a to nejprve s vychovneho hlediska. Tato osnova je osnovou vychovnou, protoze podle §u 1 osnovy se dosavadni vychova a vychovna pece statu rozsiruje o brannou vychovu. Toto rozsireni by bylo jako takove oduvodneno duchem doby, ale v tomto zakone vytvarite primy rozdil mezi ostatni organisaci a ostatni tendenci skolni vychovy. Skolni vychova byla vzdy a je take v poslednich vynosech o ucebnich osnovach vybudovana na narodni kulture; bylo by tudiz samozrejmosti, aby pri rozsireni vychovy na tak veliky obor rovnez platila zasada vazanosti teto vychovy na narodni kulturu. V tomto smyslu jsme take podali navrh, ktery se vyslovne odvolaval na to, jezto vychova je u nas vybudovana na narodni kulture, ze by bylo dokonce logicke, aby to bylo provedeno i v branne vychove. Odmitli jste tento navrh a domnivam se, ze na ujmu ucelu tohoto zakona. Nebot mohu vas ujistiti - a domnivam se, ze je vseobecne znamo, ze druhym nejvetsim telovychovnym spolkem v Ceskoslovensku je nemecky svaz, ktery provadi vzornou telovychovnou praci - ze je vlastne protismyslne, ze nesverujete brannou vychovu, jejimz hlavnim ucelem je prece telesna zdatnost, telovychovnym spolkum, ktere maji vyznam a ktere prokazaly, ze jsou po strance vecne a odborne na vysi.

Duvodova zprava, jednotlivi recnici ve vyborech a i panove z ministerstva nar. obrany konstatovali, ze brannou vychovou ma byti predevsim dosazeno velkeho mravniho vlivu, t. j. ma se vytvoriti novy druh etiky mezi obyvatelstvem. Domnivam se, ze je primo osudne, ze se nesnazite vytvoriti touz cestou tutez etiku v celem obyvatelstvu.

V duvodove zprave je rozpor, nebot se tam stala nehoda, ze nektere casti mluvi o "narodu" a jine zase o "obyvatelstvu". Konstatuji take, ze vcera vlastne i ministr nar. obrany Machnik ucinil tento, chcete-li, lapsus linguae nebo totez zasadni rozliseni. Proti tomu se ohrazujeme a to proto, ze je psychologicky nesnesitelne, aby se mluvilo o narodu a rozumelo se tim narod ceskoslovensky. Je to od vas silenstvi, cinite-li rozdil mezi narodem a obyvatelstvem, ze tedy jaksi o 33% obyvatelstva rikate, ze maji mene prav a mensi naroky nez ostatnich 66%. (Potlesk.) Vite, panove, ja sam jsem toho dalek, abych nejak demonstroval nebo provokoval, ale prohlasuji vam, ze tim vlastne vy sami nadhazujete otazku celeho statu (Potlesk.) a to proto, ze zustavate trceti v nejasnostech, ze prechazite od jednoho pojmu ke druhemu a zapominate, ze nejde o 100% prislusniku ceskoslovenske narodnosti, nybrz jen o 66.9 % podle posledniho soupisu lidu v r. 1930. A domnivate-li se, ze cesta nemeckych vladnich stran vede k tomu, abyste studenou cestou tato procenta zvysili, pravim vam se vsi vaznosti, kterou pro sebe uplatnuji: touto cestou toho nedosahnete. Klidu dosahnete jen, zmenite-li cely system, vezmete-li proste zretel na realni skutecnosti a vzdate-li se planu vybudovati celou statni politiku na zdani, nejasnosti a na sebeklamu.

Hledte, cetl jsem s podivem a zaroven s uspokojenim usneseni sjezdu strany nar. sjednoceni. Tam bylo jasne vysloveno, ceho se vy potichu domahate a co si potichu myslite. Tento sjezd strany ukazal, ze tam vlastne maji mnohem vetsi odvahu nezli vy, panove, nebot tam se jiz nemluvi o slibech a pripovedich, nybrz proste se konstatuje, ze 33 % obyvatelstva - ostatne se domnivam, ze se sjezd strany v techto cislech zmylil - tedy narodnostni mensiny maji jen dve moznosti: bud se dati asimilovati anebo zustati narodne uvedomelymi a stati se tim neprateli statu. To snad se muze diti ve state, kde nejsou 33%, nybrz 3% narodnostni mensiny, ale ve state, kde tretina obyvatelstva mluvi jinou reci a ma vyvinutou kulturu, je nemozne videti jen tuto cestu: Asimilaci nebo utlak! Mam-li jeste neco ze sjezdove resoluce zdurazniti, je to nerozresitelna otazka, totiz stara tese Palackeho o historickem boji Nemcu a Cechu, o vrozenem a nevyhladitelnem antagonismu Germanu a Slovanu. Je prece mimoradne priznacne, ze strana ceskoslovenske inteligence tak opomiji Tomase Masaryka, ktery, jak znamo, tak dukladne bojoval proti tesi Palackeho a o niz jsem se domnival, ze ji u vas zlikvidoval. K teto resoluci sjezdu strany nar. sjednoceni muzeme podotknouti, ze sjezd strany vyslovil to, co se v rozporu se skutecnostmi a potrebami tohoto statu namlouva verejnemu mineni a co rozhodne nemuze byti ku prospechu pokojnemu vyvoji v tomto state.

Rikaji-li nam na jedne strane, ze se mame bud asimilovati anebo ze musime stati ve vecnem odporu proti statu na pude stareho antagonismu mezi Slovany a Germany, pak prece nedojde ve state ke klidu! Vy, vazeni panove, budete musiti konecne uznati: Asimilovati se nedame! (Potlesk.) Nemuze take existovati takove "bud - anebo", jak to rika resoluce: Ukolem ceskoslovenskeho statu je jiti stredni cestou, a nebude-li tato stredni cesta nalezena, bude staly boj, staly nepokoj, neco, co nam, jiz mame v krvi tradici dobrych statnich obcanu, neni vhod. Namlouvate si nebo verite, ze nasi snahou, nasim nejvyssim cilem je vyvolavati nepokoj. Nikoliv, vazeni panove, zeptejte se nas, jak trpime prehmaty, neporadkem a nespravedlnostmi, jak dusevne trpime, protoze se jeste stale domnivame, ze zakladem statu musi byti poradek, spravedlnost a pravo!

Divame-li se na veci takto, musime stale opakovati, ze osnova o branne vychove je pochybena, protoze se nediva jasne na skutecnosti, protoze se domniva, ze statnim drilem muze nejak nahraditi narodni kulturu, protoze se domniva, ze neni treba prostrednika mezi sirokymi masami mladych lidi, kteri kazdorocne vyrustaji z 3 1/2 milionu lidi, a statem a ze vyjadruje mineni, ze muze provesti, abych tak rekl, stranou narodni kultury sudetskych Nemcu vychovu, ktera je zcela prosta narodni kultury. Panove, nejen v tomto zakonodarnem obdobi, nybrz jiz od te doby, co Nemci vesli do teto snemovny, jsme varovali, aby se v ceskoslovenske politice psychologie, abych tak rekl, neodsunovala stranou. Pri nescislnych prilezitostech jsme stale poukazovali na to, ze skutecnost, ze se asi jen o neco vice nez 2/3 obyvatelstva hlasi k ceskoslovenske narodnosti, nuti k tomu, aby se nalezl zcela zvlastni zpusob souziti ve state. Vzdy jsme od vas zadali, abyste uznali, ze lze sice po urcitou dobu pravdu o vyvoji zkraslovati, ze lze ciniti to neb ono, co navenek vypada pekne, ale doma nic neznamena. Take pri teto osnove marne varujeme konstatujice, ze prave tento zakon bude zase duvodem cetnych narodnostne politickych stiznosti z nasi strany, nebot zakon, ktery ohlasuje 31 vladnich narizeni, je primo stvoren pro to, aby zvysil nejasnost a zmatek v politickem vyvoji statu. Za to nebudeme spolu odpovednymi tim, ze bychom pro tento zakon hlasovali.

Z duvodu parlamentni presnosti bych konstatoval, ze predevsim jednani v brannem vyboru se vedla v kolegialnim duchu. Chci take konstatovati, ze pan zpravodaj branneho vyboru ve svem referate leccos vysvetlil, co nas znepokojovalo a na co jsme poukazovali. Ale nemuzeme - prominte - tyto samozrejmosti kvitovati tim, ze bychom se domnivali, ze se stalo vse, abychom mohli s osnovou souhlasiti. Chci zakonciti otazkou, jak tento zakon hodnotiti, a chci s vychovneho hlediska rici: Uznejte prece po 18 nebo brzy i po 19 letech, ze pokus asimilace studenou cestou se nezdaril, pokus, o nemz se velmi vynikajici cesti myslitele domnivaji, ze je nespravny. V pochybenem pokusu se vsak nepokracuje.

Chtel bych zde vyjmouti z krasneho pojednani Komenskeho "Unum necessarium" jednu vetu: K dokonale jednote je treba dustojne rovnosti nebo dustojne vlady, tak dustojne jako poslusnost nebo vseobecna svoboda, ktera je vudkyni a svetlem svobodnych cinu."