Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 107. schuze (obsah, prilohy) | Utery 22. cervna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Sivak, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Bergmann.

167 poslancu podle presencni listiny.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 32 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. dr Kellnerovi, Kosikovi, Schmidkemu; na tento tyden posl. dr Kuglovi; na tyden posl. Jakschovi.

nemoci posl. Mlcoch.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. Zidovsky, Dlouhy, dr Korlath.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. dr inz. Touska na den 17. t. m.

Do vyboru branneho vyslal: klub poslancu republik. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Vanco za posl. dr Sucheho; klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Peterse a dr Kollnera za posl. dr Jillyho a Obrlika.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Kunze za posl. Viereckla.

Predseda vlady sdelil pripisy ze dne 21. cervna 1937, ze vlada predlozila senatu k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrhy:

zakona o uznavani puvodnosti odrud, uznavani osiva a sadby a zkouseni odrud kulturnich rostlin (prip. c. j. 16.151/37 m. r.),

zakona o uprave tax pri statnich zkouskach lesnickych a mysliveckych (prip. c. j. 16.402/ 37 m. r.).

Dotazy:

posl. J. Sedlacka:

min. financi o nedostatecnem prijimani ceskych zamestnancu do statni tovarny na tabak v Novem Jicine a do tabakovych tovaren v severovychodni casti zeme Moravskoslezske vubec (c. D 363-IV),

min. skolstvi a nar. osvety o stanovisku k zadosti Svazu ceskoslovenskych tesnopiseckych spolku v CSR (c. D 364-IV),

min. zemedelstvi o neprirknuti odbytneho z pozemkove reformy safari Matousi Horakovi na statcich knizete Lichtensteina, pachtyr dr Seidl, ve Zdanicich, okres Kyjov (c. D 365-IV);

posl. J. Sedlacka a dr Domina vlade o dustojnem umisteni Akademickeho gymnasia v Praze, jehoz puvodni budova byla zabrana pro ucely parlamentu (c. D 366-IV);

posl. Babka min. skolstvi a nar. osvety v zalezitosti neopravneneho vybirani kongruy kaplany rimsko-katolicke cirkve Chylkem a Capem (c. D 370-IV);

posl. Batkove-Zackove:

min. skolstvi a nar. osvety ve veci doplneni zkusebni komise na Masarykove universite v Brne a povoleni prednasek na odboru architektury Vysoke skoly technicke Dr Ed. Benese v Brne (c. D 367-IV),

min. post a telegrafu ve veci zrizeni postovniho uradu v Dalecine u Jimramova (c. D 369-IV);

posl. inz. Richtra min. zeleznic o jednojazycne ceskem vyhotoveni zeleznicnich jizdenek (c. D 361-IV);

posl. Zajice a dr Kosseye min. zeleznic o nespravedlivem postupu zeleznicni spravy (Reditelstvi statnich drah v Kosicich) proti tratmistru, oficialu Adolfu Sipovi, pro jeho prislusnost k republikanske strane zemedelskeho a malorolnickeho lidu (c. D 362-IV).

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 997 az 1008 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 993 az 995.

Interpelace tisk 982 (I az XXII).

Tesnopisecka zprava o 99. schuzi posl. snemovny NSRC.

za souhlas s trest. stihanim posl. Birkeho c. J 196-IV, pres. sdel. 65. schuze.

Predsednictvo usneslo se podle § 9, odst. 1, lit. m) jednaciho radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 106. schuzi snemovny projev ohrozujici bezpecnost statu z reci posl. E. Klimy.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prvniho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru zivn.-obchodniho, rozpoctoveho a zemedelskeho o vladnim navrhu (tisk 915) zakona o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju (tisk 961).

Zpravodaji jsou: za vybor zivn.-obchodni p. posl. Slavicek, za vybor rozpoctovy p. posl. Martinasek, za vybor zemedelsky p. posl. Mikulas.

Davam slovo prvnimu zpravodaji, za vybor zivn.-obchodni, p. posl. Slavickovi.

Zpravodaj posl. Slavicek: Slavna snemovno!

Vladni navrh zakona o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju je jednou akci z programove politiky naseho statu s ohledem na prumysl. Tato osnova mne dava moznost tim, ze jsem o ni zpravodajem, odpovedet nekolika vetami na tvrzeni z rad prumyslu - sice ojedinela, ale prece - ktera v kritice nynejsi koalice, vladniho rezimu a hlavne rezimu v ministerstvu prumyslu, obchodu a zivnosti tvrdi, ze nynejsi rezim je pro prumysl nepriznivy. Ze tomu tak neni, vysvita z toho, ze vlada, cela koalice, i ministerstvo obchodu, ma nejen program pro prumyslovou politiku, nybrz ze ho take systematicky krok za krokem provadi. Rekl-li jeden z celnych ceskoslovenskych prumyslniku, ze vlada nema programu, upozornuji jej i ostatni na to, ze vlada, i kdyz byla okolnostmi nucena zasahnouti do prumysloveho podnikani, delala to opravdu setrne a tak, aby iniciativu v podnikani neomezila a neochromila, cehoz dukazem je sam zakon o kartelech, ktery mel sice za ukol hospodarstvi a pociny kartelu kontrolovati, ale nikoliv znemoznovati. Ponechala tedy vlada, i ten kritisovany rezim, prumyslu sdruzenemu v kartelech, aby se pomoci jich chranil dale. Vlada pri dalsim svem zasahu - organisaci syndikatu mela na mysli nikoliv omeziti podnikavost naseho prumyslu, nybrz zavesti poradek do podnikani a zameziti prekrvovani v nasem prumyslovem podnikani. Nelze tedy ani v jedne veci viniti vladni rezim a rezim ministerstva obchodu, ze by nemel smyslu pro prumyslove podnikani.

Ale jdeme dale! Vlada pri provadeni hospodarskeho planu sledovala u prumysloveho podnikani jeste heslo moderniho hospodarskeho podnikani pri vazanem hospodarstvi a pripustila prumyslu sledovani rentability, coz znamena, ze timto ve skutecnosti umoznil vladni rezim prumyslu pracovati beze ztrat a bez risika, nebot mu umoznil uctovati si vsechnu rezii, vsechny naklady, umoznil mu uctovati si i placene uroky z vydluzenych penez, amortisaci strojniho zarizeni a pripocteni slusneho obcanskeho zisku, vec to, kterou prumysl nedocenil a nedocenuje nikdo z tech, kdoz timto rezimem nabyli jistoty podnikani. Ale ze kritika je nevecna a neopravnena, vysvita z toho, ze nynejsi vladni rezim, tento kritisovany rezim v ministerstvu obchodu, dal prumyslu 1.300 mil. Kc statni zaruky za vyvoz do ciziny - jiste vec, ktere nemohou vyuziti podnikatele stredni a mali.

Nejsme vsak u konce programove politiky prumyslove nasi vlady a ministerstva obchodu. Prosim, neracte zapominati na to, ze jsme zavedli danovou refundaci pri nekterych obchodnich danich ve styku s cizinou - zase urcita vyhoda pro prumyslove podnikani.

A nakonec se dostavame k vladnimu navrhu, o nemz referuji a ktery jedna o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju, ktere se u nas nevyrabeji. Zda se to veci samozrejmou, malou a nedulezitou, ale to proto, ponevadz jest jiz hezky stara. Po prve jsme ji resili uz 17. brezna 1925 a postupem doby prodluzovali az do dnesniho dne. Ale ze neni bezvyznamna, mala a tak samozrejma, vysvita z toho, ze za platnosti tohoto zakona usetrili dovozci stroju na clech 75,200.000 Kc. Ze to neni tak bezvyznamne, vysvita z toho, ze jen v r. 1936 cinily celni slevy 20,237.000 Kc.

Kdyby nektery jiny stav naseho naroda prisel na statni pokladnu s pozadavkem, abychom mu za rok pro jeho ukoly a potreby dali pres 20 mil. Kc, bylo by to povazovano za pozadavek neseriosni a byla by oduvodnovana nemoznost vyplneni tohoto prani s ohledem na statni pokladnu. Nuze, ve vladni programu nasi prumyslove politiky je take tento zakon, ktery dal dovozcum stroju loni darem pres 20 mil. c. Je to tedy lehkomyslnost, je to nekriticnost a nevecnost, jestlize se vyskytnou jednotlivci z kruhu prumyslovych, kteri tvrdi, ze nase vlada nema prumysloveho programu, a jestlize tvrdi, ze rezim ministerstva obchodu pracuje proti prumyslu. Netreba vas mnoho presvedcovati ani o tom, ze pri kazdem sjednavani obchodnich smluv s kterymkoli jinym statem ma vlada vzdycky na mysli sjednati takove podminky, ktere by byly nejvyhodnejsi pro nase prumyslove vyrobce a ktere by umoznily prodati co mozno nejvic prumyslovych vyrobku do ciziny. Ze tomu tak jest a ze se akce vlady a ministerstva obchodu dari, vysvita z vysledku obchodovani jiz letosniho roku i take z vysledku vzestupu turistiky, vzestupu prilivu cizincu k nam. Proto pravem odmitam tyto vytky na vladu, na rezim i na ministra obchodu.

Vladni navrh sam byl projednan zivn.-obchodnim vyborem posl. snemovny, ktery s nim souhlasi a ktery se usnesl doporuciti jej snemovne ke schvaleni, coz timto tlumocim. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji, za vybor rozpoctovy, p. posl. Martinaskovi.

Zpravodaj posl. Martinasek: Slavna snemovno!

Rozpoctovy vybor projednal ve schuzi dne 8. cervna 1937 vladni navrh zakona o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju a prijal jej z toho duvodu, ze pomery, pro ktere puvodni zakon vznikl, trvaji dale, a doporucuje jej proto posl. snemovne k ustavnimu projednani. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo tretimu zpravodaji, za vybor zemedelsky, p. posl. Mikulasovi.

Zpravodaj posl. Mikulas: Slavna snemovno!

Vlada predlozila posl. snemovne navrh zakona, kterym se meni a prodluzuje zakon ze dne 3. kvetna 1934, c. 88 Sb. z. a n., o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju.

V duvodove zprave se uvadi, ze se jevi dosud potreba, aby toto opatreni bylo prolongovano do 31. brezna 1939, tedy na dobu dalsich dvou let, v zajmu zdokonaleni nekterych oboru vyroby prumyslove nebo zemedelske. Ohledne zmeny zakona pripominam, ze se tato tyka vyhradne jen §u 2, odst. 2, a to v ten smysl, ze se zvysuje celni sleva pri dovozu traktoru a motorovych pluhu s dosavadnich 30 % na 40 %.

Z duvodove zpravy je dale patrno, ze celni uleva timto zpusobem interesovane vyrobe prumyslove a zemedelske poskytovana je dosti znacna. Uz zpravodaj vyboru rozpoctoveho, kol. Slavicek, zde zduraznil, ze jen v r. 1936 za platnosti zakona c. 88 z r. 1934 cinila 20,257.000 Kc. V duvodove zprave se vsak uvadi, ze se predpoklada, ze hospodarske pomery budou do dvou let jiz natolik konsolidovane, ze bude mozno spolehlive posouditi meritorne i po formalni strance tuto otazku. Tato pripominka, slavna snemovno, naznacuje, ze bude pak zkoumano, ma-li byti tato otazka dosavadnim zpusobem resena.

Zemedelsky vybor ve schuzi dne 9. cervna projednal tento vladni navrh zakona a dosel k presvedceni, ze duvody pro toto opatreni jsou ve shode se-soucasnymi pomery a se zajmy nekterych oboru vyroby prumyslove a zemedelske. Na zaklade toho vyslovil s osnovou souhlas a doporucuje slavne snemovne jeji prijeti. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): K teto veci jest prihlasen recnik, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 20 minut. (Namitky nebyly.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlasen jest na strane "proti" p. posl. Kundt.

Davam mu slovo.

Posl. Kundt (nemecky): Slavna snemovno!

Jako predseda parlamentniho klubu sudetskonemecke strany musim pred snemovnou uciniti za svuj klub toto prohlaseni:

"Parlamentni klub poslancu a senatoru sudetskonemecke a karpatonemecke strany - predseda Konrad Henlein - protestuje timto co nejdurazneji proti praksi ceskoslovenske tiskove censury, ktera se v jednom konkretnim pripade poslednich dnu ani neostychala zakazati otisteni telegramu jednoho clena ceskoslovenske posl. snemovny panu predsedovi vlady a dokonce zabaviti kratkou tiskovou zpravu toho se tykajici.

Clen naseho klubu, posl. Frank, zaslal dne 18. cervna 1937 panu predsedovi vlady tento telegram: "V predvecer dne, kdy mate odhaliti pomnik madarskeho basnika Jokaie, cinite po gestu z 18. unora dalsi gesto prislusnikum madarske mensiny. Mohu Vam, pane predsedo vlady, sdeliti, ze rolnik Antonin Staubner z Filipovy Hory spachal ve veznici v Praze na Pankraci sebevrazdu po 14mesicni vysetrovaci vazbe. To je v nejkratsi dobe dalsi z cetnych pripadu. I kdyz mam porozumeni pro Vase osobni dobre umysly a pro obtiznost Vaseho ukolu, domnivam se, ze prave dnes musim konstatovati, ze dnes nemohou prinesti nutne uklidneni jiz gesta, ale zasadni zmena ve statni soustave. Vzhledem k nami po mesice proti policejni sprave a justici [ ] dovoluji si Vam navrhnouti ustaveni parlamentniho vysetrovaciho vyboru za pribrani oposice."

I pro pouhe sdeleni teto skutecnosti - a ne textu - takoveho telegramu byl casopis "Zeit" ze dne 20. cervna 1937, cis. 144, zabaven. Naproti tomu bylo odevzdano tisku uredni prohlaseni, ktere vylicuje Staubneruv pripad uvedeny v telegramu takovym zpusobem, ze o jeho spravnosti mame duvodne pochybnosti. Tim dosahlo omezovani parlamentnich cinitelu v osobnim vykonu mandatu ve smyslu §u 22 ust. listiny a tim podminene soustavne oklestovani verejneho mineni nesnesitelneho stupne.

Jsme proto nuceni upozorniti s parlamentni tribuny na tento pripad a na tyto metody. Zaroven vyzyvame vladu, aby zjednala napravu a aby zajistila zachovavani ustavou zarucenych prav.

Opakujice podnet, ktery jiz posl. Frank ucinil panu predsedovi vlady, na parlamentni vysetrovani obvineni vznesenych proti justici a proti policejnim a bezpecnostnim organum, ucinili jsme dnes sami snemovne prislusny navrh podle §u 22 jedn. radu posl. snemovny.

Parlamentni klub poslancu a senatoru sudetskonemecke a karpatoruske strany - predseda Konrad Henlein - musi tento navrh uciniti take proto, ze vsechny nase dele nez rok uplatnovane snahy nejdrive na prislusnych nejvyssich mistech ve state jakoz i konecne v teto snemovne na odstraneni urcitych metod justicnich, policejnich a bezpecnostnich organu, o kterych se nyni diskutuje, zustaly bez uspechu.

Proto musime zadati v zajmu obyvatelstva, jakoz i v zajmu zachovani prestize statu, aby parlament jako nejvyssi ustavni a rozhodujici instance zasahl ve forme vysetrujiciho vyboru.

Jsouce presvedceni o tom, ze posl. snemovna si je vedoma sve odpovednosti a povinnosti, ocekavame co nejrychlejsi projednani a uskutecneni naseho navrhu.