Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 106. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 17. cervna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Sivak, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: dr inz. Fulik, Pik.

189 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, Tucny.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Mistopredseda dr Markovic zahajil schuzi ve 3 hod. 8 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli: na dnesni a zitrejsi den posl. Stunda, Kunz, Bayer, E. Kohler, inz. Lischka, G. Bohm, Polivka, Vanco; na tyden posl. Stanislav.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. dr Kossey, Kejmar.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznany dodatecne omluvy posl. Knotka, inz. Lischky, E. Kohlera, G. Bohma na den 15. t. m.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal: klub poslancu csl. soc.-dem. strany delnicke posl. Kleina za posl. dr Markovice; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Zapotockeho za posl. Vodicku; klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Viereckl a za posl. Kunze.

Do vyboru branneho vyslal klub poslancu republik. strany zemedel. a malorol. lidu posl. dr Sucheho za posl. Vanco.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 16. cervna 1937:

ze senat projednal a prijal v 79., 80. a 81. schuzi dne 9., 15. a 16. cervna 1937 osnovu zakona o nejvyssim spravnim soude (tisk 468-IV sen. 1937) ve zneni usnesenem posl. snemovnou, ze senat schvalil v 80. a 81. schuzi dne 15. a 16. cervna 1937 dodatkovou dohodu k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii ze dne 30. brezna 1931, c. 79 Sb. z. a n., k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928, c. 163 Sb. z. a n. z r. 1929, sjednanou vymenou not ze dne 10. listopadu 1936 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 4. prosince 1936, c. 309 Sb. z. a n. (tisk 384-IV sen. 1937).

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 988, 989 a 991 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 990.

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Pristupime k pojednavaniu prvniho odstavca poriadku schodze, ktorym je:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona (tisk 936) o prozatimni uprave pravniho postaveni guvernera Podkarpatske Rusi a o souvislych opatrenich organisacnich (tisk 980).

Zpravodajom je pan posl. Revay.

Budeme pokracovat v rozprave, ktora bola zapocata v 105. schodzi snemovni dna 15. t. m.

Recnicka lehota je 50 minut.

Prihlaseni su este recnici na strane "proti": pp. posl. Borkanuk, dr Fencik a E. Klima.

Davam slovo prvemu prihlasenemu recniku na strane "proti", p. posl. Borkanukovi.

Posl. Borkanuk (malorusky): Podkarpatsky lid po staleti upel pod vladou madarskych hrabat. Po pripojeni k Ceskoslovenske republice doufal, ze jeho rany, zpusobene dlouholetym otroctvim, budou rychle zahojeny, ze demokraticky rad a bratrsky pomer ceskeho naroda bude priznivy pro napraveni zaostalosti zeme a pro hospodarske, socialni a kulturni povzneseni naroda. Ale tyto nadeje se dosud nesplnily.

Jak znamo, saint-germainskou mirovou smlouvou se ruskemu uzemi na jih od Karpat zabezpecuje siroka autonomie. "Samospravne uzemi Podkarpatske Rusi bude vypraveno nejsirsi autonomii, slucitelnou s jednotnosti Ceskoslovenske republiky. Podkarpatska Rus ma vlastni snem .... prislusny usnaseti se o zakonech ve vecech jazykovych, vyucovacich, nabozenskych, mistni spravy jakoz i v jinych vecech, ktere by nan prenesly zakony Ceskoslovenske republiky" - pravi se v §u 3, odst. 2 az 4 ustavni listiny.

Podle tak zv. generalniho statutu, jenz byl vydan v listopadu r. 1919 pod c. 26.536, mely byti do 3 mesicu po prvnich volbach do Narodniho shromazdeni Ceskoslovenske republiky provedeny volby do podkarpatskeho snemu. Od te doby uplynulo pres 18 let a my nyni projednavame osnovu pouze o prozatimni uprave prav guvernera Podkarpatske Rusi. Proc se to stalo? Mel snad podkarpatsky narod cekati celych 18 let, aby byly splneny zavazky podle saint-germainske smlouvy? V duvodove zprave vladniho navrhu se o tom pravi: "Uskutecneni techto zasad, totiz uskutecneni autonomie, bylo jen otazkou doby, jejiz urceni bylo podmineno kulturnim a hospodarskym povznesenim Podkarpatske Rusi." Jinymi slovy vlada celych 18 let odkladala splneni svych mirovych zavazku, neuskutecnovala autonomii Podkarpatske Rusi omlouvajic se, ze k tomu je treba nejdrive vytvoriti predpoklady, ze treba lid i zemi povznesti kulturne a hospodarsky.

Ale vlada za tech 18 let ucinila velmi malo, aby se zlepsilo postaveni lidu a zeme. Cela nase zeme byla podrobena monopolnimu panovani agrarni reakce, ktera vykoristovala svou moc a zneuzivala ji pro stranicky diktat, teror a korupci. Nas lid se mel vychovavati v demokratickem duchu. Samosprava a prava lidu se mela stale rozsirovati. Ale misto toho agrarni rezim v okresnich a obecnich zastupitelstvech zavadel stale vetsi diktat notaru a okr. hejtmanu. Stale se rozpoustelo vice obecnich zastupitelstev a dosazovali se vladni komisari skoro vylucne z kortesu agrarni strany. Obecni starostove, voleni demokraticky, nebyli potvrzovani jen proto, ze nepatri k agrarni strane. Notarske a okresni urady tak srostly s agrarni stranou, ze je tezko zjistiti hranici, kde zacina urad a kde se konci sekretariat agrarni strany.

Na Podkarpati povazuji vladni panove za zcela normalni zjev, kdyz na priklad urednik zemskeho uradu pan Puzman zanecha na cele tydny sveho uradu a jde organisovati agrarni "odborovou jednotu". Tento pan dovede i hroziti jednotlivym notarum, nebudou-li plniti rozkazy agrarni strany, ze vydavaji vsanc svuj chleb. To nejsou na Podkarpati ojedinele pripady, to je cely system. Tento system na Podkarpati nejvice omezoval svobodu shromazdovaci, organisacni a tiskovou.

Nyni po 18 letech muzeme konstatovati, ze Podkarpati, ktere se se zretelem na vnitrni a mezinarodni situaci stalo neobycejne ozehavym, znovu prichazi na porad jednani. Vlada dlouho vyjednavala s podkarpatskymi zastupci koalicnich stran o vyreseni podkarpatske veci. My jako nejvetsi strana na Podkarpati protestujeme proti tomu, ze se toto jednani vedlo za kulisami bez vedomi podkarpatskeho obcanstva s vyloucenim podkarpatskeho zemskeho zastupitelstva, jakoz i bez zastupcu komunisticke strany, ktera zastupuje nejcetnejsi vrstvy obyvatelstva teto zeme.

Vlada po tomto jednani prichazi do snemovny s osnovou zakona, kterym neresi ani narodnich, ani hospodarskych, ani socialnich, ani jinych zivotnich otazek podkarpatskeho lidu. Osnova zakona zni: O prozatimni uprave pravniho postaveni guvernera Podkarpatske Rusi a o souvislych opatrenich organisacnich. Ale tato osnova neupravuje ani prava guvernerova. Jak pravi nase narodni prislovi: "Zde mas, Boze, ale mne neni dobre." Tak i vlada dava guvernerovi nektera sestrihana prava, a panove z vladnich stran to jmenuji "prvni etapou autonomie". Dovolim si rici, ze velmi mnozi i koalicni poslanci nesouhlasi s touto osnovou. Jeden z koalicnich poslancu, byvaly ministr p. dr Micura, otevrene pravil v ustavne-pravnim vyboru, ze se stydi za takovou autonomii a za takovou moc, kterou tato osnova zakona dava guvernerovi Podkarpatske Rusi, a ze kdyby ho nevazala koalicni povinnost, nikdy by pro tuto osnovu nehlasoval.

My povazujeme toto rozhodnuti vlady za naprosto nepostacujici, zvlaste nyni, kdyz Podkarpati je predmetem revisionistickych usili madarskeho a polskeho fasismu, ktere jsou spojenci nemeckeho fasismu. Dluzno uvaziti, ze Podkarpati ma velky mezinarodni vyznam pro Ceskoslovenskou republiku a pro obranu evropskeho miru. Ono spojuje Ceskoslovensko s Malou dohodou a Sovetskym svazem, lezi mezi dvema spojenymi fasistickymi staty, ktere se nepratelsky stavi k Ceskoslovenske republice. A neni mozne nepocitati s tim, ze na Podkarpati jiz nyni reakcni skupiny, Fencikove, Brodyove, madarsti iredentiste a ukrajinsti nacionaliste vykoristuji reseni narodnostnich a socialnich otazek pro sve zpatecnicke ucely. Tak resiti otazku autonomie, trebas jen v "prvni etape", jak ji vlada resi timto zakonem, to znamena jen hnati vodu na mlyn temto reakcnim skupinam.

Tyto reakcni skupiny vystupuji se svymi navrhy na vyreseni autonomie, ktere jsou vypocteny jen pro klamani lidu. Jedna z techto skupin s posl. dr Fencikem v cele podala kdysi jakysi navrh ustavy podkarpatske autonomie a nyni sbira podpisy, provadi jakysi plebiscit, tak jak to kaze Henlein. A to dela tyz pan Fencik, ktery ze sebe delal za stareho madarskeho rezimu cistokrevneho Madara, ktery se v Americe spojuje s iredentistickymi skupinami, na jehoz doporuceni "karpatorusti studenti" studuji na varsavske universite na utraty polskeho statu, stran nehoz zde v imunitnim vyboru lezi zadost kraj. soudu, aby ho snemovna vydala pro zlocin velezrady podle §u 2 zakona na ochranu statu, to jest za styky s polskym konsulem, dale zada o jeho vydani krajsky soud podle §u 333 madarskeho trest. zakona, to jest pro kradez. A tento pan Fencik si troufa vystupovati jako "vudce" "karpatoruskeho" lidu.

Tazi se vlady: Kdyz mate dukazy o techto tezkych zlocinech, ktere spachal pan posl. Fencik proti republice, proc ho nezenete pred soud? Byvaleho senatora Lokotu, ktery hajil hladovejici lid pred agrarnim reakcnim rezimem, mohli jste rychle zbaviti mandatu a vrhnouti ho na dlouha leta do vezeni, a pana Fencika pro zlocin velezrady nemuzete? Jeden vazny agrarni cinovnik mi na tyto otazky odpovedel: "To by prece nebylo rozumne vyvlekati pred soud tuto vec, do ktere je zapleten ten cizi stat, se kterym usilujeme navazati pratelske styky?" Jednim slovem agrarni reakcni spicky hledaji cestu k fasistickemu statu a proto berou do ochrany i zlociny pana Fencika. Co na to rekne demokraticke obcanstvo a demokraticti cinitele vlady?

Podivejme se i na druhou podobnou skupinu, s panem poslancem Brodym v cele. Na Podkarpati je kazdemu podezrele, mimo jine i vladnim cinitelum, jak Autonomni zemedelsky svaz s p. poslancem Brodym v cele muze vydrzovati tak velky stranicky aparat a vydavati tak velkym nakladem svuj casopis a mnoho agitacni literatury. Odkud bere na to penize? A jiz velice podezrely jest pratelsky postoj vedeni teto strany k hortyovskemu Madarsku. Panove z vladni koalice primo podezrivaji Brodyho a Foldesiho, ze jejich hnuti financuje horthyovske Madarsko.

Ale to neprekazelo agrarni reakci a rovnez i reakcnim vudcum jinych koalicnich stran pracovati spolecne s Brodym v Centralni ruske narodni rade, kde pomohli p. Brodymu vypracovati demagogicky navrh zakona o ustave autonomni Podkarpatske Rusi. Tento navrh podepsal predseda agrarni strany Vasil Scerecky, vudce ukrajinskeho odboru agrarni strany na Podkarpati Stepan Klocurak, vudce krestanske strany Augustin Volosin, dr Julian Brascajko a dr Michal Brascajko a dokonce jeden z vudcu strany nar. socialistu na Podkarpati Michal Vasilenko. Tito panove dali panu Brodymu do rukou dokument, aby mohl klamati pracujici lid na Podkarpati v zajmu horthyovskeho Madarska. A po tom vsem agrarni reakcni vudcove zvali ke spolupraci jak Fencika, tak i Brodyho, kdyz pripravovali uskutecneni teto slavne prvni etapy autonomie.

Tedy ty reakcni skupiny, kdyz predkladaji sve navrhy na reseni autonomie, nepreji si, aby nas lid byl syty, kulturni a svobodny. Naopak, svymi navrhy jen zakryvaji sve reakcni umysly, totiz: preji si zavesti na Podkarpati rezim reakce, fasismu a stareho hrabeciho karabace, rezim jeste vetsiho hladu a bidy. Kdyby se jejich "ustavy" nejakym zazrakem uskutecnily, znamenalo by to rozniceni narodnostniho nepratelstvi mezi narody na Podkarpati, prohloubeni nepratelstvi k ceskemu narodu, zesileni iredentistickych usili a mohlo by uvrhnouti nas kraj do otroctvi cizich fasistickych statu.

My komuniste si neprejeme, aby se narody na Podkarpati dostaly pod nadvladu madarskych hrabat, kde narodni mensiny nemaji zadnych prav, kde madarska hrabata nemilosrdne odiraji madarske sedlaky, kde vezeni jsou preplnena madarskymi delniky. My take nechceme, aby nas narod upadl pod nadvladu polske slechty, ktera uvrhla 7 milionu ukrajinskeho obyvatelstva do neslychaneho hladu a otroctvi, ktera vysila proti ukrajinskym sedlakum dragounske trestni vypravy a po tisicich je vrazdi ve vezenich a v koncentracnim tabore Bereza Kartuska, ktera zavrela vsechny ukrajinske skoly a nuti Ukrajince, aby se hlasili jako "Malopolaci".

My komuniste jsme pro vypsani voleb do snemu a pro uplne uskutecneni autonomie tak, jak je zaruceno ustavou republiky, ackoliv jsme si vedomi, ze to jeste neznamena dukladne demokraticke reseni narodnostni otazky tak, jak ji vyresily narody Sovetskeho svazu.

Ale vlada zase odklada vypsani voleb do snemu na neurcito. Vlada prichazi s navrhem zakona, jimz se prozatimne urcuji prava guvernerova, a misto snemu se tvori gubernialni rada, ktera ma pouze poradni prava, a krome toho bude radou nedemokratickou, do ktere vlada jmenuje jeste vetsi cast clenu nez do zemskeho zastupitelstva a okresnich zastupitelstev. Tak si agrarni strana jiz napred zabezpecuje skoro polovici uhrnneho poctu clenu v teto rade. Takova rada nemuze projeviti vuli naroda.

Takove vyreseni autonomie nemuze uspokojiti pracujici lid Podkarpati, nemuze zlepsiti hospodarskeho ani kulturniho zivota naseho lidu, nemuze zmocniti demokraticke sily - ani nemuze sbliziti narody na Podkarpati s ceskym narodem. Povazujeme toto reseni za vyhybani vlady tomu, aby splnila sve ustavni zavazky, a za obchazeni techto zavazku. My komuniste prohlasujeme, ze se neprestaneme domahati uplneho splneni autonomnich prav, jak tato prava zarucuje nasemu narodu ustava a predevsim vypsani voleb do snemu.

Kdyz vlada odklada vypsani voleb do snemu pry proto, ze by ve snemu nebyla zajistena demokraticka vetsina, je to neoduvodnena vymluva, nebot velika vetsina obyvatelstva na Podkarpati je demokraticka, stoji za demokratickymi zasadami, republikanskym radem a je ochotna hajiti demokracii i republiku pred fasistickymi utocniky podle prikladu spanelskeho naroda.

Ale rozhodnuti vlady, ktere nesplnuje pozadavku lidu a ponechava u moci agrarni rezim, nezesiluje duvery v demokracii. Aby zesilila duvera v demokracii, aby byly zeslabeny iredentisticke sily a zvetsena demokraticka vetsina, pro to nutno provesti radikalni zmeny ve sprave a dalekosahle reformy hospodarske a socialni, ktere by splnovaly aspon nejpalcivejsi pozadavky lidu, rozsirily jeho prava a povznesly zemi z hospodarske a kulturni zaostalosti. Proto podavame navrhy tech nejdulezitejsich veci, jez splniti je v zajmu ochrany republiky pred fasistickymi utocniky.

1. Nutno prebudovati spravu na Podkarpati. Nez bude zvolen snem, nutno rozsiriti prava zemskeho zastupitelstva. Rozsireni prav zemskeho zastupitelstva necht se provede v duchu t. zv. zupniho zakona z r. 1920. Zvlaste necht zemske zastupitelstvo dostane sirokou normotvornou moc, aby ke statnim zakonum, ktere se tykaji veci hospodarskych, socialnich a kulturnich, mohlo vydavati realisujici a doplnujici narizeni platna na Podkarpati. To by znamenalo, ze zemske zastupitelstvo, na pr., by mohlo vydati k zakonu o pozemkove reforme narizeni o provedeni pozemkove reformy na Podkarpati, a v tomto narizeni by presne urcilo, kterym velkostatkarum je nutno zabrati pudu pro reformu, do ktere doby ma byti reforma provedena, kdo ma dostati pudu pri reforme a za jakou cenu. A toto narizeni by bylo zavazne pro kancelar pozemkoveho uradu v Uzhorode. Necht zemske zastupitelstvo dostane siroka prava k usnaseni a realisovani rozpoctu a take ke jmenovani zemskych uredniku a zamestnancu.

Guverner necht stoji v cele Podkarpatske Rusi a zaroven budiz na neho prenesena i funkce zemskeho presidenta. To nejen neodporuje zasadam demokracie ani jednotnosti statu, nybrz naopak pruzna demokracie toho vyzaduje. Kdyz se podle vladniho navrhu ma prozatim utvoriti gubernialni rada, necht se sklada pouze ze zvolenych clenu zemskeho zastupitelstva.

2. Nutno rozsiriti prava okresnich zastupitelstev zvlaste proti pravum okresnich hejtmanu. Instituce obecnich notaru budiz zrusena a nahrazena tim zrizenim, ktere je v ceskych zemich, obecnimi tajemniky, ktere by jmenovala obecni zastupitelstva a kteri by byli podrizeni obecnim zastupitelstvum. Ve mestech se zrizenym magistratem (Uzhorod, Mukacevo) budtez voleni clenove presidia a meststi starostove podle zakona o voleni do obci stejne jako v jinych obcich. Potvrzovani obecnich starostu budiz zruseno.

3. Zadame, aby pro samospravu byla zrusena vsechna ustanoveni zakona c. 77/1927 Sb. z. a n., jimz bylo zhorseno financni hospodarstvi samospravy. Chceme, aby obecni a okresni zastupitelstva a zemske zastupitelstvo mela prava ukladati prirazky, davky a dane podle svych potreb a to odstupnovane tak, aby je hlavne platily bohate vrstvy.

Statni prispevek, ktery patri samosprave podle §u 10 zakona c. 196/1930 a §u 10, odst. 4 zakona c. 69/1935 Sb. z. a n., budiz pro Podkarpati zvysen tak, jak toho vyzaduji potreby zeme, a aby cinil aspon 8% celostatni s umy z techto fondu.

Pro Podkarpati dluzno utvoriti zemskou hypotecni banku, ktera by poskytovala levne pujcky obcim, okresum a zemi na stavbu skol, nemocnic a na jine hospodarske veci k povzneseni zeme. Tato banka by mela davati take pujcky na levny urok rolnikum, drobnym remeslnikum, obchodnikum a delnikum. Stat ze svych prostredku necht poskytne na tuto banku 100 milionu Kc jako bezurocny vklad.