Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 105. schuze (obsah, prilohy) | Utery 15. cervna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: R. Bohm, de Witte.

198 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Cerny, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 20 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. dr Branzovskemu, Bruknerovi, Jasovi; na tento tyden posl. Deveckovi.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. Katz, Polach, Tymes, Zischka.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. dr Pruzinskeho na den 10. t. m.

Predseda vlady sdelil pripisy ze dne 12. cervna 1937:

c. j. 15.280/37 m. r., ze vlada predlozila senatu k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrh zakona, kterym se meni zakon ze dne 13. cervence 1922, c. 226 Sb. z. a n., o skolach obecnych a mestanskych;

c. j. 15.263/37 m. r., ze vlada odvolava vladni navrh zakona o uspornych opatrenich personalnich, tisk 887-IV, ktery byl predlozen posl. snemovne dopisem presidia min. rady ze dne 20. dubna 1937, c. 10.209/37 m. r.

Dotaz posl. Polivku min. skolstva a nar. osvety vo veci vzajomneho styku na poli literarnom s Juhoslaviou (c. D 360-IV).

Odpovedi:

min. financi na dotazy posl. dr Neumana c. D 197-IV, posl. Sivaka c. D 324-IV;

min. skolstvi a nar. osvety na dotaz posl. Jarossa c. D 209-IV;

min. zeleznic na dotaz posl. Ticheho c. D 271-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrhy: tisk 933 - prikazan vyborum soc.-politickemu a ustavne-pravnimu; tisk 987 - prikazan vyboru brannemu.

Navrhy tisky 981, 984 az 986 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisk 960 (I az XXVI).

Odpovedi tisk 946 (I az XV).

prikazal predseda zadosti:

okr. soudu ve Vrchlabi ze dne 10. cervna 1937, za souhlas s trest. stihanim posl. Schutze pro prestupek podle §§ 19 a 2 zakona c. 135/1867 r. z. (c. J 242-IV);

okr. soudu v Rumburku ze dne 11. cervna 1937, c. Nt 71/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Roslera pro prestupky podle §§ 4 a 5 zakona c. 309/1921 Sb. z. a n. (c. J 243-IV);

okr. soudu v Olomouci ze dne 4. cervna 1937, c. Nt IX 123/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Kunze pro prestupek po dle §u 2 zakona na ochranu cti (c. J 244-IV);

kraj. soudu v Moste ze dne 11. cervna 1937, c. Nt XI 117/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Sandnera pro preciny podle §u 14, c. 5 a §u 14, lit. a) zakona na ochranu republiky (c. J 245-IV);

okr. soudu v Decine ze dne 10. cervna 1937, c. T VIII 489/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Maye pro prestupek podle §u 312 tr. z. (c. J 246-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona (tisk 936) o prozatimni uprave pravniho postaveni guvernera Podkarpatske Rusi a o souvislych opatrenich organisacnich (tisk 980).

Zpravodajem jest p. posl. Revay. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Revay: Slavna snemovno!

Vlada nasi republiky predlozila Narodnimu shromazdeni osnovu zakona, kterou se upravuje pravni postaveni guvernera Podkarpatske Rusi, a ja si dovoluji krome zpravy, kterou predlozil ustavne-pravni vybor, uciniti a zdurazniti nektere poznamky k tomuto vladnimu navrhu.

Chtel bych zejmena poukazati a zdurazniti, ze zivot podkarpatskych Rusinu pred prevratem plynul bez narodni samostatnosti. Vetsina tohoto lidu nemela narodni uvedomelosti, nemela vedomi, ze jazyk, kterym hovori, ma cenu a je drahocenny pro lid. Lid teto zeme nemel vlastniho spravniho zrizeni. Nebylo zadnych hospodarskych podniku, ktere by byly napomocny lidu a ktere by byly hospodarskym zdrojem k povzneseni hospodarske a socialni urovne obyvatelstva.

Bylo treba, aby byla svetova valka, bylo treba, aby ceskoslovensky narod zacal svou osvobozovaci akci, aby i podkarpatsti Rusini spolu s csl. lidem dostali svobodu a zili svym zvlastnim a samostatnym zivotem.

Na Podkarpatske Rusi nebylo za svetove valky zvlastnich akci, ktere by byly byvaly smerovaly k tomu, aby se lid teto zeme stal samostatnym, jedine emigrace podkarpatoruska v Americe pod vlivem presidenta Osvoboditele Masaryka podnikla ruzne akce, jichz dusledkem a vysledkem byly porady zastupcu americke rusinske emigrace se zastupci osvobozovaci akce ceskoslovenske, zejmena pak s presidentem Osvoboditelem Masarykem. Z nejvyznamnejsich techto akci poukazuji na memorandum americkych Rusinu, ktere bylo predlozeno na filadelfskem kongresu potlacovanych narodu ve dnech 23. az 26. rijna 1918, a potom na resoluci americke narodni rady rusinske, schvalene na zasedani ve Skrantonu 12. listopadu r. 1918, kterezto obe, tak memorandum, o nemz jsem se zminil, jakoz i resoluce, obsahovaly, ze zastupci Rusinu zijici v Americe vyslovuji se pro spojeni sveho stareho kraje se samostatnou Ceskoslovenskou republikou s podminkou, ze se teto zemi dostane autonomie v urcitych smerech.

V teto dobe nas lid ani jeho vudcove na domaci pude nemeli zpravu o tom, co se podniklo v Americe. Vznikly tri narodni rady, a to narodni rada v Uzhorode, v Presove a v Chustu, a tyto narodni rady se snazily zajistiti zivot sveho lidu ruznymi cestami. Az 8. kvetna 1919, kdy na spolecne schuzi byla ustavena spolecna centralni rusinska narodni rada, bylo usneseno, ze se postup americkych Rusinu schvaluje a ze se podkarpatsti Rusini pripojuji k Ceskoslovenske republice. Hned na to 18. srpna 1919 general Hennoque z rozkazu ceskoslovenske vlady vydal velike provolani k lidu, v kteremzto provolani po prve v zivote podkarpatskych Rusinu zduraznil zasady, ze se Rusinum v Ceskoslovenske republice zajistuje volny vyvoj v samostatnosti, v narodni uvedomelosti, v jazykovem vedomi a volny vyvoj vlastniho spravniho zrizeni. Zduraznil v tomto provolani, ze Ceskoslovenska republika podava bratrskemu slovanskemu narodu Podkarpatska uprimne svou ruku a ze je ochotna ze vsech sil podporovati tento lid, ze je ochotna podniknouti vse pro hospodarsky, socialni a kulturni vyvoj Podkarpatske Rusi. Toto ujisteni bylo potom zabezpeceno smlouvou, podepsanou dne 10. zari 1919 v St. Germainu en Laye, kterou bylo zabezpeceno pravni postaveni Podkarpatske Rusi. Zejmena jsou to cl. 10 az 13.

O tom, co bylo zajisteno touto smlouvou, byl znovu lid Podkarpatske Rusi uvedomen zvlastni proklamaci, kterou opetne vydal general Hennoque jmenem a z rozkazu vlady Ceskoslovenske republiky. Z teto proklamace zasluhuje si zejmena pozornosti generalni statut, ktery obsahuje v casti I presne zneni clanku 10 az 13 saint-germainske smlouvy, druha cast podava zatimni upravu hranic mezi Podkarpatskou Rusi a Slovenskem, v treti casti se stanovi nazev a uredni jazyk na Podkarpatske Rusi a ve ctvrte casti se dava na vedomi, ze se zavadi urad administratora a ze k jeho pomoci bude ustanoveno zvlastni direktorium, ktere ma pomahati administratoru ve zrizeni tohoto uzemi. Toto provisorium podle generalniho statutu, resp. jeho nektere casti, ktere se tykaly administrace a zrizeni uzemi, bylo velmi kratkodobe.

Je velice zajimave, ze podle ustanoveni generalniho statutu mel rozpory, ktere by vznikly mezi direktoriem a administratorem, rozhodovati pravoplatne president Ceskoslovenske republiky.

Ustanoveni cl. 10 az 13 st.-germainske smlouvy, resp. jejich obsah byl vclenen do ustavni listiny. Po schvaleni ustavy republiky Ceskoslovenske vydala vlada Ceskoslovenske republiky narizeni ze dne 26. dubna 1920, kterymzto vlad. narizenim byl generalni statut pozmenen a doplnen a jako nasledek toho bylo jmenovani prozatimniho guvernera Podkarpatske Rusi. Pravni postaveni prvniho prozatimniho guvernera Podkarpatske Rusi se opiralo o toto vladni narizeni a kompetence guvernerova podle §u 2, odst. 4 tohoto vlad. narizeni byla velmi ruznoroda. Jednak mel pravo jmenovati zamestnance z oboru cirkevni a mistni spravy, mel pravomoc jmenovati osoby ucitelske skol nestatnich, provadeti jmenovani a povysovani soudcu a stat. uredniku az vcetne do VII. hodnostni tridy s vyjimkou uradu, ktere nespadaly do kompetence civilni spravy, a mel pravomoc prekladati vlade navrhy na povysovani a jmenovani ostatnich soudcu a statnich uredniku.

Na vypomoc guverneru podle tohoto vladniho narizeni byl zrizen sbor uredniku pod nazvem "Civilni sprava Podkarpatske Rusi", kterazto civilni sprava nebyla nicim jinym nez souborem expositur jednotlivych ministerstev, kterezto expositury podlehaly temto ministerstvum. Postaveni teto civilni spravy nebylo zcela nepochybne. Nejvyssi spravni soud ve svych nalezech posuzoval postaveni civilni spravy ruzne. Jednak je povazoval za expositury ustrednich uradu, ktere mohly rozhodovati jmenem ministerstva, jednak nejvyssi spravni soud nekterymi svymi nalezy prohlasil tyto expositury za podrizene urady ustrednich ministerstev, ktere nemohou samostatne rozhodovati.

Tento soubor expositur, tato civilni sprava zanikla pak v dusledku zakona o organisaci politicke spravy v r. 1927 a tim zanikla i veskera pusobnost guvernera Podkarpatske Rusi, protoze veskera pravomoc byla prenesena na nove zrizeny zemsky urad, resp. na zemskeho presidenta. Zustalo sice nekolik bodu, nebylo totiz zruseno ustanoveni, ze guvernera zastupuje viceguverner, kterym nepochybne mel byti zemsky president, ovsem v praxi se to neprovadelo. Zemske zrizeni podle zakona o organisaci politicke spravy, zejmena podle duvodove zpravy k tomuto zakonu melo byti provisoriem, ktere bylo ovsem pro Podkarpatskou Rus velmi vyznamne, protoze po generalnim statutu i zakonem byla z Podkarpatske Rusi zrizena administrativni jednotka, jakou Podkarpatska Rus nikdy v dejinach nebyla.

Stinne a kladne stranky tohoto zemskeho zrizeni na Podkarpatske Rusi posoudi zajiste nestranni pozorovatele objektivne. Ja bych jen chtel zdurazniti a poukazati na to, k cemu se musime priznat, ze se totiz staly urcite chyby jednak se strany zastupcu domaciho lidu, jednak i se strany odpovednych cinitelu, kteri byli vedoucimi na Podkarpatske Rusi. Se strany zastupcu domaciho lidu za takovou nejvyssi chybu nutno pokladati okolnost, ze centralni rusinska narodni rada r. 1920 doporucila vlade ke jmenovani prvnim guvernerem dr Zatkovice. Zajiste to byla chyba, kterou je dnes tezko napravit. Chyba proto, ponevadz prvni guverner dr Zatkovic nemel v umyslu zrici se sveho americkeho statniho obcanstvi a nemel v umyslu zustati na Podkarpatske Rusi trvale. V dusledku jeho resignace na urad guvernera byl vliv domaciho obyvatelstva na spravu zeme hodne snizen. Prvni guverner Podkarpatske Rusi dr Zatkovic nemel dostatek vytrvalosti a trpelivosti v prosazovani svych planu a pozadavku Narodni rady, ktera prohlasila pripojeni k Ceskoslovenske republice.

Se strany exponentu mistniho rezimu Podkarpatske Rusi staly se taktez chyby. Tento rezim se nesnazil vychovat zpusobile lidi k odpovedne cinnosti. Vedouci mista byla obsazena ceskymi uredniky, sice prechodne a docasne, tato docasnost a prechodnost vsak zustala az do dnesnich dob a tim stale poskytovala duvod k poukazovani, ze ustanoveni §u 3 ustavni listiny v odst. 7, kde je stanoveno, ze funkcionari Podkarpatske Rusi budou vybirani z domaciho lidu, se neprovadi, a tim se dala moznost k vyvolani oposicni nalady, casto i protistatni nalady na Podkarpatske Rusi.

Bylo by ovsem chybou, kdybych nezduraznil, ze velmi znacna cast ceskoslovenskych uredniku na Podkarpatske Rusi docela spravne chapala svuj ukol, snazila se tesne spolupracovati s predstaviteli domaciho lidu, preklenouti vsechny rozpory a odstraniti nedostatky na Podkarpatske Rusi a snazila se presvedciti domaci obyvatelstvo, ze kona poslani, ktere mu ulozila statni sprava. Ovsem musim take poukazati, ze tez znacna cast ceskych zamestnancu na Podkarpatske Rusi bud nepochopila sveho ukolu, nebo jej pochopila spatne, protoze projevovala velmi casto panovacnost, pohrdavost ke vsemu domacimu, projevovala pouze snahu po vladnuti a nikoliv po spolupraci v zemi. Tato cast zamestnancu ovsem chybnym svym jednanim zavinila velke odcizeni, vyvolala neduveru v domacim obyvatelstvu, cimz vytvorila velmi nepriznive pomery a tim tezkou atmosferu pro tesnou spolupraci, ktera byla nutne zadouci zejmena na Podkarpatske Rusi v zajmu statu a v zajmu vytvoreni pevne statotvorne myslenky. Vyvoj politickych pomeru spel tedy k horsimu.

Jake bylo postaveni guvernera za techto pomeru? Velmi zalostne. Vzdyt i dnesni guverner dostal od jisteho statniho uradu na Podkarpatske Rusi na svuj dotaz odpoved, ze mu nemuze podat zadanou informaci, protoze jde o uredni tajemstvi. Samo sebou se rozumi, kdyz takove zpravy pronikaly do siroke verejnosti, ze nemohly nikterak prispet k tomu, aby byla na Podkarpatske Rusi prohloubena duvera, aby nastala zcela jina atmosfera a zcela jiny vzajemny pomer mezi ceskoslovenskymi zamestnanci a domacim lidem.

Projednavana osnova zakona je proto tak vyznamna, ze je vysledkem spoluprace a primo nuti vsechny cinitele Podkarpatske Rusi z rad Rusinu a Cechu ke spolupraci i k tomu, aby ke spolupraci pritahovali cim dale vetsi cast lidu. Mame za to, ze prijetim teto osnovy zakona zanikne atmosfera vzajemne neduvery, a s tohoto mista chci zdurazniti, ze za velmi vyznamny meznik v tomto smeru nutno povazovati cestu dnesniho pana presidenta republiky dr Benese jeste jako ministra zahranicnich veci na Podkarpatskou Rus v r. 1934. Tato cesta a jeho vyznamna slova vzbudila opetne duveru, naplnila nadeji domaci obyvatelstvo, a k temto vyznamnym projevum pana presidenta dr Benese pripojil se i nynejsi predseda vlady dr Hodza, ktery jmenem vlady nejednou zduraznil a prohlasil, ze vlada chce splnit slib: provesti ustanoveni ustavni listiny a dati Podkarpatske Rusi, co ji podle ustavy patri.

Zastupci Podkarpatske Rusi jednali o teto veci delsi dobu s vladnimi ciniteli a dohodli se, ze ustanoveni ustavni listiny budou provedena ve dvou etapach: v prve etape ze bude provedena uprava pravniho postaveni guvernera Podkarpatske Rusi a ve druhe etape dalsi cast, ke ktere se poji zrizeni podkarpatskeho snemu.

Proc ma byti drive provedena uprava pravniho postaveni guvernerova? Mame za to, ze tento postup je zcela spravny, protoze guverner Podkarpatske Rusi ma byti cinitelem, ktery vytvori jine, vhodnejsi politicke predpoklady, aby se mohlo prikrociti ke zrizeni snemu Podkarpatske Rusi. V teto veci dava zakon guverneru a gubernialni rade plnou moznost spoluprace jednak v gubernialni rade, jednak se zastupci vsech stran, tedy, aby se zastupci Podkarpatske Rusi dohodli na provedeni druhe etapy. Nemam pochybnosti, ze vlada nasi republiky tuto dohodu schvali a podle ni provede druhou etapu, totiz zrizeni podkarpatoruskeho snemu. Bylo by si jen prati, aby veskere pripravne prace v teto veci se neprotahovaly, aby provisorium, ktere jiz take vyvera z titulu zakona, bylo skutecne kratke. Nepochybuji, ze dobra vule, kterouz vlada nasi republiky projevila v tomto pripade skutkem, predlozenym navrhem zakona, ze tato dobra vule se projevi i v budoucnosti, jakmile prislusni cinitele Podkarpatske Rusi se dohodnou o provedeni druhe etapy.

Velmi spravne bylo pochopeno vladnimi ciniteli, ze sebemensi skutek je lepsim dukazem dobre vule nez nejkrasnejsi sliby.

Vlada projevila dobrou vuli predlozenym navrhem zakona, ktery byl schvalen ustavne-pravnim vyborem a predklada se Narodnimu shromazdeni k ustavnimu schvaleni.

Osnovu zakona lze rozdeliti na tri casti. Prvni cast jedna o pravnim postaveni a pravomoci guvernera, druha o zrizeni kancelare guvernera a treti o zrizeni gubernialni rady. Instituce gubernialni rady jest znama jiz z vlad. narizeni 356/20. Ovsem gubernialni rada podle citovaneho vlad. narizeni zrizena nebyla. Castecna pravomoc guvernerova byla upravena vlad. narizenim z r. 1920, avsak jak tato pravomoc, tak i pravni postaveni guvernerovo bylo zruseno v praxi v dusledku zakona o organisaci politicke spravy. Proto mohu docela klidne prohlasiti, ze osnova zakona je v tomto smeru slibnym zacatkem, podava vhodny ramec, jehoz spravne vyplnovani bude zalezeti jednak na schopnosti guvernerove, jednak na schopnosti urednickych sil, ktere budou dany guvernerovi k disposici, a jednak na schopnosti clenu gubernialni rady.