Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 104. schuze (obsah, prilohy) | Patek 11. cervna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Mlcoch.

Zapisovatele: Salat, Vavra.

133 poslancu podle presencni listiny.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 23 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Rybarikovi, Csomorovi, Deveckovi, dr Dufkovi, dr Stranskemu, Petrovi, dr Novotnemu, dr Neuwirthovi, dr Micurovi, dr Novakovi, Topolimu.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. dr Neuwirtha na den 10. cervna t. r.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Viereckla za posl. Zierhuta.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Koglera za posl. Katze.

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 976, 980.

Nalehava interpelace tisk 979.

Odpovedi tisk 925 (I az XXIX).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru zivn.-obchodneho a zahranicneho o vladnom navrhu (tisk 866), kterym predlozena bola k prejavu suhlasu dodatkova dohoda k obchodnej umluve medzi republikami Ceskoslovenskou a Francuzskou zo dna 2. jula 1928 a k dodatkovej dohode k tejto obchodnej umluve zo dna 12. maja 1933, podpisana v Prahe dna 2. marca 1937 a uvedena v prezatymnu platnost vladnou vyhlaskou zo dna 9. aprila 1937, c. 54 Sb. z. a n. (tisk 881).

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto veci slouceno bylo s jednanim o dalsim odstavci poradu, jimz jest:

2. Zprava vyboru zivn.-obchodniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 832), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 18. unora 1937 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. unora 1937, c. 25 Sb. z. a n. (tisk 882).

Duvodem pro navrhovane slouceni jest, ze v obou pripadech jde o predlohy, upravujici nase mezinarodni pomery a styky.

Jsou snad nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto dvou odstavcu? (Namitek nebylo.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodaji jsou: za vybor zivn.-obchodni pri odst. 1 poradu, p. posl. Benda, pri odst. 2 misto omluveneho p. posl. Slavicka p. posl. Netolicky; za vybor zahranicni pri obou odstavcich misto omluveneho p. posl. dr Marese p. posl. Stivin.

Davam slovo nejprve zpravodaji za vybor zivn.-obchodni pri odstavci 1, p. posl. Bendovi.

Zpravodaj posl. Benda: Vazena snemovna!

Dost casto byvali sme svedkami toho, ze bolo vytykane, ze medzi republikou Ceskoslovenskou a republikou Francuzskou, hoci mame dobre priatelske politicke styky, v hospodarskych kruhoch pokulhavaju. Nasa obchodna smluva medzi obema republikami nebola dostatocna.

Preto vlada republiky Ceskoslovenskej odhodlala sa k pojednavaniu novemu a podala vladny navrh tlac 866, ktory upravil obchodnu dohodu medzi spomenutymi republikami, a domnievam sa, ze tato dohoda, o ktorej mame dnes rozhodovat a hlasovat, upravila obchodne styky medzi obema republikami. A myslim, ze toto bude krok, ktoru tuto upravu este zlepsi, resp. vzaj omne styky upevni.

Spomenuta dohoda navazuje na obchodnu umluvu mezi Ceskoslovenskom a Francuzskom z r. 1928, doplnujuc niektore colne ustanovizne a dodatky dohody z r. 1933. Bolo vseobecnym prianim Ceskoslovenska, aby obchodne styky s Francuzskom boly prehlbenejsie a vydatnejsie. Po dlhsich jednaniach podarilo sa vyjednavacom najst obojstrannu dohodu, ktora uspokojuje obidve smluvne strany. Ceskoslovensko snizilo clo na pruzne krajky z bavlny a lekarnicke potreby privazane k nam z Francuzska, na druhej strane zvysilo - a myslim, ze toto je pre nas dolezite - nas vyvozny kontingent, ustalovany kazdeho stvrt roku o 20%, cim sa umozni, aby nas priemysel a obchod sa vo Francuzsku uplatnil. Jedna sa o niektore polotovary a suroviny pre priemysel textilny, jacmen, slad, chmel a vyrobky jemnejsej mechaniky. Clanky, dovazane k nam z Francuzska namaju konkurencnej tendencie oproti nasmu priemyslu a mnozstvo tychto klesa, lebo aj nase odvetvia tohoto odboru pracuju pre vplyvnejsie osamostatnenie Ceskoslovenska, a to ako v odbore spomenutych textilii, tak vo vyrobe potrieb lekarnickych.

Pri smluvnom dovoze meruniek povodu francuzskeho bola urobena colna revizia v tom smysle, ze clo plati sa za vahu brutto. Tohoto druhu ovocia dovaza sa k nam velmi malo a dohoda tyka sa dovozu v mesiacoch marci az maji. Pre obaly k nam dovozeneho resp. od nas vyvezeneho tovaru, ktore mozno obojstranne pouzivat k novemu pouzitiu pri doprave tovaru, zrusene bolo clo pri opatovnom ich upotrebeniu pri vyvoze, resp. dovoze.

Dodatkova dohoda znamena zlepsenie obchodnych stykov a preto Narodne shromazdenie republiky Ceskoslovenskej suhlasi s dodatkovou dohodou k obchodnej umluve medzi republikou Ceskoslovenskou a Francii zo dna 2. jula 1928 (c. 52/1929 Sb. z. a n.) a s dodatkovou dohodou k tejto obchodnej umluve zo dna 12. maja 1933 (c. 110/1933 Sb. z. a n.) podpisanou v Prahe dna 2. marca 1937 a uvedenu v prezatymnu platnost vladnou vyhlaskou zo dna 9. aprila 1937, c. 54 Sb. z. a n.

Vybor zivn.-obchodny doporucuje posl. snemovni tuto dodatkovu dohodu k schvaleniu pripojenym schvalovacim usnesenim:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s dodatkovou dohodou k obchodni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a Francii ze dne 2. cervence 1928 (c. 52/ 1929 Sb. z. a n.) a k dodatkove dohode k teto obchodni umluve ze dne 12. kvetna 1933 (c. 110/1933 Sb. z. a n.), podepsanou v Praze dne 2. brezna 1937 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 9. dubna 1937, c. 54 Sb. z. a n.

V mene vyboru zivn.-obchodneho doporucujem, aby toto schvalovacie usnesenie bolo tiez schvalene posl. snemovnou tak, ako sa na tom vybor usniesol. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji, za vybor zahranicni, p. posl. Stivinovi.

Zpravodaj posl. Stivin: Slavna snemovno!

Vybor zahranicni jednal ve schuzi dne 27. dubna 1937 o shora uvedenem vladnim navrhu, projevil souhlas s usnesenim vyboru zivn.-obchodniho a proto doporucuje schvalovaci usneseni posl. snemovne ke schvaleni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo zpravodaji za vybor zivn.-obchodni k odst. 2 poradu, p. posl. Netolickemu.

Zpravodaj posl. Netolicky: Slavna snemovno!

Obchodni a plavebni umluvou ceskoslovensko-polskou ze dne 10. unora 1934 byly poskytnuty celni slevy na nektere druhy zbozi s casovym omezenim proto, ze polska vlada pri smluvnich jednanich zduraznovala, ze vyrobu nektereho druhu zbozi hodla zavesti doma.

Jednalo se o celni slevu na toto ceskoslovenske zbozi:

Odbarvovaci uhli, sirouhlik, zelatinu, bakelit a vyrobky z celuloidu. Naproti tomu Ceskoslovensko poskytlo Polsku celni slevu na repku a podobna semena olejnata, kyselinu sirovou, dusikate vapno a superfosfaty. Toto ujednani platilo po prve dne 31. prosince 1934 a bylo prodlouzeno "Dodatkovym protokolem" ze dne 8. unora 1935 s platnosti do 30. cervna 1935 s vyjimkou celni slevy na repku a podobna olejnata semena. Platnost smluvnich slev uvedenych v "Dodatkovem protokolu" ze dne 8. unora 1935 byla znovu prodlouzena "Dodatkovym protokolem" ze dne 5. zari 1935 s platnosti do 30. cervna 1936 s vyjimkou celni slevy, kterou poskytlo Polsko Ceskoslovensku na bakelit, jakoz i s tou zmenou, ze na misto smluvni celni sazby zl. 1ÿ30 ze 100 kg sirouhliku poskytlo Polsko Ceskoslovensku na toto zbozi sazbu zl. 2ÿ60.

Dodatkovy protokol podepsany dne 12. srpna 1936 ve Varsave jest pouhym prodlouzenim smluvnich celnich slev obsazenych v "Dodatkovem protokolu" ze dne 5. zari 1935 na dobu dalsich sest mesicu, t. j. od 20. srpna 1936 do 20. unora 1937. Dalsim "Dodatkovym protokolem" poradim IV. prodlouzeny byly lhuty o dalsich 10 mesicu, t. j. od 1. brezna 1937 do 31. prosince 1937.

Soustavne prodluzovani platnosti smluvnich celnich vyhod bude mozne do te doby, pokud polska tovarna na chemicke vyrobky v Tomasovcich nebude schopna dostatecne zasobiti polsky trh sirouhlikem.

Kazda smlouva nebo prodlouzeni smlouvy, ktere skyta urcite slevy a umoznuje vyvoz ceskoslovenskych vyrobku za hranice, at uz je to kamkoliv, je vitana, a proto take vybor zivn.obchodni ve schuzi dne 22. dubna 1937, kdyz jednal o teto umluve, usnesl se doporuciti ji poslanecke snemovne ke schvaleni pripojenym schvalovacim usnesenim:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s dodatkovym protokolem k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsanym dne 18. unora 1937 a uvedenym v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. unora 1937, c. 25 Sb. z. a n.

Jmenem vyboru zivn.-obchodniho navrhuji, aby se tomuto schvalovacimu usneseni dostalo ustavniho schvaleni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji, za vybor zahranicni, panu posl. Stivinovi.

Zpravodaj posl. Stivin: Vybor zahranicni jednal ve schuzi dne 27. dubna 1937 o teto umluve, projevil souhlas s usnesenim vyboru zivn.-obchodniho a doporucuje toto schvalovaci usneseni posl. snemovne ke schvaleni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Nyni pristoupime ke spolecne rozprave.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek proti tomu neni. Navrzena lhuta je schvalena.

Prihlasen je jako recnik na strane "pro" pan posl. Slansky. Davam mu slovo.

Posl. Slansky: Vazena snemovno!

Predlozenou dodatkovou dohodu k obchodni smlouve francouzsko-ceskoslovenske vitame, a to proto, ponevadz znamena urcite zlepseni proti dosavadnimu stavu. Vime vsichni, jak za drivejsich francouzskych vlad bylo velmi obtizne dosahnouti nejakych vyhod pro obchodni styky s Ceskoslovenskem. Jestlize se dosahlo nyni nejakeho zlepseni, pak jen diky levemu rezimu, ktery nyni ve Francii je. Jsme radi, ze to byli nasi francouzsti soudruzi, komunisticti poslanci francouzsti, kteri ve francouzske snemovne se zasazovali o zlepseni obchodnich styku s Ceskoslovenskem. I my komuniste mame zajem na tom, aby hospodarske styky s Francii lidove fronty se lepsily a ozivovaly a tim dale se zpevnovalo a utuzovalo mirove spojenectvi mezi obema zememi. Mnohem radeji vidime, jestlize na miste vyvozu do Nemecka, ktery je ztratovy, za ktery Ceskoslovensko nedostava valut, ktery jde na dluh, je stupnovan vyvoz do Francie. Doufame, ze i nynejsi parizska svetova vystava umeni a techniky, ktera byla prave zahajena, prispeje k zlepseni obchodnich styku s Ceskoslovenskem.

Pri teto prilezitosti chceme odmitnouti vsechny utoky a pomluvy naseho reakcniho tisku, ktere u prilezitosti francouzske vystavy podnika. Jestlize budovani parizske svetove vystavy narazilo na nejake obtize, pak tyto obtize nebyly vyvolany lidovou frontou. Byla to cast francouzskych velkopodnikatelu, reakcni cast, ktera mela a ma zajem na tom, aby sabotovala velike dilo lidove fronty, kterym parizska vystava je. Vedle toho, ze trvajici lijaky v nejdulezitejsich stavebnich mesicich zatopily nekolikrate vystaviste a zdrzely vystavbu, byla to cast francouzskych velkopodnikatelu, na pr. stavebnich podnikatelu, kteri nedodali vcas stavebni material a umyslne vyvolavali socialni konflikty s delnictvem. Byla to i parizska obecni sprava, ktera je v rukou pravicovych, ktera kladla a klade prekazky vystave. Prave v minulych dnech pan Rezny v "Polednim liste" psal o tom, ze pry parizske ulice jsou rozkopany, ze na boulevardu od Gare de l´Est jsou vytrhavany kolejnice, ze pry nyni jeden z parizskych oblouku, cenna historicka pamatka, je zakryt bednenim, opravuje se dlouhe mesice a oprava nemuze byti hotova, a vyvozoval z toho, ze hle!, jak vypada Pariz za vlady lidove fronty. Zapomnel vsak dodati, ze toto zpusobila parizska obecni sprava, ktera v dusledku zastaraleho volebniho radu je v rukach pravicovych, a ze pravdepodobne techto veci se pan Rezny docetl v komunisticke "Humanite" nebo v socialistickem "Populairu", ktery podnika na parizskou obecni spravu utoky, ponevadz sabotuje a umyslne dela takove veci v dobe svetove vystavy parizske. Pres vsechny tyto prekazky byla parizska vystava jen s malym zpozdenim otevrena a my vyslovujeme obdiv tomuto velkolepemu dilu francouzske prace. Nase reakcni kruhy, ktere drive, dokud Francie byla Francii Clemenceauu, Tardieuu a Lavalu, peli na Francii chvalu, se nyni snazi, aby vsemoznym zpusobem Francii lidove fronty diskreditovali a hanobili. Pojednou je mestacky tisk plny zprav, ze hospodarsky zivot Francie upada, ze se v nem objevuji poruchy. Dr Preiss na schuzi prumyslniku v Mor. Ostrave mluvil, ze Francie a jeji hospodarsky zivot pry proziva tezkou krisi. Vime, co se temto panum na dnesni Francii, na Francii lidove fronty nelibi a co svym hanobenim sleduji. Nelibi se jim, ze Francie lidove fronty provadi jinou socialni a hospodarskou politiku, nezli provadeji prumyslovi magnati u nas. Nelibi se jim, ze ve Francii pod tlakem lidove fronty byl sestatnen zbrojni prumysl, nelibi se jim, ze Francouzska banka byla vyrvana z rukou 200 rodin financni slechty, nelibi se jim, ze ve Francii byla zavedena 40hodinova doba pracovni bez zkraceni mezd, nelibi se jim, ze lidova fronta vymohla pro delniky 30, 35 az 40% zvyseni mezd, ze byly uzakoneny jine socialni reformy, ze byla uzakonena rada zakonu ve prospech strednich vrstev, uredniku, zivnostniku, rolniku, ze byly zruseny srazky statnim zamestnancum, ze byla snizena obratova dan, coz prislo ve prospech zivnostniku, ze byl poskytnut miliardovy levny uver pro zivnostniky, ze byl zaveden ve Francii nedelni klid. takovy nedelni klid, ze velkoobchody zamestnavajici vice nez 3 zamestnance, musi miti dva dny v tydnu, v sobotu nebo v nedeli, zavreno, zatim co mali obchodnici nezamestnavajici vice nez dva zamestnance, mohou miti treba cely tyden otevreno.

Rika se u nas, ze mnohe socialni reformy, ktere se ve Francii zavadeji, jsou delany podle ceskoslovenskeho vzoru, na pr. pry obilni monopol, ktery zde francouzsti odbornici studovali. Ano, francouzsti odbornici do Ceskoslovenska prijeli a studovali zrizeni obilniho monopolu u nas, ale kdyz je prostudovali, neprevzali jej tak, jak je zrizen v Ceskoslovensku, pozmenili jej. Ve Francii mame obilni monopol, ktery jest spravovan ne soukromou vydelecnou spolecnosti jako u nas, nybrz statnim obilnim ustavem, v jehoz sprave nejsou takovi rolnici, jako pan Feierabend, nybrz v jehoz sprave maji velky vliv skutecni rolnici. A za druhe, jaky je rozdil mezi monopolem ceskoslovenskym a monopolem francouzskym v cenach. Ve Francii jsou zavedeny diferencovane, odstupnovane dvoji ceny za obili, nizsi pro velkostatkare a vyssi pro male rolniky. Ve "Venkove" casto muzete cisti o tom, ze ve Francii obilni monopol je zaveden podle ceskoslovenskeho vzoru, ale nedoctete se tam, jake ceny plati za obili statni obilni spolecnost francouzska, ponevadz by se musilo priznat, ze plati odstupnovane dvoji ceny.

Rika se, ze socialni reformy, ktere jsou zavedeny ve Francii, u nas uz davno jsou. To je klamani verejnosti, nebot zatim co ve Francii byla zavedena 40hodinova pracovni doba, u nas navrh tohoto zakona lezi uz leta ve vyborech, a nic se s nim nedeje. Zatim co ve Francii lidova fronta za jeden rok usnesla zakon o zestatneni zbrojniho prumyslu, u nas navrh zakona o zestatneni zbrojniho prumyslu lezi ve vyborech, mluvi se o nem, a vy vidite, jak do branneho vyboru dnes je tezko dostati ministra Machnika, aby tam prisel a vyslovil se o vecech, na ktere branny vybor zadal odpoved.