Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 103. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 10. cervna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Taub.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

172 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Krofta.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci dr Mikyska, dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 18 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Zierhutovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Polivkovi, Hintermullerovi, Hlinkovi, Drobnemu, F. Kucerovi, dr Wolfovi, Sidorovi, Beuerovi, Zidovskemu.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. dr Sokol, Jobst.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Zidovskeho, Hintermullera, Polivky, J. Sedlacka, Stejskala, inz. dr Touska, Beuera na den 8. cervna t. r.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kundta za posl. dr Zippeliuse, klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Borkanuka za posl. Svermu; klub poslancu nar. sjednoceni posl. dr Vl. Klimu za posl. Jezka, klub poslancu "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Katze za posl. Koglera; klub poslancu "Deutsche christlich-soziale Volkspartei" posl. dr Luschku za posl. dr Mayr-Hartinga; klub poslancu narodni obce fasisticke posl. Ivaka za posl. dr Dominika; klub poslancu "Bund der Landwirte" dne 8. cervna 1937 posl. R. Bohma za posl. Kunze, dne 9. cervna 1937 posl. Kunze za posl. R. Bohma.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kliebra za posl. dr Peterse.

Do vyboru zivn.-obchodniho vyslal klub poslancu "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Macouna za posl. Koglera.

Do vyboru zasobovaciho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Hodinovou-Spurnou za posl. Koprivu.

Do vyboru zemedelskeho vyslal klub poslancu nar. sjednoceni posl. Holecka za posl. dr inz. Touska.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 8. cervna 1937, ze senat projednal a schvalil:

v 77. a 78. schuzi dne 3. a 8. cervna 1937 dohodu sjednanou vymenou not ze dne 29. cervna 1936 a ze dne 7. cervence 1936, kterou se meni ustanoveni prilohy III. zaverecneho protokolu k obchodni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Hospodarskou Unii belgolucemburskou ze dne 28. prosince 1925 (c. 262/1925 Sb. z. a n.) (tisk 382-IV sen. 1937);

v 78. schuzi dne 8. cervna 1937 ve zneni usnesenem posl. snemovnou osnovu zakona o vojenskom polnom trestnom pokracovani (tisk 467-IV sen. 1937).

pocatkem schuze:

Navrh tisk 974 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 961 az 973.

Interpelace tisk 924 (I az XI).

Zapisy o 97. a 98. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prvniho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni senatu (tisk 777) o usneseni posl. snemovny (tisky sen. 201 a 338) k vladnimu navrhu zakona (tisky 468 a 474), kterym se doplnuje rad voleni v obcich (tisk 942).

Zpravodajem jest p. posl. Otahal. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Otahal: Slavna snemovno! Vazene damy a panove!

Vracime se k projednavani osnovy zakona, jimz se doplnuje rad voleni v obcich republiky Ceskoslovenske.

Zakon ze dne 31. ledna 1919, kterym byl vydan rad voleni v obcich, a zakon ze dne 18. brezna 1920 a ze dne 14. cervence 1922, kterymi byl rad voleni do obci v mnoha oborech podstatne zmenen, mely na zreteli, aby byl zachovan demokraticky raz volebniho radu v nejplnejsim slova smyslu. Setrily prav a svobod obcanu, ale take hledely, aby kazda skupina, ve kterou se obcane spoji at z duvodu politickych nebo hospodarskych, mohla se zucastniti voleb do obci a tim take zucastniti se ve sprave obce.

Aby toto pravo nemohlo byti omezovano ani povinnosti hraditi naklad s rozmnozovanim kandidatnich listin spojeny, proto v §u 25 volebniho radu, ktery jedna o vyhlaseni a rozmnozeni kandidatnich listin, stoji, ze starosta da rozmnoziti platne kandidatni listiny tiskem na vrub obce, a to v poctu nejmene o petinu vetsim, nez je pocet volicu.

Radem volebnim nebyla totiz volicum ponechana uplna volnost voliti do obecniho zastupitelstva, koho by povazovali za nejschopnejsiho a nejpovolanejsiho, nybrz volicove se musi rozhodnouti pro nekterou z kandidatnich listin podanych jednotlivymi volebnimi skupinami, ktere v obci se ustavi a ktere byly za platne uznany.

Podle volebniho radu mohou navrhnouti kandidatni listiny ty skupiny, ktere citaji minimalni pocet prislusniku bez zretele k tomu, zda prisluseji k nektere politicke strane, ci jsou sdruzeny na zaklade hospodarskem. Minimalni pocet prislusniku takoveto skupiny ridi se pak jednak poctem obyvatel obce a jednak take poctem kandidatu, kteri jsou na kandidatni listine te skupiny. Kandidatni listiny mohou tedy podavati nejen politicke strany, skupiny hospodarske a jine skupiny k volbam utvorene, nybrz i jednotlivi kandidati, jestlize maji takovy pocet volicu, ktery je k podpisu kandidatni listiny predepsan.

Davajice tuto rozsahlou pravomoc obcanstvu spolehaly zakonodarne sbory na to, ze obcanstvem bude vseobecne uznan veliky vyznam voleb do obci, ze si uvedomi, ze podle jejich vysledku bude vedena sprava obce, hospodareni obecnim majetkem a opatrovani prostredku nutnych k souziti obcanu ve svazcich obci.

Lec ukazalo se, ze ne vzdy jest dbano techto hledisek, ze naopak kandidatni listiny jednotlivych skupin jsou podavany z pohnutek osobnich bud k uplatneni zajmu jednotlivcu anebo k vyrizeni sporu rodinnych, takze neslouzily prospechu obce, naopak vedly k zlehceni volebniho aktu sameho. Jsou velmi casto podavany kandidatky uplne zbytecne, ktere nejenom nesoustredi ani ten pocet hlasu, ktery je potrebny k dosazeni volebniho cisla, nybrz nesoustredi ani tolik hlasu, kolik volicu bylo treba k podepsani kandidatni listiny. Tim volebni akt je primo zlehcovan a obcim pusobena neoduvodnena vydani. Tento zjev nevideti pri volbach do Narodniho shromazdeni, do zeme a do okresu, kde jsou jednotlive volebni skupiny povinny hraditi polovicni naklad spojeny s rozmnozenim te neb one kandidatni listiny.

Aby volebni skupiny si byly vedomy nejenom sveho prava, nybrz take sve odpovednosti, a aby se zamezilo podavani zbytecnych kandidatnich listin, podala vlada navrh, kterym se doplnuje rad voleni v obcich, ktery stanovi, ze volebni skupina, ktera nedosahne mandatu, uhradi obci naklad spojeny s rozmnozenim sve kandidatni listiny. Tento vladni navrh se kryje tez s iniciativnim navrhem, ktery byl podan v r. 1935 pp. kol. Pikem a Langrem, jenomze lisil se od tohoto navrhu tim, ze zadal uhrazeni volebniho nakladu v tom pripade, ze volebni skupina nedosahne volebniho cisla. O povinnosti odpovednych osob k nahrade rozhoduje pak dohledaci urad.

Posl. snemovna prijala ve svem usneseni zneni zakona v tom smyslu, ze prijala navrh vlady o povinnosti placeni za rozmnozeni kandidatnich listin stranami nebo skupinami volebnimi v pripade, ze by skupina nedosahla mandatu v te nebo v one obci, ale neschvalila navrh, aby o prominuti nahrady rozhodoval dohledaci urad. Mely tedy podle usneseni posl. snemovny nesti vsechny skupiny, ktere nedosahly mandatu, uhradu utrat spojenych s rozmnozenim kandidatnich listin.

Senat prijal rovnez toto usneseni posl. snemovny, ale doplnil je novym odstavcem, ze toto hrazeni nakladu nevztahuje se na skupiny stran politickych, ktere pri poslednich volbach do Narodniho shromazdeni obdrzely v nektere snemovne zastoupeni, a oduvodnil tento doplnek tim, ze jsou pripady, kdy z duvodu verejnych je nutno podati urcite kandidatky bez ohledu na to, je-li patrno, ze bude ziskan mandat, nebo ne, aniz je mozno mluviti o lehkovaznosti anebo neucte k volebnimu radu. Tento pripad je zvlaste vyznacny u politickych stran, nebot tyto stavi kandidatky ve vetsine obci, i tam, kde maji mensi pocet prislusniku, aby bylo umozneno i jim voliti podle sveho politickeho presvedceni a aby nemusili, nesouhlasice snad s politickym presvedcenim jinych stran anebo smeru, odevzdati prazdne volebni obalky. Je toho potrebi tez z toho duvodu, aby se objevil pravdivy. nezkresleny obraz politickeho rozvrstveni obyvatelstva v obcich a tim spravne zastoupeni ve sprave obecni, aby pak celkova statistika o vysledku voleb podala obraz nezkresleny a plne odpovidajici skutecnosti.

Temito smernicemi veden uznal ustavnepravni vybor doplnek senatu za oduvodneny a navrhuje slavne snemovne osnovu zakona, kterym se doplnuje rad voleni v obcich, ke schvaleni ve zneni usnesenem senatem. Aby pak bylo zabraneno nekdy humornym a nekdy rozcilujicim pripadum, ze podatele kandidatek okupuji obecni uradovnu uz nekolik hodin pred terminem k podani kandidatek a ze pak najednou podavaji starostovi kandidatek nekolik, kdy starosta ma pripravenou jeste kandidatku svou, navrhuje ustavne-pravni vybor prijeti resoluce, jiz se vlada vybizi, aby predlozila osnovu zakona, ktera upravi cislovani kandidatek pro obecni volby na urcite delsi obdobi stabilne a jednotne.

Senat navrhl tez jine resoluce, ale ponevadz ustavne-pravni vybor dosel k presvedceni, ze by jimi bylo zasazeno prilis do provadeni voleb a ze by snad nemohly byti ani volby do Narodniho shromazdeni provedeny v urcenem terminu, nedoporucuje je ke schvaleni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): K teto veci jsou prihlaseni recnici, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlaseni jsou recnici: na strane "proti" pp. posl. Prochazka a Birke, na strane "pro" pp. posl. Pik a J. Sedlacek.

Davam slovo panu posl. Prochazkovi.

Posl. Prochazka: Vladni navrh zakona o doplneni volebniho radu v obcich, zmeneny usnesenim senatu, je ve sve podstate porusenim zakladniho principu demokratickeho pasivniho volebniho prava do obci v Ceskoslovensku.

Nase stanovisko k volebnimu radu je jasne. Jsme pro nejsirsi zdemokratisovani radu voleni v obcich. Jsme pro to, aby si lid zvolil sve zastupce uplne svobodne. Jsme pro sjednoceni demokratickych sil.

Komu vsak ma pomoci tato osnova zakona? Agrarni reakci na jedne strane a Henleinovcum na druhe strane. Agrarni reakce se chce zajistiti zmenou volebniho radu proti stale rostouci oposici ve vlastnich radach, a to tim, ze chce znemozniti samostatne kandidovani v obecnich volbach proti agrarni reakci. Podle usneseni senatu mela by volebni skupina vyjma volebni skupiny politickych stran a skupiny tech, ktere dostaly pri poslednich parlamentnich volbach aspon 1 mandat, v pripade, ze by neziskala zadneho mandatu, zaplatiti naklady spojene s rozmnozenim kandidatnich listin pro obecni volby. Naklady meli by platiti vedle kandidujicich tez vsichni volici, kteri kandidatku podepsali. Ceho se tim chce dociliti? Zastrasovani volicu, aby hrozbou, ze budou musiti platiti naklady, se znemoznilo postaveni oposicni kandidatky pro volby do obci. Agrarni reakce vsak bude miti nadale moznost staveti desitky kandidatnich listin pod nejruznejsimi firmami: domkaru, domaru, reparu atd., a v pripade, ze pri roztristenosti hlasu nedostane mandatu, dosahne toho, ze oslabi oposicni hnuti proti agrarni reakci, aby tak udrzela primat, ze je nejsilnejsi stranou ve state. To je vlastni podstata a pozadi reakcniho planu agrarni strany.

S touto zmenou prichazi se dnes, aby jiz pri letosnich obecnich volbach bylo mozno zaskrtiti oposicni hnuti v agrarni strane proti agrarni reakci a kartelarum. Touto zmenou radu voleni v obcich pomaha agrarni reakce nejen sobe, nybrz take Henleinovcum, aby v Sudetech nemohlo se drobit henleinovske oposicni hnuti, aby oposice protihenleinovska byla zastavena tim, ze v pripade neuspechu musila by hraditi spojene naklady volebni, a tak ma byt oslaben boj proti Henleinovi a jeho hitlerovskemu fasismu.

Panove, jiz dnes nemuzeme mluviti o provadeni demokratickych voleb v Ceskoslovensku vubec a zejmena ne do obci. Kdo ma vliv na provadeni voleb? Agrarni reakce, ktera si urcuje, kde a kdy maji byti provedeny volby do obci. 6. prosinec 1936 je toho nejlepsim dokladem. 6. prosince 1936 byly provedeny volby v casti obci, ktere byly zvlaste vybrany, kde agrarni reakce pomoci sveho aparatu mela zarucenou vetsinu. Mame obce, kde je vladni komisar, a spravni komise je protizakonne po leta agrarnim aparatem drzena jen proto, ze by levicove smery v techto obcich dosahly vetsiny.

V pripravach obecnich voleb 6. prosince 1936 meli jsme pripady v obcich, kde je vladni komisar, ze byly volebni vyhlasky jiz vyveseny, ale volby provedeny nebyly na rozkaz vyssich uradu, jak tomu bylo na pr. na Kladensku, Praha-venkov a jinde. Proc se to muze stati? Kdo je po leta volebnim referentem v ministerstvu vnitra? Je to sekcni sef dr Bedrich Bobek. clen a funkcionar agrarni strany, odpovedny redaktor casopisu "Nase samosprava", listu cinovniku samospravy republikanske strany. Volebnim referentem zemskeho uradu v Cechach je dr Ludvik Fridrich, clen a funkcionar agrarni strany. Stejne je tomu i na ostatnich zemskych uradech. (Posl. dr Mares: Uz jsou davno v pensi!)

Panove, jak provadeji volby do obci okresni hejtmani, jichz vetsina je cleny a funkcionari agrarni strany? Je vseobecne znamo, ze ze 106 okresnich hejtmanu v Cechach jest 88 cleny agrarni strany. Tento aparat mel byti doplnen vladnimi tajemniky v obcich, kteri by vetsinou byli z rad agrarni strany, jak to jiz prozradil agrarni sekretariat svym obeznikem v Horazdovicich. Co dnes provadeji notari na Slovensku a Podkarpatske Rusi, melo se provadeti take u nas. Od ministerstva vnitra az po vladni tajemniky v obcich jest a mel byti aparat v rukou agrarni strany. Tento aparat, jenz je v rukou agrarni strany. skrti samospravu jako celek a ma hlavni vinu na tom, ze dnes samosprava je ve financnim i politickem bankrotu. Panska koalice, v niz agrarnici hrali prim, je hrobarem samospravy v Ceskoslovensku. Ona dala samospravu pod kuratelu okresnich hejtmanu. Ona zavedla system jmenovanych clenu do okresnich a zemskych zastupitelstev. Ona vzala obecni samosprave svobodu v rozhodovani. Ona vzala samosprave moznost, aby samosprava na sve potreby a na potreby lidu mohla ukladati dane zamoznym vrstvam.

Zname zakony c. 77 a 125 z r. 1927 oklestily prava samospravy politicky i financne ve prospech financnich magnatu a kartelaru. Okresni samosprava topi se v dluzich a nemuze plniti socialni, hospodarske a kulturni ukoly vuci obyvatelstvu.

Co by mely dnes delati obce v zajmu obrany lidu, demokracie a republiky? Mely by zvysiti polozky v rozpoctech na socialni a kulturni potreby lidu. Dati praci a podporu nezamestnanym. Vybudovati radne kryty pro pripad valky. Postaviti radne skoly pro druhe, neceske narody atd. atd.

Proc nemuze obecni samosprava plniti pozadavky lidu? Mam zde typicky pripad z obce Sendrazic u Kolina. Podobnych pripadu mame v Ceskoslovensku na sta. Obecni zastupitelstvo v Sendrazicich predlozilo rozpocet na r. 1937 ke schvaleni dohledacimu uradu. Znama petrolejova firma Vacuum Oil Comp. podala protest proti tomuto rozpoctu. Predpokladalo by se, ze nadrizeny urad postavi se za zajmy obce, avsak kolinsky okr. hejtman postavil se za zajmy teto firmy. Nevim, zdali haje firmu nehajil vlastni sve akcie. Co doporucuje tento hejtman? Aby se v rozpoctu setrilo na polozkach, jako na pr. na platu ponocneho, ktery ma rocne 1300 Kc, na platu zvonika, ktery ma rocne 200 Kc; prave tak ma byti skrtnuta z rozpoctu polozka 2000 Kc na nezamestnane, maji byti take skrtnuty podpory k ucelum skolnim a vzdelavacim, na ktere pamatuje rozpocet castkou 1000 Kc. a polozka na poradani lidovych kursu, ktera cini 2000 Kc. Takovymto zpusobem doporucuji okr. hejtmani skrtat a setrit na rozpoctech ve prospech firem, ktere mohou platit.

Tyto duvody skrti samospravu, tyto zakroky jsou vinny tim, ze se dnes v obcich nemuze nic provadet. Ma-li obecni samosprava slouzit lidu a jeho potrebam, ma-li byti zakladnou siroke demokracie a oporou republiky, ma-li slouziti velke myslence miru, ma-li rozhodovat lid pro lid, je predevsim treba odstranit agrarni aparat z rozhodujicich mist a vyhazet Bobky a jim podobne ze statnich sluzeb.

Pryc se zakony c. 77 a 125 z r. 1927! Sjednotit demokraticke sily, vybudovat lidovou samospravu, ktera bude s to plnit pozadavky lidu. At zije jednota, at zije lidova samosprava! (Potlesk komunistickych poslancu.)