Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 100. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 3. cervna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Sivak, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

221 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza;

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 4 hod. 2 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Mrskosove, Janalikovi; na dnesni a zitrejsi den posl. V. Sedlackovi, Beranovi, Schmidkemu; na tento tyden posl. dr Jos. Dolanskemu, Kremenovi.

Predseda konstatoval, ze snemovna je zpusobila se usnaseti, a k jeho navrhu udelila snemovna hlasovanim posl. Schutzovi zadanou dovolenou na dobu od 3. do 20. cervna 1937 pro cestu do zahranici.

nemoci posl. Brukner, dr Stula.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. Esner, dr Moudry, Dubicky.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. dr Neuwirtha na den 20. kvetna t. r.

Posl. Budig oznamil pripisem ze dne 25. kvetna 1937, ze vzdal se poslaneckeho mandatu.

Posl. Smetanka a inz. Schwarz oznamili pripisem ze dne 31. kvetna t. r., ze prestali byti cleny klubu poslancu narodniho sjednoceni.

ministri dr Czech, dr Derer, inz. Dostalek, dr Franke, dr Kalfus, dr Krofta, Machnik, Najman, dr Sramek, Tucny, dr Zadina, Zajicek.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Zmeny ve vyborech.

Do vyboru zahranicniho vyslal: klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Appelta za posl. B. Kohlera; klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Heegera za posl. de Witte; klub poslancu "Egyesult Orszagos Kereszteny- Szocialista es Magyar Nemzeti Part es Zipser Deutsche Partei" posl. Jarosse za posl. dr Szulloho.

Do vyboru kulturniho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. dr Clementise za posl. Appelta.

Do vyboru zasobovaciho vyslal klub poslancu republik. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Kremena za posl. Mrskosovou.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Tauba.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Kunze za posl. Zierhuta.

Predseda vlady sdelil, ze vlada predlozila senatu NSRC k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrhy:

zakona o nekterych opatrenich o zjednani vzajemneho souladu mezi verejnymi knihami pozemkovymi, katastrem a skutecnou drzbou v zemich Slovenske a Podkarpatoruske (pripis c. j. 13.057/37 m. r. z 22. kvetna 1937),

zakona, kterym se provadeji Mezinarodni opiova umluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlasena pod c. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinarodni opiova umluva ze dne 19. unora 1925, vyhlasena pod c. 147/1926 Sb. z. a n. a Mezinarodni

umluva o omezeni vyroby a distribuce omamnych latek ze dne 13. cervence 1931, vyhlasena pod c. 173/1933 Sb. z. a n. (opiovy zakon) (pripis c. j. 13.774/37 m. r. z 31. kvetna 1937).

Predseda senatu NSRC sdelil pripisem ze dne 12. kvetna 1937, k tisku 380-IV sen. 1937, ze senat projednal a schvalil v 66. a 74. schuzi dne 31. brezna a 19. kvetna 1937 dodatkovou umluvu k obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou ze dne 4. kvetna 1921, cis. 14 Sb z. a n., podepsanou dne 2. dubna 1936, se zaverecnym protokolem z tehoz dne a s dodatkovym protokolem ze dne 9. cervence 1936, jez byly uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 9. cervence 1936, c. 233 Sb. z. a n.

Dale sdelil predseda senatu, ze senat projednal a prijal:

V 75. a 76. schuzi dne 20. kvetna a 2. cervna 1937 osnovu zakona o povinnem urednim cejchovani lekarskych teplomeru (tisk 441-IV sen. 1937) (pripis ze dne 2. cervna 1937),

v 76. a 77. schuzi dne 2. a 3. cervna 1937:

osnovu zakona, kterym se provadeji mezinarodni ujednani o majetku dotcenem zmenou statopravnich pomeru (tisk 447-IV sen. 1937),

dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1 934, podepsany ve Varsave dne 12. srpna 1936 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 19. srpna 1936, c. 243 Sb. z. a n. (tisk 381-IV sen. 1937) (pripisy ze dne 3. cervna 1937).

Dotazy:

posl. J. Sedlacka min. zeleznic, post a telegrafu, obchodu a vnitra o potizich, ktere cini urady pri prodlouzeni soukrome koncese pro hromadnou dopravu osob na trati Laskov-Prostejov (c. D 345-IV);

posl. Obrlika min. post a telegrafu o nepravidelnostech ve sluzbe u postovniho uradu v Lucanech nad Nisou nebo Hornim Maxove (c. D 346-IV);

posl. Hollubeho min. post a telegrafu o nepristojnostech v postovni doprave v Novem Meste pod Smrkem (c. D 347-IV);

posl. Schenka a Appelta min. vnitra o rozhodnuti okresniho hejtmana v Ceske Lipe (c. D 348-IV).

Odpovedi:

min. vnitra na dotazy posl. dr Neumana c. D 258-IV, posl. Stangla c. D 275-IV, posl. Otahala c. D 284-IV;

min. post a telegrafu na dotaz posl. Axmanna c. D 312-IV;

min. spravedlnosti na dotaz posl. dr Korlatha c. D 313-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrhy: tisk 914 - prikazan vyboru rozpoctovemu; tisk 915 - prikazan vyborum zemedelskemu, zivn.-obchodnimu a rozpoctovemu; tisk 926 - prikazan vyborum zahranicnimu a zivn.-obchodnimu.

Usneseni senatu: tisk 929 - prikazano vyboru technicko-dopravnimu; tisk 931 - prikazano vyboru ustavne-pravnimu.

Navrhy tisky 917, 919 az 922, 928, 930 prikazany vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 923, 932.

Interpelace tisky 902 (I az XXII), 911 (I az XXVIII).

Odpoved na nalehavou interpelaci tisk 927.

Odpovedi tisky 910 (I az XXIII), 916 (I az XX).

Zapis o 96. schuzi posl. snemovny, proti nemuz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Publikace Mezinarodni informacni sluzby parlamentni "Z cizich parlamentu", rocnik XVIII, cis. 5 a 6.

prikazal predseda zadost okr. soudu trest. v Brne ze dne 25. kvetna 1937, c. Nt 105/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Klimy pro prestupek podle § 312 tr. z. (c. J 240-IV).

V dusledku amnestie presidenta republiky ze dne 6. brezna 1937 odvolana byla imunitni zadost za souhlas s trest. stihanim posl. Beuera, c. J 194-IV, pres. sdel. 65. schuze.

Predsednictvo usneslo se vylouciti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu z tesnopisecke zpravy o 98. schuzi snemovny dne 20. kvetna 1937 projevy ohrozujici bezpecnost statu a hrube urazlive z reci posl. Vodicky.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru kulturniho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 898) o zrizeni vysoke skoly technicke v Kosicich (tisk 932).

Zpravodaji jsou: za vybor kulturni posl. dr Lukac, za vybor rozpoctovy posl. Teplansky.

Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor kulturni, panu posl. dr Lukacovi.

Zpravodaj posl. dr Lukac: Slavna snemovna!

Dovolte mi, aby som pripojil niekolko potrebnych vysvetleni na okraj osnovy zakona resp. na okraj rozhodovania sa kulturneho vyboru.

Vladny navrh bol v kulturnom vybore dvakrat analyzovany a zapodieval sa nim aj subkomitet vyboru. Uz vo svojej zprave v kulturnom vybore zkonstatoval som fakt, ze potreba vysokej skoly technickej na Slovensku sa davno pocitovala. Dovodov k nej bolo mnoho, ktore su konecne uz vseobecne zname. Dovodova zprava verne vystihla historikum celej otazky, pripomina vsetkych tych. ktori jej ustanovenie od r. 1919 surili. Rad osobnych iniciativ z kruhov odbornych i politickych je svedectvom tohoto ozaj celoslovenskeho usilia. Ba i snemovna i senat r. 1927 vyzyvaly vladu o zahajenie priprav otvorenia vysokej skoly technickeho smeru, pri com zaujimave je, ze v urceni miesta senat sa rozchadzal s poslaneckou snemovnou.

Vyznamny s hladiska terajsej vladnej osnovy zakona je prejav krajinskeho zastupitelstva slovenskeho dna 30. oktobra 1930, a to preto, lebo navrhy krajinskeho zastupitelstva slovenskeho su doslovne totozne s tretim paragrafom osnovy zakona, inace v kulturnom vybore zive diskutovane. Aj anketa, ktoru svolalo ministerstvo skolstva a nar. osvety 17. novembra 1936 v Bratislave preto, aby ona sblizila odchylne navrhy, ktore sa vyskytly, tak iste sa vyslovila tym smerom, ktory pozadovalo usnesenie krajinskeho vyboru slovenskeho, pridajuc poziadavku etapoviteho vybudovania dalsich odborov.

Toto vsetko zaiste prispelo k urychleniu uskutocnenia vysokej skoly technickej dr Milana Rastislava Stefanika.

Kulturny vybor plne sa pripojuje k tym castiam dovodovej zpravy, kde je zdoraznena dolezitost a poslanie novej vysokej skoly technickej pre Slovensko i Podkarpatsku Rus.

Nejdem teda opakovat tieto dovody vzhladom na rozvoj obchodneho a priemyselneho zivota, vsestranneho vyuzitia prirodneho bohatstva, potreby doplnenia komunikacnej sieti, elektrizacie a ulohy vo vojenskom priemysle. Prirodzena vec, ze plne zaposobi nova vysoka skola technicka az v svojej uplnosti, no i v svojej prvej etape vykona dalekosiahle ulohy. O tejto prvej etape, ako i o inych eventualitach, ci ma byt hned, rozsirena, doplnena, ako i o tom, ci osnova zakona ma sriadenie dalsich oddeleni potazne odborov ponechat vlade, alebo novemu zakonu, bola v kulturnom vybore vycerpavajuca debata.

Prisla do povahy mienka t. zv. Akcneho vyboru pre vybudovanie slovenskej techniky, ktoru tlmocil pan posl. Sivak, miestopredseda snemovne, na uvazenie, ktore spominal som vo svojej zprave i ja, ze uz v terajsej osnove ma byt pripominane poradie dalsich odborov, ich zriadenie by sa ponechavalo vlade. Protimienky vsak konstatovaly jednak to, ze pevne stanovenie, udanie dalsich odborov bolo by viazanostou, kedze mozu sa vyskytnut potreby takych novych oddeleni, ktore teraz nemozno predvidat, a ich pozdejsie uvedenie by preca potrebovalo nove uzakonenie, jednak odbornici ministerstva skolstva a nar. osvety poukazali na zakon o zriadeni a zariadovani vysokych skol zo dna 19. januara 1922, c. 28 Sb. z. a n., ktory vyslovne podotyka, ze - citujem - (cte): "zriadovat vysoke statne skoly, alebo nove fakulty a oddelenia na vysokych skolach statnych, rozdelovat ich fakulty alebo oddelenia, alebo ich rusit, urcovat alebo menit sidlo vysokych skol statnych, alebo ich oddeleni je mozno len na zaklade osobiteho zakona a v jeho medziach." Kulturny vybor usudil teda, ze nesnasalo by sa s ustanovenim tohto zakona, akby do vladneho navrhu zakona o zriadeni vysokej skoly technickej v Kosiciach bolo pojate, aby etapy dalsieho dobudovania tejto vysokej skoly te chnickej boly sverene vlade. Ak je zakon o sriadovani vysokych skol zavazny, tak je nevyhnutnou vecou trvat na tom, ze len na zaklade osobiteho zakona mozno sriadit na vysokej skole technickej v Kosiciach dalsie oddelenia, a nemoze byt toto pravo prenesene na vladu. Napokon vyvoj novej techniky ukaze sam spravne cesty k rozsireniu studijnych odborov a vlada bude moct svojho casu - dufajme najkratsieho, ako to pan minister skolstva a nar. osvety zavazne vyhlasil - odovodnit parlamentu navrh prislusneho zakona. Kulturny vybor vo svojej vacsine musel tuto argumentaciu, opierajucu sa o respekt k predchadzajucemu zakonu z r. 1922, prijat.

Osobita a obsirna debata bola venovana sriadit sa majucim oddeleniam. Tu bolo tlmocene znova stanovisko Akcneho vyboru pre vybudovanie slovenskej techniky vzhladom na konstituovanie dvoch odborov, prveho s dvoma oddeleniami. Akiste slo o obavu, ci nova vysoka skola technicka v Kosiciach bude mat rektora, alebo ci bude vlastne len jednou fakultou s jednym dekanom. Zavazne vyhlasenie kompetentnych uradnikov i pana ministra skolstva a nar. osvety vsak tuto obavu rozptyluje, lebo vysoka skola technicka dr M. R. Stefanika bude mat samozrejme i v prvej etape rektora a oddelenia budu soskupene tak. ze budu 2 dekanaty. S potesenim sme mohli v kulturnom vybore vziat na znamost, ze uz v prvej etape menovanych bude 25 riadnych profesorov, ze pri tom budu rozhodovat v prvom rade zretele slovenske a ze bude 11 rocnikov. Zaiste cela verejnost slovenska a menovite jej odborne kruhy technicke by najviac si zelaly, keby sme co najskor mali techniku co najuplnejsiu. Preto predostieraly sa mienky i navrhy o potrebnosti dalsich troch odborov - chemicko-technologickeho, lesnickeho a zemedelskeho - a tak o rozsirenie vladneho navrhu o ne. Vladny navrh vo svojej dovodovej zprave obsirne uvadza, preco sa koncentruje dnes iba na prvu etapu. Podla toho menovite chemicko-technologicky odbor vyziadal by si dalsej pripravy, bolo by treba pre toto studium postavit zvlastne budovy i so zariadenim instalacnym a laboratornym. Pan minister skolstva a nar. osvety vo svojej reci pred kulturnym vyborom vyhlasil, ze trva na prvej etape ako na solidnom zaklade, z ktoreho sa postupne vyvinie a vybuduje etapa druha. Kulturny vyb r si vo svojej vacsine osvojil toto stanovisko. Je zvlast potrebne prizvukovat ono jednomyselne rozhodnutie kulturneho vyboru, ktorym prijal navrh zpravodajsky, osvojeny aj p. posl. Sivakom, aby § 1 osnovy zakona bol doplneny tym, ze vysoka skola technicka v Kosiciach pomenuje sa menom slovenskeho hrdinu a vodca, menom dr Milana Rastislava Stefanika. Uz tymto pomenovanim je vyslovena jej charakteristika i jej patricnost.