Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 99. schuze (obsah) | Ctvrtek 3. cervna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vicanek, Salat.

221 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Derer, inz. Dostalek, dr Franke, dr Kalfus, dr Krofta, Machnik, Najman, dr Sramek, Tucny, dr Zadina, Zajicek.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 99. schuzi poslanecke snemovny zarmucujici zpravou (Poslanci povstavaji.), ze dne 26. kvetna t. r. senior nasi snemovny, jeden z prednich a nejstarsich politiku ceskych, dr Karel Kramar, podlehl zakerne chorobe, ktera jej uz drahnou dobu vzdalovala z naseho stredu.

Dr Karel Kramar narodil se dne 27. prosince 1860 ve Vysokem nad Jizerou, v podkrkonosskem kraji Riegrove, tehdy politicky zvlaste probudilem, coz jiste nezustalo bez vlivu na urceni zivotni drahy Kramarovy. Do vinku obdrzel velmi mnoho vzacnych daru, aby se mohl cele venovati svemu idealu: politice a aby v ni vynikl. Vrozene vlohy, nadani recnicke, mimoradne schopnosti, osobni kouzlo, pecliva vychova a velmi priznive existencni podminky usnadnily mu hluboke vzdelani jednak na universite Karlove, kde byl r. 1884 promovan, jednak v cizine, u slovutnych narodohospodaru v Berline a Strasburku, a na proslule svobodne skole politickych nauk v Parizi. Temito studiemi a cetnymi cestami po Evrope, zejmena po Rusku, ke kteremu prilnul jako k druhe vlasti, pripravil se na politickou drahu jako sotva kdo druhy.

Dr Kramar byl od svych studentskych let horoucim vyznavacem politicke samostatnosti naseho naroda. Jemu nebylo historicke statni pravo pouhym heslem, nybrz vaznym problemem politickym a statovedeckym. Na zaklade vlastniho badani opravil dosavadni uceni statopravni. Konec ceskeho statniho prava nekladl do bitvy na Bile hore, nybrz do roku 1749, kdy byla zrusena predstavitelka zakonodarne a spravni moci zemi Koruny ceske, ceska dvorska kancelar. Kramaruv nazor ovladl pak - az do statniho prevratu r. 1918 - statopravni projevy ceskych stran politickych.

Do politickeho zivota vstoupil r. 1889 spolu s profesorem dr Kaizlem a profesorem T. G. Masarykem. Stal se jednim z representantu hnuti, zvaneho realisticke. Za protipunktacniho boje mladocechu proti strane staroceske v prosinci r. 1890 vstoupil spolu s dr Kaizlem a Masarykem do narodni strany svobodomyslne. Dobyl si v ni zahy svym velikym talentem recnickym i spisovatelskym, svymi rozsahlymi vedomostmi, svou vytrvalou pili, svym ryzim a nezistnym charakterem vynikajiciho postaveni. Byl nejen zvolen za clena do vyznacnych organu sve strany, nybrz stal se i clenem zakonodarnych sboru, sotvaze dospel predepsaneho veku.

V srpnu r. 1891 byl zvolen poslancem risske rady a zustal jim az do cervna r. 1916, kdy byl jako odsouzeny rakousky velezradce zbaven mandatu. Od r. 1894 byl zemskym poslancem ceskym a zustal jim az do cervence r. 1913, kdy byl zemsky cesky snem rozpusten. Byl od r. 1896 clenem rakouskych delegaci a zustal jim celkem az do dne, kdy byl odsouzen pro velezradu k smrti provazem.

Jako obratny politicky taktik, nadseny bojovnik za politickou samostatnost a rovnopravnost naroda ceskeho, narodohospodarsky odbornik a znalec politiky zahranicni, pri tom vyborny a pohotovy recnik i publicista a vrouci podporovatel ceske a slovanske kultury hral v ceske politice jiz v letech devadesatych ulohu velmi vyznamnou.

Roku 1897 zvolen byl mistopredsedou rakouske posl. snemovny a v teto funkci zdolaval parlamentni obstrukci za tehdejsiho uporneho boje za jazykova narizeni, jehoz se zucastnil v prvych radach. V ceskem klubu, nejvetsim a vedoucim tehdy klubu na rade risske, stal se r. 1901 po smrti Kaizlove clenem jeho parlamentarky a r. 1906 jeho predsedou.

Dr Kramar tehdy postrehl, jake ujmy pusobi narodu politika pasivity a zasadni oposice, i dal podnet k zmene politicke taktiky v politiku positivni. Snazil se pomoci jeji posiliti nas narod zejmena hospodarsky, kulturne i socialne a tim pripraviti jej pro rozhodujici chvile. Politika ta nezustala bez vyznamnych uspechu, byt i ne vzdy trvalych. Ustupky na poli prava jazykoveho, posileni ceskeho zivlu ve sprave statni a soudnictvi, postatneni zeleznic, podpora rozvoje Prahy, vybudovani ceskeho skolstvi a prazskych universit, zrizeni moderni galerie a jine, jsou vysledky tohoto pusobeni Kramarova.

Demokratisace Rakouska byla mu prostredkem k dosazeni cile, totiz vyvraceni predsudku o nutnosti nemeckeho razu Predlitavska, ke zlomeni nadpravi mensiny nemecke a dobyti spravedliveho vlivu naroda naseho a ostatnich narodu slovanskych na vedeni monarchie. Proto horlive a s uspechem se zasazoval o zlidoveni volebniho radu, o vseobecne rovne hlasovaci pravo; toho mu bude vzdy vdecne vzpominano.

Svoji koncepci vnitropolitickou prenesl i na pole politiky zahranicni. Kramar dobre odhadoval posilu, kterou cerpa vsenemecke hnuti ze spolku s risi Nemeckou, i snazil se spolkem s Ruskem zjednati protivahu ve prospech rakouskych Slovanu, nezanedbavaje ani bratrskych styku s ostatnimi staty slovanskymi. Byl pln radostnych nadeji, kdyz se mu v r. 1908 zdaril prvni slovansky sjezd v Praze, nadeji, ktere ovsem uz r. 1910 byly v Sofii trpce zklamany.

Evolucni plan Kramaru v prerusila svetova valka. Kramar ztratil viru ve spravedlnost a v budoucnost Rakouska i jeho dynastie a v moznost, aby narod cesky dosel splneni svych tuzeb v ramci Rakouska. Samo vyprovokovalo svuj zanik, a kdyz uderila jeho osudova hodina, doslo na slova Palackeho, ze existence naroda ceskeho neni odvisla od existence Rakouska.

Kramar ve svych clancich, ktere uverejnoval pocatkem valky, toto velmi jasne projevil. Kdyz pak valecne neuspechy ustrednich mocnosti a uspechy ceske propagandy za hranicemi pocaly znepokojovati videnske kruhy, zejmena vojenske, podnikla Viden procesem a odsouzenim dr Kramarek smrti okazaly utok na cesky narod. Ranu na sebe vedenou dobre vycitil nejen nas narod, nybrz i cizina k nemalemu prospechu naseho odboje. Proto, kdyz Kramar, amnestovan, vracel se triumfalne do Prahy, znamenal jasot vseho naroda, ze si dobre uvedomuje, ze padaji tez okovy jeho stalete poroby. Tak staly se osudy dr Kramare v teto dobe symbolem osudu naroda. Bylo pak samozrejmosti, ze v cervenci r. 1918 postaven byl dr Kramar v celo celonarodni organisace: Narodniho vyboru. V druhe polovici rijna Kramar nato ihned vstoupil v Zeneve v jednani s representanty zatimni nasi zahranicni vlady o urceni pristich osudu Ceskoslovenskeho statu. V prve schuzi revolucniho Narodniho shromazdeni dne 14. listopadu tehoz roku byl pak zvolen predsedou prvni vlady Ceskoslovenske republiky a bylo mu doprano vzacneho stesti, ze mohl tam slavnostne prohlasiti konec stalete poroby, sesazeni dynastie habsburske, osvobozeni vlasti, a ze navrhl k volbe a prohlasil zvolenym prveho presidenta republiky Ceskoslovenske T. G. Masaryka. Dr Kramar odjel pak k mirovemu jednani parizskemu, aby tam uplatnil sve velke politicke i odborne vedomosti a vlivy. Zatim vsak vnitropoliticky vyvoj po provedeni prvnich obecnich voleb privodil odstoupeni prve vlady dne 8. cervence 1919. Dr Kramar odesel z vedouciho mista a venoval napriste svoje sily hlavne vnitrnimu budovani statu, ucastnil se horlive praci na definitivni ustave, na politicke organisaci statu, spolu s dr Rasinem na vybudovani a konsolidaci statnich financi a byl zejmena jako clen vyboru koalovanych stran vzdy na svem miste, kdyz reseny byly tezke politicke, hospodarske a mezinarodni problemy mlade republiky. Jeste dne 7. listopadu 1935, kdy zkrusen jsa jiz tezkou chorobou tak, ze nemohl ani na recnisti stati, promluvil v teto snemovne svou posledni vyznamnou a obsahlou rec o zahranicni politice, ktera jako vsechny jeho reci sledovana a vyslechnuta byla s mimoradnou pozornosti a zajmem.

Dr Kramar ukoncil jiz svoji zivotni drahu, s nim vsak nezemrelo jeho velke dilo, jeho zasluhy a jeho myslenky. Dr Kramar nebyl jen politikem, statnikem a publicistou neobycejnych schopnosti a znalosti, svetoveho rozhledu a formatu, nybrz i vlasti sve zcela oddanym synem a clovekem prikladnych vlastnosti. Gentleman v zivote soukromem i verejnem, prost neukrocenych vasni, neohrozeny a pohotovy bojovnik, stejne jako umirneny a horlivy vyznavac spravedlnosti k narodum, vyznanim i tridam, a to i potom, kdyz sam tezce trpel nespravedlnosti druhych, muz nesobecky, nezistny a kristalove cisty. Ma zajisteno misto mezi nesmrtelnymi naseho naroda, ma zajistenu jeho nehynouci lasku a pamet. Jeho silna osobnost zustane vzorem generacim pristim, jeho bohaty odkaz zasad a idealu, totiz laska k narodu i vlasti, k svobode a spravedlnosti, k praci a vedeni, zachovany budou narodem v neomezene ucte pro vsechnu budoucnost. (Poslanci usedaji.)

Na vyraz smutku koncim schuzi a z usneseni predsednictva sdeluji, ze pristi schuze se kona dnes o 4. hod. odpol. s

Nevyrizene odstavce poradu teto schuze.