Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 98. schuze (obsah) | Ctvrtek 20. kvetna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, Langr, Kosek, Sivak, Mlcoch.

Zapisovatele: Jasa, Bergmann.

181 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Spina, Tucny, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 25 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Beckovi, A. Nitschovi, dr Szullomu; na dnesni a zitrejsi den posl. Stivinovi, Topolimu, dr Porubszkemu, Polivkovi, dr Markovicovi.

nemoci posl. dr Micura, dr Luschka.

Lekarske vysvedceni predlozili posl. dr Rosche, dr inz. Brdlik.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Staska na den 13. kvetna t. r.

Do vyboru technicko-dopravniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Hirteho za posl. Hollubeho.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisem ze dne 13. kvetna 1937, c. 5397 a 5280, ze senat se usnesl v 73. schuzi dne 12. kvetna 1937 na tomto ternu pro jmenovani clena (nahradnika) presidentem republiky do ustavniho soudu:

1. dr Karel Baxa, advokat v Praze (dr Emanuel Slaby, advokat v Praze); 2. dr Miloslav Skacel, advokat v Uher. Hradisti (dr Josef Pliml, rada zem. uradu v Praze); 3. dr Rudolf Ritter, soudni rada a prednosta okr. soudu v Moste (dr Josef Dvorak, advokat v Praze).

Dale sdelil predseda senatu NSRC pripisem ze dne 20. kvetna 1937, k tisku 416-IV sen. 1937, ze senat projednal v 74. a 75. schuzi dne 19. a 20. kvetna 1937 a prijal osnovu zakona o platnosti snatkov uzavretych v dobe od 28. oktobra 1918 do 13. jula 1919 na uzemi Slovenska alebo Podkarpatskej Rusi len pred duchovnym spravcom.

Dotazy:

posl. Neumeistra min. nar. obrany ve veci zarazeni vojina do nahradni zalohy (c. D 334-IV);

posl. Ticheho:

vlade ve veci postaveni statniho obytneho domu v Odrach (c. D 337-IV),

min. nar. obrany ve veci personalnich a narodnostnich pomeru na Studensko-Stramberske draze (c. D 338-IV);

posl. Bezdeka min. zeleznic o prelozeni nadrazi v Bystrici n. P. (c. D 339-IV);

posl. Hintermullera min. skolstvi a nar. osvety o zastaveni vyplaty reditelskych pridavku zatimnimu odb. uciteli Janu Sedlakovi ve Skutci (c. D 340-IV);

posl. Ricare min. spravedlnosti o neoduvodnenem-odpirani prava chudych (c. D 341-IV);

posl. J. Sedlacka:

min. soc. pece o podezreni z nespravneho postupu druzstva Vlastni krov z Prostejova v Kostelci na Hane (c. D 342-IV),

min. zeleznic:

o potizich, ktere cini zeleznicni prava pri prodlouzeni soukrome koncese pro hromadnou dopravu osob na trati Laskov-Prostejov (c. D 343-IV),

o zadrzovani vyplaty plne pense Josefe Zajacove z Chobyny u Jevicka (c. D 344-IV);

posl. Axmanna min. soc. pece:

jak jednal pokladnicni lekar dr Mostensky v Postrelmove v pripade pojistenky pani Marie Pohlove ze Sudkova c. 137 (c. D 335-IV),

jak jednala okresni nemocenska pojistovna v Sumperku s pojistencem Josefem Koschem z Kolstejna c. 56 (c. D 336-IV).

Odpovedi:

min. skolstvi a nar. osvety a financi na dotaz posl. Polivku c. D 307-IV;

min. nar. obrany na dotaz posl. Neumeistra c. D 200-IV.

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 908, 909 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 912.

Odpovedi tisky 889 (I az XXIV), 903 (I az XV).

Zapisy o 92. az 95. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecke zpravy o 92. az 96. schuzi posl. snemovny NSRC.

Pocatkem schuze rozdane usneseni senatu tisk 913 prikazal predseda vyboru ustavne-pravnimu a k jeho navrhu byla jmenovanemu vyboru k podani zpravy o tomto usneseni ulozena lhuta do 2. cervna t. r. vcetne.

Vyborum kulturnimu a rozpoctovemu byly k navrhu predsedovu k podani zpravy o vladnim navrhu zakona tisk 898 ulozeny lhuty rovnez do 2. cervna t. r. vcetne.

prikazal predseda zadost kraj. soudu v Uzhorode ze dne 6. kvetna 1937, c. Nt X 15/37, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 14. kvetna 1937, c. 5589/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Borkanuka pro precin pomluvy tiskem podle §u 2 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 238-IV).

V dusledku amnestie presidenta republiky ze dne 6. brezna 1937 odvolany byly imunitni zadosti za souhlas s trest. stihanim:

posl. F. Nitsche, c. J 172 a 183-IV, pres. sdeleni 60. schuze;

posl. dr Fencika, c. J 154-IV, pres. sdeleni 53. schuze.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru technicko-dopravniho o usneseni senatu (tisk 906) k usneseni posl. snemovny (tisky sen. 359 a 445) o vladnim navrhu zakona (tisky 401 a 698) o drahach (zeleznicni zakon) (tisk 912).

Zpravodajem vyboru jest p. posl. Nemec (csl. soc. dem.). Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Nemec (csl. soc. dem.): Slavna snemovno!

Meli jsme jiz prilezitost zabyvati se dilem mimoradneho vyznamu, zakonem o drahach. Okolnost, ze se snemovna vraci k zeleznicnimu zakonu se zretelem na zmeny, provedene v senatu, potvrzuje jen vyznam osnovy. Nebylo a neni ji na skodu, ze byla s tolika hledisek zvazena. Zmeny, navrzene senatem a ve vcerejsi schuzi technicko-dopravniho vyboru snemovny jednomyslne schvalene, at jiz slo o upravu stylistickou, ktera tvori vetsinu techto zmen, ci o zmeny vecneho dosahu s hlediska samospravy, jen hodnotu tohoto dila zvysuji.

Nechci opakovat, co jsem jako zpravodaj mel prilezitost prohlasiti jiz pri prvem projednavani teto osnovy. Tentokrate chci vsak zdurazniti se zretelem na vyvoj pomeru na ceskoslovenskych drahach toto:

Zeleznicni zakon unifikuje a tak do poradku uvadi pravni predpisy a pravni postaveni zeleznych drah. Je to prace zasluzna a moudra. Stejne vsak je treba do poradku uvesti a pravne zajistiti i hospodarske a socialni naroky zeleznicnich zamestnancu, nebot udobi krise na ceskoslovenskych drahach je prekonano. Doprava zeleznicni stoupla jiz na vysi z let normalniho provozu, v nekterych obvodech pak jiz dosahuje dokonce i cisel z let spickove konjunktury. Pres to vsak dodnes trvaji usporna opatreni zamestnanecka, provadena v dobe krise, casto pod tlakem zvenci. Zvyseny vykon drah je zdolavan se stale vetsimi obtizemi. Neni s dostatek zamestnancu, zejmena zapracovanych, a zbyli zamestnanci jsou pretezovani pracemi v rozsahu nebyvalem.

Zeleznice v zajmu celeho narodniho hospodarstvi, ale zejmena s hlediska potreb statu musi se zbaviti co nejdrive krisovych opatreni tam, kde slo o uspory osobni i vecne pres miru skutecne potreby. Stav zamestnancu, zejmena skolenych, musi byti co nejdrive doplnen, nemaji-li se projeviti katastrofalni dusledky. Socialni pomery zamestnancu musi byti upraveny alespon priznanim toho, nac zamestnanci maji podle zakona narok.

S timto pranim neobracim se pouze k zeleznicni sprave. Vim, ze mnoha z uspornych opatreni byla provadena proti jeji vuli, nebot zeleznicni sprava citi dnes stejne jako zamestnanci nutnost rychlych zasahu.

Snaha zbaviti drahy rychle a ucelne dusledku krisove personalni politiky, snaha zajistiti hospodarsky a socialne zamestnance naseho nejdulezitejsiho statniho podniku je a bude praci stejne zasluznou a moudrou jako unifikace pravnich predpisu zeleznicnich.

S timto pranim doporucuji, aby osnova zeleznicniho zakona ve zneni zmenenem senatem a jeho vybory a schvalenem technicko-dopravnim vyborem posl. snemovny byla slavnou snemovnou rovnez schvalena. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): K teto veci jest prihlasen recnik, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitky nebyly.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlasen je na strane "proti" p. posl. Vodicka.

Davam mu slovo.

Posl. Vodicka: Vazeni panove a damy!

K prave projednavanemu zakonu mam za povinnost uciniti zde prohlaseni, ktere se dotyka otazky tak velmi dulezite:

Zijeme v dobe velmi vazne a nebezpecne, v dobe nabite valecnym nebezpecim, kdy lidstvo ma byti strzeno do nove svetove valky a vydano na pospas krutemu vrazdeni. Kdo je vinikem tohoto nebezpeci? Kdo ohrozuje svetovy mir a bezpecnost demokratickych statu a malych narodu? Jsou to staty s fasistickym rezimem []. Je to zejmena fasisticke Nemecko a fasisticka Italie, jejichz politika je politikou prekvapovani [].

A tak 10 mesicu vede spanelsky lid heroicky zapas za svou svobodu, za svobodu sve zeme, za samostatnost spanelske demokraticke republiky. Po 10 mesicu hrdinne a udatne brani se spanelske lidove masy proti [] dobrodruhum z cizinecke legie...

Predseda (zvoni): Pane recniku, zadam vas, abyste mluvil k veci.

Posl. Vodicka (pokracuje): ... a hordam svedenych Marokancu []. Po 10 mesicu proziva obyvatelstvo spanelskych mest hruzne peklo leteckeho bombardovani vzdusnymi silami povstalcu [].

Spanelsky lid proto, ze brani svou svobodu, ze nechce se dobrovolne dostati pod otrocky karabac fasisticke diktatury, je na rozkaz fasistickych generalu Franca a Molly masove vyvrazdovan.

Predseda (zvoni): Pane recniku, zadam vas po druhe, abyste mluvil k veci.

Posl. Vodicka (pokracuje): Krasna a historicky cenna spanelska mesta s nejkrasnejsimi vytvory lidskeho ducha a rukou jsou planovite nicena a pustosena a v jejich rozvalinach nachazi hromadny hrob zversky ubite civilni obyvatelstvo, deti, zeny, starci a ti, kdo svou povinnosti byli vazani na pobyt ve meste.

Tisickrate fasistickym letectvem a delostrelectvem bombardovany Madrid s tisici zabitych zen a deti, se zemi srovnane starobyle baskicke mesto Guernica s hromadami mrtvol civilnich obyvatel, zavrazdenych leteckymi bombami a hruznou palbou z kulometu. Badachoz, Malaga a desitky jinych spanelskych mest s masovymi popravami komunistu, socialistu, anarchistu a demokraticky smyslejicich lidi ...

Predseda (zvoni): Zadam vas po treti a naposledy, abyste mluvil k veci.

(Dalsi slova recnikova nebyla podle §u 50, odst. 2 jedn. radu jiz tesnopisecky zaznamenavana.)

Predseda (zvoni): Pane recniku, ponevadz jsem vas uz trikrat bezvysledne napomenul, odnimam vam slovo.

Ke slovu neni jiz nikdo prihlasen, rozprava jest skoncena.

Davam slovo k doslovu zpravodaji vyboru techn.-dopravniho, p. posl. Nemcovi (csl. soc. dem.).

Zpravodaj posl. Nemec (csl. soc. dem.): Vzdavam se slova.