Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 97. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 13. kvetna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Taub.

Zapisovatele: dr inz. Fulik, Pik.

180 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr inz. Necas.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 30 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Zidovskemu; na dnesni a zitrejsi den posl. Schluschemu, dr Clementisovi, dr Jos. Dolanskemu, dr inz. Lokschovi; na tyden posl. Smetankovi, R. Bohmovi.

nemoci posl. Appelt.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. Viereckl, Polach.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Danihela a posl. Jasi na den 27. dubna t. r.

Klub poslancu nar. sjednoceni vyslal: do vyboru iniciativniho posl. J. Sedlacka za posl. Kuta; do vyboru zemedelskeho posl. dr inz. Touska za posl. inz. Schwarze.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu ceskoslovenske soc. dem. strany delnicke posl. dr Markovice za posl. Hladkeho; klub poslancu "Deutsche christl. soz. Volkspartei" posl. dr Mayr-Hartinga za posl. dr Luschku.

Do vyboru zasobovaciho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Parei" posl. G. Bohma za posl. E. Kohlera.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisem ze dne 28. dubna 1937, k tisku 431 sen. z r. 1937, ze senat vykonal v 69. a 70. schuzi dne 27. a 28. dubna 1937 predbeznou rozpravu o vladnim navrhu zakona o soudni prislusnosti, civilniho radu soudniho a uvozovaciho zakona k temto zakonum, a prijal navrh vlady, aby osnova tato projednavana byla podle zakona ze dne 12. brezna 1937, c. 41 Sb. z. a n. Dale sdelil, ze vladni navrh zakona o soudni prislusnosti, civilniho radu soudniho a uvozovaciho zakona k temto zakonum prikazan byl podle §u 20 jedn. radu a podle §u 1, odst. 2 zakona c. 41 z r. 1937 vyboru ustavne-pravnimu.

Ponevadz ve schuzi 95. dne 23. dubna t. r. i snemovna prijala navrh vlady, aby osnova tato projednavana byla podle zakona ze dne 12. brezna 1937, c. 41 Sb. z. a n., bude tato osnova podle citovaneho zakona projednavana.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 28. dubna t. r., ze senat usnesl se v 70. schuzi dne 28. dubna 1937 uciniti posl. snemovne navrh, aby o dalsi 3 mesice prodlouzeny byly lhuty dane § em 43 ust. listiny k projednani usneseni posl. snemovny o vladnich navrzich:

1. zakona o cetnickem kazenskem a karnem pravu, odneti cetnicke hodnosti, prelozeni do vysluzby v rizeni spravnim a o umistovani superarbitrovanych cetnickych gazistu mimo sluzebni tridy (tisk snem. 2189-II) (k tisku sen. 1-IV/1935),

2. zakona o drahach (zeleznicni zakon) (tisk snem. 698) (tisk sen. 359-l. V/1937),

3. zakona, ktorym sa zavadza preukaz sposobilosti pre zivnost hostinsku a vycapnicku v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk snem. 809) (tisk sen. 426-IV/1937),

4. zakona o nejvyssim spravnim soude (tisk snem. 837) (tisk sen. 438-IV/1937),

5. o navrhu posl. Dlouheho, inz. dr Tumlirove, Uhlire, Otahala, K. Chalupy a Kirpalove na vydani zakona o uprave platovych pomeru skolnich inspektoru, jakoz i skolnich inspektoru, reditelu a ucitelu narodnich skol pridelenych skolnim uradum (organum) (tisk snem. 802) (tisk sen. 420-IV/1937).

rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 21. dubna 1937, c. 56 Sb. z. a n., o uprave pomeru csl. stavu pojisteni Fenixu, zivotni pojistovaci spolecnosti ve Vidni, a nekterych souvislych otazek (pripis predsedy vlady c. j. 11.066/37 m. r. z 28. dubna 1937);

rozpoctovemu, zemedelskemu a zivn.-obchodnimu vladni narizeni:

ze dne 21. dubna 1937, c. 57 Sb. z. a n., o prechodnem snizeni celnich sazeb na sadlo (pripis predsedy vlady c. j. 11.067/37 m. r. z 28. dubna 1937),

ze dne 30. dubna 1937, c. 69 Sb. z. a n., o uprave cla na nektere druhy ovoce a zeleniny (pripis predsedy vlady c. j. 12.027/37 m. r. ze dne 11. kvetna 1937).

Dotazy:

posl. Bruknera min. vnitra o malichernem postupu nekterych cetnickych stanic proti majitelum nakladnich automobilu (c. D 332-IV);

posl. Axmanna min. soc. pece o postupu zemedelske nemocenske pojistovny v Unicove v pripade pojistenky Emilie Langrove z Luzic (c. D 327-IV);

posl. dr Holotu min. skolstva a nar. osvety o uprave penzii nestatnych detskych opatrovateliek (c. D 333-IV).

Odpovedi:

min. nar. obrany na dotazy: posl. Jarossa, c. D 278-IV, posl. Obrlika c. D 265-IV;

min. soc. peclivosti na dotaz posl. Polivku c. D 301-IV;

vlady na dotaz posl. Michalka c. D 185-IV;

min. spravedlnosti na dotaz posl. dr Neumana c. D 223-IV;

min. vnitra na dotazy: posl. dr Goldsteina c. D 280 a 285-IV, posl. E. Kohlera c. D 252-IV;

min. financi na dotazy: posl. dr Kellnera c. D 207-IV, posl. Franka c. D 246-IV, posl. Hollubeho c. D 247-IV;

predsedy vlady, min. skolstvi a nar. osvety,

vnitra a financi na dotaz posl. dr Jos. Dolanskeho c. D 255-IV;

min. skolstvi a nar. osvety na dotaz posl. inz. Karmasina c. D 262-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrhy: tisk 898 - prikazan vyborum kulturnimu a rozpoctovemu, tisk 899 - prikazan vyborum zahranicnimu a zivn.-obchodnimu.

Navrhy tisky 892 az 897, 900, 901, 904, 905 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Nalehava interpelace tisk 891.

Interpelace tisky 876 (I az XII), 888 (I az XXXIII).

Odpoved na nalehavou interpelaci tisk 907.

Tesnopisecke zpravy o 90. a 91. schuzi posl. snemovny.

prikazal predseda zadosti:

kraj. soudu v Liberci ze dne 29. dubna 1937, c. Nt X 27/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Obrlika pro precin podle §u 14, c. 5 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. (c. J 236-IV);

kraj. soudu trest. v Brne ze dne 12. unora 1937, c. Tl III 236/35, za souhlas s trest. stihanim posl. Kuta podle §§ 242 a 266 tr. r. (c. J 237-IV).

V dusledku amnestie presidenta republiky ze dne 6. brezna 1937 odvolany byly imunitni zadosti za souhlas s trest. stihanim:

posl. Klimy, c. J 180-IV, pres. sdel. 60. schuze;

posl. Nemce (SdP), c. J 203-IV, pres. sdel. 76. schuze.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prvniho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru zivn.-obchodniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 747), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Bolivii, podepsana v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. prosince 1936, c. 335 Sb. z. a n. (tisk 779).

Zpravodaji jsou: za vybor zivn.-obchodni p. posl. Klein, za vybor zahranicni p. posl. Stunda.

Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor zivn.-obchodni, p. posl. Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Slavna snemovno!

Vybor zivn.-obchodni sleduje chvalyhodnou zvyklost pri projednavani smluv, venovati charakteru statu, s nimz jsme ujednali smlouvu, zvlastni peci a pozornost. Pri jednani o teto smlouve bylo konstatovano: 1. ze mirem mezi Bolivii a Paraguayi jevi se zvysena potreba ruzneho zbozi v tomto state; 2. ze geograficka vzdalenost mezi nasim statem a Bolivii vyzaduje zvlastni exportni organisace. Je treba predevsim, aby k teto sluzbe byl vetsi pocet obchodnich zastupcu povolan a aby se nezapominalo na sluzby, ktere mohou nasemu vyvozu prokazati koloniste a vystehovalci, skupiny lidi, s nimiz pred odchodem z naseho statu mozno sjednati urcite smlouvy; 3. ze neni vzdy zadouci pohotovosti nasich vyvozcu, zejmena pokud jde o rychlou odpoved na dotaz. Objevily se dokonce i takove malichernosti, ze firma, ktera byla tazana ve veci urcitych exportnich artiklu, nechtela venovati porto na postu leteckou. To nesvedci o pohotovosti, kterou komercni vyvozni sluzba potrebuje, a je jiste na miste, aby tato nepohotovost byla odstranena. Dale vyslovil vybor zivn.-obchodni zadost, aby se co nejdrive upravila take otazka devisova.

Duvodova zprava uvadi, ze v r. 1935 cinil ceskoslovensky dovoz z Bolivie 92.000 Kc, ceskoslovensky vyvoz normalniho zbozi do Bolivie 822.000 Kc. Podle neuplnych statistickych zaznamu byl vsak ceskoslovensky zahranicni obchod s timto statem aktivni i v letech predchozich, zejmena v r. 1934, a zustava aktivnim i v r. 1936, kdy za 12 mesicu cinil dovoz podle zeme zasilky 71.000 Kc, vyvoz 1,382.000 Kc, z toho aktivum pro Ceskoslovensko 1,311.000 Kc.

Obchodni dohoda obsahuje 6 clanku. Je zalozena na zasade vzajemneho bezpodminecneho a neomezeneho postupu podle dolozky o nejvyssich vyhodach. Forma smlouvy odpovida vzoru bilateralnich obchodnich dohod, jenz byl doporucen hospodarskym vyborem Spolecnosti narodu. Vybor zivn.-obchodni uvital, ze do obchodni smlouvy byla pojata take klausule podunajska.

Vymenou not z 19. listopadu 1936 zavazaly se obe vlady uvesti tuto obchodni dohodu v prozatimni platnost dnem 1. ledna 1937.

V teto note bylo zvlast uvedeno, ze pri - obchodne-politickych jednanich mezi obema zememi budou brany za podklad dovozni statistiky platne v kazde z techto zemi.

Vybor zivn.-obchodni jednal o teto obchodni dohode ve schuzi dne 11. unora 1937 a usnesl se doporuciti posl. snemovne schvaleni tohoto usneseni:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s obchodni dohodou mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Bolivii, podepsanou v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. prosince 1936, c. 335 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji, za vybor zahranicni, panu posl. Stundovi.

Zpravodaj posl. Stunda: Slavna snemovna!

Zahranicny vybor jednal vo schodzi zo dna 11. februara 1937 o hore uvedenom vladnom navrhu, pripojil sa k usneseniu vyboru zivn.-obchodneho a doporucuje ho posl. snemovne k ustavnemu schvaleniu. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): K teto veci jest prihlasen recnik, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlasen jest p. posl. Kundt. Davam mu slovo.

Posl. Kundt (nemecky): Damy a panove!

Ponevadz obchodni smlouvy, ktere jsou na poradu schuze, patri do oboru pana ministra pro zahranicni veci, tedy zahranicnich styku, jsme nuceni prave tehoz dne, kdy byly v teto snemovne vylozeny nase navrhy zakonu, podati toto prohlaseni k udalosti z posledni doby:

Ve svem povznesenem postaveni jako zastupce ceskoslovenske svrchovanosti na korunovacni slavnosti v Londyne neopominul pan predseda vlady dr Hodza vystoupiti pred anglickou verejnost i novinarsky. Ceskoslovenska tiskova kancelar sice jiz prohlasila, ze reprodukce jeho mineni v casopise "Morningpost" neni v urcitych castech projevem mineni pana predsedy vlady dr Hodzi, a tim ji dementovala. Ovsem Ceskoslovenska tiskova kancelar naprosto neuvedla, ktere projevy ucinil pan predseda vlady ve zneni casopisu "Morningpost" a ktere nikoliv, a to jest opominuti hodne politovani, tim spise, ze tato neobezretna nejasnost budi nebezpeci zahranicne politickych zostreni.

Odpovednost za tento zpusob zpravodajstvi musi sudetskonemecka strana prenechati jak panu predsedovi vlady, tak i Ceskoslovenske tiskove kancelari, podrizene jemu samemu.

Sudetskonemecka strana cini vsak velmi ostre namitky proti tomu, aby uredni zastupci statu podavali zurnalistum takove vyliceni zahranicne politicke a vnitrne politicke situace, ktere se muze vykladati tak, jak to mohl sdeliti s anglickou verejnosti zastupce casopisu "Morningpost" na zaklade rozmluvy s panem predsedou vlady.

Sudetskonemecka strana se ohrazuje co nejrozhodneji, aby nebyla jinak oznacovana, nez se to jevi v jejim urednim nazvu. Ale predevsim se ohrazuje co nejostreji proti vymysleni zameru, ktere maji podporovati nemecke zakroceni v Ceskoslovensku, nebot to jest v primem rozporu s jednanim a politikou sudetskonemecke strany a s ujistovanim s oficialniho mista statu, ze Ceskoslovensko udrzuje s Nemeckou risi dobre sousedske a korektni styky. (Hluk. - Vykriky komunistickych poslancu.)