Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 96. schuze (obsah, prilohy) | Utery 27. dubna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Sivak, dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: R. Bohm, Dubicky.

212 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza;

ministri Bechyne, inz. Dostalek, Machnik.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 96. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati. (Hluk. - Predseda zvoni.)

Prosim o klid.

Slavna snemovno! (Poslanci povstavaji.)

Jiz nedelni tisk prinesl zpravu, ze v sobotu dne 24. dubna t. r. dopoledne asi o pul jedenacte byl dul "Ferdinand" v Chomli u Radnic na Plzensku zatopen vodou. Z pracujicich tam triceti horniku zachranilo se jich 16, o osudu dalsich 14 nebylo lze dlouho pochybovati. Zahynuli v zatopenem dole. A tak se dul, ktery po leta daval obzivu jim a jejich rodinam, stal jejich hrobem.

Je to tragicky odchod ze zivota a my nemuzeme nez se smutkem vzpomenouti tech, kteri takto zahynuli.

Dulni katastrofy jsou tak stare jako dolovani samo. Lidska spolecnost odedavna stara se o to, aby se do budoucna jich nebezpeci zmensilo na miru co nejmensi. V teto snaze jest potrebi vytrvale pokracovati, bezpecnostni opatreni s nejvyssi svedomitosti a usilim zdokonalovati a co nejprisneji dbati jich presneho vykonavani. (Poslanci usedaji.)

K teto veci vyzadal si slovo pan ministr ver. praci inz. Dostalek.

Prosim, aby se ujal slova.

Ministr ver. praci inz. Dostalek: Slavna snemovno!

Nestesti, ktere se udalo na dole "Ferdinand" v Chomli u Radnic a ktere bolestne vzrusilo celou nasi verejnost, uklada mi povinnost, abych slavne snemovne podal o nem zpravu.

Toto dulni nestesti se prihodilo dne 24. dubna kolem pul jedenacte hodiny dopoledne tim, ze se do uvedeneho dolu provalily vody.

Hned po katastrofe se dostavil na dul prednosta revirniho banskeho uradu v Plzni, vrchni bansky rada ing. Chudoba. Z ministerstva ver. praci byl vyslan min. rada ing. JUDr Hrdlicka a vrchni ministersky komisar ing. JUDr Vitous.

Abych se osobne informoval o rozsahu a pricinach katastrofy, odjel jsem sam v doprovodu odboroveho prednosty ing. Durycha na misto nestesti.

Vyslechl jsem zpravu uredniku na misto nestesti vyslanych. Podle hlaseni techto uredniku a podle vypovedi zachranenych horniku vnikla voda do dolu "Ferdinand" pri praci v dolove mire c. 4 vejvanovskeho komplexu a zatopila ve velmi kratkem case cely dul. V dole pracovalo v te dobe 30 horniku, z nichz 16 se zachranilo, kdezto 14 neuniklo dravemu zivlu. Jakekoli zachranne prace byly marne. Zahynuli tito hornici: 1. Spevacek Alois ze Skomelna, otec 2 ditek, 2. Ocasek Frantisek ze Skomelna, otec jednoho ditka, 3. Hofman Vaclav ze Svinne, otec jednoho ditka, 4. Silpoch Alois ze Skelne Hute, otec 4 deti, 5. Lehky Prokop ze Svinne, otec 2 deti, 6. Novy Vaclav z Vejvanova, otec 2 deti, 7. Tupy Josef z Vejvanova, otec 4 deti, 8. Belsan Josef z Vejvanova, otec 1 ditka, 9. Ighaml Josef z Vejvanova, bezdetny, 10. Cechl Antonin z Radnic, otec 4 deti, 11. Houska Josef z Hlohovic, otec 2 deti, 12. Triner Vaclav z Chomle, otec 2 deti, 13. Triner Frantisek z Chomle, bezdetny, 14. Kaderabek Vaclav z Chomle, otec 2 deti.

V dole i na povrchu bylo zamestnano prumerne 110 lidi. V posledni dobe se pracovalo v dolovych merach "Karel I.", "Karel II." a v dolove mire c. 4, ktere byly koupeny od dolovych a prumyslovych zavodu, drive Jan David Stark v Dolnim Rychnove.

Dul "Ferdinand" sousedi na jihu a vychode s dolem "David", patricim dolovym a prumyslovym zavodum v Dolnim Rychnove, ktery je nyni mimo provoz. Dolove pole, prislusejici k tomuto dolu, bylo otevreno jamou zvanou "David", ktera slouzila jako jama tezni, a jamou zvanou "Prkenka", ktera slouzila jako jama vetrni. Po svem zastaveni v r. 1931 byla jama "David" zasypana a prostor dulni se naplnil vodou.

Podle predpisu revirniho banskeho uradu v Plzni ze dne 27. cervna 1926 ma byti predvrtavano na mistech, kde se vyskytuji stara dila, aby byla zjistena mocnost a pevnost celiny mezi boky, predkem, stropem nebo spodkem pracovniho dila. Tim ma byti to dilo chraneno pred nahlym pruvalem plynu nebo vod. Podle dulni mapy byla mezi predkem chodby, kterou voda do dolu "Ferdinand" pronikla, a mezi opustenymi dily sousedniho dolu "David" celina siroka priblizne 240 m a pritok vody neprekrocoval obvyklou miru. Proto nepovazovala sprava zavodu za nutne, aby predavani bylo provadeno.

Kolem 10. hodiny dopoledni, bezprostredne pred nestestim, profaral zavodni dozorce chodbu, do ktere se provalila voda, a nezjistil zadnych znamek hroziciho nebezpeci.

Tam, kde zavodni sprava pocitala s moznosti pruvalu vod, byl predpis revirniho banskeho uradu zachovavan. Toho dokladem jest zjisteni pri inspekci dne 19. a 20. unora 1936. ze bylo predvrtavano na predku cis. 7, v jehoz blizkosti podle dulni mapy byla stara dila.

Mereni vody, ktera byla provedena po nestesti dne 25. dubna 1937 jednak v jame "Ferdinand", jednak ve vetrni jame "Prkenka", ukazuji, ze do dolu "Ferdinand" vnikla voda ze zatopeneho dolu "David" ve Vejvanove. Provalila-li se voda ze stareho dila, na mape nezakresleneho, nebo snad pro nejakou poruchu v okolni hornine, ci snad z jine jeste priciny, bude mozno bezpecne zjistiti az po vycerpani vody z dolu "Ferdinand".

Na dole "Ferdinand" v Chomli byla provedena posledni inspekce ve dnech 15. a 16. brezna 1937 banskym inspektoratem v Plzni. Pred tim byla provedena tymz uradem inspekce ve dnech 26. ledna a 4. unora 1937. V r. 1936 byl dul prohlednut banskym inspektoratem v Plzni ve dnech 19. a 20. unora, 20. a 21. dubna, 12. cervna, 25. srpna, 27. listopadu a 9. a 10. prosince 1936.

Jako prvni pomoc pozustalym po hornicich zatopenych na dole "Ferdinand" poskytl jsem 10.000 Kc z uveru ministerstva ver. praci, urceneho k podpore pozustalym po obetech dulnich katastrof, a 20.000 Kc z Fondu pro socialni peci hornickou a prislibil jsem, ze budu podporovati pozadavky mistnich cinitelu, jichz provedeni by prispelo take k opatreni prace i pro horniky zatopeneho dolu "Ferdinand", kteri v poctu as 100 budou nyni delsi dobu bez zamestnani. (Souhlas a pochvala.)

Jde o tyto prace: 1. Pokracovani v rekonstrukci okresni silnice od Hlohovic ke Zvikovci. Minuleho roku byla tato silnice rekonstruovana jiz pred a za Radnicemi ze silnicniho fondu. Jde o mimoradne dulezity spoj pres Zvikovec k Rakovniku. 2. Stavba nove okresni silnice z Olesne do Civic, ktera se ma provadeti v ramci zemske silnicni akce. Vec byla jiz zemskemu uradu predlozena okres. uradem v Rokycanech v predepsane lhute do konce unora 1937. Zejmena pri teto stavbe by slo o zamestnani lidi, kteri pozbyli prace na dole "Ferdinand". 3. Vodovod v Chomli. Jeho stavba je jiz vodopravne projednana. jde jeste o vyrizeni zadosti o statni subvenci. Z ministerstva zemedelstvi byl prislusny spis koncem ledna zaslan na zemsky urad v Praze. 4. Provedeni elektrisace v obcich Chomle, Vejvanov a Mostiste.

Podavaje slavne snemovne tuto strucnou zpravu, nechci predbihati vysledkum uredniho setreni, ktere bude provedeno se vsi prisnosti i svedomitosti, pri cemz budu dbati, aby urady mne podrizene splnily v kazdem ohledu svoji povinnost. V hlubokem smutku a s uprimnym dojetim stojime nad uzavrenou sachtou, hrobem 14 horniku, kteri neuprosnym osudem byli vyrvani svym rodinam. Toto nestesti znovu nam pripomina, jak bezmocny je clovek v boji s mocnymi silami prirodnimi, jez dovedl sice zkrotiti, ale nedovedl a sotva kdy dovede podrobiti si je uplne. Tvari v tvar tragicke smrti 14 muzu padlych na poli prace znovu slibujeme, ze ucinime vse, co je v lidskych silach, aby podobne katastrofy byly aspon podstatne omezeny, kdyz neni mozno uplne je vylouciti. Jest nasi svatou povinnosti snaziti se vsemi prostredky, abychom zmirnili bolest pozustalych, kteri ztratili sve zivitele, a starosti ostatnich horniku, kteri zatopenim pozbyli na dlouhy cas sveho zamestnani. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho a branneho o vladnim navrhu zakona (tisk 851) o vojenskem polnim trestnim rizeni (tisk 880).

Zpravodaji jsou: za vybor ustavne-pravni p. posl. F. Richter, za vybor branny p. posl. Sliva.

Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor ustavne-pravni, p. posl. F. Richtrovi.

Zpravodaj posl. F. Richter: Slavna snemovno!

Zakonem z 19. prosince 1918, c. 89 Sb. z. a n., byl rakousko-uhersky trestni rad vojensky zmenen a prizpusoben novym pomerum statopravnim a demokratickemu duchu noveho statu. Clankem LX citovaneho zakona byla dokonce zrusena cela XXVII hlava vojenskeho trestniho radu, jednajicim o polnim soudnim zrizeni a o polnim rizeni trestnim.

Nelze nepriznat, ze pouhym zrusenim uvedene hlavy XXVII vznikla mezera, kterou prave vyplnuje predlozena osnova. Armada, pracujici v poli, resp. armada, nalezajici se v pomerech blizkych nebo podobnych stavu operujici armady, bezpodminecne potrebuje k splneni odpovednych ukolu na ni vlozenych organu zpusobilych, aby udrzovaly stav poradku a kazne rychlym, prisnym, ale take spravedlivym vykonem prava. Co je urceno pro normalni doby, pro mirovy zivot, nestaci pro doby mimoradne, zejmena nikoliv pro armadu bojujici. Takova zvlastni ustanoveni maji vsechny staty.

Predlozena osnova se vraci k instituci zvlastnich soudu t. zv. polnich a upravuje trestni rizeni pred temito soudy. Obsahove vsak nema temer nic spolecneho s predpisy zrusene hlavy XXVII. Odstranuje instituci t. zv. prislusnych velitelu, polni soudy, a soudcove u nich pusobici jsou soudci ve smyslu ustavnich predpisu o moci soudcovske, soudnictvi je oddeleno od uradu zalobnich a od moci velitelske, ochrana prav obvineneho je zabezpecena rozsahlou moznosti opravnych prostredku proti rozsudkum, soudy polni jsou decentralisovany (nizsi polni soud, vyssi polni soud, vrchni polni soud). Osnova spravne resi pomer mezi zajmy statu a zajmy jednotlivce a odpovida demokratickemu duchu statu i armady a predpisum ustavy. Take splnuje svuj ukol, trebaze jde cestami novymi, v jinych armadach nepouzitymi.

Ustavne pravni vybor projednal vladni navrh ve dvou schuzich plenarnich a v jedne schuzi podvyboru a prijal jej s mensimi zmenami a doplnky. K jednotlivym ustanovenim nutno upozorniti na podrobnou motivaci vladni.

Dalsi moje poznamky se tykaji hlavne ustanoveni, ktera vyzaduji objasneni, a potom tech, ktera byla zmenena nebo doplnena.

Pro armadu operujici v poli (§ 194 o obrane statu) plati vojenske polni trestni rizeni zavazne. V §u 453 se pamatuje na fakultativni zrizovani oblasti polnich soudu v pripadech, kdy stat vstoupi do branne pohotovosti (§ 57 zakona o obrane statu), kdy president republiky po slyseni vlady naridil povolani k vyjimecne cinne sluzbe podle §u 27 branneho zakona, a v pripadech, kdy nastanou uvnitr statu nebo na jeho hranicich udalosti, ohrozujici zvysenou merou celistvost statu, jeho demokraticko-republikanskou formu, ustavu nebo verejny klid a poradek. Pri tomto paragrafu vznikly pochybnosti, nerozsiruje-li se tu pravomoc polnich soudu na sirsi okruh osob, nez jak dosavadni zakony stanovi, zejmena, zda se jejich pravomoc nerozsiruje na obcanstvo nevojenske. K tomu nutno, trebaze je to nadbytecne, zdurazniti, ze ustanoveni osnovy zakona o polnim trestnim rizeni niceho nemeni na dosavadnich zakonnych predpisech, jez urcuji, kdo a za jakych podminek podleha vojenskym soudum. Okruh techto osob se nijak nerozsiruje. Aby se predeslo kazde moznosti nespravneho nazoru, byl doplnen § 453 dalsim odstavcem, ze ustanoveni §u 11 a §u 13 vojenskeho trestniho radu, vedlejsich zakonu je doplnujicich a zakona o obrane statu (§ 128 a nasl.) zustavaji nedotcena. Nedotceno zustava prirozene ustanoveni §u 95, odst. 5 ustavy, podle nehoz jen zakon muze podriditi obyvatelstvo civilni pravomoci soudu vojenskych, a to jen v dobe valky a jen pro ciny, spachane v teto dobe. Ustanoveni §u 453, pokud se netykaji doby valky, vztahuji se tedy pouze na osoby vojenske podle ustanoveni §u 11 a §u 13 vojenskeho trest. radu. Ucelnost ustanoveni tohoto paragrafu vyplyva z potreby zvysene kazne a kazenskych prostredku za mimoradnych pomeru, treba neni valky.

V §u 455 se rozsiruje kazenska pravomoc velitelu v tom smeru, ze rizenim kazenskym a cetnickym rizenim disciplinarnim muze velitel vyriditi i obecne preciny a soudni prestupky, pokud ovsem neuzna za potrebne postoupiti je k potrestani nizsimu polnimu soudu.

§ 461, ktery urcuje hodnost predsedy vrchniho polniho soudu, byl doplnen dalsim odstavcem, urcujicim hodnost predsedu resp. prednostu vyssich polnich soudu a nizsich polnich soudu.

V odst. 4 §u 462 byla skrtnuta slova "bez obtizi", aby bylo zdurazneno, ze lze sahnouti k vyberu prisediciho z vyssi hodnostni skupiny jen v pripadu nezbytnosti. V poslednim odstavci slova "a s vetsi zkusenosti" maji zdurazniti, ze za prisedici nutno vybirat osoby starsi a tedy zkusenejsi.

Aby byla zduraznena naprosta nezavislost soudcu na osobach velitelskych a zaroven take urceno, jakym disciplinarnim instancim podlehaji soudcove u polnich soudu ustanoveni, byl pripojen k §u 469 odstavec 3, odkazujici na § 35 zakona ze dne 4. cervence 1923, cis. 154 Sb. z. a n., a na ustanoveni vlad. nar. z 8. rijna 1927, cis. 152 Sb. z. a n., o vojenskem kazenskem a karnem pravu soudcovskem.

Vysetrujici soudce zasadne nema byti clenem nalezajiciho soudu u vyssiho polniho soudu. V poli vsak mohou nastati pripady, kdy k sestaveni senatu bude nutno sahnouti i k dustojniku justicni sluzby, ktery provadel vysetrovani. Aby vsak takove pripady byly skutecne jen vyjimecne, vsunuto za slovo "muze" v poslednim odstavci ustanoveni, ze se tak muze stati jenom v pripadech nezbytnosti. Ponevadz vysetrovani provadi zpravidla zastupce zaloby, bude takovy postup uskutecnen v minimu hlavnich preliceni.

Pri § 477 bylo uvazovano o moznostech opravnych prostredku, jde-li o rozsudek polniho soudu v oblasti obklicene nepritelem. Odvolani v takovem miste je nemozne uz z toho duvodu, ze neni spojeni s odvolaci instanci. Potreba zvysene kazne v miste, jez by mohlo byti rozhodujicim v polnim tazeni, vyzaduje bezprostredni vykon rozsudku. Z obou techto duvodu ustanovuje § 477, ze odvolani nema mista. Moznost korektury rozsudku i v takovem pripade vsak je dana radnou obnovou, zmatecni stiznosti pro zachovani zakona a potom mimoradnou obnovou, kterou dovoluje § 483, ktery byl doplnen ustanovenim, ze prislusnou zadost mozno podati ihned po uvolneni obkliceneho mista. Pokud jde o pismeno b) odst. 2 §u 477, je vylouceni odvolani diktovano jednak zajmy kazne, jednak ve svych ucincich zmirneno tim, ze se vztahuje pouze na preciny a prestupky, a dale tou skutecnosti, ze je mozno odvolani vylouciti jenom pro urcite oblasti, tedy nikoliv generelne a jenom na dobu nutne potreby. Mysli se tu zejmena na pripady, kdy vojenska cast docasne se odebere do etapy a kde by vykon trestu byl oddalen moznosti rizeni odvolaciho.

Odstavec 5 tehoz paragrafu byl doplnen ustanovenim, ktere pripousti zastoupeni obzalovaneho obhajcem bud zvolenym, anebo nema-li obzalovany takoveho obhajce, nebo je-li tento prilis vzdaleny, obhajcem ex offo. Ponevadz se pripousti odvolani i do vyroku o vine, byla by porusena zasada rovnosti stran, kdyby pri rizeni dukaznim zalovany zastoupen vubec nebyl.

§ 479 byl doplnen dalsim odstavcem tohoto zneni: "K odkladu nebo preruseni trestu neni treba zadosti odsouzeneho." Bezprostredni vykon trestu mohl by byti v zajmu odsouzeneho, ktery by se tak vyhnul sluzbe ve fronte, a proto se zduraznuje volnost velitele podle potreb sluzby urcovati, zda odsouzeny ma ci nema trest nastoupiti. Jde-li o tresty na svobode, musi zajem, jinak normalni, aby trest byl okamzite vykonan, ustoupiti zajmu vojenskych povinnosti.

Aby bylo uplne jasno, ze pro vsecky zlociny, mimo ty, ktere jsou uvedeny v §§ 433 a 434, mozno stanne pravo vyhlasiti jen za podminek v §u 435 voj. trest. radu, tedy jenom tehdy, vzmahaji-li se tak nebezpecnym zpusobem, ze je treba odstrasujiciho prikladu, byla za prvni vetu vlozena dalsi veta, odkazujici na tento § 435, resp. na jeho druhy odstavec.

O doplneni §u 483 bylo jednano uz pri §u 477.

Za slovo "rizeni" ve cl. II osnovy bylo vlozeno citovani §u 452 za tim ucelem, aby nevznikly pochybnosti, ze rozhodovani o zrizovani a zrusovani brigadnich a divisnich soudu a o zmene sidla nejvyssiho vojenskeho soudu se prenasi s presidenta republiky na ministra nar. obrany jenom v dobe valky.

Celkem mozno o osnove rici, ze spravne resi pomer mezi zajmy statu a zajmy jednotlivce a odpovida demokratickemu duchu statu, armady a ustavy. Take splnuje na druhe strane svuj ukol, trebaze jde cestami namnoze novymi, v jinych armadach nepouzitymi.