Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 95. schuze (obsah, prilohy) | Patek 23. dubna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Sivak, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

156 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri inz. Dostalek, dr Sramek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 31 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na

dnesni den posl. Lichnerovi, Brozikovi, Pikovi, inz. Zilkovi, Jobstovi, Kliebrovi, Frankovi, Knorremu, dr Neuwirthovi, F. Nitschovi.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. inz. Touska na den 22. dubna t. r.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal:

klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Heegera za posl. Koglera; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Svermu za posl. Sirokeho.

ministra spravedlnosti na dotaz posl. dr Neumana c. D 270-IV.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Predbezna rozprava podle §u 20 jedn. radu o vladnim navrhu zakona o soudni prislusnosti, civilniho radu soudniho a uvozovaciho zakona k temto zakonum (tisk 850).

Budeme pokracovati v rozprave, zapocate ve vcerejsi, 94. schuzi snemovny.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" p. posl. inz. Richter; na strane "pro" p. posl. dr Kossey.

Davam slovo p. posl. inz. Richterovi.

Posl. inz. Richter (nemecky): Damy a panove!

Projednavana predloha, novelisace civilniho radu soudniho, patri do te skupiny zakonnych predloh, ktere bychom za predpokladu urcitych okolnosti nemohli odepriti svuj souhlas. Vitali bychom kazdou osnovu, ktera slouzi tomu, aby platne pravo bylo sjednoceno, modernisovano a prizpusobeno soucasnym pozadavkum. Pri jejim podrobnejsim projednavani budeme vsak musiti jeste lecos rici o tom, jak tato predloha vyhovuje temto pozadavkum.

Chtel bych se ve svem dnesnim projevu omeziti predevsim na politickou stranku, s jejihoz zorneho uhlu pohlizime na novelu civilniho radu soudniho. Domnivam se vsak, ze jiz dnes musim zase poukazati, ze pouhymi zakonodarnymi opatrenimi se zamysleneho zlepseni pomeru nedosahne, nemuze-li vlada a statni organy dati statnim obcanum pocit naproste pravni jistoty v jejich zivote a v jejich poctive nabytych hmotne pravnich narocich. Tento pocit naprosto zanikl v nejsirsich kruzich obyvatelstva a zejmena u sudetskych Nemcu a posledni cin vlady, o kterem jsme se dovedeli v dnesnim tisku, totiz konecna uprava veci Fenixu nevypada podle toho, aby probudil pocit subjektivni a hmotne pravni bezpecnosti v tomto state a opet pozvedl klesajici tendenci duvery ve vladu.

Kdyz pred vice nez jednim rokem bylo jasno, ze desetitisice malych lidi, kteri s nejvetsi namahou stradali na rocni prispevky pro pojistovnu, aby zajistili sve stari, byly poskozeny proto, ze nesvedomiti spekulanti takrka pred ocima dozorciho uradu a takrka pred ocima vladniho komisare se obohacovali a provadeli nereelni obchody, nemeskal pan ministr vnitra a oznamil verejnosti, ze odpovedni cinitele budou nejen trestne stihani a ze budou prinuceni, aby zjednali napravu, nybrz, ze bude samozrejme nevinne poskozenym nahrazena skoda. Sudetsti Nemci si zvlaste povsimli zjisteni pana ministra vnitra, ze totiz vetsina pojistenych a tim i poskozenych je nemecke narodnosti. "Proc pak," tazali se tito lide, "se pan ministr domnival, ze musi toto jinak neobvykle zjisteni uciniti? Byli mezi nimi optimiste, kteri se domnivali, ze se to stalo proto, ze je zde umysl sudetske Nemce uchraniti velke hospodarske ztraty, protoze se nechce dopustiti, aby doslo ke druhe afere Ustredni banky, ale ze zde bude vzhledem k. beztak jiz obtiznym hospodarskym pomerum sudetskych Nemcu snaha, aby vsechny skody byly nahrazeny a aby byli chraneni zejmena drobni lide.

Byli mezi nimi pesimiste, kteri se domnivali, ze se zminka o narodnostnim rozvrstveni deje proto, aby byl cesky tabor uklidnen, aby se ceskemu taboru ukazalo, proc neni o vec tak veliky zajem a aby se tim vec mohla protahnouti na dlouhe lokte. Ukazalo se, ze pesimiste meli zase jednou pravdu, nebot z dosud uverejneneho obsahu prave dnes vydaneho vladniho narizeni vychazi jasne na jevo, ze uprava musi zklamati nejsirsi vrstvy a vsechny jejich nadeje. Nehlede k tomu, ze uprava je na hony vzdalena socialnich hledisek a ze se provadi jen z duvodu obchodnich, je nutno konstatovati, ze skutecnost, ze treba jediny pojistenec byl zkracen treba o jediny halir, je doznanim vlady, ze jednak nema tolik moci, aby vubec zarucila svymi dozorcimi organy spravne vedeni pojistoven, a jednak ze nema vuli, aby napravila skodu vzniklou tim, ze tyto organy selhaly. "Proc pak", budou se, damy a panove, tazati primitivni lide, "proc pak zavedli zakonem ustanoveni, ze pojistovaci spolecnosti musi miti koncesi, proc bylo vubec normovano dozorci pravo nad pojistovnami, proc byl vytvoren draze placeny dozorci a kontrolni aparat, byly-li presto nesvedomitymi spekulanty poskozeny desetitisice statnich obcanu duverujicich tomuto statnimu dozorcimu pravu?".

Z obsahu vladniho narizeni, teprve dnes uverejneneho, vychazi na jevo, ze rada podstatnych otazek zustala nezodpovedena. Povazujeme proto za svoji povinnost zadati s tohoto mista, aby na ne vlada odpovedela. Predevsim musi byti vysvetleno, co se ma stati s nekolika sty zamestnancu, uredniku a zastupcu pojistovny Fenix. Vladni narizeni to nevysvetluje. Jest treba se tazati, do jake miry se bude pri sprave nove spolecnosti prihlizeti k tomu, ze 80% poskozenych jsou sudetsti Nemci. Pak bychom pripomneli panu ministrovi vnitra jeho slib, aby konecne sdelil verejnosti vysledek vysetrovani. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.) Vlada ma tu pochybnou slavu, ze upravuje tuto otazku jako posledni ze vsech statu a ze az dodnes opomenula take skutecne uverejniti vysledky zahajeneho vysetrovani. Bylo by nanejvyse zajimave zvedeti, jaky uspech mela vyjednavani s rakouskou vladou stran spoluruceni teto zeme, protoze jste prave kdysi tvrdili, ze uspokojeni veritelu Fenixu ma zaviseti na vysledku techto jednani. Vyhrazujeme si zaujmouti jeste v prihodne dobe stanovisko k uprave veci Fenixu.

Vraceje se k rozprave o predlozene osnove novelisace civilniho radu soudniho chtel bych poukazuje na prave zminene vladni narizeni opakovati, ze i nejlepsi zakony jsou pouze formalnim resenim, nepodari-li se radikalne zmeniti spravni aparat a zejmena justicni aparat a prizpusobiti je primerene pozadavkum doby. Kazdy prakticky pokus v tomto smeru zustane vsak bezvyslednym, nebudou-li lide vychovavani podle novych pravnich nazoru. V tomto smeru se bohuzel jeste nic nestalo. Jsme po urcitou dobu svedky vyvoje, ktery ma pry svuj duvod ve statne politickych nezbytnostech a ktery prakticky smeruje k tomu, ze u organu verejne bezpecnosti a spravedlnosti se ubiji a tim i ztraci veskery pravni cit a veskera ochota k prakticke legalite. Neni pochyby o tom, ze hospodarske potreby jsou nalehave. Neni pochyby, ze osnovy, ktere temto potrebam slouzi a ktere mohou v oboru obcanskeho prava privoditi konstruktivni zmeny, my i obyvatelstvo uvitame. Presto se v kruzich nemeckeho obyvatelstva na ne pohlizi se smisenymi pocity. Nebot i kdyz je vezdejsi chleb velmi dulezity, i kdyz je dulezite, aby v ciste hmotnych vecech denniho zivota byl poradek a aby statni moc tento poradek vzdy znovu uskutecnovala, ustupuji vsechny zivotni hmotne zajmy tam, kde je ohrozeno v dennim zivote postaveni cloveka sameho. Udalosti poslednich mesicu ukazaly, ze u nas clovek nema prakticky jiz zadne ceny, ze prava statnich obcanu jsou prakticky suspendovana. Tuto skutecnost jest treba jednou vysloviti s tohoto mista a odvolavame se pri tom na slova posl. Zilky, ktery v rozpoctove debate prohlasil, ze nejlepe poslouzi statu ten, kdo vylici pomery tak, jak prave jsou. Teto zasady jsme neustale dbali a prave u vas, kteri pry kladete vahu na objektivni kritiku, jsme pro to naprosto nenalezli ani vzajemne lasky ani pochopeni. Dnes je tomu tak, ze ustavne zarucena prava jiz nikomu nemohou poskytnouti ochranu. Jsme dnes zvlaste v nemeckem uzemi tak daleko, ze zavisi na blahovuli nebo zlovuli podrizenych organu, zejmena organu bezpecnostni sluzby, bude-li nekdo zatcen, a ze zavisi vylucne na blahovuli nebo zlovuli organu bezpecnostnich, bude-li jeste mimo to nan uvrzeno podezreni vyzvedacstvi nebo vojenske zrady. Na blahovuli pravne nekontrolovatelnych organu zavisi, zda poctivi lide maji byti po mesice, ba i pres rok drzeni ve vazbe, aby pak po tezkych telesnych a hospodarskych ujmach byli proste propusteni, protoze ve vetsine techto pripadu vyjde na jevo, ze denunciace nebo podezreni bylo naprosto bezduvodne.

Za techto pomeru se jiste nemuze nemeckemu obyvatelstvu zazlivati, ze nema na nejlepsich osnovach o novelisaci civilniho radu soudniho ten zajem, ktery by snad byl za jinych okolnosti a pomeru na miste. Neustale jsme varovali. Varovali jsme pri prodluzovani zmocnovaciho zakona, varovali jsme pri prodluzovani zakona o rozpousteni politickych stran a dnes je jasno, ze by to byvalo slo i bez prodlouzeni nebo novelisace techto zakonu. Ale skoda, ktera vznikla postupnym rozbijenim fakticke zasady pravniho statu a neschopnosti spravniho aparatu pravnicky mysliti, nebude moci byti tak brzy zase napravena. (Posl. Beuer [nemecky]: Mluvite o zasade pravnosti ve state a v sudetskonemeckem uzemi organisujete obcanskou valku a pouzivate pri tom fasistickych teroristickych metod!) To je psychopaticke, co rikate. (Posl. Beuer [nemecky]: Vypravujte neco o romanu Karla Maye z Dolniho Gruntu!) K tomu jeste prijdu.

Zvlaste jsme varovali pri projednavani zakona o obrane statu, neslyseli jste nas vsak a prakse nam dala za pravdu. (Hluk. - Ruzne vykriky.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Posl. inz. Richter (pokracuje): Teprve pred nekolika tydny se stal pripad, ze policejni organy zavlekly muze obvineneho ze zlocinu, ktery mohl v nejlepsim pripade spachati v Praze, z Prahy do Liberce. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Posl. inz. Richter (pokracuje): Obvineny byl proti pravu a zakonu drzen dele nez 14 dnu v policejni vazbe. (Hluk.) To je nepatricnost, kterou podle nazoru primitivniho obcana nelze naprosto oduvodniti zakonem nebo narizenim. (Vykriky posl. Beuera.)

Predseda (zvoni): Pane posl. Beuere, zadam vas, abyste nerusil schuzi.

Posl. inz. Richter (pokracuje): Ale premyslime-li prave o novelisaci civilniho radu soudniho, jehoz cl. XVII opet zavadi nova vyjimecna ustanoveni v domnelem zajmu statni obrany, bude jiste na miste, abychom verejnosti vysvetlili, jakymi podivnymi cestami se muze ubirati pravni mysleni nasich urednich organu. Verte tomu nebo ne, zavleceni obvineneho z Prahy do Liberce, tedy z obvodu jednoho krajskeho soudu do obvodu soudu jineho, oduvodnilo liberecke policejni reditelstvi §em 5, odst. 2 zakona o obrane statu, ktery bych s tohoto mista rad precetl. Zni (cte): "Jestlize by v rizeni pred soudy, urady a verejnymi organy mohly byti jakkoli dotceny veci, ktere maji zustati utajeny v zajmu obrany statu, je soud, urad nebo organ rizeni provadejici povinen uciniti vsechna vhodna opatreni, aby veci ty zustaly zachovany v tajnosti. Za tim ucelem se muze urad nebo verejny organ rizeni provadejici v mezich nezbytnosti odchyliti od platnych predpisu rizeni se tykajicich." Podle tohoto ustanoveni maji podrizene organy veskerou moznost, aby oduvodnily nezakonne zavleceni obvineneho. Zminuji se o tomto pripade predevsim proto, abych dokazal, co prakse ucinila z tohoto obvineni. Jde zde o jakehosi pana Heriberta Forstera, ktery byl zamestnancem casopisu "Zeit" a ktereho kdysi navstivil policejni konfident Peuker. Tento pan Peuker je i soudum znamy, je informatorem pana Ripky z "Lidovych novin". Je treba zde konstatovati, ze Peukerovi bylo v rizeni pred krajskym soudem v Brne prokazano krive obvineni a lez. Je treba konstatovati, ze predseda senatu kraj. soudu chtel dati pana Peukra, tohoto policejniho konfidenta, zatknouti, protoze se nabizel ke krivemu svedectvi. Je vsak priznacne, ze se u nas nikdo pro krive obvineni nezatkne, obvini-li krive clena sudetskonemecke strany. Tento pan Peuker se obratil v lete minuleho roku na pana Forstera, aby od nej dostal onen znamy hledany material proti sudetskonemecke strane. Material byl pak dorucen gen. tajemnikovi sudetskonemecke strany, ktery konstatoval, ze jde o fotografie falesnych dokumentu. Je vsak zajimave, ze policie tento material gen. tajemnikovi opet vzala a poslala jej opet onomu konfidentovi a ze pres nase trestni oznameni neuznaly urady za vhodno zahajiti trestni vysetrovani proti Peukrovi nebo neznamym pachatelum. Behem teto veci to nebyl nikdo jiny nez pan aktuar Cmolik z libereckeho policejniho reditelstvi, ktery se nesmrtelne blamoval. Tri mesice po teto udalosti se tyz urad domnival, ze musi dati zatknouti pana Heriberta Forstera v Praze, aby ho potom proti zakonu a pravu prevedl do Liberce, kde byl s poukazem na ustanoveni zakona o obrane statu ponechan pres 14 dni ve vazbe. Znalci pomeru ovsem tvrdi, ze liberecky policejni president dr Benda, ucenlivy zak znameho dr Preiningra, ma velike ambice, a jsme zvedavi, zda tento druh "uspechu" mu umozni, ze skutecne dostane vytouzene misto policejniho presidenta v Praze.

Muzete si mysliti, jake stanovisko musime zaujmouti ke cl. XVII noveho civilniho radu soudniho, ktery dava zajemci v civilnim rizeni soudnim moznost, aby predstiraje zajmy obrany statu dosahl v tomto rizeni vyjimecneho postaveni. Pri projednavani tak zv. novely k vyzvedacskemu zakonu jsme upozornili, ze tato novela fakticky rozbije ustavni zaruky obcanskych svobod a zaruky trestniho radu. Prednesli jsme sve pochybnosti v ustavne-pravnim vyboru, sdelili jsme je zde v plenu snemovny, podali jsme o nich zpravu panu predsedovi vlady a zpravili jsme v pisemnem memorandu pana predsedu vlady o svych pochybnostech. Meli jsme konecne prilezitost prednesti dokonce sve obavy panu presidentovi statu. Vsude se divili nasemu skepticismu a jeste ani neuplynul rok prakse a ukazalo se, ze nase obavy byly skutecnostmi daleko zastineny a prekonany.

Rekli nam, ze uchylky od dosavadniho trestniho rizeni maji slouziti tomu, aby se rizeni mohlo rychleji - pomyslete, rychleji - a nalehaveji vyriditi. Rekli nam, ze prave tato zmena, umoznujici rychlejsi a dukladnejsi rizeni, uchrani nevinne justicnich omylu. [ ].

Nemate ani poneti o skutecnem ucinku zakonu, na kterych se usnasite. (Hluk.) Slysime-li takove veci, nesmi se nikdo diviti, ze osnovy civilniho radu soudniho nevzbudi zvlastni zajem nemeckeho obyvatelstva. Vlastnicka prava k hmotnym vecem mohou byti nepochybne dulezita. Nedba se jich vsak tak jako tak, jak ukazuje pripad upravy veci Fenixu. Je potrebi rychle a ucinne ochrany prav v mezich denniho hospodarskeho zivota. Kazdy pokus, kterym se ma svetu predstirati, ze postupne spejeme ke stale dokonalejsimu uskutecnovani zasady pravnosti ve state, bude se vsak musiti minouti s ucinkem, zavedou-li se zde takoveto skutecne stredoveke metody. (Vykriky. - Hluk.)

K tomu pristupuje, ze jen v nejridsich pripadech si mohou obvineni podle §u 6 zakona na ochranu republiky dovoliti, aby si vzali obhajce. Nebot i zde mela vyjimecna ustanoveni zakona primo nelidske a katastrofalni nasledky, coz vam pravdepodobne take neni znamo. Nebot omezeni v pripusteni obhajcu zpusobilo, ze pripusteni obhajci maji monopolni postaveni a nasledkem tohoto monopolniho postaveni jsou samozrejme i monopolni ceny. Dnes je nepravem obvinenym sotva mozno zvoliti si podle vlastni vule obhajce a je jim zhola nemozno si tohoto obhajce zaplatiti. V seznamu pripustenych obhajcu nejsou ani dva nemecti obhajci, kteri maji duveru 70% nemeckeho obyvatelstva. Je primo neslychane, ze si ministerstvo spravedlnosti po dohode s generalnim stabem dovolilo timto seznamem pripustenych obhajcu dokumentovati, ze vsichni obhajci Nemcu usedlych v tomto state jsou statne nespolehlivi. [ ]. Nebot to nikdy nemuze dobre dopadnouti, kdyz se prava znali sudetskonemecti pravni zastupci prohlasi veskrze za statne nespolehlive. (Souhlas poslancu sudetskonemecke strany.)

Je nam skoro lhostejne, muzeme-li v novem civilnim radu soudnim uplatniti ve trech nebo v sesti mesicich vlastnicky narok nebo narok ze spravy, zda nejaka krava dava slibenych 8 litru mleka denne cili nic. (Vykriky.) Dulezitejsi je, ze se teprve za 12, 14 i 16 mesicu vysvetli, jsou-li tezce podezreli a zatceni lide vinni cili nic. Z nejblizsiho okoli meho domova a z meho volebniho kraje, ktery je nejvetsim nemeckym volebnim krajem, je mi znamo nescetne mnoho pripadu, ktere by se zde zdaly primo pravde nepodobnymi, kdybych je zde jednotlive uvadel. Vice nez 70 lidi bylo pro neoduvodnene podezreni z vyzvedacstvi zatceno. Dnes je jich zatceno jeste 30, vetsina jich nebyla jeste vubec nebo behem nekolika mesicu jen jednou vyslechnuta. [ ]. (Souhlas poslancu sudetskonemecke strany.) Policejni metody dne 18. brezna v Usti n. L., postup bezpecnostnich organu pri udalostech v Dolnim Grunte, selhani cetnictva v patrani pri atentatu na posl. Maye vrha ostre svetlo na stredovekou temnotu techto spravnich metod, jejichz praksi jste slibili zmeniti. (Hluk.) Cetnictvu nebylo ani mozno zatknouti pachatele, ktery uprostred cetniku srazil posl. Roslera nohou od zidle. Cetnictvo zapomnelo, ze ma po ruce policejni psy ... (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Posl. inz. Richter (pokracuje): ... pomoci kterych mohlo se v pomerne kratke dobe vysvetliti, kdo vlastne byl pachatelem atentatu na posl. Maye. Nebot, panove, pres nejlepsi povetrnostni pomery, pres to, ze stopy byly uplne jasne, nepouzilo se policejnich psu ze zcela urcitych duvodu. Pripominam jen, ze kdysi, kdyz pan posl. Heeger prohlasil ... (Hluk.)