Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 94. schuze (obsah) | Ctvrtek 22. dubna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vicanek, Sivak.

233 poslancu podle presencni listiny.

Clenove a zastupci vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri Bechyne, dr Czech, inz. Dostalek, dr Kalfus, Machnik, dr Spina, dr Sramek, Tucny, dr Zadina, Zajicek; za ministerstvo pro sjednoceni zakonuv a organisace spravy pres. sef dr Fritz, odb. prednosta dr Schrotz, univ. prof. dr Hora, vrch. odb. rada dr Prazak; za ministerstvo spravedlnosti odb. prednosta Mrstina, odb. rada dr Nydl.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 94. schuzi posl. snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Pan posl. dr Pjescak, nastupce za zemreleho posl. Onderco, dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu podepsal v kancelari snemovni slibovaci formuli, prikrocim ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibovaci, a to v jazyku ceskem, pokud se tyce v jazyku narodnosti, ke ktere se slibujici prihlasil, a slibujici ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slibuji", po pripade shodnym vyrazem sveho jazyka.

Zadam o precteni slibovaci formule a pana posl. dr Pjescaka zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Snem. tajemnik dr Riha (cte): Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Tlumocnik Leontovic (cte):

Posl. dr Pjescak (podavaje predsedovi ruku):
(Poslanci usedaji.)

Predseda (zvoni): Slavna snemovno! (Poslanci povstavaji.)

Po vice nez dvoulete tezke nemoci zemrel v utery dne 20. dubna t. r. ministersky rada Martin Pernica, reditel tesnopisecke a zpravodajske sluzby Narodniho shromazdeni.

Narodil se dne 18. dubna 1880 v Humpolci. Po studiich gymnasijnich a po absolvovani filosoficke fakulty byl kratky cas profesorem. Nedlouho potom vstoupil do redakce "Narodni politiky". Roku 1906 byl povolan do ceske redakce Statni telegrafni korespondencni kancelare v Praze a pri tom pusobil jako redaktor "Prazskych novin".

Byl pilnym prispivatelem do ruznych tydeniku a casopisu beletristickych, napsal nekolik knih, povidek a crt a byl cinnym ve stavovskych zurnalistickych organisacich.

Na zemskem snemu ceskem vydaval snemovni korespondenci. Po prevratu pusobil na vedoucich mistech v Ceskoslovenske tiskove kancelari a v revolucnim Narodnim shromazdeni byl vydavatelem a reditelem snemovni korespondence. Dne 1. kvetna 1920 byl povolan za reditele spolecne sluzby tesnopisecke a zpravodajske v obou snemovnach Narodniho shromazdeni, kterouzto cinnost jako dobry organisator a svedomity urednik zastaval az do sve smrti.

Martinu Pernicovi, nasemu zaslouzilemu spolupracovnikovi, zachovame vdecnou pamet. (Poslanci usedaji.)

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni a zitrejsi den posl. Lieblovi, Habartovi.

Predseda konstatoval, ze snemovna je zpusobila se usnaseti, a k jeho navrhu udelila snemovna hlasovanim posl. Suroviakovi zadanou dovolenou na dobu od 22. dubna do 1. kvetna t. r. z rodinnych duvodu.

Lekarske vysvedceni predlozili posl. Polach, Razus.

min. zeleznic na dotaz posl. Nemce (SdP), c. D 266-IV.

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 875, 877 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisk 861 (I az XVIII).

Zapisy o 88. a 91. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecka zprava o 89. schuzi posl. snemovny.

prikazal predseda zadosti:

kraj. soudu trest. v Praze ze dne 14. dubna 1937, c. Nt XXVI 21/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Benese pro precin podle §u 3 zakona c. 178/1924 Sb. z. a n. o uplatkarstvi (c. J 230-IV);

kraj. soudu trest. v Praze ze dne 14. dubna 1937, c. Nt XIX 20/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Gajdy pro precin proti bezpecnosti cti (c. J 231-IV);

kraj. soudu v C. Lipe ze dne 20. dubna 1937, c. Nt IX 145/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Roslera pro zlociny podle §§ 87, 152, 155 a), d) tr. z. (c. J 233-IV);

kraj. soudu trest. v Praze dne 16. dubna 1937, c. Nt XIX 23/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Benese pro precin proti bezpecnosti cti (c. J 234-IV).

V dusledku amnestie presidenta republiky ze dne 6. brezna 1937 odvolany byly imunitni zadosti za souhlas s trest. stihanim:

posl. E. Kohlera, c. J 173-IV, pres. sdeleni 60. schuze;

posl. Hirteho, c. J 158, 159, 161-IV, pres. sdeleni 60. schuze, c. J 223-IV, pres. sdeleni 86. schuze;

posl. Gajdy, c. J 224-IV, pres. sdeleni 86. schuze;

posl. inz. Peschky, c. J 188-IV, pres. sdeleni 64. schuze.

Predseda (zvoni): Navrh zakona o obcanskem zakoniku (tisk 844), o nemz provedena byla predbezna rozprava podle §u 20 jedn. radu v minulych 2 schuzich posl. snemovny dne 15. a 16. dubna t. r., predlozila vlada podle odst. 1 §u 1 zak. c. 41 Sb. z. a n. ze dne 12. brezna 1937, kterym se upravuje jednani ve spolecnych poradach vyboru posl. snemovny a senatu, zaroven obema snemovnam, a to s navrhem, aby tato osnova byla projednavana podle prave uvedeneho zakona.

Podle odst. 2 §u 1 tehoz zakona dam tedy rozhodnouti o tomto navrhu vlady.

Prosim pani a pany poslance, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Snemovna jest zpusobila se usnaseti.

Kdo souhlasi s navrhem vlady, aby osnova zakona, kterym se vydava obcansky zakonik (tisk 844), projednavana byla podle zakona ze dne 12. brezna 1937, c. 41 Sb. z. a n., kterym se upravuje jednani ve spolecnych poradach vyboru poslanecke snemovny a senatu, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna vyslovila svuj souhlas s timto projednavanim zakona.

Bude tudiz osnova projednavana podle citovaneho zakona, ucini-li senat stejne usneseni.

Podle odst. 3 §u 20 jedn. radu, pokud se tyce podle odstavce 2 §u 1 zak. c. 41 z r. 1937 prikazuji vladni navrh zakona, kterym se vydava obcansky zakonik (tisk 844), vyboru ustavne-pravnimu.

Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Predbezna rozprava podle §u 20 jedn. radu o vladnim navrhu zakona o soudni prislusnosti, civilniho radu soudniho a uvozovaciho zakona k temto zakonum (tisk 850).

Na teto predbezne rozprave usneslo se predsednictvo podle odst. 1 §u 20 jedn. radu ve schuzi konane dne 9. dubna t. r.

Podle odst. 2 §u 20 jedn. radu zahaji predbeznou rozpravu clen vlady. V rozprave muze promluviti z kazdeho klubu toliko jeden jeho clen a jeden recnik z poslancu mimo kluby. Vecne navrhy v predbezne rozprave nejsou pripustny.

K zahajeni rozpravy jako clen vlady prihlasil se pan ministr pro sjednoceni zakonuv a organisace spravy dr Sramek.

Davam mu slovo. (Hluk. - Predseda zvoni.)

Prosim o klid.

Ministr dr Sramek: Slavna snemovno!

Vlada predlozila k ustavnimu schvaleni dva mimoradne vyznamne navrhy zakonu, dve zakladni dila pravniho sjednoceni: jednotny obcansky zakonik a jednotne zakony civilne procesni. Vlada predlozila oba navrhy soucasne. Tato casova shoda neni jen zcela zevni a nahodila. Ona ma hlubsi vyznam vnitrni. Dochazi tim zvlastniho vyrazu vecna, neodlucitelna souvislost prava materialniho s pravem formalnim.

Materialni, hmotne pravo obcanske, t. j. soustava norem o vzniku, obsahu, zmene a zaniku soukromych prav a jim odpovidajicich soukromopravnich povinnosti, by nemohlo splniti svuj ukol ve state, kdyby nebylo zaroven vybaveno ucinnymi sankcemi pro pripad, ze tato prava nebo tyto povinnosti budou popirany, ze jich nebude dbano, ze vznikne o nich spor. V takovemto pripade je nutne, aby v zajmu pravni jistoty a pravniho klidu poskytl ucinne prostredky na ochranu a uskutecneni pravniho radu sam stat jako bdely strazce a ochrance sveho pravniho radu. A hlavnim prostredkem k teto ochrane a uskutecneni radu prav soukromych je prave civilni pravo procesni. Civilni proces tedy doplnuje pravo obcanske, nebot zarucuje jeho uskutecneni pro pripady, ze povinny subjekt se sve povinnosti vzepre, ze porusuje pravni rad a tim i pravni klid. Jsa takto prostredkem zabezpecujicim poctivy pravni styk obcanu mezi sebou a tim klidne souziti obcanu ve state, je civilni proces nadmiru dulezitou a zcela nepostradatelnou casti pravniho radu. Jeho poslani je v tomto svetle v pravde vysokym poslanim kulturnim, nebot ma vyhradne slouziti spravedlnosti. Bez neho i to nejlepsi pravo materialni by nemelo hodnoty zadne.

K uskutecnovani hmotneho prava soukromeho a tim k vykonu spravedlnosti stat povolava nezavisle organy, obcanske soudy. Pri tom predevsim jednak urcuje a podrobne upravuje kategorie obcanskych soudu a vymezuje jich pusobnost, jednak dava pravidla o tom, podle kterych hledisek se urcuje soud prislusny k projednani a rozhodnuti toho neb onoho pravniho sporu. To je v podstate hlavnim obsahem zakona o soudni prislusnosti.

Vedle toho jsou ovsem nemene nutne predpisy o tom, jak soudy pri uvedenem jiz uskutecnovani prava maji postupovati, totiz v jakem rizeni soud zjistuje zaklady pro spravedlive rozhodnuti sporu. Jde tu hlavne o podrobnou upravu procesnich ukonu soudu i stran. Souhrn predpisu o soudnim rizeni spornem tvori obsah civilniho radu soudniho.

Podle teto dvoji povahy procesnich predpisu je usporadan i predlozeny vladni navrh. Samostatnou cast v nem tvori jednak zakon o soudni prislusnosti, jednak civilni rad soudni. Obema temto zakonum je predeslan spolecny zakon uvozovaci, jehoz hlavnim ukolem je umozniti a zabezpeciti klidny prechod od dvojiho prava dosavadniho k novemu pravu jednotnemu.

Nez promluvim o obsahu vladniho navrhu, povazuji za nutne aspon zbezne a jen v hlavnich vecech se zminiti o usporadani a prubehu predchazejicich praci na osnove. Bude z toho videti, jak usilovne byly hledany a zajistovany vhodne prostredky, aby od sameho pocatku praci sjednocovacich byl zabezpecen vysledek co nejuspokojivejsi.

Sjednocenim civilnich zakonu procesnich bylo povereno ministerstvo pro sjednoceni zakonuv a organisace spravy. Podjalo se tohoto ukolu v r. 1922, povolalo za tim ucelem do sveho stredu predniho znalce procesniho prava, universitniho profesora dr Vaclava Horu. a sverilo mu vypracovani sjednocovacich osnov. Ocenujic spolupraci zastupcu procesni vedy s vynikajicimi zastupci procesni praxe, kladouc zvlastni duraz na rovnomernou ucast pravniku z obou pravnich oblasti a vsemozne usilujic zaroven o zadouci urychleni slozitych legislativnich praci na budovani sjednocenych zakonu, rozhodlo se ministerstvo pro sjednoceni zakonuv a organisace spravy pro postup ucelne vyhovujici vsem temto ohledum. Vykonavsi nezbytne prace predbezne k ziskani pevnych zakladu pro reseni nekterych zakladnich otazek, vypracovalo nejdrive predbezne navrhy osnov, zajistivsi si zaroven jejich projednani ve zvlastnich odbornych komisich. Se zretelem na platnou pravni dvojitost zridilo ministerstvo pro sjednoceni zakonuv ... (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Min. dr Sramek (pokracuje): ..... komise dve: jednu v Praze se zretelem k procesnimu pravu platnemu v zemi Ceske a Moravskoslezske, druhou v Bratislave se zretelem k procesnimu pravu zeme Slovenske a Podkarpatoruske. Do prazske komise povolalo jednak predni zastupce procesni vedy jako experty, jednak vynikajici pravniky prakticke jako zastupce nejvyssiho soudu, vrchnich soudu v Praze a v Brne, advokatnich a notarskych komor v Praze a v Brne .... (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Min. dr Sramek (pokracuje): ...... a zastupce vyznamnych pravnickych korporaci. Obdobnym zpusobem zridilo ministerstvo pro sjednoceni i procesni komisi v Bratislave, do ktere vedle predstavitelu procesni vedy byli povolani celni pravnici z rad slovenskych soudcu, advokatu a verejnych notaru jako zastupci slovenske praxe. Obe komise byly navzajem zcela samostatne.

Predbezny navrh zakona o soudni prislusnosti byl vypracovan jiz v r. 1923. Jeho projednani bylo zahajeno v procesni komisi prazske v rijnu tehoz roku, v procesni komisi bratislavske v kvetnu roku pristiho.

Aby projednani predbezneho navrhu civilniho radu soudniho mohlo byti co nejvice urychleno, byla tato osnova i duvodova zprava k ni vypracovana po castech, tvoricich pro sebe ohraniceny celek. Takto bylo komisim postupne predlozeno k posouzeni pet casti osnovy, coz prace v komisich podstatne urychlilo, protoze nebylo nutne odkladati s projednanim az po dokonceni cele osnovy.

Porady odbornych komisi o osnove sjednoceneho civilniho radu soudniho se zacaly v Praze v unoru r. 1926, v Bratislave v rijnu tehoz roku a byly uspesne skonceny nejprve v Bratislave v zari r. 1929 a na to v Praze v rijnu tehoz roku.

Mimoradne obtiznym ukolem bylo pripraviti osnovu uvozovaciho zakona k novym procesnim zakonum, ktera ma jednak tyto zakony doplniti, jednak umozniti hladky a klidny prechod k novemu pravu. Po teto strance slo zejmena o to, aby byly co nejpecliveji zjisteny a prezkoumany poruznu ve zvlastnich zakonech umistene vyjimecne predpisy o prislusnosti nebo o rizeni, ktere nutno vyslovne zrusiti nebo ponechati nedotceny. Podle vzoru nynejsiho procesniho prava v zemi Ceske a Moravskoslezske melo ministerstvo pro sjednoceni puvodne na zreteli dva samostatne zakony uvozovaci: jeden pro zakon o soudni prislusnosti, druhy pro civilni rad soudni - a take je vypracovalo a projednalo v prazske komisi. Avsak na navrh prijaty v komisi bratislavske se ministerstvo pro sjednoceni zakonu rozhodlo pro jednotny zakon uvozovaci k obema novym zakonum procesnim, uznavajic vyhody teto upravy. Konecny text osnovy uvozovaciho zakona byl projednan napred v komisi bratislavske v zari r. 1928, v komisi prazske na to v breznu r. 1929. Tim byly porady obou procesnich komisi o techto predbeznych osnovach skonceny. Referentem pri jednani komisi byl autor osnov profesor dr Hora. Je radostne konstatovati, ze pri praci v komisich se unifikacni dilo setkalo s neobycejnym zajmem a s porozumenim pro dulezitost techto sjednocovacich praci.