Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 90. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 8. dubna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, Langr, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

210 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Cerny, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 11 hod. 25 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. R. Bohmovi, Remesovi, dr Kuglovi, R. Chalupovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Kunzovi, Fuscicovi a Schenkovi.

nemoci posl. Stasek.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Rechcigl.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Berana na dny 31. brezna a 1. dubna t. r.

Do vyboru branneho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" dne 2. dubna 1937 posl. dr Jillyho za posl. dr Eichholze, dne 6. dubna 1937 posl. dr Eichholze za posl. dr Peterse; klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. F. Richtra za posl. dr Patejdla.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Kellnera za posl. Kundta; klub poslancu strany nar. socialisticke posl. F. Richtra za posl. dr Klapku.

Predseda vlady zaslal pripisem ze dne 26. brezna 1937, c. j. 7916/1937 m. r., vladni narizeni ze dne 19. brezna 1937, c. 42 Sb. z. a n., o prechodne uprave statniho priplatku k podpore nezamestnanych - prikazano vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu.

posl. dr Pruzinskeho min. priemyslu, obchodu a zivnosti v zalezitosti Jozefa Garzika, mlynara z Paludzky, okr. Lipt. Sv. Mikulas (c. D 316-IV);

posl. dr Neumana:

min. soc. pece ve veci nalehave unifikace zakonu, provadejicich peci o mladez (c. D 317-IV),

min. ver. praci ve veci nutneho vybudovani zdeneho mostu u Mysence na statni silnici Pisek-Vodnany (c. D 319-IV);

posl. Polivku min. ver. prac a min. nar. obrany vo veci statnych letist na Slovensku (c. D 318-IV).

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 854 az 856 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisk 853 (I az XX).

Zapisy o 85. a 86. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecke zpravy o 86. a 87. schuzi posl. snemovny.

prikazal predseda zadost kraj. soudu trest. v Praze ze dne 31. brezna 1937, c. Nt XIX 10/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Rodovskeho pro precin podle §§ 1 az 3 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 228-IV).

Okr. soudu v Mar. Laznich pripisem ze dne 2. dubna 1937, c. Nt 311/36, zadost ze dne 25. listopadu 1936, c. Nt 311/36, za souhlas s trest. stihanim posl. dr Kollnera pro podezreni ucasti na zlocinu podle §u 78 tr. z. (c. J 197- IV, pres. sdeleni 66. schuze).

Nasledkem amnestie presidenta republiky ze dne 6. brezna 1937 imunitni zadosti za souhlas s trest. stihanim:

posl. Wollnera c. J 221-IV, pres. sdeleni 85. schuze,

posl. Knochla c. J 209-IV, pres. sdel. 78. schuze.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona (tisk 749) o nejvyssim spravnim soude (tisk 837).

Zpravodajem jest p. posl. dr Meissner.

Budeme pokracovati v rozprave, zapocate v 88. schuzi dne 31. brezna t. r.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" p. posl. dr Holota; na strane "pro" pp. posl. dr Mares, Liska, dr Peters, dr Dufek, dr Luschka, dr Goldstein.

Davam slovo p. posl. dr Maresovi.

Posl. dr Mares: Slavna snemovno!

Kazdy stat si cini narok na to, aby byl povazovan za stat s pravnim charakterem, a proto si zrizuje radu instituci, ktere maji byti jakousi zarukou, ze spravni ukony nebudou v kolisi se znenim zakona. Je to jednak instituce, ktera cini odpovednym ministra za vykon jeho sluzby, je to odpovednost po strance ucetni a financni, nejvyssi kontrolni urad, je to rada ustanoveni ustavni listiny a je to konec koncu take osnova, ktera je dnes na stole slavne snemovny, jez novelisuje ustanoveni o nejvyssim spravnim soudu.

Zda se, ze jiz patri jaksi ke slabinam demokracie, ze si uvedomuje vyznam techto ochrannych opatreni teprve tehdy, az o ne prijde. Teprve pak pocituje jejich nedostatek, jako je to pocitovano dnes ve statech, kde. jak zde bylo jiz receno. ochrana subjektivnich prav vzala za sve, byla znicena, a neni teto kontroly vykonu verejne spravy.

Proto vitame tuto osnovu jiz jako prispevek k zesileni teto ochrany. A nutno s povdekem kvitovati vysokou uroven debaty, ktera o teto osnove je zde ve slavne snemovne vedena; v debate ukazaly vsechny strany, ze maji kladny pomer k teto konstruktivni osnove, a zucastnily se prace na tomto dile, ktera je skvelym dilem puvodnich navrhovatelu osnovy, ustavne-pravniho vyboru a tez zpravodajstvi naseho zpravodaje dr Meissnera.

V debate byly jiz predneseny ruzne namitky proti jednotlivym ustanovenim puvodni osnovy a proto nemusim na tyto namitky reagovati znovu, spokojuje se snad s jedinou namitkou, ktera ovsem vyresena byti nemohla, ackoliv vetsina ostatnich namitek v ustavne-pravnim vyboru, resp. v jeho subkomitetu jiz doznaly uznani a ruzne namitky byly take uspokojive vyreseny.

Je to predevsim namitka, ze jde opet o provisorium, ze nejde o definitivni upravu a ze budeme miti zas jednou co ciniti s novou novelisaci, snad generalni upravou cele teto otazky. Toto bude treba uz proto, ze sam pan president dr. Hacha priznava v duvodove zprave, ze § 88 ust. listiny umoznuje, aby rozsah teto instituce byl rozsiren, aby tam byla dana ona napln, kterou mel zakonodarce na mysli, kdyz puvodni osnova v r. 1876 se stala skutkem.

Vitame tuto osnovu - a to pravim uz predem a opakuji, co jsem uz rekl v ustavne-pravnim vyboru - proto, ze prichazi ve velmi vhodne dobe, v dobe, kdy usty p. predsedy vlady bylo proklamovano dalsi usili o zintensivneni vzajemneho pomeru narodnosti v tomto state, vitame tuto osnovu jako prispevek k zesileni obrany mensinovych prav a tim take k zesileni administrativy a vnitrni sily a konstrukce tohoto statu. Je to kladny prinos, ktery ma svou velikou cenu v teto dobe, kdy je tato zasada proklamovana s nejvyssich mist i z ust spravcu ruznych resortu.

Se strany tech. jimz toto konstruktivni usili vlady a spravcu ruznych ministerstev neni po chuti z duvodu jakesi zahranicni podjate koncepce, byly velmi casto vysloveny namitky, ze jakakoliv uprava pomeru narodnosti v tomto state, pokud neni spojena se zakladni zmenou ustavni listiny, nepovede k cili, ze cestou administrativy se tyto problemy resiti nedaji. Proto bude treba. aby predevsim ti, kdoz tyto pochyby vyslovuji, rekli, proc tyto pochyby maji, ale bude take treba, aby ti, kdoz toto usili sleduji, ukazali, ze cestou administrativy lze mnoho v tomto smeru zlepsiti a napraviti.

Proto je nutno tuto osnovu uvitati jako kladny prinos k dilu, ktere zacalo jiz pred 10 lety. Nejvyssi spravni soud, odtizen, bude-li mu ulehceno v ruznych smerech, bude se zajiste moci venovati jeste s vetsi svedomitosti vsem problemum a vsem nedopatrenim administrativy tam, kde jsou dotcena prava ustavou mensinam plne zarucena. Zejmena tam, kde z duvodu nepochopitelne kratkozrakosti, ba nevaham rici z duvodu jiste sabotaze, toto usili by mohlo byti marne, z duvodu nejake libive agitace, z duvodu radosti, ze se dilo nedari, vsude tam prave nejvyssi spravni soud bude moci zasahnouti jako podpurci sila, jako podpurce cele vlady s predsedou vlady v cele. Takove akty, o kterych na priklad - je-li to pravda - pise v poslednich dnech casopis "Zeit", cituje jmeno a cislo straznika, ktery odpira na Vaclavskem namesti cizinci v nemeckem jazyku se tazajicimu odpoved s poznamkou, ze v Praze neni treba, aby se nekdo ptal nemecky - bych povazoval za sabotaz, je-li to pravda, a bylo by treba, aby cislo toho straznika bylo vysetreno a aby byl ucinen krok k naprave, ponevadz to by byl skutecne odstrasujici priklad. jak si administrativa pocinati nema, stejne jako sabotuje toto usili onen redaktor "Zeitu", ktery ve svem casopise prinasi zpravu, ze od toho neb onoho uradu v Decine byl odstranen posledni nemecky urednik, a v tiskove oprave pak musi priznati, ze jich tam zbylo jeste 11, v tiskovych opravach pak musi tyto nepravdy napraviti. To je priklad, jak se veci delati nemaji a jak se dilo dorozumivaci s tak vysokych mist propagovane tezko dari. Musime si uvedomiti, ze v ruznych techto mensinovych oblastech, ze v celem state prave v techto usecich je tolik chuti k praci, ze je tam tolik cinorodych sil, pro ktere je treba jenom najit formuli. ktera by je doved a soustrediti ku spolecne praci, a utvoriti onen novy typ jakesi ceskoslovenske mentality, ktera by teprve dala nemecke narodnosti v tomto state ono vedomi o zvlastnim poslani nemeckeho naroda v tomto state, ktere uz kdysi naslo ozvenu v drivejsich letech, davno pred sty a sty lety v historii tohoto statu. Netreba se obavati a prominte, jestlize s touto osnovou spojuji tech par poznamek z presvedceni jdoucich. Je treba odvahy pokracovati v tomto dile. aby se neminulo cile. Nejde o dilo jedne generace, jde o dilo. budovane na veky. A zlepsenim hospodarskych pomeru v tomto state i tyto cesty vzajemneho dorozumeni budou pak snadnejsi a zejmena ruzne predvalecne predsudky, ruzne zbytky predvalecne mentality zmizi.

S tim ovsem treba zdurazniti snahu. o ktere mluvil zde pan posl. dr Klapka - a ja nechci v podrobnostech to opakovati - o zlepseni a reformu verejne spravy. Je to zejmena v dobe, kdy administrativa stale vice a vice useku verejneho zivota vztahuje na sebe, kdy stale ucinneji a ucinneji zasahuje do ruznych oblasti, kdysi puvodni administrative naprosto cizich. Je to snaha, ktera byla uz prepracovana v ruznych anketach. Ale musime si pravem stezovati na tempo, se kterym se tato snaha o reformu provadi. Osnova o reforme verejne spravy dosud odpociva na stolcich ruznych referentu. Je treba, aby v tomto smeru bylo zahajeno ponekud cilejsi tempo. Nemame dosud provedenu radu predpisu zakona cis. 125 z r. 1927 o spravnim soudnictvi, o pusobnosti zemskeho a okresniho zastupitelstva ve vecech spravnich atd. Zlepseme verejnou spravu, zmodernisujme ji, dejme ji trosku pruznejsi utvar a povzneseme tim take hospodarsky zivot a odstranime mnoho stiznosti, kterych je dnes tak zaskodnicky zneuzivano trebas i na foru zahranicnim. Tim take nejvyssimu spravnimu soudu nejlepe odpomuzeme a odtizime jej.

To ovsem vyzaduje, aby bylo dbano take toho, co zde kdysi rekl pan predseda vlady novinarum o mravni kvalifikaci urednictva, o jeho schopnosti po strance nejenom vzdelanostni a formalni, po strance pravnich vedomosti, nybrz take po strance pevne patere, charakteru a vubec po strance mravni. Na urednicich nebude mozno pozadovati, jak opakuji, jenom vzdelanost odbornou; bude treba, aby doznali take jisteho postrehu v ruznych smerech naseho hospodarskeho zivota, dnes tak nesmirne komplikovaneho. Kdyby si kazdy urednik uvedomil, kolik zivota je obsazeno ve spise, ktery lezi na jeho stole, kolik stiznosti a bolesti zpusobuje jakykoliv odklad, jakykoli prutah ve vyrizovani spisu, kdyby si uvedomil, kolik slz by mohlo rychle vyrizeni setriti, pak by se do naseho administrativniho zivota dostal ponekud rychlejsi obeh krve, a zivot by byl v uradech a mezi poplatnictvem a obcanstvem radostnejsi.

Pan kol. dr Klapka zde citoval § 5 jedn. radu pro okresni hejtmany, zemske presidenty atd. a vyzdvihoval zejmena ona krasna slova o peclive priprave urednich vykonu, nestrannosti, taktnim vystupovanim urednictva ve vecech politickych. Pravi se tam, ze by bylo treba vyvesiti tyto zasady na stenach a zdech vsech kancelari urednich, a snad mozno dodati: i v kancelarich vsech politickych stran a redakcich naseho tisku, aby si vsude uvedomili, co ceskoslovensky stat od ceskoslovenskeho urednika pozadovati muze, ale take co podle zakona a podle lidskosti pozadovati smi.

Mame zde v tomto smeru jeste radu nedostatku. Nemame vyresenu kompetenci ministerstev a nemame ustanoveni, do ktere doby vlastne nutno uredni spisy a podani stran vyriditi. I pro administrativu - a je zajimavo, ze v jinych oborech jsme odvahu k podobnym institucim meli - by bylo treba zavesti jakesi instituce administrativnich inspektoru, kteri by nedozirali na nic jineho nez na vcasne a rychle vyrizovani spisu.

Trpime nadprodukci formularu a foalismem v uradech. Slysime-li, ze jenom financni urady maji 6.000 formularu a ze starosta sebemensi obce je zavalen az tisicem formularu a jejich vyplnovanim, slysime-li o nesnazich, ktere maji urednici se statistikami, pak si musime uvedomiti, jake nebezpeci v nasi administrative je.

Je potrebi vazne uvazovati o reforme techto nedostatku a po pripade jeste vazneji nez o instituci obecnich nebo vladnich tajemniku, kterych podle meho nazoru jiz neni potrebi vzhledem k tomu, ze vlada ma dnes jiz moznost prenesenou pusobnost obce prenesti znovu na sebe a usmerniti podle svych potreb. Reformou administrativy by prestal zapas o pocet bodu, strach o prelozeni z Prahy na venkovska mista, strach z predcasneho pensionovani, z restrikce personalu atd.

Ovsem dve okolnosti by byly mnohem zpusobilejsi odpomoci pretizeni nejvyssiho spravniho soudu. Je to predevsim provedeni zakona o zupnim spravnim soudnictvi z r. 1920, c. 158 Sb. z. a n., a zakona upravujiciho ruceni statu za skodu zpusobenou nezakonnym vykonem verejne moci. Je potrebi se tazati, kde odpociva a proc neni odvahy k vydani zakona, ktery by stat cinil odpovednym za vsechny skody, ktere jeho urednici poplatnikum zpusobuji?

Puvodni vladni navrh hledal odpomoc tim, ze jednak chtel vylouciti t. zv. bagatelni veci, jednak zdraziti procesni postup zvysenim kolku atd.

Vyskytl se take navrh, aby byl rozmnozen pocet soudcu u nejvyssiho spravniho soudu. Proti tomu byly vsak vedle financnich duvodu take namitky a obavy, ze by se tim ztizila jednotnost judikatury, ze by se komplikovala a pretizeni soudcu by se neodpomohlo.

Mluvime-li o nedostatku soudcu a o krisi u nejvyssiho spravniho soudu, nebude od mista, jestlize se zminim nekolika slovy o problemu, ktery neni jenom problemem nejvyssiho spravniho soudu, nybrz ktery je problemem soudnictvi vubec, nevyjimaje nejvyssi soud v Brne. Ze krise soudcovska jest, o tom nemuze byti sporu, a tento fakt byl priznan take spravcem ministerstva spravedlnosti. Tento krisovy stav v soudnictvi vyvolal diskusi vedenou ruznymi smery. Dostala se take na kolej otazka, zda je vubec v nasem state bezvadne zabezpecena neodvislost soudcu. Je priznacne, ze do teto diskuse byl nucen zasahnouti i spravce ministerstva spravedlnosti projevem v rozhlasu, aby orbi et urbi proklamoval, ze v ceskoslovenskem state neodvislost soudcovska je praksi i ustavou plne zabezpecena. Pri tom je potrebi poloziti otazku, zdali byla opravdu nekym ohrozena, a jake jsou doklady pro tuto ohrozenost naseho soudnictvi? Pravil jsem, ze soudcovska krise tu je potud, ze nebyla splnena rada prislibu soudcum danych, na pr. slib o vydani soudcovske pragmatiky, ackoli tato byla ustavni listinou slibena. Neni pochyby, ze dosud vydane platove zakony s nivelisacni snahou soudcovskou praci nedocenuji. Je pravda, ze jsou soudci pretizeni a ze nove komplikovane hospodarske pomery jim ukladaji nove a nove ukoly. Nevyjde ze snemovny zakon, at je vydan v kteremkoli smeru, ktery by soudci neukladal novych povinnosti a novych ukolu, povinnosti vzrostly po strance kvantitativni i kvalitativni nejvyssi merou. Agenda soudu proti dobe predvalecne nesmirne stoupla. Neni potrebi dokazovati to ciframi, zbytecne bych slavnou snemovnu statistikami unavoval.