Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 88. schuze (obsah, porad) | Streda 31. brezna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Bergmann.

238 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 25 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

Predseda sdelil, ze podle pripisu vlady ze dne 19. brezna 1937, c. j. 2479 a 2480/1096 S-37 min. rady, president republiky rozhodnutim ze dne 19. brezna 1937 prohlasil zasedani obou snemoven Narodniho shromazdeni dnem 19. brezna 1937 za ukoncene a rozhodnutim z tehoz dne svolal obe snemovny Narodniho shromazdeni k zasedani do Prahy na den 31. brezna 1937.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Jezkovi, Schutzovi, Zvonickovi; na tento tyden posl. Petrovicovi, dr Szullomu.

K navrhu predsedovu udelila snemovna hlasovanim posl. dr Markovicovi dovolenou na dobu od 30. brezna do 10. dubna 1937 pro cestu do zahranici.

nemoci posl. dr Micura, Chloupek.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Marek.

Do vyboru branneho vyslal klub poslancu republik. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Vanco za posl. Coufala; klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Patejdla za posl. F. Richtra.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. de Witte za posl. Jaksche.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 24. brezna 1937, c. j. 2632/1076/37 S m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni §u 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i pri nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd., bude pana ministra soc. pece inz. Necase zastupovati nadale pan ministr spravedlnosti dr Derer.

Dotazy:

posl. J. Sedlacka:

min. financi v zalezitosti osvobozeni od zvlastni dane vydelkove mestske elektrarny v Losticich za rok 1932/33 a v zalezitosti osvobozeni mestske elektrarny v Zabreze n. Moravou (c. D 308-IV),

min. prumyslu, obchodu a zivnosti a min. financi o svizelne situaci soukromych zastavaren a nutnosti upravy urokovych a jinych sazeb z duvodu hospodarskych a socialnich (c. D 315-IV);

posl. Polivku vlade vo veci slovenskeho hraniciarskeho skolstva (c. D 309-IV);

posl. Vaverky a Hladkeho min. vnitra o postupu okresnich uradu ve vyrizovani zadosti o povolovani verejnych shromazdeni, pruvodu a pod. (c. D 310-IV);

posl. Hollubeho min. vnitra o nedostatecnych jazykovych znalostech clena liberecke statni policie (c. D 311-IV);

posl. Axmanna min. post a telegrafu o nepostacujicim narodnostnim slozeni zamestnancu postovniho uradu v Budisove nad Budisovkou a o sluzebnich poklescich listonose tohoto postovniho uradu (c. D 312-IV);

posl. Wollnera min. financi, ze berni urad v Becove nad Teplou nepravem prilis zdanuje poplatniky (c. D 314-IV);

posl. dr Korlatha min. spravedlnosti o jestvovani reciprocity s Madarskem co do ochrannych opatreni zemedelskych na zaklade §u 28 vlad. nariadenia c. 76/1936 Sb. z. a n. (c. D 313-IV).

Odpovedi:

ministra vnitra na dotazy:

posl. dr. Roscheho c. D 219-IV, posl. Polivky c. D 232-IV;

ministra financi na dotazy:

posl. Neumeistra c. D 43-IV a c. D 90-IV, posl. Hintermullera c. D 199-IV;

ministra financi a spravedlnosti na dotaz posl. Salata c. D 190-IV;

ministra ver. zdravotnictvi a tel. vychovy na dotaz posl. Axmanna c. D 269-IV;

ministra skolstvi a nar. osvety na dotazy:

posl. J. Sedlacka c. D 272-IV, posl. Bayera c. D 259-IV;

ministra zeleznic na dotazy:

posl. Otahala c. D 274-IV, posl. J. Sedlacka c. D 283-IV;

vlady na dotaz posl. dr Neumana c. D 243-IV.

Pred schuzi:

Vladni navrhy tisky 844, 850.

Pocatkem schuze:

Navrhy tisky 839 az 841, 846, 849 - prikazany vyboru iniciativnimu,

Interpelace tisky 827 (I az XVII), 831 (I az XIII), 843 (I az XIII), 847 (I az XIX).

Odpoved na nalehavou interpelaci tisk 852.

Odpovedi tisky 828 (I az XVII), 842 (I az XXX), 845 (I az XXV).

Zapisy o 82. az 84. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecke zpravy o 82. az 85. schuzi posl. snemovny.

Vyboru brannemu prikazal predseda dodatecne vladni navrh tisk 796.

prikazal predseda zadosti:

okr. trest. soudu v Praze ze dne 6. brezna 1937, c. Nt XVI 1/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Kleina pro prestupek podle §§ 1, 2, 3, 4 zak. c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 225-IV),

kraj. soudu v Bratislave ze dne 17. brezna 1937, c. Tl 348/36, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 22. brezna 1937, c. 2843/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Sivaka pro precin pomluvy tiskem podle §u 2, §u 5, c. 1 a §u 14, odst. 2, c. 3 zak. c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 226-IV).

Vzhledem k amnestii presidenta republiky ze dne 6. brezna 1937 odvolany zadosti za souhlas s trestnim stihanim:

posl. dr Porubszkyho c. J 169-IV, pres. sdel. 60. schuze,

posl. Kosika c. J 212-IV, pres. sdel. 78. schuze,

posl. Esterhazyho c. J 189-IV, pres. sdel. 64. schuze,

posl. Synka c. J 121-IV, pres. sdel. 27. schuze,

posl. Nickerla c. J. 153-IV, pres. sdel. 53. schuze,

posl. Franka c. J 182-IV, pres. sdel. 60. schuze.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jest:

Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona (tisk 749) o nejvyssim spravnim soude (tisk 837).

Zpravodajem jest p. posl. dr Meissner. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Meissner: Vazena snemovno!

V duvodove zprave vyboru pokusil jsem se osnovu zakona o nejvyssim spravnim soude osvetliti s hlediska pravniho, ve svych dnesnich vyvodech chci k ni pripojiti doprovod politicky.

Pri projednavani vladniho navrhu o nejvyssim spravnim soude projevil se necekane zivy zajem jak v kruzich odbornych, zejmena vedeckych, tak i v sirokych vrstvach obyvatelstva. Tento zajem prystil z poznani, ze v sazce je jedno ze zakladnich prav obcanu, prichazejicich ve styk se spravnimi urady, a ze by osnova zakona, omezujic prislusnost nejvyssiho spravniho soudu, mohla se citelne dotknouti soudni ochrany zabezpecene ustavni listinou. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj posl. dr Meissner (pokracuje): Jak lze si vysvetliti tento intensivni zajem nejen v tom smeru se jevici, aby prislusnost nejvyssiho spravniho soudu a tim soudni ochrana obcanstva proti spravnim uradum nebyla osekana, nybrz naopak aby spise byla prohloubena? Zakon o nejvyssim spravnim soude tkvici v myslence soudni ochrany proti rozhodnutim a opatrenim spravnich uradu vysel z liberalisticke ideologie, ktera hlasala, ze prednim ukolem statu je ochrana jednotlivce, a to jednotlivce slabeho proti mocnemu kolektivu.

Tato liberalisticka ideologie jiz davno ve svete doznala zmen, a to zmen podstatnych, a pres to jsme se s ni setkali opet r. 1920, kdyz jsme pracovali na ustavni listine, dnes. Ackoliv nazor na pomer jednotlivce ke kolektivu se podstatne zmenil ve prospech kolektiva, ackoliv nyni nabyva vrchu anebo alespon silneho rozsireni myslenka, ze se jednotlivec musi bezpodminecne kolektivu podriditi, kde toho zajem celku vyzaduje, pres to pozorujeme, jak u nas velmi citlive reagoval verejny organismus, nase obecenstvo, na pouhou myslenku dotknouti se instituce, ktera z teto stare, zda se prekonane, ideologie vysla.

Uz ustavni listina v duvodove zprave k §u 88 dala najevo, ze nechce se omeziti na pouhou ochranu, jak ji dal statni zakladni zakon rakousky o moci soudcovske, nybrz naopak, ze vyhnuvsi se umyslne pri stylisaci §u 88 obmezive formulaci, jak to cinil rakousky statni zakladni zakon, chce umozniti v budoucnosti nejvyssimu spravnimu soudu pronikavejsi kontrolni pusobnost.

Muzeme usuzovati, jak daleko se u nas zmenila - alespon od r. 1920, kdy byla prijata ustavni listina, az do dnesnich dob - ideologie naseho obyvatelstva a jak se utvarely pomery. Jsme dal anebo jsme ucinili nekolik kroku zpet? Jak si muzeme vysvetliti, ze obyvatelstvo i kruhy odborne lpi tak houzevnate na stare ideologii liberalisticke, hlasajici neomezenou ochranu jednotlivce proti celku? Jak to prijde, ze v samostatnem state se nezada, aby kolektivum, tedy stat, mel vyssi pravomoc nad jednotlivcem? Byly to pomery, ktere zpusobily houzevnate setrvani na teto ideologii, ci tu byly priciny jine? Pri rozboru techto pricin musime si rici, ze jsou to nase politicke pomery, ze je to rozvrstveni obyvatelstva, ze je to zaklad naseho zpusobu vladnuti a ze to jsou ovsem i pomery, ktere vladnou ve spravnim aparatu, ktere pusobily na ideologii obyvatelstva a ktere nam vysvetluji, proc byl projeven tak vseobecny odpor proti osekavani pravomoci nejvyssiho spravniho soudu a proc se u nas tak houzevnate lpi na tom, aby obcanstvu byla zachovana v neztencene mire soudni ochrana proti rozhodnutim a opatrenim spravnich uradu. V nasem obyvatelstvu je rozsireno poznani, ze zakon je nutnou ochranou obyvatelstva proti vyboceni spravniho aparatu a ze je ochranou jednotlivcovou i celych vrstev proti jednostrannemu zneuzivani moci, tkvicimu v ovladani spravy. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj posl. dr Meissner (pokracuje): Pro vysvetleni tohoto zjevu slouzi tu nekolik momentu. Vykon pravomoci spravnich organu je predevsim vyrazem nazirani docasne vladnouci vetsiny, tudiz stanoviskem politickym. A tu je pochopitelno a prirozeno, ze kazda skupina, at politicka, at narodni, ve vlade nezastoupena, se brani jednostrannemu vykladu zakona spravnim aparatem, rizenym vladou a vladni vetsinou. Vladnouci vetsina muze sice dati smer spravni praxi upravou zakonodarnou, ale mensina, ve vlade nezastoupena, se brani tomu, aby takoveto zasahy se daly mimo zakon, aby, maji-li byti pripusteny, musely drive projiti zakonodarnymi sbory pod kontrolou mensiny, aby tu nebylo prekvapeni, a aby tu nebylo se strany vetsiny zneuzivani. Ale pozorujeme take, ze i slozky docasne zastoupene ve vlade se ridi stejnou smernici, ze ony pocitaji vlivem politickeho rozlozeni obyvatelstva s moznosti, ze by jednou ve vlade zastoupeny nebyly, ze by tedy budouci vetsina mohla vykladati zakon, a to treba zakon za jejich ucasti usneseny zpusobem jednostrannym proti teto slozce, nyni mimo vladu jsouci, zpusobem poskozujicim cele vrstvy a stavy obyvatelstva. Ponevadz u nas temer vsechny strany byly jiz mimo vladni konstelaci a musi pocitati, ze by se opet jednou mimo vladni konstelaci octly, vidime, ze obava jednostranneho zneuzivani budouci vetsiny vede i slozky, ktere ve vladni vetsine docasne jsou zastoupeny, ke snaze, aby pevnou basi pro spravu, pro spravni aparat byl zakon a aby tu byla instituce, ktera bdi nad tim, aby skutecne spravni aparat nevybocil ze zakonnych mezi.

Dalsi moment, ktery nam vysvetluje, proc nas pomery primo nuti k tomu, aby obyvatelstvo lpelo na soudni ochrane obyvatelstva, je okolnost, ze jsme odkazani na system koalicni, ze jiny vladni system neni na dozirnou dobu mozny, ze zakon a narizeni, tedy pravni predpisy vubec, jsou produktem kompromisu, kompromisu nekdy velmi tezce dosazeneho, kompromisu, ktery se neprojevuje jen v urcitem zakone, nebo v urcitem vladnim narizeni, nybrz ve dvou i nekolika zakonech nebo narizenich spolu vnitrne nesouvisicich, jen politicky spolu spjatych tim, ze vyhoda poskytnuta v jednom pravnim predpisu skupine jedne je vyvazena vyhodou jine skupine v jinem pravnim predpisu. A tu neni vyloucena moznost, ze by pri vykladu takovych kompromisnich pravnich predpisu mohl byti kompromisni charakter setren, ze by urcitemu kompromisnimu zakonu byl dan vyklad, odpovidajici stanovisku resortu nebo hovici stanovisku docasneho spravce tohoto resortu na ukor kompromisni umluvy, a toto nebezpeci jednostranneho protikoalicniho vykladu jednim resortem mohlo by zpusobiti, ze by koalicni loyalita byla podkopana, ze by politicke souziti bylo ochromeno a ze by pod tim trpela nejen vladni vetsina, nybrz i stat sam.

Tak si vysvetlujeme, proc u nas vsechny politicke slozky bez rozdilu narodnosti, bez rozdilu politickeho zabarveni tak lpi na tom, aby zakon byl vykladan, jak byl minen a usnesen, a aby tu byla instituce, ktera by se pri vykladu zakona drzela jen zneni zakona a jeho tendence, a aby bylo vylouceno, aby spravni aparat mohl vykladat zakon zpusobem jednostrannym.

Jsme tu u zajimaveho politickeho paradoxu. Vzajemne vyvazovani ruznych stran uvnitr koalice jsoucich i mimo ni, ruzneho politickeho zabarveni i narodnostni prislusnosti a - ja bych rekl - i vzajemna bazen jedne slozky pred druhou vede k etickemu dusledku, t. j. ze vsichni se shoduji v tom, ze maji byti zachovany meze stanovene zakonem. Cili, abych tento paradox vyjadril jeste jinak, nebezpeci zpolitisovani nasi spravy a spravniho aparatu a prepolitisovani naseho verejneho zivota vede k eticke snaze, aby alespon pri vykladu zakona jsme se odpolitisovali. (Vyborne!)

Je tu jeste dalsi moment, a to moment unifikacni. Rozdilnost prava, ktera u nas skutecne existuje, chova v sobe nebezpeci pro stat, vytvari i samocinne hranice mezi ruznymi uzemimi na skodu celku a take myslenky celostatni. Proto slusi vitati, ze vlada prave dnes zahajila nejdulezitejsi kroky na poli unifikacnim a ze slibila, ze na teto ceste chce velmi usilovne pokracovati. Ve sprave same je mozna a myslitelna decentralisace, a jsem toho skromneho nazoru, ze dokonce decentralisace spravy byla by i nasemu statu prospesna, ale jde-li o pravni predpisy, ktere maji platit na celem statnim uzemi, pak, myslim, je v zajmu statu, ale i v zajmu kazdeho jednotliveho uzemi, aby celostatni zakonne predpisy byly vykladany v celem uzemi jednotnym zpusobem. Kdyz uvazime, ze z velke casti pri systemu dvou stolic dnes rozhodovani neprichazi az k centralnim uradum, nybrz vetsinou konci u uradu nizsich, stojime pred nebezpecim, ze i pri jednotnosti zakona by se nam mohly vytvaret ruzne vyklady tehoz zakona podle uzemi, podle ruzneho nazirani uzemnich uradu a ze by z toho mohlo vzejiti nebezpeci zdanliveho favorisovani jednoho uzemi proti uzemi druhemu. Ze by obyvatelstvo jednoho uzemi, kde vyklad zakona neni obcanstvu priznivy, mohlo prevalovati vinu na zakon sam, ackoliv tento rozdilny vyklad nebyl zpusoben zakonem, nybrz ruznym vykladem jednotlivych uzemnich uradu.