Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 87. schuze (obsah, prilohy) | Patek 12. brezna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch.

Zapisovatele: dr inz. Fulik, Pik.

155 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Spina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 11 hod. 28 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2. odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. dr Hulovi, Kunzovi, Topolimu, Vierecklovi, Zidovskemu, Kremenovi, Schmidkemu, Jezkovi, J. Sedlackovi, dr Suchemu.

nemoci posl. Wagner, dr Zippelius, Hodinova-Spurna, Zapotocky.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" poslance Koglera za posl. Zischku.

pocatkem schuze:

Navrh tisk 838 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Nalehava interpelace tisk 833.

Zprava tisk 837.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru zivn.-obchodniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 746), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkova dohoda k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii ze dne 30. brezna 1931, c. 79 Sb. z. a n., k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928, c. 163 Sb. z. a n. z r. 1929, sjednana vymenou not ze dne 10. listopadu 1936 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 4. prosince 1936, c. 309 Sb. z. a n. (tisk 778).

Zpravodaji jsou: za vybor zivn.-obchodni misto omluveneho posl. Lisky p. posl. Netolicky, za vybor zahranicni p. posl. dr Kozak.

Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor zivn.-obchodni, p. posl. Netolickemu.

Zpravodaj posl. Netolicky: Vazena snemovno!

Dodatkova dohoda k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii ze dne 30. brezna 1931, c. 79/1931 Sb. z. a n., k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928 upravuje celni sazbu pro dovoz prumyslovych vyrobku do Jugoslavie. Na uprave techto celnich sazeb ma csl. prumysl zvlast velky zajem jmenovite proto, ze jde o vyrobky, ktere pro svou kvalitu jsou vyhledavany jihoslovanskymi odberateli a jejich vyvoz je maren jen vysokou celni sazbou.

Zivn.-obchodni vybor posl. snemovny ve schuzi dne 11. unora 1937 se velmi podrobne zabyval obchodne-politickymi styky ceskoslovensko-jihoslovanskymi, jakoz i rozvojem hospodarskych styku statu Male dohody a prisel k zaveru, ze navrhovana uprava celnich sazeb umozni dalsi jejich rozvoj, a proto souhlasi s touto dodatkovou dohodou.

Vybor oduvodnuje svuj souhlas i tim, ze povazuje nejen za hospodarsky zdrave, nybrz i politicky oduvodnene dalsi utuzeni hospodarskych styku s kralovstvim Jugoslavii, ktere obezretnou hospodarskou politikou stava se nejen dulezitym cinitelem mezi podunajskymi staty, nybrz i vedoucim cinitelem mezi staty balkanskymi.

Zivn.-obchodni vybor doporucuje proto posl. snemovne, aby dodatkove dohode dala ustavni sankci. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji, za vybor zahranicni, p. posl. dr Kozakovi.

Zpravodaj posl. dr Kozak: Slavna snemovno!

Maly dodatek k dodatkove umluve o celnim sazebniku jugoslavskem ze dne 30. brezna 1931, o niz jedname, je nasemu obchodu priznivy, jak konstatuje p. zpravodaj vyboru zivn.-obchodniho. Tyce se dulezitych vyrobku Ceskoslovenske republiky, na pr. zeleza, jehoz se pouziva v zivnostech, rour a rourovych spojek, zemedelskych stroju, zejmena pluhu, vyrobku z kujneho zeleza, piva a podobne.

Nase hospodarske vztahy k Jugoslavii se vyvijely v dobe hospodarske krise velmi nepriznive. V r. 1930 jsme vyvazeli do Jugoslavie zbozi v cene za vice nez 1500 mil. Kc. Dovoz z teto zeme cinil tehdy necelych 439 mil. Kc. Tehdy bylo na kralovstvi Jugoslavie, aby se domahalo priznivejsi relace obchodni, ponevadz jejich vyvoz cinil sotva tretinu naseho. Jiz to byla okolnost malo prizniva pro pomer obou spratelenych zemi. V dobe krise se vzajemne styky obchodni neobycejne ztencily: na nejhlubsim bode jsme stali r. 1933, kdy nas vyvoz do teto zeme cinil jen 192.2 mil. Kc; pak nastava zlepsovani, bohuzel, pomale. Jugoslavsky vyvoz k nam je od r. 1932 vyssi nez nas vyvoz k nim. R. 1935 cinil rozdil 44.4 mil. Kc v nas neprospech.

Vazena snemovno! Nejsme z tech, kteri se nekriticky divaji na obchodni bilance. Vim velmi dobre, ze slouzi nekdy k tomu, aby se jimi kryly i obchody ztratove, ktere nasemu domacimu obyvatelstvu mohou skoditi. Nic takoveho vsak neni v dodatkove umluve, o niz jedname. Jest nejen logicke, nybrz i obchodne uzitecne, abychom podporovali navrat k normalnim dobam predkrisovym, kdy bylo kralovstvi Jugoslavie vyznamnym nasim odberatelem; zcela uspokojivy bude tento vztah teprve tehdy, az se vyvozni polozky s obou stran budou priblizne rovnati, az tedy bude pomer vzajemne uzitecnosti obou zemi dokonaly.

Veci zahranicniho vyboru posl. snemovny bylo, aby uvazil vyznam teto umluvy pro politicky pomer obou spojeneckych a bratrskych zemi. Stale zduraznujeme, ze nase spojenectvi v Male dohode nesmi spocivati jen na spolecnych nebezpecich, nybrz musi byti fundovano i hospodarsky. Kazdy otres nebo ztenceni hospodarskych vztahu se muze, trva-li dlouho, projeviti take politicky. Vime, ze se tak v posledni dobe stalo. A ackoli jsme daleci toho, abychom se toho nejak lekali nebo abychom ztraceli neco ze sve pevne duvery v tento bratrsky narod slovansky, prece nas pak boli kazde zaskripani. Musime peclive prihlizeti k tomu, aby se jine staty nevtlacily na nase misto v obchodu s Jugoslavii a neuzivaly toho propagacne v nas neprospech a konecne, jak se obavame, i v neprospech klidne a pratelske jistoty mezinarodniho zivota.

To jsou duvody, ktere vedly zahranicni vybor posl. snemovny k tomu, aby dodatkovou umluvu tisk 746 vzal s povdekem na vedomi. Byla sjednana za soucinnosti ceskoslovenske sekce Hospodarske rady Male dohody mezi jugoslavskym predsedou vlady dr Stojadinovicem a nasim vyslancem dr Girsou dne 10. listopadu minuleho roku a ma platiti na jeden rok s automatickym prodlouzenim na leta dalsi, nenaskytne-li se do te doby neco jeste priznivejsiho. Je to Mala dohoda po strance obchodne-politicke, ale je dulezitym kamenem do zakladu Male dohody ve smyslu mezinarodne-politickem.

Navrhuji tedy jmenem zahranicniho vyboru, aby slavna snemovna prijala schvalovaci usneseni beze zmeny podle textu usneseni navrzeneho v tisku 746. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada, pristoupime proto ke hlasovani.

Snemovna je zpusobila se usnaseti.

Schvalovaci usneseni ma jeden odstavec a dam o nem hlasovati podle zpravy vyborove. (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s celym schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala toto schvalovaci usneseni podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Predsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o tomto schvalovacim usneseni bylo cteni druhe provedeno v teze schuzi.

Vykoname proto ihned druhe cteni.

Ad 1. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se souhlasi s dodatkovou dohodou k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii ze dne 30. brezna 1931, c. 79 Sb. z. a n., k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928, c. 163 Sb. z. a n. z r. 1929, sjednanou vymenou not ze dne 10. listopadu 1936 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 4. prosince 1936, c. 309 Sb. z. a n. (tisk 778).

Jsou nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj posl. Netolicky: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Kozak: Neni jich.

Predseda (zvoni): Neni zmen.

Kdo ve druhem cteni souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak je posl. snemovna prijala ve cteni prvem, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala toto schvalovaci usneseni take ve cteni druhem

Tim vyrizen jest 1. odstavec poradu.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce, jimz jest:

2. Zprava vyboru zivn.-obchodniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 748), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a Australskym soustatim, podepsana v Praze dne 19. srpna 1936 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 13. listopadu 1936, c. 334 Sb. z. a n. (tisk 780).

Zpravodaji jsou: za vybor zivn.-obchodni p. posl. Netolicky, za vybor zahranicni p. posl. Svetlik.

Davam slovo prvemu p. zpravodaji, za vybor zivn.-obchodni, p. posl. Netolickemu.

Zpravodaj posl. Netolicky: Vazena snemovno!

Obchodni smlouva s Australskym soustatim byla z nemnohych tech, ktere az do nedavne doby byly zalozeny na poskytovani vzajemnych nejvyssich vyhod. Pred casem zavedeno bylo v Australii u nekterych polozek t. zv. primazni clo, majici povahu fiskalni a ochrannou.

V unoru 1935 navrhla australska federalni vlada vlade ceskoslovenske sjednani nove obchodni smlouvy a poskytnuti urcitych celnich slev na nektere dulezite druhy zbozi, do Australie vyvazene. Slo hlavne o sklo, nektere specialni druhy textilii, ocel, stroje a ohybany nabytek.

Jednani vedeno bylo v Praze, Londyne a v Canberra. Vysledkem jeho byla nyni podepsana obchodni smlouva s dolozkou nejvyssich vyhod, obsahujici tez cast celne tarifni.

Smlouva ma cast ramcovou o 8 clancich a 3 seznamy zbozi. Z tech seznam A obsahuje polozky australskeho celniho sazebniku, na ktere byly ceskoslovenskemu zbozi poskytnuty celni vyhody. Seznam B obsahuje celni polozky ceskoslovenskeho tarifu, na ktere povoluji se celni vyhody na zbozi australske. Bezi zde o surove kozisiny, kuze ovci, zajeci a kralici, o vlnu a perlet, jez Australie k nam dodava. Konecne jeste seznam C, v nemz Australie slevuje t. zv. primazni clo u nekterych polozek sveho tarifu pro nas vyvoz do Australie.

Nas obchod s Australii byl pasivni asi 60% prumerem poslednich 5 let 1931 az 1935. Je nadeje, ze touto smlouvou umozni se nasemu obchodu a prumyslu toto pasivum zmensiti anebo odstraniti.

Zivn.-obchodni vybor proto doporucuje, aby schvalovacimu usneseni dostalo se slavnou snemovnou ustavniho schvaleni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu panu zpravodaji, za vybor zahranicni, p. posl. Svetlikovi.

Zpravodaj posl. Svetlik: Slavna snemovno!

V unoru 1935 navrhla australska federalni vlada vlade ceskoslovenske sjednati obchodni smlouvu a nabidla poskytnouti urcite celni slevy na nektere dulezite druhy zbozi, ktere do Australie vyvazime. Po delsim jednani, jez bylo v Praze, v Londyne a v Canberra, byla v srpnu 1936 podepsana obchodni smlouva s dolozkou nejvyssich vyhod, ktera obsahuje zaroven cast celne-tarifni. Australsky parlament ji schvalil v listopadu 1936, a po vzajemne dohode byla v obou zemich uvedena v prozatimni platnost dnem 1. ledna 1937. U nas se tak stalo vladni vyhlaskou ze dne 13. listopadu 1936, uverejnenou ve Sbirce zakonu a narizeni ze dne 31. prosince 1936, c. 89.

Vyznam teto smlouvy pro Ceskoslovensko je patrny z tohoto: V Australii byl postupne, zejmena od r. 1929, budovan celni tarif, ktery je v mnohem smeru velmi prohibitivni. Ucelem vysokych australskych cel bylo ztiziti a v nekterych oborech uplne znemozniti dovoz z cizich zemi, aby tak byl zajisten vetsi odbyt na domacim australskem trhu vlastnim vyrobkum australskeho prumyslu, ktery je jiz v mnohych oborech znacne vyvinut. Proti cizim statum je aplikovan tarif generalni, proti vyrobkum, pochazejicim z Anglie a britskych zemi, znacne nizsi tarif preferencni. Tim, ze se podarilo sjednati s Australii obchodni smlouvu, dosahli jsme u cetnych polozek toho, ze na nase zbozi od 1. ledna 1937 aplikuji sazby t. zv. intermediatniho tarifu, ktery je co do vyse mezi tarifem generalnim a preferencnim.

Australske ustupky jsou tyto: Podstatneho snizeni cel jsme dosahli zejmena u zbozi skleneneho, jehoz vyvoz do Australie je pro nas z celeho vyvozu nejdulezitejsi. Dalsi celni slevy nam poskytnute se tykaji zbozi jabloneckeho, nekterych specialnich druhu zbozi textilniho, specialni oceli, klobouku a sisaku k vyrobe klobouku, knofliku, prasek a zbozi galanterniho, nekterych stroju, zidli z ohybaneho dreva a jistych druhu obuvi. Tyto celni slevy se pohybuji priblizne od 2 1/2 az do 20%. Primazni clo bylo snizeno na prasky, spony, knofliky, klobouky a sisaky, jiste druhy oceli, sklenene zbozi, jablonecke a galanterni zbozi a jiste druhy obuvi. Snizeno bylo primazni clo z 10% na 5 %. Pro nektere druhy specialni oceli bylo zaruceno, ze clo nebude vyssi nez 4%.

Ceskoslovenske ustupky jsou tyto: Poskytujeme Australii celni slevu na stolni jablka, dale vazeme jednak bezcelnost na vlnu a perle, jednak nynejsi cla na olovo, jeho slitiny a na opaly.

V dusledku celnich slev smlouvou dosazenych lze ocekavati podstatne zvyseni naseho vyvozu do Australie, proto se zahranicni vybor usnesl pripojiti se k usneseni vyboru zivn.-obchodniho a doporuciti slavne snemovne, aby prijala schvalovaci usneseni, jak je obsazeno v tisku 780. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): K teto veci je prihlasen recnik, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek proti tomu neni. Navrzena lhuta je schvalena.

Prihlasen je na strane "proti" p. posl. Kundt. Davam mu slovo.

Posl. Kundt (nemecky): Damy a panove!

Osnova, ktera se prave projednava, patri do oboru pana ministra pro zahranicni veci. Proto jest dovoleno podati panu ministrovi pro zahranicni veci s tohoto mista verejne jedine kratky dotaz, ponevadz mi to v zahranicnim vyboru nebylo mozne, jelikoz pro rychle predcitani jsem jazykovy obrat nepochopil.

Pan ministr veci zahranicnich konstatoval v zahranicnim vyboru posl. snemovny k mym vyvodum mezi jinym: "Musel se dovolavati ustanoveni, ktera neexistuji". To znamena, ze jsem se musel, abych provedl dukaz, ze mame pravo informovati o mensinach, dovolavati ustanoveni, ktera neexistuji.

Tazi se zde s teto verejne tribuny pana ministra zahranicnich veci, chtel-li mne tim obviniti, ze jsem uvadel nebo nejak oznacil ustanoveni, ktera neexistuji, t. j. chtel-li mne obviniti, ze jsem tato ustanoveni klamne uvedl. Ocekavam jasnou odpoved pana ministra zahranicnich veci. Mam zde vsechny zapisy a konstatuji, ze jsem nikde a nikdy neuvedl a necitoval ustanoveni, ktere neexistuje.

Ocekavam, ze pan ministr zahranicnich veci povazuje za dulezite chraniti cest clena snemovny a vysvetliti slovni obrat, ktery se na zaklade tiskove svobody rozsiruje.