Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 86. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 11. brezna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr Markovic, Langr, Kosek, Taub.

Zapisovatele: R. Bohm, Dubicky.

216 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, dr Spina, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 24 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. R. Chalupovi, R. Bohmovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Mrskosove, Sirokemu, Dollingovi, Schenkovi, Jirackovi, Michalkovi, dr Lukacovi, Kleinovi, Dembovskemu, inz. Zilkovi.

Predseda konstatoval, ze snemovna je zpusobila se usnaseti, a k jeho navrhu udelila snemovna hlasovanim dovolene posl. Nemcovi

(csl. soc. dem.) na dobu tri tydnu pro cestu do zahranici a posl. F. Richtrovi do konce mesice brezna z tehoz duvodu.

nemoci posl. dr Micura, Szentivanyi, Sivak, Kliment, dr Clementis, Zupka, Borkanuk.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. dr Dominika na 5. brezna tr. r.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Klapku za posl. F. Richtra; klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Koglera.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. dr Markovice za posl. Kleina.

Klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" vyslal: do vyboru zivn. - obchodniho posl. G. Bohma za posl. Budiga; do vyboru zemedelskeho posl. E. Kohlera za posl. F. Nitsche.

Predsednictvo senatu NSRC sdelilo pripisy ze dne 11. brezna 1937, ze senat projednal a schvalil:

v 64. a 65. schuzi dne 9. a 11. brezna 1937:

prozatimni obchodni dohodu mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Spojenych Statu Brazilskych, sjednanou vymenou not v Rio de Janeiro dne 22. cervence 1936 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 30. cervence 1936, c. 239 Sb. z. a n. (tisk 335-IV sen. 1937),

ve zneni usnesenem posl. snemovnou osnovu zakona, kterym se nove urcuje vyse statnich zaruk za vyvozni uvery podle zakonu o podpore zahranicniho obchodu (tisk 408-IV sen. 1937);

v 65. schuzi dne 11. brezna 1937 osnovu zakona, ktorym sa meni a doplnuje zakon zo dna 9. juna 1932, c. 94 Sb. z. a n., o novej sustave drobnych penazi (tisk 407-IV sen. 1937), a to ve zneni usnesenem posl. snemovnou.

Dotazy:

posl. Ticheho:

ministru nar. obrany ve veci usporadani personalnich otazek podle narodnostniho klice v Mannesmannovych rourovnach ve Svinove (c. D 297-IV),

ministru vnitra ve veci usporadani personalnich otazek podle narodnostniho klice v Mannesmannovych rourovnach ve Svinove (c. D 298-IV);

posl. Polivku:

ministru nar. obrany:

vo veci zeleziarni v Prakovciach, okres Gelnica (c. D 299-IV),

vo veci filialok Potravneho skladistneho druzstva CSD v Kosiciach (c. D 306-IV),

ministru vnutra vo veci stat. obcianianstva M. Sepesiho, spravce skoly v Zahorciach (c. D 300-IV),

ministru soc. peclivosti v zalezitosti invalidneho dochodu Jos. Kavcaka z Koskoviec (c. D 301-IV),

ministru skolstva a nar. osvety, financi a ver. prac vo veci vystavby statnej ludovej skoly v Kosiciach (c. D 305-IV),

mimin skolstva a nar. osvety a min. financii vo veci vystavby realneho gymnazia v Kosiciach (c. D 307-IV);

posl. dr Neumana min. zeleznic ve veci zamerne redukce zamestnaneckych a urednickych mist u zeleznicniho dopravniho uradu C. Budejovice (c. D 302-IV);

posl. Hintermullera min. nar. obrany o umisteni vojenske posadky v Sobeslavi (c. D 303-IV);

posl. Jurneckove-Vorlove min. financi o cinzovni dani predpisovane pani Kamile Singrove v Pribrami a p tupu zem. fin. reditelstvi v Praze (c. D 304-IV);

posl. dr Luschky min. ver. praci o zahajeni pripravnych praci pro projekt udolni prehrady u Kruzberka ve Slezsku (c. D 296-IV).

Odpovedi:

min. zeleznic na dotaz posl. Ticheho c. D 214-IV;

predsedy vlady na dotaz posl. dr Neumana c. D 235-IV;

min. skolstvi a nar, osvety na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 254-IV;

min. vnitra na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 257-IV;

min, financi na dotaz posl. dr Goldsteina c. D 263-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrh tisk 832 - prikazan vyborum zahranicnimu a zivn.-obchodnimu.

Navrhy tisky 829, 830, 835, 836 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 834.

Interpelace tisk 804 (I az XVII).

Odpovedi tisk 805 (I az XIX).

Zapis o 81. schuzi posl. snemovny, proti nemuz nebylo namitek podle § 73 jedn. radu.

Tesnopisecke zpravy o 80. a 81. schuzi posl. snemovny.

prikazal predseda zadosti:

kraj. soudu v Bratislave ze dne 1. brezna 1937, c. Nt 301/37, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 6. brezna 1937, c. 2236/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Sidora pro precin podle §u 2 a §u 3 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n. (c. J 222-IV);

kraj. soudu v Litomericich ze dne 8. brezna 1937, c. Nt XII 20/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Hirteho pro zlocin podle §u 15, c. 3 a pro preciny podle §u 14, c. 1, 3, 5 a §u 18, c. 2 zakona c. 50/1923 Sb. z. a n. (c. J 223-IV);

kraj. soudu trest. v Praze ze dne 8. brezna 1937, c. Nt XVI 10/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Gajdy pro precin podle §u 14, c. 3 zakona na ochranu republiky (c. J 224-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni senatu (tisk 808) k navrhu sen. Donata, inz. Wiutera, dr Kloudy, Novaka (lid.), Thore, Hackenberga a dr Hilgenreinera (tisky sen. 405 a 415) na vydani zakona, kterym se upravuje jednani ve spolecnych poradach vyboru posl. snemovny a senatu (tisk 834).

Zpravodajem je p. posl. dr Stransky. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Stransky: Slavna snemovno!

Ustavne-pravni vybor doporucuje posl. snemovne, aby usneseni senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske o navrhu pp. sen. Donata, inz. Wintera, dr Kloudy, Novaka (lid.), Thore, Hackenberga a dr Hilgenreinera na vydani zakona, kterym se upravuje jednani ve spolecnych poradach vyboru posl. snemovny a senatu Narodniho shromazdeni, prijala v tom zneni, ve kterem nam bylo predlozeno. Usneseni senatu je totiz presne shodne s iniciativnim navrhem pp. posl. Berana, dr Meissnera, dr Patejdla, dr Micury, Mlcocha, Tauba, dr Mayr-Hartinga a Zierhuta, takze jednajice o usneseni senatu projednavame tim in merito take iniciativni navrh zminenych panu poslancu.

Tento navrh, jak znamo, se nese k tomu, aby bylo zjednoduseno projednavani velkych, obsahlych zakonnych osnov unifikacnich, pred kterymi snemovna stoji, zejmena noveho zakona obcanskeho, soudniho radu civilniho, trestniho zakona a trestniho procesu, a myslenka tohoto zjednoduseni je provedena jakousi upravou jednaciho radu - vecne vlastne o nic jineho nebezi - a to v tom smeru, ze vyborove jednani nebude u techto osnov dvoji, jedno v posl. snemovne a druhe v senate, nybrz vybory se budou raditi spolecne. V techto spolecnych poradach ovsem bude prace obou vyboru jenom koordinovana, coz znamena, ze oba vybory budou miti svoje samostatne referenty, ze musi kazdy vybor miti presenci, ktera jej podle jednaciho radu v one snemovne prislusneho cini zpusobilym usnaseni, a take hlasovani se bude konati v jednotlivych vyborech oddelene, takze jenom porady budou spolecne.

Pri projednavani v plenu opatruje osnova zakona, kterou projednavame, aby nejprve byl navrh zakona vzdycky projednan ve snemovne poslanecke a teprve potom v senatu.

Dovoluji si jeste na konec upozornovati, ze usneseni senatu obsahuje v §u 6 opatreni, podle nehoz bude priste mozno, aby touto zjednodusenou cestou jednaly obe snemovny o zpravach a podnetech presidenta republiky, podanych podle §u 64, c. 6 ust. listiny, anebo aby se podle tohoto zpusobu postupovalo, navrhne-li vlada snemovnam, aby nektery jeji clen ucinil samostatne prohlaseni ve spolecne schuzi vyboru obou snemoven. Nebude tedy napriste uz zapotrebi udrzovati svizelnou praxi, podle ktere na pr. nas ministr zahranicnich veci musi jedno a totez expose prednaseti zvlast ve vyboru snemovny poslanecke a zvlast ve vyboru senatu. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): K teto veci dosla recnicka prihlaska, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitky nebyly.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlasen je jako recnik na strane "proti" p. posl. Kut.

Davam mu slovo.

Posl. Kut: Slavna snemovno!

K senatnimu u sneseni o osnove zakona, kterym se upravuje jednani ve spolecnych poradach vyboru poslanecke snemovny a senatu, bych rad klidnou formou slavne snemovne prednesl nekolik stejne klidnych poznamek a zejmena bych na nektere duvody, ktere vedou muj klub k tomu, ze nemuzeme hlasovati pro tuto osnovu, upozornil pana zpravodaje o teto osnove.

Slavna snemovno, ja se pri tom neoddavam ilusi, ze by nektere tyto duvody mohly pusobiti natolik, ze by vladni koalice cokoliv ze sve osnovy vypustila, nebo ze by na ni neco zmenila. Nicmene musim jmenem sveho klubu vysloviti zde podiveni nad tim, ze osnova zdanlive bezvyznamna, zdanlive jenom technickeho razu, avsak pri tom osnova s hlediska ustavniho dalekosahla, je provazena timto nezajmem slavne posl. snemovny.

Slavna snemovno, my se domnivame, ze ustavni listina ve dvou jasnych pripadech striktne stanovi, kdy se schazi poslanecka snemovna i senat spolecne k urcitemu, v ustave striktne, kategoricky vymezenemu jednani. Jsou to dva pripady, a to volba presidenta republiky a volba namestka presidenta republiky. Musim se domnivat, ze vybor posl. snemovny nebo vybor senatu jsou organy moci posl. snemovny, jsou organy moci senatu, tedy ze i spolecna jednani posl. snemovny a senatu, pokud jde o tyto vybory, by mohla vzbuditi zavazne pochybnosti, nedelame-li v tomto rozhodovani svem krok, ktery by byl v rozporu s ustavni listinou, zejmena s duchem ustavni listiny, ktera nam velmi jasne zalozila nase Narodni shromazdeni, nasi moc zakonodarnou na ustavni principu bikameralistickem.

Slavna snemovno, v techto svych klidnych poznamkach musim zde ovsem upozornit jeste na nektere drobnosti, ktere snad pri redakci unikly pozornosti vyboru i pana zpravodaje, to jest na zvlastni pomer, ktery ma uz uvozovaci formulka, resp. titulek teto osnovy, ktery mluvi o spolecnych poradach vyboru posl. snemovny a senatu, nacez v §u 2, odst. 4 rika velmi jasne, ze kdyz nastane tato itio in partes, kdyz se rozejdou tyto dva vybory a budou znovu tvoriti vybor posl. snemovny a vybor senatni, usnaseji se uz bez rozpravy. Tedy usnaseni bez rozpravy znamena, ze asi tyto dva vybory, ktere tvorily jeden vybor spolecny, se pouze neradily, nybrz ze prijaly urcite usneseni, ktere, jak je prakticky videti, je zavazne uz pro oba vybory.

Slavna snemovno, musim vysloviti pochybnost i nad tim, je-li spravne zavadeti do zakonu terminy jako "mimoradne dulezite osnovy zakonu", protoze zde to deliberacni pravo vlady, co je dulezite a co neni dulezite, neni zadnym zpusobem stanoveno. Myslim, ze by bylo po strance technicke i formalni velmi pochybne, abychom zavadeli terminologii takovou, ze je nejaky zakon dulezity, ze je nejaky zakon mene dulezity, ze je nejaky zakon mimoradne dulezity. Zakon je, slavna snemovno, zakon, ke kazdemu zakonu musi byti u kazdeho stejna ucta, procez velmi pochybuji, zda terminologie, ktere uziva tato predlozena osnova, je terminologii spravnou.

Slavna snemovno, konecne prosim, abyste si povsimli i jedne povazlive veci, kterou, bohuzel, tato osnova neobsahuje.

Uz jsme zde v posl. snemovne odhlasovali radu zakonu zmocnovacich. Posl. snemovna i senat kousek za kouskem se zbavuji svych ustavnich opravneni. Dneska, slavna snemovno, jdeme v tomto vytvareni spolecnych vyboru i k tomu, ze se zbavuji obe snemovny Narodniho shromazdeni sveho ustavniho vyznamu. Ale co nam zde rika tato osnova jeste dalekosahlejsiho? Tyto spolecne vybory, resp. vybor se muze sejiti jenom tehdy, kdyz vlada podobnou osnovu zakona predlozi. Slavna snemovno, domnivam se, ze tu bylo zapomenuto na dulezitou vec, na vec, ktera, myslim, je prave podstatou skutecne demokratickeho parlamentarniho zivota, t. j. na otazku iniciativy bud posl. snemovny nebo senatu. Slavna snemovno, domnivam se, ze osnovy stejne dulezite, a my jsme v teto snemovne videli, ze castokrate dulezitejsi, nez nam predkladala vlada, vzesly na pr. z rad teto koalice. A ja se obavam, ze tim, kdyz zde znovu opoustime moznost, aby i iniciativni navrhy poslancu nebo senatoru byly podrobeny moznosti stejneho postupu, znovu nebezpecne opoustime zasadu iniciativy.

Slavna snemovno, tato iniciativa je vubec u nas popelkou, a ja bych v teto souvislosti chtel tu upozorniti na nemoznou praksi, ktera je ve vyboru, jenz ma byti nejdulezitejsi: ve vyboru iniciativnim. Tim se nechci nikoho z panu clenu a tim mene pana predsedy tohoto vyboru dotykati. Ale racte si vziti - mam obavu, ze malokdo to cetl - velmi poucnou duvodovou zpravu k jednacim radum poslanecke snemovny a senatu. Tam najdete na dvou strankach velmi krasne popisovano, co to je takovy iniciativni vybor. Najdete tam snesenu velikou radu dukazu, ze to je vlastne nejdulezitejsi vybor cele posl. snemovny i senatu, a zatim se prakse iniciativniho vyboru vyviji tim nemoznym zpusobem, ze se v jednominutove schuzi prikaze jeden navrh - muze miti treba 300 stran. Referent jej nemuze vubec precisti a prostudovati; vzadu uz ma predem od kancelare posl. snemovny nalepenu cedulku, kteremu vyboru se navrh prikaze, referent tuto cedulku proste podpise a v druhe schuzi, ktera trva zase jenom minutu, se navrh proste onomu vyboru prikaze. Slavna snemovno, upozornuji, ze to nekoresponduje, nybrz ze se to naopak diametralne lisi od toho, co muzeme cisti v duvodove zprave k jednacim radum posl. snemovny a senatu.

Slavna snemovno, z techto duvodu, z nichz nektere, prosim, znovu kladu v pozornost slavne poslanecke snemovne, nemuze muj klub pro predlozenou osnovu hlasovati. (Potlesk poslancu nar. sjednoceni.)