Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 85. schuze (obsah, prilohy) | Patek 5. brezna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

197 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, Tucny.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 23 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. J. Sedlackovi, Rybarikovi, Batkove-Zackove, Stanislavovi, Kocandrlemu, Zidovskemu, Vancovi, Nemcovi (SdP).

Klub poslancu "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" vyslal do vyboru zahranicniho posl. Jaksche za posl. de Witte.

pocatkem schuze:

Zprava tisk 809.

Interpelace tisk 799 (I az XV).

prikazal predseda zadost kraj. soudu v Litomericich ze dne 28. unora 1937, c. Nt XII 14/37, za souhlas s trest. stihanim posl. inz. Lischky pro precin podle §u 14, c. 3 zakona c. 50/23 a prestupek podle §u 1 zakona c. 309/21 (c. J 220-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru kulturniho, soc.-politickeho a rozpoctoveho k navrhu posl. Dlouheho, inz. dr Tumlirove, Uhlire, Otahala, K. Chalupy a Kirpalove (tisk 512) na vydani zakona o uprave platovych pomeru skolnich inspektoru, jakoz i skolnich inspektoru, reditelu a ucitelu narodnich skol pridelenych skolnim uradum (organum) (tisk 802).

Zpravodaji jsou: za vybor kulturni p. posl. Dlouhy, za vybor soc.-politicky p. posl. Dubicky, za vybor rozpoctovy p. posl. Otahal.

Budeme pokracovati v rozprave zapocate ve vcerejsi, 84. schuzi snemovny.

Lhuta recnicka jest 30 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici na strane "pro" pp. posl. Illing, K. Chalupa, Brody, dr Domin, Polivka, inz. Karmasin, Devecka.

Davam slovo prvemu prihlasenemu recniku, p. posl. Illingovi.

Posl. Illing (nemecky): Damy a panove!

Skolsti inspektori se snazi jiz po leta o to, aby byla uznana jejich odpovedna prace primerenym sluzebnim pridavkem, jakoz i zvysenim cestovniho pausalu. Predlozenym navrhem zakona ma se vyhoveti tomuto dlouholetemu usili. Budeme hlasovati pro tento navrh zakona, prejeme inspektorum, aby jejich usili bylo konecne korunovano uspechem. Musime vsak litovati, ze puvodne navrzena vyse sluzebniho pridavku byla opet snizena, tim spise, ze znehodnocenim koruny, ktera byla v poslednich dvou letech znehodnocena o 32%, a v teto souvislosti stoupajicim zdrazovanim tyto penezni prispevky vlastne jiz nejsou primerenou odmenou za vetsi praci, jak se to puvodne zamyslelo. Vidime, ze zdrazovani cini pri prumyslovych vyrobcich jiz temer 12%, muzeme vsak take zjistiti pri surovinach pro prumysl dnes jiz zvyseni cen o 20 az 40%.

Jde-li nyni zde o to, aby bylo zlepseno platove postaveni male skupiny osob, vidime v tom jenom prvni krok k tomu, ze se konecne pristoupi k tomu, aby byla personalni usporna opatreni, pokud se tykaji statnich uredniku a ucitelu, zrusena a aby se hledelo dospeti opet k normalnim pomerum. Musime vsak take zde upozorniti na to, ze je treba, aby se konecne spravedlive upravily prestupni priplatky ucitelu mestanskych skol. Nebot da-li se dnes zjistiti veliky nedostatek zkousenych sil pro mestanske skoly, pak je toho duvodem nikoliv na poslednim miste, ze prace ucitelu mestanskych skol neni primerene odmenovana. Dale musime poukazati na to, ze k nekolika paragrafum platoveho zakona z r. 1926, predevsim k §§ 23 a 26, nevyslo jeste ani do dneska, tedy v jedenactem roce platnosti tohoto zakona, provadeci narizeni. Je to stav zajiste ojedinely. Stejne nezaslouzene je odstrkovani tech ucitelu a uredniku, kteri jsou povolani k vojenske sluzbe, ze ti, kdoz odslouzi 14, 18 a 24 mesicu ve vojsku, jsou proti tem, kteri nejsou povolani k presencni sluzbe, po svem navratu odstrkovani. Zatim co doposud vsechna odpovedna mista statu slibovala, ze je konecne treba tuto sluzebni dobu zapocitati, zustalo vzdy jenom pri techto slovech, a skutky jeste dnes chybi.

V souvislosti s uznanim sluzby a platovym zlepsenim bylo by take pripomenouti, ze se musi konecne zakonem upraviti i plat pestounek a ucitelek domacich nauk, aby take jejich prace nasla primerene uznani.

Pro ustanoveni okresnich skolnich inspektoru by mela byti smerodatnou jedine a vylucne zpusobilost, predevsim vsak povaha. Ve vyborech jsme k tomu jiz zaujali stanovisko a ohradili jsme se proti tomu, aby zde byla rozhodujici stranicka legitimace, jako lze prave na nemecke strane velice casto zjistiti. Byly nam dokonce sdeleny pripady, ze lide meli take dve legitimace, podle toho, kde se prave o misto uchazeli a kterou legitimaci povazovali v konkretnim pripade za nejlepsi, tu predloziti. Uvazime-li, ze skolni inspektor ma byti v okruhu sveho uradovani vzorem, ze ma prikladne pusobiti svou praci, ze ma byti tvorive cinnym, muzeme miti vzdy jen pochybnosti, nemuze-li temto pozadavkum dostati a byl-li ustanoven pouze a jedine podle jeho prislusnosti ke strane nebo stranicke legitimace.

Pusobi take podivne, pokud jde o nemecke inspektory, ze se na ne vykonava urcity vliv statniho nakladatelstvi. Bylo nam oznameno, ze tito nastavajici kandidati inspektorstvi musi vzdy navstiviti reditele statniho nakladatelstvi, a pozdeji se ukaze, ze se zde uplatni snad prave s teto strany take vzdy jisty vliv na ustanovene. Ucinky muzeme i pozdeji venku cititi. Tak se stava, ze se vzdy znovu doporucuji zvlaste knihy, jez byly tisteny ve statnim nakladatelstvi, anebo ze se zvlaste pusobi na to, aby vzdy znovu byly zavedeny do skolni osnovy knihy ze statniho nakladatelstvi. Totez muzeme pozorovati pri odberu ucebnych pomucek. V jednom pripade se stalo, ze byly objednany ucebne pomucky bez vedomi spravy skoly, prislusny inspektor pouzil proste fondu pro ucebne pomucky k tomu, aby objednal ze statniho nakladatelstvi mapy a ucebne pomucky, kterych nelze vubec pri vyucovani uziti. (Nemecke vykriky: Atlas, v nemz se nevyskytuje Nemecko!) Byly to veci, lezici v krame, ktere nejak ozdobuji kabinety a ucebni sine ve skolach a lezi neupotrebeny. Vidime v tom neodpovedne mrhani prikazanych penez, jez musime co nejostreji vytykati.

Podobne musime zaujati stanovisko k nekterym ucebnicim, jez se tisknou ve statnim nakladatelstvi. Poukazuji na jednu citanku, ktera mi byla nedavno predlozena a ve ktere jsou jmena mest v sudetskonemeckem uzemi uvedena na prvnim miste cesky. U Karlovych Varu stoji napred "Karlovy Vary" a jen v zavorkach "Karlsbad", zatim co pro jina mesta jiz vubec nejsou nemecka jmena. Lze pochopiti, ze obyvatelstvo nevidi rado knihy techto druhu a ze pro ne neni take zajmu, aby byly zavedeny nebo dany detem do rukou. Je take jeste napadne - a zde se snad take jevi jisty vliv statniho nakladatelstvi na ustanovovani nemeckych inspektoru, ze se nekteri skol. inspektori obraceji stale na spravy skol, doporucuji tiskopisy statniho nakladatelstvi a vyzyvaji k hromadnemu odberu s tim, ze se to ma stati prostrednictvim prislusneho inspektora. Takovy postup nelze nikterak schvalovati. Kdyz si mi na pr. pred nekolika dny stezoval okr. skol. inspektor na nedostatecnou vaznost, ktere se tesi dnes venku inspektori, a ze jeji pricinou jest zajiste nepatrna odmena za praci, pak by se melo poznamenati, ze podle naseho mineni jde mene o tuto okolnost, ze mnohem spise jest pricinou male vaznosti, jiz inspektori sami citi, osobni chovani jednotlivych inspektoru. Vzdyt jsme u nas venku ucinili vselijake zkusenosti, predevsim o prilisne uzkostlivosti. Jsou lide, kteri se jiz v pritomnosti ceskeho urednika vubec neodvazuji mluviti nemecky. Sotva tomu lze veriti, ale prece to je pravda a takove veci sotva prispeji k tomu, aby vzrostla u obyvatelstva ucta k inspektorum, vidi-li se jejich uzkostlivost. Byl mi hlasen pripad, ze inspektor mluvil s predsedou na jedne schuzi okr. skol. vyboru stale jen cesky presto, ze tomu nikdo z pritomnych clenu okr. skol. vyboru nerozumel a tak nevedel, o cem se tam jedna. Vidime v tom, mirne receno, nezdvorilost ke clenum okr. skol. vyboru, abychom pro to nepouzili ostrejsiho slova.

Vidime vsak take, ze se pod vlivem slavneho vzoru zem. skol. inspektora Goldmanna zabyvaji venkovsti inspektori vecmi, anebo venuji svou hlavni pozornost vecem, ktere drive vubec neprivadeli anebo jen ve znacne mensi mire privadeli do okruhu sve pusobnosti. Stalo se, ze byly najednou vsechny obrazy presne prohlednuty, zdali by se v tom nemohlo shledati neco podezreleho. Upozornuji na obraz, jenz predstavoval historicky vyjev. Kriemhilde u rakve Siegfriedovy, kde pry bylo najednou na zahybech satu objeveno znameni skoboveho krize a proto musel byti obraz vyrazen (Veselost.), ze je dnes obava zazpivati nemeckou pisen, kdyz se v ni vyskytuje pouze slovo "deutsch" (Vykriky.) Ano, ze se dnes pod vlivem a pod slavnym vzorem pusobnost nekterych inspektoru vztahuje na to, ze zacinaji ve sklepe se svou inspekci, ktera konci na pude, ze venuji velikou cast sve pozornosti vsem moznym vecem, take zachodum, zda-li by se zde nedaly snad nalezti nejake kresby nebo obrazy, aby pak snad bylo ucineno oznameni podle zakona nebo zavedeno vysetrovani, zatim co hlavni ukol, totiz dozirati nad vyucovanim a vychovou, udelovati rady, byti poradcem, stoji teprve na druhem miste, ponevadz se takovym malickostem a smesnostem venuje spousta casu a pozornosti. Domnivame se, ze se takto sotva nejak zvlast zvedne vaznost nemeckych inspektoru, a stezuji-li si na nedostatecnou uctu, muze to miti svuj duvod snad z nejvetsi casti v tomto malichernem, posetilem chovani.

Zvlastni je take stanovisko nekterych skolnich inspektoru k nemecke lidovychovne praci. Citi se nucenymi raditi ucitelum, aby se mene ucastnili prace lidovychovnych spolku, aby mene byli cinni ve verejnem zivote. (Vykriky.) Musime zcela jasne konstatovati: Je-li pro ceske ucitele samozrejmosti pracovati v Sokole a v ceskych lidovychovnych svazech, je-li to pro ne veci cti, musi byti taktez pro nemecke ucitele samozrejmosti a veci cti, aby byli cinni v nemecke lidovychovne praci. (Souhlas poslancu sudetskonemecke strany.)

Byly mi oznameny i pripady, ze jednotlivi nemecti inspektori mluvili pri shromazdenich a podobnych prilezitostech tak, ze reci vyznely v sebeobvinovani nemeckeho lidu, coz nema prikladu. Sotva verim, ze by mohli lide, kteri musi vyslechnouti takove veci, pocitovati zvlastni uctu pro tyto lidi. Slyseli jsme v posledni dobe o prikladu takoveho sebeobvinovani, ktery presahuje vse a je tak kriklavy, ze nalezne paralelu snad pouze v sebeobvinovani v divadelnich procesech v Moskve, kteremu nikdo na svete nerozumi. Uzkostlivost nekolika nemeckych skol. inspektoru jde tak daleko, ze se jiz na ulici sotva odvazuji nemecky mluviti, a pak se divi, nenajdou-li primerenou vaznost. Stali se vlivy a zvlastnimi okolnostmi natolik plachymi a malichernymi, ze se muze klidne rici, ze jsou papezstejsi nez papez, kdyz jde o provadeni urcitych vynosu a narizeni. Poukazuji zde na narizeni, jez nedavno opet vydalo ministerstvo skolstvi a nar. osvety. Zde se narizuje, ze se ma od 1. zari 1937 zpivati v mestanskych, strednich skolach atd. rumunska a jihoslovanska statni hymna. Obdivujeme tuto velkorysost, kterou zde projevuje ministerstvo skolstvi a nar. osvety. Verime, ze toto narizeni bylo s nadsenim prijato ve skolach s rumunskym a srbskym nebo chorvatskym vyucovacim jazykem v tomto state. Musime vsak rici, ze pro skoly s jinym vyucovacim jazykem nebylo to s pedagogickeho stanoviska zajiste prilis rozumne. Nebot je zajiste tezke, a zdari se jen v ojedinelych pripadech, aby byl dosazen vhodny prednes techto hymen tam, kde ucitele ani zaci neovladaji rec a nerozumi vubec smyslu. Uvazime-li, jak lehce se prihodi, ze se prave pri uzivani cizi reci pro spatnou vyslovnost vyskytuji zameny, zkrouceniny, zmeny smyslu, porozumime, ze se muze velice snadno stati, ze se spatnou vyslovnosti prekrouti smysl techto hymen snad v pravy opak a ze tim misto zamysleneho zvlastniho ucteni dosahneme snad znesveceni techto statnich hymen. A pak se jeste podle moznosti zaci a ucitele pozenou za to k odpovednosti. Prokazuje-li se jiz s jedne strany tato velkorysost, mohla by byti prokazana take tim, ze se maji zavesti tyto hymny, jak jsem jiz podotkl, jen ve skolach s rumunskym, srbskym nebo chorvatskym vyucovacim jazykem. Ale potom musime byti stejne velkorysi a dati moznost take jinym narodnim skupinam tohoto statu, aby mohly zpivati statni hymnu sveho naroda v tomto state, Polaci polskou, Madari madarskou a Nemci nemeckou statni hymnu. Myslim, ze by se timto zpusobem mohlo jiste vyvolati primerene nadseni. Ale pri tomto velkorysem stanovisku, jez zde projevuje ministerstvo skolstvi a nar. osvety, muzeme se snad spise domnivati, ze tato velkorysost smeruje k tomu, ze snad dostaneme priste vynos, v nemz se naridi - protoze zijeme v pratelskych vztazich k Francii nebo k sovetskemu Rusku aby se od nynejska zpivala ve skolach take "marseillaisa" nebo snad "internacionala"

Vydavaji se vsak i narizeni o oslavach kulturne - pamatnych dnu. Uznavame, ze kazdy narod ma sve velikany a ze je cenne, pripominaji-li se mladezi tito velikani a predvadi-li se pri teto prilezitosti take vyznam tohoto muze pro narod. Musime vsak upozorniti, ze byl zjisten, prave se zretelem na velikany nemeckeho naroda, u nas veliky nedostatek oslavovani pamatnych dnu. Nasli jsme jen ve velice ridkych pripadech, ze ministerstvo skolstvi a nar. osvety naridilo, aby byly oslavovany take kulturni pamatne dny vyznacnych nemeckych muzu. Bylo to snad ponechano vzdy vlastni iniciative, ale po teto strance ostatne nic jineho uredni mista neucinila.

Jsme pro to, aby se vzdy priznavala i ve vsech smerech vsem narodnostnim skupinam, jez bydli v tomto state, prislusna rovnost. Co je pro jednoho pravem, musi byti pro druheho spravedlivym. Kdyz se oslavuji velci muzove jedne narodnosti a naridi-li se, aby byli oslavovani na uzemi celeho statu a vsemi, pak musi platiti i pro nas Nemce totez a stejne pravo, aby take pro nas byly vhodne oslavovany kulturni pamatne dny nasi skolni mladezi. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.)

Predseda (zvoni): Dalsim prihlasenym recnikem je p. posl. Brody. Davam mu slovo.

Posl. Brody (rusky): Slavna snemovno!

Musim opet prednesti protest znacne casti podkarpatoruskeho lidu, kterou mam zde cest zastupovati, proti tomu, ze Narodni shromazdeni projednava osnovu zakona a usnasi se na zakone, jehoz ustanoveni patri vyhradne do prislusnosti karpatoruskeho snemu. Totiz pokud jde o skolske veci, ustanoveni st. germainske mezinarodni smlouvy ze dne 10. zari 1919 a rovnez i ustavni listina presne a urcite pravi, ze skolske veci Podkarpatske Rusi jsou autonomni a ze zakonodarstvi ve skolskych vecech patri do prislusnosti karpatoruskeho snemu.

Narodni shromazdeni nemuze obejiti ustanoveni mezinarodni smlouvy st. germainske, cl. 10, v nemz se pravi, ze "Ceskoslovensko se zavazuje, ze zridi uzemi Rusinu jihokarpatskych v hranicich, urcenych Celnymi mocnostmi spojenymi a sdruzenymi, v ramci statu ceskoslovenskeho jako samospravnou jednotku, ktera bude vybavena nejsirsi samospravou slucitelnou s jednotnosti statu ceskoslovenskeho," - a nemuze obejiti nasledujici jeji clanek, ktery pravi, ze "Uzemi Rusinu jihokarpatskych bude miti samospravny snem. Tento snem bude miti zakonodarnou moc ve vecech jazykovych, vyucovacich a nabozenskych, jakoz i v otazkach mistni spravy a ve vsech ostatnich otazkach, ktere mu zakony statu ceskoslovenskeho prideli."

Tato ustanoveni mezinarodni smlouvy prevzala i ustavni listina Ceskoslovenske republiky, ktera v §u 3, odst. 4 rozhodne ustanovuje, ze "Snem Podkarpatske Rusi je prislusny usnaseti se o zakonech ve vecech jazykovych, vyucovacich, nabozenskych, mistni spravy jakoz i v jinych vecech, ktere by nan prenesly zakony Ceskoslovenske republiky."

Vladni vetsina teto snemovny dosla dnes jiz k tomu, ze nepovazuje jiz ani za nutne na konci zakonu, jejichz vydani patri do prislusnosti karpatoruskeho autonomniho snemu, aspon pripojiti poznamku, ze tento zakon plati jen dotud, dokud karpatorusky snem nerozhodne jinak.

Poukazuje na to pouzivam prilezitosti, abych ukazal zaroven na nesouhlas mezi ustanovenimi st. germainske mirove smlouvy a ustanovenimi ustavni listiny ceskoslovenske, ze totiz cl. 13 zminene mezinarodni smlouvy ustanovuje, ze "Ceskoslovensko zarucuje uzemi Rusinu spravedlive zastoupeni v zakonodarnem sboru republiky Ceskoslovenske, do nehoz bude toto uzemi vysilati poslance zvolene podle ustavy republiky Ceskoslovenske. Tito poslanci nebudou vsak miti prava hlasovati ve snemu ceskoslovenskem v zadnych otazkach zakonodarnych, ktere jsou prikazany snemu rusinskemu."

Posledni ustanoveni tohoto clanku vsak nebylo prevzato do ustavni listiny Ceskoslovenske republiky, to znamena ustanoveni, podle nehoz my, karpatorusti poslanci, nemame prava hlasovati zde v Narodnim shromazdeni o vecech, ktere patri do prislusnosti karpatoruskeho snemu. To znamena, ze nemame prava hlasovati ani dnes, kdyz se jedna o navrhu zakona tykajiciho se skolskych veci.

Ale jest nesouhlas i mezi samymi ustanovenimi ustavni listiny Ceskoslovenske republiky, nebot zatim co § 6 ustavni listiny pravi, ze "Moc zakonodarnou vykonava pro cele uzemi Ceskoslovenske republiky Narodni shromazdeni, skladajici se ze dvou snemoven: snemovny poslanecke a senatu", v §u 3 ustavni listina mluvi zase o tom, ze "Snem Podkarpatske Rusi je prislusny usnaseti se o zakonech ve vecech jazykovych, vyucovacich, nabozenskych, mistni spravy" atd.

Tento nesouhlas, doufam, bude odstranen prave pri projednavani navrhu zakona o ustave Podkarpatske Rusi. Do te doby ja, jako zastupce karpatoruskeho lidu .... (Posl. Borkanuk [malorusky]: Vy nemate prava rikati, ze jste zastupcem Podkarpati!) Mne zvolilo 60.000 volicu a jmenem techto volicu mluvim. (Posl. Borkanuk [malorusky]: To je trochu premrstene!) Nikoliv, ani trochu, nebot na Podkarpatske Rusi moje strana dostala 40.000 hlasu a na Slovensku asi 16.000, mam tedy zde pravo mluviti jmenem 60.000 volicu.

Jmenem teto znacne casti karpatoruskeho lidu, kterou zde zastupuji, dovolavam se ustanoveni mezinarodni st. germainske smlouvy, odpiram ucastniti se hlasovani o teto osnove zakona a zaroven vyzyvam vsechny karpatoruske poslance, sve kolegy, aby mne nasledovali a zdrzeli se hlasovani.