Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 84. schuze (obsah) | Ctvrtek 4. brezna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vicanek, Sivak.

238 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Derer.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 17 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. dr Stulovi, Rud. Chalupovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Petraskovi, dr Jos. Dolanskemu, Topolimu, Pikovi, Klimentovi, Klimovi.

nemoci posl. Hatina, dr Porubszky.

Predsednictvo klubu poslancu sjednocene strany krajinsko-krestansko-socialni a madarske narodni a spisske nemecke opravuje sve oznameni ze dne 20. ledna 1937, vyhlasene v pres. sdelenich 78. schuze snemovny dne 11. unora 1937, ze oficielni nazev klubu zni spravne:

"Egyesult Orszagos Keresztenyszocialista es Magyar Nemzeti Part es Zipser Deutsche Partei Kepviseloi Klubja".

Klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" vyslal: do vyboru zivn.-obchodniho posl. Obrlika za posl. F. Nitsche, do vyboru imunitniho posl. inz. Karmasina za posl. dr Neuwirtha, do vyboru zahranicniho posl. Kundta za posl. dr Neuwirtha, do vyboru soc.-politickeho posl. inz. Richtra za posl. G. Bohma.

Predsednictvo senatu sdelilo pripisem ze dne 2. brezna 1937, k tisku 406-IV sen. 1937, ze senat projednal a prijal v 61. schuzi dne 2. brezna 1937 osnovu zakona o pojmenovani ceske vysoke skoly technicke v Brne, a to ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou.

Dale sdelil predseda senatu NSRC pripisy ze dne 3. brezna 1937, ze senat projednal a schvalil:

v 61. a 62. schuzi dne 2. a 3. brezna 1937:

dodatkovou umluvu k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, sjednanou dne 10. cervence 1936 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 7. srpna 1936, cis. 244 Sb. z. a n. (k tisku 336-IV sen. 1936),

Mezinarodni umluvu o preprave zbozi po zeleznicich, Mezinarodni umluvu o preprave cestujicich a zavazadel po zeleznicich, spolu se Zaverecnym aktem, jakoz i se Zaverecnym protokolem o navrhu dohody o zavedeni nakladniho listu na rad, ktere byly podepsany v Rime dne 23. listopadu 1933 (k tisku 383- IV sen. 1937);

v 62. schuzi dne 3. brezna 1937:

obchodni dohodu mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Quatemalskou, sjednanou vymenou not ze dne 16. a 20. zari 1936 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 6. rijna 1936, c. 266 Sb. z. a n. (k tisku 337-IV sen. 1936);

ve zneni usnesenem posl. snemovnou osnovu zakona, jimz se meni § 3 zakona ze dne 11. kvetna 1932, c. 66 Sb. z. a n. (k tisku 410 - IV sen. 1937).

Konecne sdelil predseda senatu pripisem ze dne 4. brezna 1937, k tisku 415-IV sen. 1937, ze senat projednal a prijal v 63. schuzi dne 4. brezna t. r. osnovu zakona, kterym se upravuje jednani ve spolecnych poradach vyboru posl. snemovny a senatu.

Dotazy:

posl. Knotka predsedovi vlady a cele vlade o konstantnim zapocitavani spravniho prispevku zemskymi uvernimi ustavy z dlouhodobych zapujcek uzavrenych pred 1. lednem

1936 (c. D 290-IV);

posl. Zierhuta vlade o pokracovani ve skolni reforme zahajene zakonem ze dne 13. cervence 1922, c. 226 Sb. z. a n., jimz se meni a doplnuji zakony o skolach obecnych a obcanskych (c. D 292-IV);

posl. Polivku:

min. skolstva a nar. osvety vo veci osamostatnenia slovenskej pokracovacej skoly v N. Zamkoch (c. D 294-IV);

min. obchodu vo veci provozu sklarne v N. Bani (c. D 295-IV).

Odpoved min. financi na dotaz posl. Neumeistra c. D-116-IV.

pocatkem schuze:

Usneseni senatu tisk 808 - prikazano vyboru ustavne-pravnimu.

Navrh tisk 803 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 806.

Odpovedi tisk 797 (I az XIV).

Zapis o 80. schuzi posl. snemovny, proti nemuz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

ve schuzi dne 4. brezna 1937 prikazany k radnemu projednani navrhy vyborum: zemedelskemu a rozpoctovemu tisky 783, 784; ustavne-pravnimu tisk 801.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke spolecnemu jednani o prvych dvou odstavcich, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 687), aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle cl. XIII financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 19. prosince 1934, c. 256 Sb. z. a n., kterym se stanovi statni rozpocet na rok 1935 (tisk 789).

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1935 (tisk 616) spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisk 788).

Zpravodajem pri obou techto odstavcich jest pan posl. Remes.

Spolecna rozprava byla jiz v minule, 83. schuzi snemovny dne 26. unora t. r. skoncena.

Davam slovo k doslovu o obou sloucene projednavanych odstavcich zpravodaji p. posl. Remesovi.

Zpravodaj posl. Remes: Slavna snemovno!

Tentokrate neni jiste duvodu ke stiznostem, ze by statni zaverecny ucet nebyl predmetem nalezite pozornosti snemovny. Tato sucha ciselna materie tesila se mimoradnemu zajmu, ba dokonce jednani bylo misty velmi zive. K poradu promluvilo celkem 29 recniku. Muzeme tedy pravem rici, ze to byla nesporne polovicni rozpoctova debata.

Je veci samozrejmou, ze bylo teto prilezitosti pouzito take k tomu, aby byly promluveny politicke reci se zretelem na pomery a situaci, jak je casove dana. Znacna cast projevu mela vsak charakter hospodarsky. I kdyz se snad nekteri recnici nepousteli podrobne do rozboru ucetni zavery, zabyvali se ustupujici krisi, pozvolnym zlepsovanim konjunktury a ruznymi otazkami hospodarske povahy, ktere nezustavaji bez vlivu na statni hospodarstvi. Schodky statniho hospodarstvi posuzovany byly s ruznych hledisk a oduvodnovany odlisnymi pricinami, zpravidla jinak recniky oposice a jinak prislusniky vladni vetsiny. Je samozrejme, ze se v debate uplatnily tez znacnou merou momenty stavovske, a to bez ohledu na to, zda nalezeli mluvci k vladni vetsine, ci k oposici. V celku vsak nepoprel nikdo, ze hlavni pricinou bidy statniho hospodarstvi byla bida celeho narodniho hospodarstvi, pod niz trpel cely svet. Nebot je nesporno, ze hospodarstvi statu a narodni hospodarstvi jako celek jsou spojite nadoby; ubyva-li v jedne, klesa samocinne hladina take v druhe.

Jina je otazka, zda jsme v obchodni, financni a menove politice sli spravnymi cestami a zda jsme vykonali v dobe krise vse, abychom ji ucinne celili, a museli-li jsme miti tak veliky pocet nezamestnanych, tak znacne schodky ve statnim hospodarstvi atd. Nechme vsak rekriminaci, nic by nam to nepomohlo, a starejme se nyni o to, abychom dohonili, co jsme zmeskali, zejmena po strance exportu. Jsem toho mineni, ze si musime stale pripominati, ze nase republika je eminentne exportnim statem. A s tohoto hlediska musime posuzovati vsechny sve kroky, zejmena kroky obchodne-politicke. Je nutno uvazit pri kazdem nasem pocinu okolnost, ze valna cast prumyslu byv. Rakousko-Uherska byla ve stare risi v obvodu nynejsiho naseho statu a ze z tohoto prumyslu prevzali jsme v nekterych oborech ne-li plne veskeren prumysl, tedy znacnou jeho cast. Nutno uvaziti, ze v Rakousko-Uhersku, ktere citalo dohromady 52 mil. obyvatel, nebyli jsme ani tehdy s to zkonsumovati vsechno to, co nase vyroba byla s to narodnimu hospodarstvi dat, a musili jsme pri tom pomerne znacnem teritoriu a pri pomerne velkem poctu obyvatel hledati odbytiste pro sve prumyslove vyrobky za hranicemi.

Je na snade, jestlize jsme prevzali takovou merou exportni prumysl po byv. Rakousku, ze tim vice musime hledati odbytiste nyni jako samostatny stat, citajici toliko 15 milionu obyvatel, nebot tim mene mame moznost vyrobky prumyslove, ktere zhotovime, sami doma zkonsumovati. Nutno uvaziti, ze prevzali jsme po byv. Rakousku 82% tezby kamenneho uhli, 69% tezby hnedeho uhli, 53% vyroby suroveho zeleza, 58% vyroby surove oceli, 84% cukrovaru, v pivovarnictvi 52%, v lihovarnictvi 41%, ve sklarstvi 75%, v prumyslu bavlnarskem v mechanickych a rucnich stavech dokonce 90%, vreten 75%, tiskarske stroje textilni representovaly 80% veskere vyroby byv. Rakouska, v prumyslu jutovem znamenaji nase vretena 85%, v prumyslu hedvabnickem stavy 75%, v prumyslu vlnarskem v textilu tkalcovske stavy 92%, vretena na cesanou prizi 84%, vretena na mykanou prizi 65% a v prumyslu lnarskem prevzali jsme 95% stavu a dokonce 97% vreten.

Jestlize tedy mame co ciniti s touto skutecnosti, pak pochopitelne musime se take predevsim starati, abychom pro svou vyrobu nalezli potrebne odbytiste, a srovnavame-li nas export z r. 1929 s exportem nynejsim, sezname, ze nam stale jeste chybi, odpocitame-li nejakych 30% na pokles cen, asi 10 miliard Kc z exportu, ktere nam pomahaly platit mzdy nasich delniku, socialni zarizeni pro ne, mzdy uredniku a prispivaly na rezii. 10 miliard je v narodnim hospodarstvi prilis velike cislo, nezli abychom je mohli bez kazde disputace postradati a prejiti mlcenim.

V debate bylo zde nekolikrate vzpomenuto a take si stezovano na podpory v nezamestnani. Chci rici, ze podpory v nezamestnani nejsou zalezitosti politicko-stranickou, nybrz jsou zalezitosti lidskou a statni. (Tak jest!) Nasi delnici nechteji podpory, nasi delnici chteji praci, a prave proto musime vsechno sve snazeni koncetrovati k tomu cili, abychom jim ji opatrili. (Vyborne!) Jen tak se zbavime vsech tech stiznosti, ktere tady byly, at uz pravem nebo nepravem, prednaseny. Jsem toho mineni, ze nejen delnikum, nybrz take zivnostem, obchodum a predevsim nasemu zemedelstvi musi zalezeti na tom, aby delnici pracovali, nebot je nesporno, ze delnici a urednici, kteri jsou zase v praci na sebe vzajemne vazani, jsou nejvetsim konsumentem zemedelskych produktu. A prave proto musi zemedelcum zalezeti predevsim na tom, aby jejich hlavni konsument pracoval, aby mel prijmy a mohl nakupovati. Z techto duvodu ma i zemedelec veliky interes na tom, aby obchodni politika naseho statu byla takova, abychom mohli sve vyrobky prodati za hranice a dostati za ne penize na mzdy delniku a uredniku, abychom je uschopnili konsumovati. Pro zemedelstvi neni jedno, jestli pul milionu lidi muze nakupovati zivotni potreby v plne mire anebo jenom v mire omezene nebo velmi nedostatecne. My si vsak musime uvedomiti, ze bez dovozu neni vyvozu. Nikdo nas nema a nikdy nebude v budoucnosti miti tak rad, aby pro nase krasne oci od nas kupoval, aniz my bychom naproti tomu dali neco utrziti jemu a koupili od neho prebytky produktu anebo zbozi, ktere on potrebuje vyvezt, aby si zase za ne mohl opatriti to, co mu chybi. Jde tu o vzajemnou vymenu statku a zbozi mezi jednotlivymi staty a narody, a v zajmu obrody celeho narodniho hospodarstvi, v zajmu toho, abychom uschopnili vsechny jednotky nejenom pracovati, nybrz take ziti, musime pochopitelne venovati veliky zretel nasi obchodni politice. Na nikom nelze zadati - a bylo by to posetilosti - aby vyrabel a prodelaval. A proto chci take rici, ze omylem se castokrate domnivaji namnoze zemedelci, ze delnici jsou neprateli zemedelcu anebo jejich produkce. Nemuze a nemohlo by byti vetsiho omylu nad tento. Delnik je si dnes velmi dobre vedom, ze zemedelec je velmi dulezitou nakupni slozkou ve spotrebe prumyslovych vyrobku, a proto musi mu zalezeti na tom, aby zemedelska vyroba nejen pracovala, nybrz aby mela tolik moznosti dosici svestojne ceny, aby mohla opatriti hospodarum a vsem, kteri v zemedelstvi pracuji, vsechno, co ke svemu zivotu a obnove hospodarstvi potrebuji. Delnici si to velmi dobre uvedomuji a prave proto maji smysl pro slusnou mzdu naseho zemedelce. Naproti tomu zase pochopitelne reklamuji na druhe strane porozumeni pro sve potreby, nebot tyto vyrobni vrstvy jsou spolu tou merou vzajemne spiaty, ze jedna bez druhe nemuze dobre pracovati a jedna druhe se nemuze vzajemne zrici.

Prodelavati muze nekdo prechodne snad jednou, dvakrat, je-li dobre fundovan, ale po treti se polozi. Rozumny clovek vsak, ktery hospodarsky mysli, nemuze chtiti, aby at prumysl, at zemedelstvi, nebo zivnosti zivorily a aby jejich majitele musili doplaceti. To nelze, to se neda dobre mysliti a to take nikdo rozumny nemuze chtiti, tim mene schvalovat.

Podle pomucek, ktere mame po ruce, cinil pokles duchodu u zamestnancu vsech kategorii v r. 1930 az 1935 vcetne pensistu asi 20 miliard Kc. Pokles duchodu zemedelskych cinil asi 24 miliard Kc a u ostatnich osob samostatnych okrouhle asi 10 miliard Kc. V celku lze tyto ztraty na duchodech za uvedenych 6 let krisovych odhadnouti na castku pres 50 miliard Kc. Tato smutna skutecnost mela by nam byti poucenim pro posuzovani nasi obchodni politiky pro nejblizsi budoucnost, at uz mame na zreteli zajmy jednotlivych stavu, nebo statu a jeho obyvatelstva jako celku. Pochopitelne vtira se nam otazka, do jake miry ma lepsici se prumyslova konjunktura charakter trvaly a do jake miry je tento stav prechodny. Sledujeme-li priciny vzestupu vyroby a lepsici se konjunktury s hlediska celosvetoveho, mohli bychom rici, ze situace se lepsi prirozenymi pricinami. nebot velkoobchodni ceny indexni v celem svete jdou nahoru, coz je vzdycky pricinou, abychom mohli rici, ze poptavka po surovinach a zbozi v celem svete ma charakter vseobecneho se zlepsovani pomeru. Uvazime-li vsak veci nalezite, zjistime, ze pres vsechny tyto zevni znaky, ktere tu jsou a ktere nelze poprit, je to prece jen motiv politicky, ktery k tomuto zjevu zavdava pricinu. Predni pricinou je - i kdyz je to pricina svetova - ze zbrojarsky prumysl nejen cele Evropy, nybrz celeho sveta vykonava mimoradne silnou poptavku po surovinach a ze zbrojarsky prumysl s sebou vlece radu ostatnich prumyslu. Tyto okolnosti jsou hlavni a podstatni pricinou, ktera zpusobuje vseobecne a pomerne rychle zlepsovani hospodarske situace. Je to tedy zjev ne prave potesujici.

Z techto duvodu tezko lze prorokovat a tezko lze rici, do jake miry mozno pokladat zlepsujici se situaci za trvalou. Statni finance nemohou reagovat okamzite na tuto zlepsujici se situaci, ponevadz statni dane se predepisuji na zaklade bilanci za cas uplynuly, za casove obdobi nejmene jednorocni, a je tedy samozrejme, ze lepsici se konjunktura muze prijiti k vyrazu ve statni ucetni uzaverce, ve statnich financich teprve nejdrive po jednom nebo dvou letech. Vyjimku mohou cinit jenom dane obchodove a konsumni, nikoliv vsak dane vydelkove, odkazane na predpis na zaklade vysledku hospodareni.