Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 83. schuze (obsah, prilohy) | Patek 26. unora 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Bergmann.

210 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Czech, dr Kalfus, dr Spina, Zajicek.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 83. schuzi posl. snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Dovolene podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal jsem na dnesni den posl. dr Micurovi, dr Novakovi, dr Kugelovi.

Nemoci se omluvil posl. V. Sedlacek.

Za platnou podle odst. 4 §u 2 jedn. radu uznal jsem dodatecnou omluvu posl. dr Kugela na den 25. unora t. r.

K vcerejsim politovanihodnym udalostem ke konci schuze a po ni sdeluji, ze predsednictvo snemovny, zabyvajic se jimi ve sve dnesni schuzi, jednohlasne odsoudilo chovani nekterych panu poslancu jak v zasedaci sini, tak v kuloarech. Jeho jmenem a jmenem svym jako predseda teto snemovny zadam vsechny pany poslance co nejdurazneji, aby pri snemovnim jednani byli vzdy pametlivi parlamentni slusnosti a ustanoveni jednaciho radu.

Proti tem panum poslancum, kteri by nevyhoveli teto me vyzve, byl bych nucen sahnouti k nejostrejsim prostredkum, jez mi jednaci rad propujcuje pro zachovani nutneho a pri snemovnich pracich samozrejmeho klidu a radu, pri cemz neustavajici a trvale pokrikovani z rad jednoho klubu do druheho bych povazoval za mareni jednani ve smyslu odst. 2 §u 52 jedn. radu.

Upozornuji konecne pany poslance, ze § 23 ust. listiny chrani je sice pro vyroky ucinene ve snemovne, avsak pro nic takoveho, co by vyrokem nazvano byti nemohlo.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu csl. strany lidove posl. Otahala za posl. Vicanka.

Do vyboru kulturniho vyslal klub poslancu "Deutsche christl. soc. Volkspartei" posl. Schluscheho za posl. dr Luschku.

pocatkem schuze:

Navrh tisk 801 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 802.

Predsednictvo se usneslo vylouciti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu z tesnopisecke zpravy o vcerejsi, 82. schuzi snemovny projev hrube urazlivy z reci posl. dr Szulloho a projevy ohrozujici bezpecnost statu a hrube urazlive z reci posl. Sandnera.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke spolecnemu jednani o prvych dvou odstavcich, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 687), aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle cl. XIII financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 19. prosince 1934, c. 256 Sb. z. a n., kterym se stanovi statni rozpocet na rok 1935 (tisk 789).

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1935 (tisk 616) spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisk 788).

Zpravodajem pri obou odstavcich jest pan posl. Remes.

Budeme pokracovati ve spolecne rozprave.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" p. posl. inz. Richter, Synek, inz. Schwarz; na strane "pro" p. posl. Schulcz.

Davam slovo p. posl. inz. Richterovi.

Posl. inz. Richter [nemecky]: Damy a panove!

Nas kamarad Frank zde vcera ve snemovne ukazal tendenci, kterou spatrujeme v tom, ze se v posledni dobe s oficielni strany oznacuji uverejneni, cisla a skutecnosti, jez jsme verejnosti oznamili, stale jako pomlouvacna a lziva propaganda. Tak se cini pokus diskvalifikovati pred touto verejnosti puvodce techto uverejneni a muze, kteri tato cisla verejnosti oznamuji. V posledni dobe musime vubec konstatovati, ze se vlada dava stale vic a vice na pole propagandy, aby zakryla sve castecne selhani v oboru hospodarskem a politickem. Obzvlaste tisk ji rizeny se snazi zmensiti nebo zcela zapriti nevyresene otazky narodne politickeho a hospodarsky politickeho druhu, aby se tak pred neinformovanym vnitrem a zahranicim budilo zdani, jako kdyby techto otazek vubec nebylo nebo jako by jen castecne existovaly.

Dulezitym nastrojem v teto oficielni krasomalbe jest resolucni navrh prijaty v kvetnu predesleho roku obema snemovnami. Tento navrh, jenz byl prijat z iniciativy sudetskonemecke strany take koalicnimi stranami, nedokazuje nic jineho, nez ze se prostredku pujcky na obranu statu ma predevsim pouziti i k opatreni prace. Zvlaste se vsak ma v oblastech krise, ktere byly bidou nejvice postizeny, pouziti mistnich podniku k provedeni techto verejnych praci. Za tohoto predpokladu hlasovala sudetskonemecka strana kdysi pro zakon o pujcce na obranu a vystavila tim vlade, jak jsme tehdy rikali, blankosmenku na dalekou videnou a dala ji zalohu duvery, na kterou se vlada dnesniho dne nepravem odvolava, nepravem proto, ponevadz se v zadavaci praxi a v provadeni verejnych praci a investic vubec nic, docista nic nezmenilo, a ponevadz se sudetskym Nemcum stale velmi tezce krivdi. Tato skutecnost, kterou jsem jiz dokazal urednimi cislicemi a kterou dokazi znovu za posledni dobu, muze byti odstranena se sveta jen zase skutecnostmi, nikterak vsak zaplacenymi skrabanicemi nejakych vladnich pisalku, kteri tu na pr. v oficielnich "Prazskych novinach" uverejnuji veci, ktere vsude znamym skutecnostem biji primo vysmesne do tvare. (Ruzne vykriky.) Nebot, damy a panove, a zvlaste vy, kamaradi, budete se diviti tomu, muzete-li si precisti v "Prazskych novinach" tyto vety o provadeni zadavek a o dostatecne zname zadavaci praxi. Stoji tam (cte): "Vidime tedy, ze jednotlive odbory pri zadavani statnich dodavek nesleduji politiku Nemcum nepratelskou. Pokud vubec prihlizeji k narodnosti dodavatelove, vyplyva to jen z ohledu a spravedlive podpory nemeckeho prumyslu. (Nemecke vykriky: Slyste! Slyste!) To jest nejvys priznive jednani plne ohledu a musi se proto predejiti vsem opacnym tvrzenim, jez jest nutno odmitnouti jako nepravdy." (Vykriky.)

Kdo, damy a panove, jako ja marne vypracovaval a predkladal po mnoho let pro nemecke podniky nabidky na verejne dodavky, kdo jako ja se po dlouha leta snazil dostati verejne dodavky a prace, kdo jako ja musil poznati absolutni uzavrenost oficielnich mist, komu jako mne bylo dano se strany ceskych podniku na vedomi, ze nemaji v umyslu spolcovati se s nemeckymi firmami, ponevadz prave nemecka firma znamena prekazku pro ziskani verejnych dodavek, kdo jako ja poznal sam osobne po vsechna leta tuto nespravedlivost, ten se bude moci jen diviti, jak i zaplaceny tisk se snazi s drzym celem a neslychanou smelosti obratiti skutecnost v jeji opak.

Kdyby, damy a panove, investicni politika a zadavani investic nepotrebovala nutne revise, proc by pak byla tato otazka mezi prvnimi pozadavky aktivistickych stran, ktere vlade predlozily? Tazi se: Proc by se prave uredni zprava, ktera uzavira jednani mezi predsedou vlady a nemeckymi roztristenymi stranami, zabyvala na prvem miste novelisaci investicni praxe? Proc by pak povazoval president statu dr Benes za nutne, aby vyslovil v Liberci vetu, jez zni: "Nevaham rici, ze se staly chyby, jez se nesmeji jiz opakovati, na pr. v tom, ze se z ceskych kraju berou delnici a podnikatele do kraju nemeckych nebo smisenych." Proc by tu povazoval mladoaktivisticky poslanec kol. Jaksch za nutne, aby ve sve podmokelske reci konstatoval, ze se na toto poskozovani pohlizi vseobecne jako na neudrzitelne? Tazte se prece pana ministra Spiny, ktery ve sve desetilete praxi mohl nashromazditi bohate zkusenosti prave v oboru zadavani a ktery v posledni dobe muze vykazati jako ovoce sve intervencni politiky jiste velmi malo pripadu zadavek. Tazte se sameho pana ministra Zajicka, zda muze kryti vasi oficielni zadavaci taktiku!

V posledni dobe se velmi mnoho mluvi o regionalismu v hospodarskem ohledu, ktery by mel prihlizeti zvlaste k ruznemu hospodarskemu a socialne-politickemu stavu oblasti tohoto statu. Byli bychom vitali, kdyby byla dala statni ucetni uzaverka za rok 1934 po teto strance cenna vysvetleni, ze kterych bychom byli mohli poznati, do kterych oblasti byly prideleny prostredky statni investicni cinnosti. Zadali jsme take vysvetleni o pristi investicni politice vlady pro rok 1937 a pri rozpoctovych rozpravach jsme podali rozlicne dotazy odbornym ministrum. Chtel bych dnes pripomenouti, ze jsem pri jednani o rozpoctu zadal od ministra ver. praci vysvetleni, jakym zpusobem ma byti provedeno krajinske rozdeleni na pr. castky 67 milionu na udrzovani statnich silnic a mostu, rozdeleni castky 88.6 milionu na stavbu a prestavbu statnich silnic, pak castky na stavbu a prestavbu nestatnich silnic a castky 100 milionu z fondu pro splavneni rek. Mohu vam dnes sdeliti, ze na tyto dotazy, ktere byly podany na parlamentni pude clenem zakonodarne snemovny, nebyla az dodnes dana odpoved.

Jest priznacne pro oceneni, jemuz se tesi velmi opevovany ceskoslovensky parlamentarismus v samych vladnich kruzich, konstatuji-li zde, ze dotazy clenu parlamentu vlada proste ignoruje. Zda se, ze se materialem zabyva teprve tehdy, zajima-li se o nej jiz cizina. Prave vsak u investic, na ktere se vztahuje slavny resolucni navrh z roku 1936, prave u investic z pujcky na obranu statu musime se stale vzrustajicim nepokojem konstatovati, ze sudetsti Nemci, jak zamestnavatele, tak i delnici jsou proste vylouceni. Oznamil jsem v posledni dobe panu predsedovi vlady konkretni pripad a mohl bych vypocitati zde ve snemovne radu dalsich pripadu. Jsem zvedav, zda vlada hodla reagovati na tyto skutecnosti prednesene na parlamentni pude.

Jest pri tom nutno konstatovati, ze prave investice z prostredku pujcky na obranu statu cini lvi podil investic vubec, protoze asi tri petiny techto 5 1/4 miliardovych investic maji byti financovany z pujcky na obranu statu. To jsou prostredky, jez na pr. maji byti zcela odnaty kontrole nove zrizeneho investicniho komitetu a ktere ani nam nejsou ke kontrole predkladany. Nechci nechati zadne pochyby o tom, ze sudetsti Nemci nemohou pohlizeti na statni investicni politiku jako na zaklad sveho zivobyti. Hospodarska vystavba nasich oblasti ukazuje na vyvoz. Avsak prave v dobe, kdy vyvoz klesl o vice nez dve tretiny sveho rozsahu, prave v teto dobe ziskava statni investicni politika stale vice na dulezitosti a prave v teto dobe musime zadati v zastoupeni nouzovych oblasti, aby je vlada spravedlive provedla s mistnimi zivnostniky a delniky.

Sudetskonemecka strana se u vedomi stoupajici dulezitosti statni investicni politiky ode davna snazila, aby ukazanim novych financne-politickych cest zajistila provedeni investicni politiky v sirsim ramci. Sudetskonemecka strana byla ovsem take nucena provadeti stale vice vzrustajici kontrolu verejne zadavaci cinnosti. Musilo nas naplniti starosti a nepokojem, kdyz jsme mohli konstatovati, ze na pr. v Chebu provedl stat a statni podniky od sveho zalozeni 21 statnich staveb, ze vsak z techto 21 staveb v celkove hodnote 18.87 milionu pripadlo mistnim zivnostnikum jen celych 125.000, t. j. 0.67 %. (Ruzne vykriky.) V ostatnich oblastech tomu nebylo jinak, na pr. v Decine, k cemuz se prihlizi zvlaste v "Prazskych novinach". V Decine byla zadana prestavba zamku v kasarna ceskemu mistne cizimu podniku, sterkova prehrada u Jiloveho byla tez zadana cizimu ceskemu podniku, stejne i prijezdni silnice k labskemu mostu, tak zvana Weiherova cesta, regulace potoka Welsbachu a cele prace na statnim labskem moste v Decine a docela i prestavbu a pristavbu nemecke technicke vysoke skoly v Decine-Libverde dostala prideleny ceska firma. Mohl bych tyto priklady rozsiriti na jina sudetskonemecka mesta a mohl bych se dostati pri teto prilezitosti na uplne nedostacujici jazykovou praxi pri vypisovani verejnych praci a dodavek. Tato vypisovani deji se i v absolutne nemeckych oblastech jako na pr. v Kraslicich vylucne v ceskem jazyku. Nesmite nam to zazlivati, myslime-li, ze z teto jazykove praxe poznavame umysl, aby sudetskonemecti zivnostnici byli jiz predem vylouceni z ucasti na soutezi. Chtel bych pri teto prilezitosti vzpomenouti zase na slova pana kol. Jaksche, ktery asi rekl, ze nejedna se statnickou chytrosti ten, kdo v sudetskonemecke oblasti vzbuzuje zdani, jako by se kracelo k promyslenemu niceni a odstrkovani nemeckych oblasti. (Posl. inz. Peschka [nemecky]: Rekl to take v Londyne?) To asi zapomnel.

K premozeni teto zadavaci praxe dala se sudetskonemecka strana cestou, ktera ji dovoluje, aby poskozovani a nespravedlivost proti sudetskym Nemcum ciselne dokazala. Predlozil jsem pri rozpoctovych rozpravach v listopadu 1935 rozpoctovemu vyboru seznam, jenz zahrnuje zadavani tech verejnych praci a dodavek, jez byly provedeny v nemeckem jazykovem uzemi, pokud jsou uvedeny v urednim liste "Zpravy verejne sluzby technicke". Tuto brozuru, jez obsahuje na 400 praci a zadavek, predlozil jsem tehdy parlamentu a dal ji na vedomi vladnim instancim. Nebyla vzata na vedomi, nebylo vzato na vedomi ani to, ze z teto brozury vychazelo na jevo, ze 84 % zadavek v nemecke oblasti pripadlo ceskym uchazecum. (Nemecke vykriky: Slyste! Slyste!) Byly tam uvedeny cetne skutecnosti, ktere dokazuji, ze na pr. remeslnicke prace na statnich stavbach v Rossbachu u Ase byly zadany do Lyse n. L., Plzne a Prahy, remeslnicke prace na statni ceske skole v Liberci do Velimova, Pardubic, Plzne, Prahy a Turnova, remeslnicke prace na stavbe v Litomericich do Lyse n. L., Melnika, Roudnice a Prahy, remeslnicke prace na statnich stavbach ve Falknove do Svetle, Plzne a Prahy. V Kadani na pr. ziskal stat koupi tak zvanou Heroldovu dvojvilu a nahle, aniz bylo provedeno vypsani, byla provedena prestavba teto vily v ceskou skolu a samozrejme byla tato prestavba pridelena ceske firme z Lenesic. Jako o zvlastnim prikladu chtel bych se zminiti o zadani regulace potoka v Dolnim Ehrenberku, protoze ji dostala tesne po slavne reci presidentove v Liberci ceska firma, ackoliv nemecky zivnostnik, uchazejici se o tuto stavbu, byl lacinejsi nez cesky. Zadani postovni budovy v Liberci a nejnoveji zadani postovni budovy v Kraslicich mluvi za cele svazky a ukazuje, ze se v systemu nespravedlivosti pokracuje.

Od listopadu 1935 nezaujala vlada k tomuto seznamu nikdy stanoviska. Zda se, ze jest tomu tak, ze cesta z Chebu do Prahy, o ktere mluvil predseda vlady, jest samou vladou zatarasovana, protoze veci, ktere se ji na teto ceste davaji primo na vedomi, zasadne na vedomi nebere. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.) Teprve potom, kdyz se o tyto veci zacina zajimati cizina (Hluk.), povazuje za nutne temito vecmi se zabyvati, ovsem zpusobem, ukazanym v uvodu, ze cini pokus, prohlasiti skutecnosti proste za lzi a oznamovatele techto skutecnosti za lhare a kverulanty. (Vykriky a hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Posl. inz. Richter (pokracuje): Teprve nyni v posledni dobe zaujalo se k teto zadavaci brozure, kterou jsem tez predlozil v r. 1936 rozpoctovemu vyboru, stanovisko, ovsem nikoliv se strany oficielni vlady, nybrz jen v tak zvanem urednim liste, v "Prazskych novinach". Ani zde nevypadli z role. Kdyz pan Chmelar a proslula brozura nakladatelstvi Orbis vyznacily cestu, vstoupily "Prazske noviny" do slepeji techto publikaci a oznacily nas vyklad, ktery spociva na urednich zpravach urednich novin "Zpravy verejne sluzby technicke", za "cilevedomou a vylozenou demagogii, jez se pohybuje na hranici zlomyslne a zatvrzele nepravdy". (Vykriky poslancu sudetskonemecke strany: Fuj! - Hluk.) V tomto clanku stoji, ze se s bidou v sudetskonemecke oblasti provadi politicka agitace a cini se tam pokus prohlasiti, ze tam bidy neni. Nemame toho se zretelem ke skutecnostem absolutne potrebi, abychom licili bidu z agitacnich duvodu hure, nez jaka skutecne jest. Uredni cisla jsou dukazy, o nichz bych se chtel zminiti.

Pomyslete, ze jeste v lednu 1937 bylo uredne napocitano 668.000 nezamestnanych, a pomyslete, ze relativni hustota nezamestnanosti byla podle uredniho scitani v rijnu 1936 v sudetskonemecke oblasti 3 1/2krat silnejsi nez v oblasti ceske. Nebot musi-li se na 100 nezamestnanych v ceske oblasti pocitati 346 v oblasti nemecke, pak se nemusi vskutku prehaneti, nybrz lze se pokojne spolehnouti na uredni cislice. Jestlize (obracen k ceskym poslancum), jak jste to ucinili vcera, rikate, ze jest bida i v ceske oblasti a ze ji lze nalezti zvlaste na periferii Prahy, nechceme to nikterak popirati, divime se jen, ze se nesnazite mnohem intensivneji a iniciativneji, abyste bidu ze sve vlastni oblasti odstranili. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany. - Vykriky a hluk!) Rozhodne musime s hlubokym rozhorlenim odmitnouti vyroky, jez vcera ucinil pan kol. Hatina. Rekl-li vcera kol. Hatina, ze bidu deti v sudetskonemecke oblasti jest pricisti tomu, ze 33 % deti vzniklo z nemanzelskych pomeru ... (Vykriky poslancu sudetskonemecke strany. - Vykriky posl. Hatiny. - Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Posl. inz. Richter (pokracuje): ... procez se o tyto deti dnes nikdo nestara, pak to musime, pane kolego, rozhodne a s opravdovym rozhorlenim odmitnouti. (Vykriky poslancu sudetskonemecke strany: Pfuj! - Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Posl. inz. Richter (pokracuje): Rekl jste, pane kol. Hatino, vcera mimo to, ze cislice sebevrazd .... (Posl. Hatina: Rekl jsem, abyste si precetli prirucku! - Vykriky a hluk.) - snad se nepamatujete, vase vyroky padly zde v chumlu - ze cislice sebevrazd v sudetskonemecke oblasti jest v Evrope proto na prvem miste, protoze prevlada homosexualni motiv. (Hluk a vykriky poslancu sudetskonemecke strany.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid. (Hluk.)

Prosim o klid. (Hluk trva. - Predseda zvoni.)

Prosim o klid.

Posl. inz. Richter (pokracuje): Budete se .... (Vykriky posl. Hatiny.) Budete se, pane kolego, musiti za tyto vyroky jeste zodpovidati a myslim, ze se primerene omluvite.

Chtel bych se nyni obratiti k vyvodum urednich .... (Stale vykriky posl. Maye.)

Predseda (zvoni): Volam pana posl. Maye k poradku pro ruseni schuze.

Posl. inz. Richter (pokracuje): ... urednich "Prazskych novin", ktere tu na pr. rekly, ze v brozure o verejnych pracich a dodavkach, kterou jsme vydali, nejde o spolehlive a spravne udaje. Sdelil jsem jiz, ze se tento seznam opira o uredni udaje "Zprav verejne sluzby technicke". Panove, jestlize ta nesouhlasi, pak nemuzete ciniti vytky nam, nybrz vlade a ministerstvum, ktera jsou za takove udaje urednich novin odpovedna. (Souhlas.)

Stoji tam dale, ze seznam jest neuplny, protoze pry nebyly uvedeny zadne zadavaci castky. Take to se netyka nas, nebot zadavaci castky nebyly prave v urednim liste uvedeny. Mohu vas vsak upokojiti, panove. Kdybychom mohli zadavaci castky uvesti, obraz by byl daleko horsi v nas prospech, protoze mohu dokazati ze spisu, ze nemecke podniky a zivnostnici dostali jen mensi zakazky, zatim co vetsi zakazky byly dale strkany ceskym firmam. (Nemecke vykriky: To jest vyrovnani!)