Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 82. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 25. unora 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch.

Zapisovatele: dr inz. Fulik, Pik.

242 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, Machnik.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Mistopredseda dr Markovic zahajil schuzi v 11 hod. 10 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli na dnesni a zitrejsi den posl. Sivak, Coufal.

nemoci posl. dr Dominik, David.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr Korlath.

Do vyboru zemedelskeho vyslal: klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. dr inz. Fulik a za posl. Coufala; klub poslancu "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Jaksche za posl. Krejciho; klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. R. Bohma za posl. Zierhuta.

Do vyboru kulturniho vyslal klub poslancu "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Kirpalovou za posl. Zischku.

Dotaz posl. dr Goldsteina min. spravedlnosti ve veci zleho nakladani s Chajimem Berkovicem, t. c. ve veznici kraj. soudu v Uzhorode (c. D 289-IV).

Odpovedi:

min. skolstvi a nar. osvety a min. financi na dotaz posl. J. Sedlacka, c. D 206-IV;

min. vnitra na dotaz posl. Zierhuta, c. D 229-IV;

min. zemedelstvi na dotaz posl. Polivky, c. D 176-IV, na dotaz posl. Otahala, c. D 260 --IV.

pocatkem schuze:

Interpelace tisk 790 (I az XXVII).

Odpovedi tisky 786 (I az XVIII), 791 (I az XII).

Zapisy o 78. a 79. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecke zpravy o 78. a 79. schuzi posl. snemovny.

Vyborum zahranicnimu a zivn. obchodnimu prikazan pocatkem schuze rozdany vladni navrh tisk 795; vyboru ustavne-pravnimu pocatkem schuze rozdany vladni navrh tisk 796.

Predsednictvo se usneslo vylouciti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu z tesnopisecke zpravy o 81. schuzi snemovny dne 19. unora 1937 projev hrube urazlivy z reci posl. Slanskeho.

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu prveho odstavca poriadku, ktorym je:

1. Zprava vyboru branneho o vladnim navrhu zakona (tisk 787), jimz se meni § 3 zakona ze dne 11. kvetna 1932, c. 66 Sb. z. a n. (tisk 794).

Zpravodajom je pan posl. Hintermuller. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Hintermuller: Slavna snemovno!

Drive nezli prikrocim ke zprave o osnove zakona, kterym se meni § 3 zakona ze dne 11. kvetna 1932, cis. 66 Sb. z. a n., chtel bych podati kratke vysvetleni, jakym zpusobem byl u nas po prevratu upravovan mirovy pocet ceskoslovenske armady.

Pocetni sila armady muze byti stanovena dvojim zpusobem: bud se stanovi celkovy mirovy pocet vojska, do nehoz se zapocitavaji jak osoby vykonavajici presencni sluzbu, tak i vojenske osoby z povolani v cinne sluzbe a osoby vykonavajici dobrovolnou cinnou sluzbu, anebo muze byti pocetni sila armady stanovena tim zpusobem, ze se stanovi rocni kontingent brancu. Kontingentem brancu slusi rozumeti predem stanovene mnozstvi osob, ktere maji byti v urcitem case a miste pridrzeny k vojenske sluzbe.

Stanoveni miroveho poctu armady, jakoz i stanoveni rocniho kontingentu brancu vyhrazeno je statnim zakonum. U nas byl zaroven s brannym zakonem schvalen zakon cis. 196 Sb. z. a n. z r. 1920, kterym byl stanoven celkovy mirovy pocet vojska na 150.000 muzu. Jak znamo, trvala tehdy branna povinnost 14 mesicu plus 10 mesicu, tedy celkem dve leta.

Jak jsem se jiz zminil, zapocitavaly se do tohoto miroveho poctu vojska jak osoby vykonavajici presencni sluzbu, tak i vojenske osoby z povolani v cinne sluzbe a osoby vykonavajici dobrovolnou dalsi cinnou sluzbu. Kdyz bylo pozdeji prikroceno k 18mesicni presencni sluzbe, bylo nutno pocetni stav armady stanoviti odchylnym zpusobem, a to jednak pro dobu od 1. rijna do 31. brezna pristiho roku, v kterezto dobe byly v cinne sluzbe vojenske 2 rocniky muzstva, avsak jinak v dobe od 1. dubna do 30. zari, kdy byl v cinne sluzbe toliko jeden rocnik muzstva.

Mirovy pocet vojska byl v teto dobe stanoven zakonem c. 176 z r. 1924 Sb. z. a n., a to tak, ze v dobe od 1. rijna do 31. brezna cinil 150.000 muzu a v dobe od 1. dubna do 30. zari 90.000. Stanoveni miroveho poctu urcitou cislici nemelo vsak a nema toho vyznamu, ze by v zadny den dotceneho kalendarniho roku anebo casti roku nesmel byti fakticky pocet vojska pro tento rok stanoveny prekrocen, nybrz znamenalo pouze, ze prumer vyplyvajici ze skutecnych pocetnich stavu v prislusne dobe nesmel prevysovati cislici, jiz byl celkovy mirovy pocet pro tento rok, po pripade dobu stanoven.

Tyto pocetni stavy csl. armady byly ponekud pozmeneny zakonem c. 52 z r. 1927 Sb. z. a n., a to tak, ze v dobe od 1. rijna do 31. brezna cinil pocetni stav 140.000 muzu a v dobe od 1. dubna do 30. zari pak 70.000 muzu. Zasada urcovati mirovy pocet csl. vojska zakonem byla opustena zakonem c. 53 Sb. z. a n. z r. 1927, jimz byl stanoven rocni kontingent brancu a zavedena do ceskoslovenske branne moci soustava, instituce nahradni zalohy. Zakonem primo bylo stanoveno, a to bez jakehokoliv casoveho omezeni, ze k zajisteni potrebneho miroveho poctu vojska ma byti z brancu v jednom kalendarnim roce odvedenych urceno k vykonavani zakonite presencni sluzby 70.000 brancu, a to s primerenym zrenim k pravdepodobnym ubytkum a prirustkum v dusledku dobrovolnych odvodu v prvnich mesicich po nastoupeni do presencni sluzby. Skutecne kontingentni cislo pro prvni dobu po nastoupeni novacku urci ministerstvo nar. obrany. Duvodova zprava, jez byla pripojena k osnove zakona c. 53 Sb. z. a n. z r. 1927, pocitala tu asi se 72.500 novacky.

Branci, kteri by byli odvedeni nad prave uvedeny kontingent, maji byti zaradeni do nahradni zalohy s povinnosti podrobiti se misto pravidelne presencni sluzby petimesicnimu vojenskemu vycviku. Urcenim rocniho kontingentu brancu byl tedy nahrazen drivejsi system urcovani celkoveho miroveho poctu vojska; nyni tedy celkovy mirovy pocet vojska neni urcen primo zakonem, nybrz resultuje z poctu brancu obou rocniku, dale pak z prislusniku nahradni zalohy, vojenskych osob z povolani a pod.

Ustanoveni o rocnim kontingentu brancu bylo doplneno, a to v §u 3 zakona ze dne 11. kvetna 1932, c. 66 Sb. z. a n., o delce presencni sluzby a o nekterych zmenach branneho zakona, a to tak, ze rocni kontingent brancu, stanoveny §em 1, odst. 1 zakona c. 53/1927 Sb. z. a n., muze byti ministrem nar. obrany za souhlasu vlady podle potreby zvysen. Odst. 2 tehoz paragrafu pak stanovil, ze toto zvyseni rocniho kontingentu brancu nesmi presahovati pocet 5.000.

Ucelem prave projednavane osnovy zakona jest, aby toto omezeni vlady a ministra nar. obrany stran zvyseni kontingentu brancu bylo zruseno. Napriste ma tedy byti ponechano ministru nar. obrany, aby se souhlasem vlady urcil presnou vysi kontingentu na prislusny rok anebo i na nekolik let, a to podle skutecne potreby ceskoslovenske branne moci. Opatreni tohoto jest potrebi nevyhnutelne, nebot mimoradne ukoly, ktere se v posledni dobe kladou na ceskoslovenskou brannou moc, vyzaduji toho, aby vsechny vojenske utvary po strance osobni byly vybaveny podle skutecne nutnosti a potreby. Podle ustanoveni §u 1 osnovy ma se toto opatreni vztahovati jiz na odvodni rocnik 1936. Osoby, ktere nastoupily presencni sluzbu dne 1. rijna 1936, mely by byti, pokud prevysuji stanoveny kontingent brancu, urceny pro presencni sluzbu, po uplynuti 5 mesicu, t. j. koncem mesice unora 1937, dany do nahradni zalohy. Neni vsak mozno vsechny tyto osoby do nahradni zalohy preloziti a stane se tak jenom v takovem poctu, ktery bude presahovati pocet osob tohoto rocniku, jak bude stanoven na navrh ministra nar. obrany vladou.

Vzhledem k tomu, slavna snemovno, ze jde o opatreni nevyhnutelne nutna, navrhuji, aby slavna snemovna prijala osnovu zakona, jimz se meni § 3 zakona ze dne 11. kvetna r. 1932, c. 66 Sb. z. a n., ve zneni vladou predlozenem a brannym vyborem ve schuzi 18. unora t. r. schvalenem. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): K tejto veci su prihlaseni recnici, zahajim preto rozpravu.

Podla usnesenia predsednictva navrhujem lehotu recnicku 30 minut. (Namitky nebyly.)

Namietok niet. Navrhnuta lehota je schvalena.

Prihlaseni su recnici: na strane "proti" pp. posl. dr Szullo, Hascik, dr Jar. Dolansky; na strane "pro" p. posl. Smetanka.

Davam slovo prvemu recnikovi "proti", panu posl. dr Szullomu.

Posl. dr Szullo (madarsky): Vazena snemovna!

Vlady republiky Ceskoslovenskej stale vyhlasuju, ze jedinou pevnostou na obranu demokracie v strednej Europe je tato republika, v ktorej je verejna sloboda podla propagandy v takom rozkvete, ako v Anglii. Naproti tomu ja uz odo davna hlasam, ze vlada spravuje veci pro foro externo a pro foro interno. Ze vo sprave statu zavladol tento duch, to nam dokazuje tiez prave predlozeny navrh zakona. V kazdom ustavne spravovanom state nalezia parlamentu dve velke verejne prava: Su to dve hamamamovnice, ktorymi mozno zauzdit kazdy absolutizmus; je to pravo na rozpocet a pravo na povolenie novackov. Zaklakladom prava rozpoctoveho je to, aby vlada bez svolenia ludu nemohla nakladat s daniami podla svojej lubovole, a zakladom prava na povolenie novackov je to, aby vlada mohla pouzit krvi mladeze naroda len do tej miery, do ktorej to zast upenie ludu poklada za vhodne.

Tento ciel mal kazdy boj za slobodu, ktore svedly narody oproti samovlade. Tymto navrhom zakona zamysla vlada vyrvat proste z ruky ludoveho zastupenia jednu z najvacsich garancii ustavnosti, pravo na povolenie novackov, na povolenie rozsahu obeti krvi, a chce toto pravo zaradit do oboru diskrecionalnych prav vlady a tym chce vytvorit ustanovizen, ktora nachadza svoju podobu vo "fuhrerskom" a fasistickom zakonodarstve, ktore vlada tolkokrat uz vytykala.

Co moze byt pricinou toho, ze vlada takymto sposobom chce vykrojit z ustavy pravo na povolenie novackov, tento najhlavnejsi pilier ustavnosti. Ci je stat v nebezpecenstve, a jestlize je, cim je toto nebezpecenstvo zapricinene?

Aby sme sa vyhnuli nedorozumeniu, uz teraz zretelne pribijam, ze my, k tomuto statu pricleneni Madari, zname nase statoobcianske povinnosti. My sme statu nikdy neodopierali ani dane, ani novackov, my len podrobujeme ustavnej kritike, akym sposobom a k comu sa pouziva statny rozpocet, a i teraz kritizujeme len to, ci je tu treba novackov a kolko je ich treba. Cinime-li budto proti rozpoctu alebo proti poctu novackov svoje namietky, nie je to protistatny cin, ale je to len rezultatom nasej snahy, aby sme hmotne a krvne obeti tunajsich statnych obcanov vtesnali v ramec, ktory neuklada na bedra tunaj- sieho ludu nevyslovne tazke bremena a odpoveda rozumnej miere. Jestlize uz minuleho roku sme museli zvysit pocetny stav novackov, avsak toto zvysenie sme obmedzili - tu teraz, jestlize tieto medze zrusime, ako si toho praje tento zakon, povolime krvnu obet bez medzi a totiz kladieme do ruk vlady diktatorsku moc, ktora sa nesrovnava s myslienkou tolkokrat prizvukovaneho vladnutia ustavneho a demokratickeho.

Chcem rozoberat, aku pricinu mohol mat tento krok. Jeho pricinu budem hladat vopred v politike zahranicnej, a potom v politike vnutornej. Co do politiky zahranicnej mal som vzdycky proti vladnej politike dosial vytku, ze tato republikanska vlada uz od prvopociatku zahrava si na velmoc v zaujme dosazenia nejakeho fantomu. Tento fantom je: stat narodne j ednotny. Podla mojho presvedcenia mala by tato republika, v ktorej niet ani jedineho naroda, ktory by bol v absolutnej vacsine, sledovat politiku statu narodnostneho, a kedze tento stat uzemne i co do obyvatelstva patri do kategorie malych statov, mal by tento s tat rozlucit sa s politikou velmocenskou a mal by zit pokojnym zivotom maleho statu na zakladoch demokratickych a na zaklade dorozumenia so susedmi.

Ceskoslovensko bolo utvorene tak, aby bolo proste akejkolvek narodnostnej nespokojnosti. Preto bola pojata do zakona ochrana prav mensinovych a preto bol tento stat utvoreny uzemne tak, aby vlada statu mohla byt predchnuta jeho dokonalou strategickou bezpecnostou. Tymito dvoma fakty boly dane tejto republike, tomuto zhyckanemu dietatu Velkej dohody vsetky predpoklady rozkvetu. Tento rozkvet sa vsak nerozvinul do miery, ako sa ufalo. Dokazom toho je dnesny vladny navrh, ktory ukazuje na to, ze tu sa musia az do krajnosti napiat narodne sily, aby mohla byt zaistena bezpecnost.

Nova diplomacia, prave tak ako nove vladne rezimy su charakterizovane tym, ze nepozeraju do minulosti, ale hladia len do buducnosti a preto nevidia pritomnost. Zahranicna sprava vlady republiky Ceskoslovenskej prijala dva pevne body ako nezmenitelne dogmata. Jednym z nich je, ze mierove smluvy z r. 1919 su nezmenitelne, a druhym, ze spojenectvo Malej dohody je vecne. Vo viere v tieto dva pevne body ministerstvo zahranicnych veci nevsimlo si mudreho ucenia rimskeho prava, ze similia similibus. Nesnazilo sa dostat pod jednu strechu cinitelov rovnakych zaujmov, lez snazilo sa o to, aby cinitelia totoznych zaujmov seba navzajom podporujuc vo smere pozitivnom podporovaly stat v jeho pokojnom zivote. A totiz Ceskoslovensko ako stat so zapadnou kulturou nehladalo smierenie a poroz umenie s Rakuskom a Madarskom, ktore dva susedne staty maju tiez kulturu zapadnu, ale vyhladalo si za partnerov staty naslednicke, aby tym este viac priostrilo a zahrotilo protivy medzi statmi, ktore po roztrhani monarchie prirodzene pocituju bolesti vyvolane ranami im zasadenymi.

Ceskoslovensko utvorilrilo Malu dohodu. Bolo to najososobnejsie dielo pana ministra zahranianicnych veci Benesa. Tato Mala dohoda mala byt zveladena vo velmoc, a este i dnesny pan minister veci zahraicnych znazornoval ju vo svojom expoze ako velmoc, ktorej vojsko ma silu svetobornu.

Podivame-li sa vsak na tuto velmoc z blizka, uvidime, ze medzi jednotymi clensnskymi staty niet jednotnosti vo smmere pozitivnom. Clenovia Malej dohody maju rozne zaujmy na velmociach, ako je Rusko, Nemecko, Polsko a Italia. Pomer na pr. Ceskoslovenska k Rusku najpadnejsie charakterizujem, citujem-li svetoznamy versik Heineho. Panove! Nas pomer k Rusku velmi dobre charakterisuje tato basnicka Heinricha Heineho:

"Blamier´ mich nicht, mein schones Kind,

Und gruß mich nicht Unter den Linden.

Wenn wir nachher zuhause sind,

Wird sich schon alles finden ..."