Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 80. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 18. unora 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, Langr, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

225 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Kalfus, Machnik.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 11 hod. 23 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Beuerovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Polivkovi, Jasovi, dr Maresovi, Jobstovi, Sandnerovi, dr Hodinovi.

nemoci posl. Vicanek, dr Hula, Fischer, Stangl, G. Bohm, dr Markovic, dr Wolf, dr Luschka, dr Clementis.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. R. Bohm, Samalik, Kirpalova.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Salata a Suroviaka na 11. a 12. unora.

Do vyboru iniciativniho vyslal klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Stundu za posl. Bistrickeho.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Kremena za posl. Mrskosovou, posl. Hrubeho za posl. Slivu, klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Peterse za posl. Kliebra; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Vodicku za posl. Koprivu, posl. dr Jar. Dolanskeho za posl. Hodinovou-Spurnou.

Do vyboru zahranicniho vyslal: klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Marka za posl. Rechcigla; klub poslancu nar. sjednoceni posl.

Holecka za posl. J. Sedlacka; klub poslancu "Egyesult Orszagos Kereszteny-Szocialista es Magyar Nemzeti Part es Szepesi Nemet Part" posl. dr Szulloho za posl. Esterhazyho.

Do vyboru zemedelskeho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kliebra za posl. Hirteho; klub poslancu csl. strany lidove posl. Stanislava za posl. Samalika; klub poslancu "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Krejciho za posl. Jaksche; klub poslancu "Egyesult Orszagos Kereszteny-Szocialista es Magyar Nemzeti Part es Szepesi Nemet Part" posl. Esterhazyho za posl. dr Porubszkyho; klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Zierhuta za posl. R. Bohma.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu nar. sjednoceni posl. Kuta za posl. Jezka.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 13. unora 1937, c. j. 3919/1937 m. r., ze vlada predlozila senatu k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrh zakona o povinnem niceni larev strecka hoveziho.

posl. Otahala ministru vnitra o bezprikladnem postupu vedouciho urednika Marecka, expositury okr. uradu v Benesove ve Vlasimi vuci rim.-kat. duchovni sprave ve Vlasimi (c. D 284-IV);

posl. dr Goldsteina ministru vnitra ve veci vyhosteni pana Chume Singera ze Sniny (c. D 285-IV);

posl. Knotka ministru financi o jmenovani ucetnich uredniku ministerstva financi a reditelstvi statniho dluhu na systemisovany stav ucetnich uredniku zem. financniho reditelstvi v Praze (c. D 286-IV);

posl. J. Sedlacka ministru ver. praci o prispevku ze statniho fondu pro vodohospodarske meliorace na upravu rek v mestskych tratich (c. D 288-IV).

pocatkem schuze:

Vladni navrh tisk 787 - prikazan vyboru brannemu.

Navrhy tisky 783, 784 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 788, 789.

Interpelace tisky 771 (I az XVI), 785 (I az IX).

Odpoved na nalehavou interpelaci tisk 792.

Odpovedi tisk 775 (I az XXXIV).

Odvolano karne rizeni podle §u 51 jedn. radu.

Posl. Zischka prohlasil, ze netrva na dalsim projednavani sve zadosti podle §u 51 jedn. radu, o ktere byla rozdana zprava tisk 646.

prikazal predseda zadosti:

okr. soudu trest. v Praze ze dne 9. unora 1937, c. Nt II 1/37, za souhlas s trest. stihanim posl. dr Neuwirtha pro prestupek podle §u 1, §u 2 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 218-IV);

kraj. soudu v Moste ze dne 15. unora 1937, c. Nt XI 40/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Nickerla pro zlociny podle §u 15, c. 3 a pro preciny podle §u 14, c. 3 a 5 zakona na ochranu republiky (c. J 219-IV).

Odvolana byla imunitni zadost za souhlas s trest. stihanim posl. Nemce (csl. soc. dem.) c. J 174-IV, pres. sdel. 60. schuze.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 687), aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle cl. XIII financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 19. prosince 1934, c. 256 Sb. z. a n., kterym se stanovi statni rozpocet na rok 1935 (tisk 789).

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby bylo slouceno jednani o teto veci s jednanim o predloze, ktera jest na poradu jako dalsi odst. 2, to jest:

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1935 (tisk 616) spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisk 788).

Duvodem pro navrhovane slouceni jest, ze v obou pripadech jde o veci statniho uctu.

Jsou snad nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto dvou odstavcu? (Nebyly.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodajem vyboru je p. posl. Remes. Davam mu slovo k obema odstavcum poradu.

Zpravodaj posl. Remes: Slavna snemovno!

Vydaje nad rozpocet, pokud je nebylo mozno uhraditi v ramci prislusne kapitoly, ma ve smyslu ustanoveni cl. XIII fin. zakona schvaliti Narodni shromazdeni. Temer po vsechna leta Narodni shromazdeni schvalovalo dodatecne vyssi vydaje dodatecne pri projednavani statniho zaverecneho uctu, aniz by byla vlada pred tim predlozila Narodnimu shromazdeni prislusnou osnovu zakona, kterou by o takoveto schvaleni dodatecnych uveru pozadala.

Vzhledem k tomu, ze tento postup odporoval ustanovenim vsech financnich zakonu, vyzadovaly obe komory pravidelne pri projednavani kazdeho zaverecneho uctu, aby vlada respektovala zakon a predlozila osnovu, podle ktere o schvaleni prekrocenych uveru pozada. Pristupujeme-li dnes k projednavani vladniho navrhu z listopadu m. r., ktery vlada Narodnimu shromazdeni predlozila, je to pokrok proti drivejsimu stavu, ovsem pokrok vynuceny obema komorami Narodniho shromazdeni. Uvery povolene statnim rozpoctem na r. 1935 byly prekroceny nekolika resorty o celkovou castku 661,832.610.95 Kc. Naproti tomu bylo dosazeno na nekterych kapitolach uspor castkou 44,577.882.85 Kc, takze z celkoveho hospodareni za r. 1935 per saldo resultuje prekroceni 617,254.728ÿ10 Kc.

Posl. snemovna ma dnes po projednani teto osnovy uvedene prekroceni schvaliti. Prekroceni se tyka kapitoly 1, President a kancelar presidenta, ktere vsak schvaleni nevyzaduje, jezto vzhledem k tomu, ze Narodni shromazdeni volilo noveho presidenta, dalo jiz via facti take souhlas k dotcenemu prekroceni, ktere je v celku nepatrne, cini asi 144.453 Kc. Naproti tomu vyzaduje schvaleni prekrocenych uveru kapitola 5, 13, 16, 17 a 20. Je to nar. obrana, kde jde o prekroceni 89.8 mil. Kc, kapitola 13, ministerstvo prumyslu a obchodu, castkou 3,084.000 Kc, ministerstvo zeleznic castkou 35.349 Kc, ministerstvo soc. pece, ktere vykazuje prekroceni rozpoctu o 160 mil. Kc, a konecne kap. 20, ministerstvo financi, ktere prekrocilo svuj rozpocet o 408.7 mil. Kc.

U narodni obrany nastalo prekroceni v dusledku intensivnejsi vycvikove cinnosti, potom bylo treba opatreni potreb nutnych k zajisteni vetsi pohotovosti armady a v souvislosti s hospodarskymi pomery vetsi potrebou na podpory a pujcky legionarum a podpory sirotkum po legionarich. Prekroceni toto je plne oduvodneno.

V kap. 13, ministerstvo prumyslu, obchodu a zivnosti, statniho rozpoctu na r. 1935 vyzaduji souhlasu Narodniho shromazdeni vydaje, ktere jsem jiz vycislil, castkou 3,084.507 Kc 15 hal., ktere nastaly nasledkem techto okolnosti: Brzy po prevratu, v dobach,. kdy u nas bujelo rozmanite grunderstvi, byl dan impuls k zalozeni skladiste prumyslovych vyrobku v Jugoslavii v meste Novem Sadu. Naklad na zbudovani tohoto skladiste cinil castku asi 5 mil. Kc. Impuls vznikl u Prazskych vzorkovych veletrhu. Tyto veletrhy pak, resp. representanti veletrhu navazali styk se 3 lidmi, a to s nejakym Jerko Dorbicem, Vjekoslavem Kralem a Zikmundem Frankem, kteri utvorili t. zv. Jugoslavenski Emporium. Byli to 3 lide, kteri dohromady meli asi 30.000 dinaru a tuto castku si jeste, pokud je zjisteno, vypujcili od spravce Batovy filialky v Novem Sadu. A s temito 2 lidmi, z nichz Dorbic je prislusnikem jugoslavskym, dlouha leta vsak zil v Praze, kde se naturalisoval, a Vjekoslav Kral je nasim prislusnikem, ale dlouha leta zil v Jugoslavii a v dobe prevratu prave v Novem Sadu, a k nim jeste nalezejicim Zikmundem Frankem uzavrely Prazske vzorkove veletrhy v dohode s ministerstvem obchodu ujednani, ktere pak ministerstvo obchodu vtelilo ve smlouvu, podle ktere se pronajima skladiste v Novem Sadu v Jugoslavii jednak Prazskym vzorkovym veletrhum a jednak Jugoslavenskemu Emporiu, ktere tvorili tito 3 lide. Zikmund Frank brzy z teto spolecnosti vystoupil a zbyli v ni Jerko Dorbic a Vjekoslav Kral.

Ve smlouve bylo ustanoveno, ze spory, vznikle z najemniho pomeru mezi najemci a ministerstvem obchodu republiky Ceskoslovenske, vyrizuje rozhodci soud, jehoz predsedou byl jmenovan profesor Rath z Bratislavy. Jerko Dorbic spolu s Kralem nejaky cas hospodarili, ale neplatili najemne. Dusledek toho byl, ze doslo k sporum. Vjekoslav Kral zaloval, avsak u soudu, kde musel byti jeho spor pro neprislusnost zamitnut. Ceskoslovensky stat s nim udelal narovnani, ktere representovalo odstupne 50.000 Kc pro Krale. Kdyz Dorbic, ktery vystoupil z firmy Jugoslavenski Emporium v cervnu r. 1924, videl, ze Kral dostal odstupne, tu pres to, ze vystoupil, podal po 7 letech zalobu, v ktere se dovolaval nahrady skody, ktera mu byla zpusobena vypovedenim najemni smlouvy. Tento spor se vlekl leta, vystridalo se nekolik advokatu a doslo za jeho projednavani k rozmanitym incidentum, pri kterych predseda smirciho soudu prof. Rath se podekoval oznamiv, ze je nemocen. Po jeho resignaci odstoupili take ostatni clenove smirciho soudu, takze zde nebylo vubec nikoho, kdo by mohl spor vyriditi. Smirci soud mel ovsem zasedati v Jugoslavii, nikoli v Ceskoslovensku. Nase financni prokuratura se postavila na stanovisko, ze zde neni po vzdani se predsedy nikoho, kdo by mohl nove cleny smirciho soudu jmenovati, a sama - a take ne ministerstvo obchodu - se nepricinovala o to. aby byl ustanoven novy smirci soud, v nemz by byli zastoupeni prislusnici ceskoslovenskeho statu, a to lide spolehlivi. Okresni soud v Novem Sadu se postavil ovsem na jine stanovisko a jmenoval cely smirci soud sam. pochopitelne z lidi, kteri byli nakloneni zalobe Dorbicove. Podle toho take soudni rizeni bylo vedeno a podle toho skoncilo. Dusledek jeho byl, ze na konec dr Matic, ktery byl poslednim zastupcem nasim, vyuctoval na palmarnim uctu. utratach a vsem tom, co se stalo 4,870.773 Kc, tedy okrouhle 5 milionu Kc. Z tohoto titulu, ponevadz jsme spor prohrali, vzniklo toto prekroceni a ministerstvo obchodu uhradilo z casti tento v rozpoctu se nenalezajici naklad zbytkem hotovosti, ktery zde zustal po komisi pro hospodareni kovy z doby valecne. Tim tedy je oduvodneno prekroceni rozpoctu ministerstva obchodu.

Ministerstvo zeleznic vyzaduje schvaleni v castce, jak jsem to jiz citoval 35,340.000 Kc a oduvodnuje prekroceni toto predevsim snizenim platovych srazek podle vladniho nari. zeni cis. 279 z r. 1934, s kterouzto upravou nemohlo byti pocitano ani pri sestavovani ani pri ustavnim projednavani rozpoctu, a prave proto dokazuje, ze prekroceni nestalo se v dusledku nejake nehospodarnosti.

V kapitole ministerstva soc. pece jsou to zejmena tyto polozky, ktere zpusobily vetsi vydaj a ktere vyzaduji schvaleni: v §u 3, socialni pojisteni 8,421.000 Kc, pece stavebni a bytova 5,468.000 Kc, pece o valecne a povalecne poskozence 7,920.000 Kc, pece o nezamestnane 133,300.000 Kc a konecne statni starobni podpory 5,900.000 Kc. Dohromady 161,029.875.90 Kc. Naproti tomu jsou zde uspory 973.551.45 Kc, takze ciste prekroceni cini 160,056.324.45 Kc.

Konecne je to kapitola 20, ministerstvo financi, kde jde o prekroceni ciselne nejvetsi, 408,700.000 Kc. Jsem povinen konstatovati, ze toto prekroceni nevzniklo u titulu a paragrafu, na nez je uctovano bezne hospodarstvi tohoto ministerstva, nybrz ze jsou to okolnosti mimo dosah techto paragrafu a titulu. Je to zejmena nakup cennych papiru, na ktery ministerstvo vynalozilo 120.5 mil. Kc, ktery vlastne znamena, nikoliv v pravem slova smyslu prekroceni, nybrz nakoupeni statniho dluhu.

Dale jsou to vylohy spojene s regulaci kursu statnich ukladacich papiru, kde cini prekroceni 96 mil. Kc, a zavazky, ktere bylo ministerstvo financi nuceno plniti za prevzate zaruky z rozmanitych titulu.

Konecne je to prispevek na podpory zemedelcum, postizenym zivelnymi pohromami, podle usneseni vlady z 13. cervence 1934, prekroceny o 35.5 mil. Kc.

To jsou veskera prekroceni a jejich oduvodneni, pro ktera se tato prekroceni stala.

Po blizsim prozkoumani vsech okolnosti dosel rozpoctovy vybor k zaveru, ze veskera prekroceni, o ktere bylo vladnim navrhem tisk 687 zadano, byla nalezite oduvodnena, nestala se bezduvodne ani lehkovazne, a z techto pricin jsem zmocnen v zastoupeni rozpoctoveho vyboru slavne snemovne navrhnouti, aby dala souhlas k tomu, aby tyto nadrozpoctove vydaje byly schvaleny.

A nyni, ponevadz pan predseda za souhlasu slavne snemovny sloucil oba prvni dva odstavce poradu dnesni schuze vzhledem k tomu, ze se pripinaji na stejnou materii, ktera je navzajem v pricinne souvislosti, prikrocim ihned k referatu o statni ucetni zaverce za r. 1935.