Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 79. schuze (obsah, prilohy) | Patek 12. unora 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vicanek, Sivak.

173 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Derer, inz. Dostalek, dr Franke, dr Kalfus, Najman, inz. Necas, dr Spina, dr Zadina, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 54 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Polachovi, Sliwkovi, dr Clementisovi, Klimovi, Borkanukovi, Knotkovi, Zidovskemu.

nemoci posl. Zupka, Sogl.

Klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu vyslal: do vyboru iniciativniho posl. Bistrickeho za posl. Stundu; do vyboru rozpoctoveho posl. Mrskosovou za posl. Kremena, posl. Slivu za posl. Hrubeho.

Klub poslancu nar. sjednoceni vyslal do vyboru zahranicniho posl. J. Sedlacka za posl. Holecka.

Do vyboru kulturniho vyslal: klub poslancu "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr Luschku za posl. Schluscheho; klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Koglera.

Do vyboru zivn.-obchodniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. F. Nitsche za posl. dr Hodinu.

posl. J. Sedlacka min. zeleznic v zalezitosti vyplaceni vychovneho a vyzivneho pro Amalii Konecnou a jeji deti v Olomouci-Novych Hodolanech (c. D 283).

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 778 az 782.

Interpelace tisk 769 (I az XXV).

ve schuzi dne 11. unora 1937 prikazany k radnemu projednavani navrhy vyborum:

kulturnimu tisk 710,

kulturnimu a rozpoctovemu tisk 763,

ustavne-pravnimu tisky 762, 765,

ustavne-pravnimu a rozpoctovemu tisk 739,

soc.-politickemu tisk 753,

soc.-politickemu a rozpoctovemu tisk 743,

zemedelskemu a rozpoctovemu tisky 745, 751, 764, 776,

zivn.-obchodnimu a zemedelskemu tisk 752,

brannemu, kulturnimu a rozpoctovemu tisk 761,

brannemu, soc.-politickemu a rozpoctovemu tisk 770.

Predsednictvo se usneslo vylouciti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu z tesnopisecke zpravy o 78. schuzi snemovny projevy ohrozujici bezpecnost statu a hrube urazlive z reci posl. Kundta.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru kulturniho o vladnim navrhu (tisk 773) zakona o pojmenovani ceske vysoke skoly technicke v Brne (tisk 781).

Zpravodajem je p. posl. Vencl. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Vencl: Slavna snemovno!

Vztahy pana presidenta republiky dr Edvarda Benese k technickym otazkam vubec a k vysokym skolam technickeho smeru zvlaste byly velmi zive jiz pred svetovou valkou.

Pri teto slavnostni prilezitosti, kdy jedna z nasich vysokych skol technickych se uchazi na zaklade jednomyslneho usneseni profesorskeho sboru, aby se smela nazyvat "Vysokou skolou technickou dr Edvarda Benese", slusi pripomenouti, ze dr Edvard Benes jiz na sklonku r. 1913 po sve habilitaci z oboru filosofie se zvlastnim zretelem k sociologii na filosoficke fakulte ceske university v Praze se domahal habilitace pro obor sociologie take na ceske vysoke skole technicke v Praze. Po provedenem rizeni bylo mu udeleni veniae docendi take potvrzeno videnskym ministerstvem kultu a vyucovani koncem r. 1914, takze novy docent ohlasil jiz v letnim semestru r. 1914/15 konani svych prednasek, ktere pak byly v programu vysoke skoly a pristi studijni rok 1915/16 uvedeny pod nazvem "Filosofie a sociologie techniky" s timto obsahem: Technika ve staroveku; ve stredoveku; v dobe nove; stoleti XIX. a XX. Vseobecne podminky vzniku a rozsireni techniky; technika a hospodareni; technika a kultura dnesni. Vseobecny vliv techniky na zivot dnesniho cloveka. Technika a proces vyvojovy.

Dale ohlasil dr Edvard Benes dalsi sve prednasky "Kapitoly vybrane z narodohospodarske sociologie": stroj a jeho vyznam socialni; historie stroje; invence, jeji podminky a nasledky; hospodarske dusledky stroje; vseobecne socialni dusledky rozsireni stroju; stroj a doba dnesni.

Ac k zahajeni techto prednasek pro zname historicke udalosti jiz nedoslo, jest z nich patrno, ze dr Edvard Benes zahrnul jiz ve svem mladem veku take technickou vedu a praci do oboru svych studii a patril u nas tedy k prvnim, kdoz se zabyvali etikou a sociologii inzenyrstvi.

Bylo proto take zcela oduvodneno, kdyz po zrizeni ceskoslovenskeho statu Ceska vysoka skola technicka v Praze, uctivsi budovatele a obnovovatele nasi samostatnosti, presidenta Osvoboditele dr T. G. Masaryka, presidenta dr Wilsona a prof. dr Arnosta Denise hodnosti cestneho doktora a profesora, poctila take prveho ministra zahranicnich veci republiky Ceskoslovenske dr Edvarda Benese hodnosti doktora technickych ved zaroven s tehdejsim ministrem obchodu USA inz. Herbertem Hooverem. Tuto poctu pozdeji rozsiril akademicky senat ceskeho vysokeho uceni technickeho v Praze, kdyz jednomyslnym usnesenim z 29. dubna 1936 udelil p. presidentu dr Edvardu Benesovi take nejvyssi poctu, t. j. hodnost cestneho profesora tohoto vysokeho uceni.

Take profesorsky sbor Ceske vysoke skoly technicke v Brne ocenil zasluhy pana presidenta dr Edvarda Benese o osvobozeni a budovani Ceskoslovenske republiky a jeho stalou podporu a uznani technicke prace v ramci naseho narodniho hospodarstvi i obrany statu a jednomyslnym usnesenim na sklonku studijniho roku 1935/36 uctil jej udelenim hodnosti cestneho doktora technickych ved. Svym jednomyslnym usnesenim z 16. prosince 1936 navazal tento profesorsky sbor na vzniklou jiz tradici oznacovani nasich vysokych skol jmeny velkych muzu ceskoslovenskeho naroda a usnesl se pozadati p. presidenta republiky o souhlas a svoleni, aby Ceska vysoka skola technicka v Brne mohla byti trvale oznacena jeho jmenem.

Predlozivsi tento navrh vlade republiky Ceskoslovenske doporucilo ministerstvo skolstvi a nar. osvety, aby byl teto pocte dan vyraz formou slavnostni a trvalou, ktera by sice nebyla s hlediska legislativni techniky nezbytne nutnou, jez vsak plne odpovida vyznamu aktu, jezto jde o pouziti jmena hlavy statu, t. j. formy zakonne.

Prislusny navrh zakona vlada schvalila dne 4. unora 1937 a predlozila jej posl. snemovne Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske k ustavnimu projednani.

Pri tom slusi take podotknouti, ze i o jmenu "Karlova universita" bylo rozhodnuto zakonem ze dne 19. unora 1920, c. 135 Sb. z. a n., o pomeru prazskych universit. Druha ceska universita byla pojmenovana primo v errekcnim zakone ze dne 28. ledna 1919, c. 50 Sb. z. a n., "Masarykova universita". Jak patrno, budou tudiz dve vysoke skoly v hlavnim meste zeme Moravskoslezske oznaceny jmeny obou prvnich presidentu naseho obnoveneho statu.

Uvazime-li nezmernou praci pana presidenta dr Edvarda Benese o vznik, rozvoj a konsolidaci naseho statu a jeho zajem o technickou kulturu a technicke skolstvi, jakoz i vubec jeho pomer k technickemu pokroku ve sluzbach miru i obrany svobody naroda a statu, shledavame predlozenou osnovu plne oduvodnenou, jiz slusi co nejvreleji doporuciti k prijeti snemovnimu plenu.

Vybor kulturni se zabyval vladnim navrhem tisk 773 ve schuzi dne 11. unora 1937 a usnesl se doporuciti posl. snemovne osnovu zakona v pripojenem zneni. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada, pristoupime proto ke hlasovani.

Snemovna je zpusobila se usnaseti.

Osnova zakona ma dva paragrafy, nadpis a uvodni formuli.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi dvema paragrafy, nadpisem a uvodni formuli, podle zpravy vyborove, prosim, aby povstal. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove ve cteni prvem. (Potlesk.)

Predsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o teto osnove bylo cteni druhe provedeno v teze schuzi.

Vykoname proto ihned druhe cteni.

Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona o pojmenovani ceske vysoke skoly technicke v Brne (tisk 781).

Jsou nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj posl. Vencl: Nejsou.

Predseda (zvoni): Kdo ve druhem cteni souhlasi s osnovou zakona tak, jak ji posl. snemovna prijala ve cteni prvem, prosim, aby povstal. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona take ve cteni druhem. (Potlesk.)

Tim jest vyrizen 1. odstavec poradu.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce poradu, jimz jest:

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 774), kterym se nove urcuje vyse statnich zaruk za vyvozni uvery podle zakonu o podpore zahranicniho obchodu (tisk 782).

Zpravodajem jest p. posl. Martinasek. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Martinasek: Slavna snemovno!

Vlada predlozila navrh zakona tisk 774, kterym se nove urcuje vyse statnich zaruk za vyvozni uvery podle zakonu o podpore zahranicniho obchodu.

V §u 9 zakona ze dne 16. cervence 1931, c. 121 Sb. z. a n., byl stanoven uhrn zaruk, ktere mely byti podle §u 8 prevzaty v prvem roce, castkou 600 mil. Kc; dalsim zakonem ze dne 1. brezna 1933, c. 45 Sb. z. a n., bylo pro druhy rok povoleno pouziti k temuz ucelu jen neprekrocitelne castky 600 mil. Kc, do ktere byl vsak zapocten nevycerpany zbytek uhrnu stanoveneho pro prvni rok, t. j. castka 344 mil. Kc. Mohlo tedy byti ve tretim a dalsich letech pouzivano k poskytovani zaruk v prvem roce castky 256 mil. Kc, v druhem a dalsich letech 600 mil. Kc, tedy celkem 856 mil. Kc. Zakonem ze dne 9. dubna 1935, c. 70 Sb. z. a n., byla tato hranice zvysena az na dalsi o jednu miliardu Kc, takze k poskytovani techto zaruk byla dana hranice castkou 1.856 mil. Kc.

Tato hranice limitova bude vsak brzy vycerpana a proto vlada k podnetu exportniho prumyslu zada v zajmu udrzeni vzrustajiciho oziveni zahranicniho obchodu zvyseni dosavadniho limitu o dalsich 1.500 mil. Kc, tudiz na celkovou hranici 3.356 mil. Kc.

Rozpoctovy vybor podrobil vladni navrh zkouseni ve dvou smerech: 1. Jake jsou posavadni vysledky pouzivani svrchu zminenych zakonnych zmocneni po strance hospodarske a socialni, a 2. zda financni sprave statni nevzniklo nebezpeci nahrad z prevzatych zaruk.

Ve smeru prvem dluzno konstatovati, ze zakony svrchu zminene znatelne poslouzily k oziveni prumyslove vyroby zvysenim vyvozu a umoznily ji soutez na svetovem trhu odbytovem v dobe tizive svetove krise hospodarske a financni. Neni treba zduraznovati, ze Ceskoslovensko jako stat se znacnou kapacitou prumyslovou je predevsim odkazano na vyvoz a ze ztrata trhu zahranicnich by pro nej znamenala ujmu neodcinitelnou. Opatreni, ktera statni sprava na podklade techto zakonu cini, jsou nutna v souboru akci, jez dluzno provadeti k udrzeni dosavadnich posic vyvoznich a k ziskani novych odbytist. Tyto snahy posiluji nasi posici hospodarskou ve svetove soutezi a zajisti nasemu podnikani v cetnych oborech zvysenou zamestnanost, coz po strance socialni je v boji proti nezamestnanosti prinosem velmi cennym. A prave v nynejsim rozvoji exportu a pri oziveni zahranicnich trhu, ktere s potesenim muzeme konstatovati, je potreba vyvoz posilovati, zvlaste kdyz se da ocekavati, ze zvysena kupni sila ciziny, zalozena na vzestupu konjunktury svetove, ucini nas vyvozni prumysl na delsi dobu schopnym souteze v zahranici. Statni zarukou se umoznuje vyvozci ziskani uveru na domacim peneznim trhu, ponevadz penezni ustav ma subsidiarni jistoty v teto zaruce. Jde pravidelne o uvery nekolikalete, ale bud dovoznim statem nebo jeho bankovnim ustavem zajistene. Z dodavek techto plynou k nam hodnotne devisy, jichz je nam nutne potrebi pro nakup surovin a k jinym platum do ciziny.

Pokud jde o to, zda statni spravu nepostihuji risika z prevzatych zaruk, dluzno s potesenim konstatovati, ze doposud nedoslo k tomuto pripadu. Statni sprava postupuje pri zkoumani zadosti o prevzeti zaruky podle zasad, kterych museji dbati ustavy penezni pri povolovani zapujcek podnikum prumyslovym. Pri ministerstvu financi je zrizen poradni sbor pro vyvozni uvery, v nemz jsou zastoupeny vedle ministerstev obchodu, soc. pece, nar. obrany, financi, zemedelstvi a zahranicnich veci i Narodni banka, vyvozni prumysl a soc. pojistovaci ustavy zastupcem z kruhu zamestnaneckych. Tento sbor projednava dosle zadosti, dava sve dobre zdani a navrhuje vysi statni zaruky. Sboru se predkladaji vsechny doklady zadosti, takze se zakazka a jeji uverove a platebni podminky podrobi zevrubnemu prezkouseni. Okolnost, ze vyvozce nese pravidelne 40% risika dodavkoveho obchodu, zajistuje, ze vyvozce neuzavira dodavku lehkomyslne a ze dba toho, aby dluznik poskytoval radne jistoty platebni. Zaruku povoluje ministr financi v dohode s ministry obchodu, zemedelstvi, soc. pece, nar. obrany a zahranici, takze je tu zajistena spoluucast resortnich ministru po strance odborne. Skutecnost, ze dosud nedoslo k realisaci zarucniho zavazku ze zaruk dodnes prevzatych, mluvi pro priznive posuzovani ucelnosti osnovy zakona i po teto strance. Svedci to dale take o tom, ze ceskoslovensti vyvozci uzaviraji dobra obchodni spojeni a tesi se duvere svych zahranicnich odberatelu proto, ze dodavaji zbozi dobre a plni sve zavazky poctive.