Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 77. schuze (obsah) | Patek 22. ledna 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch.

Zapisovatele: dr inz. Fulik, Pik.

158 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri Machnik, inz. Necas.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 52 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Tichemu, Uhlirovi, Batkove - Zackove, Zupkovi, Klimovi, Bistrickemu, dr Clementisovi, Rybarikovi, Zidovskemu, Knotkovi.

nemoci posl. Vallo, Schmidke.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. dr Clementise a Zidovskeho na vcerejsi den.

Do vyboru zahranicniho vyslal: klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Stundu za posl. Pozdilka; klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Knochela a posl. Kliebera za posl. dr Neuwirtha a dr Peterse.

Do vyboru zivn.-obchodniho vyslal klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Hrubeho za posl. Slivu.

Do vyboru imunitniho vyslal klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Dvoraka za posl. dr Dufka.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kundta za posl. dr Neuwirtha.

Dotazy:

posl. Ticheho min. zeleznic ve veci pre

stavby nadrazni budovy KBD v Orlove (c. D 271-IV);

posl. J. Sedlacka min. skolstvi a nar. osvety o nutnosti urychleneho vydani predpisu pro umisteni portretu obou presidentu republiky Ceskoslovenske v mistnostech skolnich a urednich mistnostech vubec (c. D 272-IV).

Odpoved min. skolstvi a nar. osvety na dotaz posl. dr Goldsteina c. D 238-IV.

pocatkem schuze: Zprava tisk 756.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru technicko-dopravniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 669), kterym se predkladaji Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu Mezinarodni umluva o preprave zbozi po zeleznicich, Mezinarodni umluva o preprave cestujicich a zavazadel po zeleznicich spolu se Zaverecnym aktem, jakoz i se Zaverecnym protokolem o navrhu dohody o zavedeni nakladniho listu na rad, ktere byly podepsany v Rime dne 23. listopadu 1933 (tisk 754).

Zpravodaji jsou: za vybor techn.-dopravni p. posl. Janalik, za vybor zahranicni p. posl. dr Mares.

Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor techn.-dopravni, p. posl. Janalikovi.

Zpravodaj posl. Janalik: Slavna snemovno!

Technicko-dopravni vybor projednal a schvalil vladni navrh (tisk 669), kterym se predkladaji Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu Mezinarodni umluva o preprave zbozi po zeleznicich, Mezinarodni umluva o preprave cestujicich a zavazadel po zeleznicich spolu se Zaverecnym aktem, jakoz i se Zaverecnym protokolem o navrhu dohody o zavedeni nakladniho listu na rad, ktere byly podepsany v Rime dne 23. listopadu 1933.

Mezinarodni zeleznicni umluvy, platne od 1. rijna 1928, podrobeny byly revisi na konferenci, ktera se konala r. 1933 v Rime za ucasti 25 statu. Tato revise dotkla se podstatne dosavadnich umluv, a to vetsinou ve smeru zlepseni pro prepravce.

Nejdulezitejsi zmeny jsou tyto:

nase interesovana verejnost zadala jiz delsi dobu zavedeni sdruzene dopravy zeleznice letadlo. Teto potrebe bylo pri revisi vyhoveno a podle revidovane umluvy bude mozno tyto sdruzene prepravy sjednavati podle cl. 2.

Cl. 10 zarucuje prepravcum narok na vypocet nejlevnejsiho dovozneho po skutecne pouzite prepravni ceste, nebot zeleznice bude napriste povinna vratiti na zadost rozdil dovozneho, bylo-li pocitano podle primeho tarifu, ackoliv dovozne vypocitane sectenim sazeb prvych tarifu po teze prepravni ceste a pri splneni podminek pouziti techto tarifu bylo mensi.

Revise pamatovala v cl. 11 take na zkraceni vypravnich a prepravnich lhut, a to: Vypravni lhuty u nakladniho zbozi zkracuji se ze 2 na 1 den, prepravni lhuta se stanovi na 1 den za kazdych zapocatych 150 tarifnich kilometru na miste drivejsich 2 dnu za kazdych zacatych 250 km. U rychlozbozi bude prepravni lhuta ciniti 1 den za kazdych zacatych 300 tarifnich km. Preruseni tarifnich km plati jen tehdy, byl-li duvod a trvani preruseni poznamenan zeleznici v nakladnim liste.

Cl. 29 zvysuje nahradu za ztratu neb poskozeni zbozi o 100%. Revidovana umluva neprevzala drivejsi ustanoveni, podle nehoz mohly byti snizeny nejvyssi castky, stanovene za ztratu nebo poskozene zbozi, a to z duvodu hospodarskych nebo menovych.

Dulezitou zmenu prinasi cl. 61, podle nehoz mohou dva nebo vice statu specialnimi ujednanimi a zeleznice vhodnymi tarifnimi ustanovenimi sjednavati zvlastni prepravni podminky pro urcite druhy prepravy. V techto pripadech bude mozno zavadeti i predpisy odchylne od striktnich ustanoveni Mezinarodni umluvy o preprave zbozi. Jde o prepravu s nakladnimi listy na rad, o prepravu casopisu a zbozi, urcenych pro veletrhy nebo vystavy, o prepravu skrini (containeru) a nakladacich pomucek.

Take v Mezinarodni umluve o preprave cestujicich a zavazadel po zeleznicich byly provedeny cetne zmeny, a to vesmes ve prospech cestujicich. To se tyka zejmena:

Doba platnosti jizdenek byla prodlouzena. Rozsiren byl pojem cestovniho zavazadla a pripustena doprava t. zv. nedoprovazenych zavazadel, t. j. zavazadel podanych bez predlozeni jizdenky. Zmirneny predpisy o preprave malych zvirat. Zpatecni jizdenka bude priste platiti za kazdych zapocatych 50 km alespon 1 den. Podle cl. 30 odpovida zeleznice za opozdeny vydej cestovniho zavazadla vubec, kdezto dosud odpovidala pouze za skodu opozdenym vydejem zpusobenou. Lhuta k uplatneni tohoto naroku prodluzuje se v cl. 44 z dosavadnich 14 na 21 dnu.

Obe tyto mezinarodni umluvy vstoupi v ucinnost, jakmile 15 statu provede jejich ratifikaci. Je v zajmu vsech zucastnenych statu a jejich narodnich hospodarstvi, aby vstoupily v platnost co nejdrive vzhledem k znacnym vyhodam a zlepseni prepravnich podminek. Take ceskoslovenskemu narodnimu hospodarstvi prinaseji revidovane mezinarodni umluvy zeleznicni dulezite vyhody a je tudiz v zajmu veci, aby byly co nejdrive ustavne projednany a ratifikovany.

Jezto veskere pripadne zmeny by se rovnaly odmitnuti ratifikace Ceskoslovenskem, pro ktere pristup k rimskym dohodam je zcela nezbytny, navrhuje technicko-dopravni vybor posl. snemovne, aby schvalila toto usneseni:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s Mezinarodni umluvou o preprave zbozi po zeleznicich a Mezinarodni umluvou o preprave cestujicich a zavazadel po zeleznicich, jakoz i se Zaverecnym aktem a Zaverecnym protokolem o navrhu dohody o zavedeni nakladniho listu na rad, ktere byly podepsany v Rime dne 23. listopadu 1933.

Navrhuji tudiz slavne posl. snemovne, aby prijala schvalovaci usneseni tak, jak je schvalil techn.-dopravni vybor. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo dalsimu zpravodaji, za vybor zahranicni, p. posl. dr Maresovi.

Zpravodaj posl. dr Mares: Slavna snemovno!

V tisku 669 predlozila vlada navrh, kterym predklada Narodnimu shromazdeni k ratifikaci 2 mezinarodni umluvy, a to o preprave zbozi po zeleznicich a pak Mezinarodni umluvu o preprave cestujicich a zavazadel po zeleznicich spolu se Zaverecnym aktem. Podle cl. 60 mela svycarska vlada svolati zucastnene staty, ktere obsahuji staty skoro celeho sveta, vyjma Portugalsko a nekolik mensich statu, k porade o nove revisi mezinarodnich umluv o zeleznicni doprave, jednak pro osoby, jednak pro zbozi. Tato konference byla svolana do Rima a o svedomitosti prace teto konference svedci fakt, ze rokovala od 3. rijna 1933 az do 23. listopadu 1933. Pri teto porade byly podrobeny obe smlouvy dukladne revisi, i kdyz pri tom prevladala myslenka mnoho nemeniti vzhledem k choulostivosti problemu a k velkym tezkostem dohod se zucastnenymi staty. Pres to vsak k dohode doslo a zaroven v Zaverecnem protokolu bylo obsazeno prani, aby tyto umluvy byly podepsany nejdele do 1. dubna 1934 v Bernu a aby potom byly take vladami zucastnenych statu predlozeny snemovnam k ratifikaci tak, aby mohly vstoupiti 1. ledna 1935 v platnost. V platnost mely vstoupiti zejmena tehdy, kdyby 15 statu ratifikaci jiz provedlo. Ceskoslovensky stat prikrocuje ted k ratifikaci techto umluv, a lze s uspokojenim konstatovati, ze tato osnova casove a technicky vhodne doplnuje posledni zeleznicni zakon, ktery byl slavnou snemovnou projednavan. Cela umluva obsahuje asi tri skupiny, pri cemz, podotykam znovu, byl kladen hlavni duraz na spravny text umluv, na precisni vyjadreni zaruk a zavazku zeleznic, a zejmena hlavni myslenkou bylo, aby veskere predpisy mezinarodni dopravy byly pokud mozno jednolite, prehledne a aby zesilily pravni jistotu cestujicich na cizich zeleznicich.

Pan kolega zpravodaj posl. Janalik jiz vyzdvihl radu detailu, mohu se tedy spokojiti s tim, ze prohlasim, ze i s hlediska mezinarodniho je ratifikace techto umluv velmi zadouci, aby tak ceskoslovensky stat i na tomto poli se zucastnil solidarity hospodarske soucinnosti v celem svete.

Proto si dovoluji jmenem zahranicniho vyboru zadati slavnou snemovnu, aby umluvy, ktere vlada tiskem 669 slavne snemovne predklada, ratifikovala. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada.

Hlasovani o tomto odstavci poradu odlozime na dobu pozdejsi a pristoupime k projednavani odstavce dalsiho. (Namitek nebylo.)

Namitek proti tomu neni.

Budeme tedy projednavati dalsi odstavec, druhy, jimz jest:

2. Zprava vyboru zahranicniho a zivn.-obchodniho o vladnim navrhu (tisk 611), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projeveni souhlasu dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 12. srpna 1936 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 19. srpna 1936, c. 243 Sb. z. a n. (tisk 665).

Zpravodajem vyboru zahranicniho jest p. posl. dr Mares, zpravodajem vyboru zivn. obchodniho p. posl. Slavicek.

Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor zahranicni, pannu posl. dr Maresovi.

Zpravodaj posl. dr Mares: Slavna snemovno! Tiskem 665 predklada vlada ke schvaleni navrh k projevu souhlasu s dodatkovym protokolem k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, ktery byl podepsan ve Varsave dne 12. srpna 1936 a byl zatim, jak se deje u vsech techto smluv mezinarodniho vyznamu, uveden v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 19. srpna 1936, c. 243 Sb. z. a n.

Mezi nami a Polskem byla sjednana obchodni a plavebni umluva dne 10. unora 1934, jejimz obsahem byla rada slev na nektere druhy zbozi, s casovym omezenim, ponevadz polska vlada si vyhradila pouziti techto casovych omezeni pro pripad, ze by se podarilo vytvoriti na uzemi polskeho statu onen prumysl, pro jehoz vyrobky touto umluvou poskytuje urcite slevy. Je to rada druhu zbozi, zejmena odbarvovaci uhli, sirouhlik, zelatina, bakelit a vyrobky z celuloidu. Naproti tomu Ceskoslovensko poskytlo Polsku celni slevu na repku a podobna semena olejnata, kyselinu sirovou, dusikate vapno a superfosfosfaty. Toto ujednani platilo po prve do 31. prosince 1934 a bylo prodlouzeno "Dodatkovym protokolem" ze dne 8. unora 1935 s platnosti do 30. cervna 1935 s vyjimkou celni slevy na repku a podobna olejnata semena. Platnost smluvnich slev, jak jsem je zde uvedl a jak jsou take uvedena v "Dodatkovem protokolu" ze dne 8. unora 1935, byla znovu prodlouzena "Dodatkovym protokolem" ze dne 5. zari 1935 s platnosti do 30. cervna 1936 s vyjimkou celni slevy, kterou poskytlo Polsko Ceskoslovensku na bakelit jakoz i s tou zmenou, ze na misto smluvni celni sazby zl 1.30 za 100 kg sirouhliku poskytlo Polsko Ceskoslovensku na toto zbozi sazbu zl 2.60.

Dodatkovy protokol podepsany dne 12. srpna 1936 ve Varsave je pouhe prodlouzeni smluvnich celnich slev, obsazenych v "Dodatkovem protokolu" ze dne 5. zari 1935, na dobu dalsich 6 mesicu, t. j. od 20. srpna 1936 do 20. unora 1937.

Soustavne prodluzovani platnosti smluvnich celnich vyhod bude mozne do te doby, pokud polska tovarna na chemicke vyrobky v Tomasovcich nebude, jak jsem o tom hovoril, schopna dostatecne zasobiti polsky trh sirouhlikem.

Zahranicni vybor jednal o teto umluve, musil prijmout a prijal toto casove omezeni polske vlady a doporucuje slavne snemovne, aby navrh, ktery vlada predklada k ratifikaci, prijala. (Souhlas.)