Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 75. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 17. prosince 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Onderco, dr. Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

222 poslancu podle presencni listiny.

Clenove a zastupci vlady: ministri Bechyne, dr. Czech, dr. Derer, dr. Sramek; za ministerstvo zeleznic odb. radove dr. Chmelar a dr. Heuschneider; za ministerstvo spravedlnosti odb. prednosta Mrstina a vrch. odb. rada dr. Loula.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupce dr. Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 25 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. dr. Dominikovi, Polivkovi, Rybarikovi.

nemoci posl. Florek, Becko.

Klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska vyslal do vyboru imunitniho posl. dr. Jar. Dolanskeho za posl. Kopeckeho.

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 716 az 718.

Odpovedi tisk 713 (I az V).

Predseda volal posl. Knochela dodatecne k poradku pro vyrok v jeho reci v 74. schuzi posl. snemovny dne 15. prosince t. r. urazejici clena vlady ministra Zajicka.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru soc.-politickeho, ustavnepravniho, techn.-dopravniho a branneho o vladnim navrhu (tisk 401) zakona o drahach (zeleznicni zakon) (tisk 698).

Zpravodaji jsou: za vybor soc.-politicky p. posl. Tichy, za vybor ustavne-pravni p. posl. dr. Mares, za vybor technicko-dopravni p. posl. Nemec (csl. soc. dem.), za vybor branny p. posl. Vaverka.

Budeme pokracovati v rozprave, ktera zapocala v 73. schuzi snemovny dne 11. prosince a v niz bylo pokracovano v 74. schuzi dne 15. prosince t. r.

Lhuta recnicka jest 40 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. Jezek, Birke, dr. Clementis, Sliwka; na strane "pro" pp. posl. Sedy, Bergmann, Schlusche, Stunda.

Davam slovo prvemu recniku na strane "proti", p. posl. Jezkovi.

Posl. Jezek: Slavna snemovno!

V maloktere predlozene osnove zakona bylo tolik dobrych veci a tolik nedobrych veci, jako v osnove, kterou prave projednavame. Na jedne strane obsahuje radu ustanoveni velmi dobrych, na druhe strane je tomu pravy opak. Kdyz jsme ve vyboru jednali o tomto navrhu zakona, hlasovali jsme pro radu paragrafu, ktere jsme z vecnych duvodu povazovali za ustanoveni spravna. Na druhe strane jsme meli proti rade paragrafu namitky a podavali jsme sve pozmenovaci navrhy. Tyto navrhy, jako to uz byva v nasem zivote parlamentnim, podava-li navrhy oposice, byly z prevazne vetsiny zamitnuty. Z toho duvodu, ackoli uznavame, ze v osnove zakona je rada ustanoveni dobrych, nemuzeme hlasovati pro tuto osnovu zakona ve zneni, ve kterem byla predlozena.

Nejprve dovolte, abych promluvil o dobrych strankach teto osnovy zakona. A reknu primo, ze velmi vitame, ze dochazi k vydani zakona, ktery kodifikuje stavajici pravo, ktery vytvari jednotu v pravnim stavu mezi zememi historickymi a Slovenskem. To je dobra stranka teto osnovy zakona.

Dalsi dobrou strankou je, ze konecne dostavame jednotny podklad zeleznicniho prava ve statnim jazyce, a ze se v osnove resi veci obrany statu, tedy veci, ktere jiste pro ceskoslovensky stat jsou velmi dulezite.

Na druhe strane si vsak musime priznati, ze v osnove je rada ustanoveni, ktera pri nejblahovolnejsim posuzovani musime nazvati ustanovenimi nedobrymi. Zejmena urcita cast konstrukce ani ne tak tim, jak byla zkonstruovana, nybrz tim, jak stoji proti soucasnemu stavu veci, zabiha dokonce do urcite kuriosnosti. Vidime, ze osnova zakona rozeznava na jedne strane docela spravne odborny spravni urad zeleznicni, na druhe strane zeleznicni podnik, ktery provozuje zeleznicni dopravu. Tedy na jedne strane stoji spravni urad zeleznicni, ktery ma funkci dozorce, soudce, rozhodciho, a jako soudce a rozhodci ovsem musi byti rozhodcim spravedlivym, objektivnim, nestrannym.

Slavna snemovno, racte uvaziti, muze-li podle faktickeho stavu byti tento rozhodci a soudce skutecne rozhodcim a soudcem spravedlivym a objektivnim. Ptam se, kdo podle zakona je odbornym spravnim uradem zeleznicnim? A kdyz si polozime tuto otazku, tedy musime odpovedeti, ze timto odbornym spravnim uradem zeleznicnim je v nejvyssi instanci ministerstvo zeleznic. Na druhe strane, kdo je druhou, protivnou stranou, ktera stoji na docela opacnem polu, kdo je zeleznicnim podnikem? A kdyz se ptame, kdo je zeleznicnim podnikem, tedy mame odpoved: v nejvyssi instanci je to ministerstvo zeleznic, cili zeleznicni podnik se rovna odbornemu spravnimu uradu zeleznicnimu, rovna se ministerstvu zeleznic, cili ministerstvo zeleznic se rovna ministerstvu zeleznic. Proste uplna jednoducha rovnice, ktera ovsem neni zdravym zakladem pro tuto osnovu zakona.

Aby si slavna snemovna udelala predstavu o kuriosnosti takovychto ustanoveni pri dnesnim stavu veci, uvedu nektere paragrafy, ktere dobre osvetli celou tuto otazku.

§ 37, odst. 4 pravi (cte): "Zeleznicni spravni urad muze stanoviti v oboru vybudovani a udrzovani drahy jednotnost, ktere se musi zeleznicni podnik podrobiti."

Dovolim si to preloziti do ceskeho jazyka. Ve skutecnosti vypada to takto: Ministerstvo zeleznic muze stanoviti v oboru vybudovani a udrzovani drahy jednotnost, ktere se musi ministerstvo zeleznic podrobiti. Cili ministerstvo zeleznic muze neco stanoviti, cemu se ministerstvo zeleznic musi podrobiti. To je § 37.

V §u 39, odst. 3 se jedna o styku statniho zeleznicniho provozu s ostatnimi drahami, a tam se vyslovne pravi (cte): "Nesjedna-li se o techto vecech dohoda, rozhodne zeleznicni spravni urad." Cili nesjedna-li ministerstvo zeleznic s nekterymi jinymi drahami dohodu, rozhodne o tech vecech ministerstvo zeleznic, cili jedna sporna strana rozhodne sama o sve veci.

Dale je zde velmi zajimave ustanoveni §u 87 (cte): "Zeleznicni spravni urad muze nariditi, zada-li toho verejny zajem, aby zeleznicni podnik tarify primerene upravil." Prosim, prelozme to zpet do cestiny a vidime: ministerstvo zeleznic muze nariditi, zada-li toho verejny zajem, aby ministerstvo zeleznic tarify primerene upravilo. Z toho celeho tedy vidite, ze za dnesniho stavu jest to konstrukce uplne nemozna. Mohl bych takovychto pripadu uvesti jeste vice, na pr. § 91, kde "nesjedna-li se o uzivani nebo o nahrade dohoda, anebo nevyhovuje-li sjednana dohoda verejnemu zajmu, muze zeleznicni spravni urad uciniti primerene opatreni, a jemu se museji podrobiti oba podniky", to jest oba podniky, ktere zde stoji proti sobe, z nichz jednou stranou je ministerstvo zeleznic. A tak ministerstvo zeleznic rozhoduje opetne samo o vlastni sve veci. V §u 92, odst. 2 "nesjedna-li se o techto vecech dohoda, anebo nevyhovuje-li sjednana dohoda verejnemu zajmu, muze zeleznicni spravni urad uciniti primerene opatreni a jemu se museji podrobiti zucastnene podniky", tedy zase ministerstvo zeleznic musi se podrobiti ministerstvu zeleznic ve vlastnim sporu. Konecne v §u 141, odst. 1 se pravi (cte): "K uhrade nakladu, ktere vznikaji provadenim dozoru podle ustanoveni tohoto zakona, prispeje zeleznicni podnik statu castkou, kterou urci zeleznicni spravni urad se zrenim k rozsahu prepravy atd." cili castku, kterou ministerstvo zeleznic prispeje statu, urci ministerstvu zeleznic ministerstvo zeleznic.

Zde tedy vidite, ze jde skutecne o monstrum v pravnim zivote, ze zde ministerstvo zeleznic narizuje samo sobe t. j. ministerstvu zeleznic. Ti, kteri puvodne na tomto navrhu zakona pracovali, chteli, aby byly zde dve instituce rozdilne, jedna instituce, ktera by byla dohledaci, dozorci, rozhodci, a druha, ktera by provozovala vlastni podnik. Ve skutecnosti vidime, ze zde dochazi sice k dvema pojmum, ale ve skutecnosti k jednomu uradu rozhodcimu i provoznimu. Nam jde zejmena o to, aby se do budoucnosti tyto nemoznosti napravily. Maji-li se tyto veci napraviti a zlepsiti, pak musime pracovati k oddeleni spravniho zeleznicniho uradu od vlastniho zeleznicniho provozu, ktere jedine muze vyhovovati intencim hospodarskym a intencim, ktere asi v zasade vedly ke konstrukci teto osnovy zakona.

Myslim, ze je zde na miste pozadavek zrizeni ministerstva dopravy. Kdyby bylo zrizeno ministerstvo dopravy, ponevadz nemame jenom dopravu zeleznicni, nybrz mame take silnicni, plavebni, leteckou, a kdyby jednotlive druhy dopravy byly podrizeny autonomnim generalnim reditelstvim, ktera by mela k ruce spravni sbory slozene take z hospodarskych a praktickych odborniku, a kdyby byly jednotne rizeny, pokud se tyce dopravni politiky, jednotnym dozorcim a rozhodcim organem, to je ministerstvem dopravy, pak bychom dosli ke stavu, ktery by vyhovoval nejen nasemu prani, nybrz i potrebam hospodarskym i pravnim celeho dopravniho zrizeni.

Slavna snemovno, bohuzel zrizeni ministerstva dopravy jiste neni veci, ktera by byla snad v dohledne dobe resitelna. Za teto situace, myslim, ze je velikou chybou, ze pro prechodnou dobu, nezli zde bude rozdil mezi podnikem a spravnim uradem, nebyly pripusteny rozhodci nebo smirci komise s predsedou jmenovanym prislusnym presidentem kraj. soudu, ktere by na prechodnou dobu vsechny spory resily. Bohuzel nase navrhy byly v tomto smeru zamitnuty a zustava se pri teto konstrukci, ktera, jak jiz jsem rekl, za dnesniho stavu veci je konstrukci monstrosni.

Druha vec, o ktere bych se chtel zminiti, je vec tarifni. V predlozene zakonne osnove se tato otazka resi radou ustanoveni, z nichz s nekterymi muzeme stoprocentne souhlasiti. Ale prece jenom je zde jedna vec, ktera neni podle naseho nazoru spravna. Jde o radne publikovani tarifnich slev. Zadali jsme v ustavne-pravnim vyboru povinnost radneho vyhlaseni tarifnich slev, kdezto vladni narizeni, ktere ma byti na zaklade tohoto zakona vydano, ma stanoviti jenom pokud a jak maji byti tyto tarify uverejnovany. Domnivam se sice, ze v dnesni dobe je kazda tarifni sleva za kratky cas docela verejna; i kdyz se nepublikuje, kazdy se o ni dozvi. Myslim vsak, ze by bylo v zajmu spravedlnosti, kdyby byly tarifni vyhody vzdy take uverejnovany, ponevadz tim bychom zabranili eventualni nespravedlnosti a take obave, ktera nas pri vlade politickeho klice v Ceskoslovenske republice musi naplniti, ze pri udelovani tarifnich slev by mohl proniknouti politicky vliv do nejcitlivejsich casti zeleznicni administrativy, t. j. do komercni sluzby. Vznesl bych pri teto prilezitosti apel na pritomneho pana ministra zeleznic a na zastupce zeleznicni spravy, aby, pokud se tyce tarifni politiky, prikrocili k tomu, co by mohlo znamenati pro ceskoslovenskou politiku snad nejvic, totiz k naprostemu sjednoceni Ceskoslovenska, k sblizeni se tohoto statu, jehoz delka je temer pul druheho tisice kilometru, ale na druhe strane sirka jenom nejakych 70 kilometru. Za teto nepriznive polohy Ceskoslovenske republiky se musime snaziti o sblizeni vychodu se zapadem tarifni politikou, o preklenuti uzasne dlouhe polohy Ceskoslovenske republiky. Jedine tim zpusobem, jestlize budeme zvlastnim tarifnim vyrovnanim teto nepriznive poloze celiti, dosahneme opravdoveho sjednoceni a stmeleni Ceskoslovenske republiky.

Konecne dalsi vec, o ktere chci mluviti, jsou ozbrojene strazni oddily zeleznicni. Slavna snemovno, jiz pred prazdninami jsem mluvil o teto veci v ustavne-pravnim vyboru a projevil jsem nazor, ze ozbrojene strazni oddily mely by byti vzaty z cetnictva, pripadne, kde je statni policie, ze statni policie, ktera by byla propujcovana pro tyto ukony zeleznicni sprave, treba i na delsi cas. Mel jsem obavy - a jak se ukazalo dosti opravnene - aby se nekdy techto straznich sboru nezneuzivalo k politickym vecem. A musim rici, ze o prazdninach doslo k urcitemu takovemu incidentu, o kterem zde nebudu jiz mluviti, ponevadz jsem o nem jiz jednou mluvil, a zejmena take proto, ze pan ministr zeleznic se skutecne v ustavne-pravnim vyboru ukazal byti zcela jinym, nezli pan tajemnik posl. Nemec nebo "Pravo lidu", kteri mne ovsem za toto obvineni vynadali, jak je jejich chvalnym zvykem. Pan ministr zeleznic zcela po pravu rekl, ze se se mnou v teto veci shoduje a ze se stal incident, ktery se stati nemel a ktery se on snazil reparovati. Vitam toto stanovisko p. ministra zeleznic, ale presto jenom myslim, ze je v zajmu vsech stran v ceskoslovenskem parlamente, aby se snazily dat co nejmene prilezitosti k tomu, aby zde byly ozbrojene instituce, jichz by bylo mozno politicky zneuzivati. Ovsem ve zpravach, kde se mluvi o ozbrojenych straznich oddilech zeleznicnich, velmi casto se mluvi o tom, ze ozbrojene strazni oddily zeleznicni jsou neobycejne rentabilni, ze tyto strazni oddily, zrizene na zeleznicich, prinaseji znacny financni prospech zeleznicim. Chtel bych prislusne rozhodujici zeleznicni kruhy upozornit, aby si daly praci a daly si predloziti zpravy o tak zvane vynosnosti ozbrojenych straznich oddilu. Aby zejmena venovaly pozornost te casti, kde se mluvi o t. zv. zabraneni fiktivnim nebezpecim. Ono se totiz kalkuluje tak, ze se neuvadi jen, kde se skutecne temto ozbrojenym straznim oddilum podarilo zabranit nejake kradezi, nybrz se fantasticky, neuveritelne take pocita s tim, co vse by se mohlo stat, kdyby tady tyto strazni oddily nebyly byvaly. Tedy na pr. se uvadi ve zprave, ktera se podava ministerstvu, ze vlakem jelo 5 muzu ozbrojene straze zeleznicni, kteri videli, jak po trati sli 4 podezreli muzi, kteri meli v umyslu patrne odcizit neco z uhli nebo z jinych vezenych veci. Ponevadz tam byla ozbrojena straz, tito muzove svuj cin, o kterem se predpoklada, ze jej chteli provesti, neprovedli. Nasledkem toho ziskala draha. Ted se vypocitava, co by byli ti 4 muzi mohli ukrast, co tedy bylo zachraneno ozbrojenou zeleznicni strazi. Slavna snemovno, jde to dokonce tak daleko, ze v tech zpravach take je uvadena castka, ktera je stanovena za zatahnuti bezpecnostni brzdy, coz je take zisk pro drahu, protoze brzda by nebyla tazena a vlak tudiz nebyl zastaven. To jsou veci, ktere jsou neobycejne kuriosni. Prosil bych proto, aby prislusne vazne zeleznicni kruhy se na tyto veci podivaly, venovaly jim pozornost a uvedly je na pravou miru.

Slavna snemovno, krome techto veci, o kterych jsem mluvil, mam jeste nektere poznamky, tykajici se § 210, jimz je zachovan zakon ze dne 27. cervna 1919, c. 373 Sb. z. a n., a zakon z 22. prosince 1920, c. 690 Sb. z. a n. Tento zakon c. 373 mluvi o doplneni zeleznicni site, ktere podle tohoto zakona ma se diti vyhradne zeleznicemi, postavenymi na ucet statni. Jde-li o drahy mensiho vyznamu, maji to byti drahy statni, pri cemz jednotlivi interesenti prispivaji statu k nakladum s vystavbou spojenym urcitou castkou, nejmene 30 % Jestlize zustava v platnosti tento zakon, ktery byl delan v dobe, kdy se myslelo, ze stat bude mit dostatecne financnich prostredku, aby vsechny drahy zbudoval, je potom zbytecnosti rada ustanoveni, ktera jsou v teto osnove a vedle toho se primo zabranuje soukromnikovi nebo nejakemu druzstvu nebo spolecnosti, aby stavel mistni drahu. Na druhe strane vsak hlavni drahu podle predlozene osnovy muze soukromnik nebo spolecnost stavet. Je zde tedy urcity stav pravni disparity. Cituji v teto veci posudek docenta dr. Jiriho Havelky, jednoho z nasich nejlepsich znalcu zeleznicniho prava. Ten pravi v casopisu pro zeleznicni pravo a politiku, rocnik XIV, cis. 7 (cte): "Mezi zakony, jez maji zustati v platnosti, je na prvem miste uveden zakon c. 373/1919 o doplneni site zeleznicni stavbou drah mistnich. Avsak ma-li tento zakon zustati v platnosti v plnem rozsahu (vyhrada osnovy tyka se jen kompetence k udelovani koncesi pro drobne drahy), pak vznika nutne otazka, proc obsahuje osnova tak podrobna ustanoveni o koncesovani hlavnich a vedlejsich drah, kdyzte prece podle zakona cis. 373/1919 nemohou byti drahy mistni zcela urcite a drahy hlavni podle vykladu obecne citovanemu zakonu davaneho soukromym podnikatelum koncesovany. Z DZ nevyplyva, co ma osnova vpravde na mysli a dohady by byly zbytecne. Musi tedy postaciti poznamka prave uvedena, spojena s pranim, aby byl duvod osnovy pro zachovani zakona c. 373/1919 v DZ vyjasnen, neb aby byl zakon c. 373/1919 vyslovne ihned zrusen."

Konstatuji, ze jsem se na tento duvod dotazal v ustavne-pravnim vyboru a bylo mi sdeleno panem ministrem zeleznic, ze to je z duvodu principialnich. Mam za to, ze by bylo spravnejsi, abychom mene v teto prakticke veci dbali duvodu principialnich, nybrz abychom umoznili, aby take drahy mistni, kdyz se najde nejaky cinitel, ktery by je skutecne chtel staveti, je take postaviti mohl.

Konecne upozornuji na nase stanovisko stran §u 213, kde je jaksi neprima zpetna pusobnost. Ponevadz pri vsech zakonech, kde byla neprima zpetna pusobnost, vzdy jsme zduraznovali sve stanovisko, musime toto stanovisko zduraznit i pri teto prilezitosti.

Nyni budiz mi dovoleno nekolik slov k otazkam personalnim, a to jednak proto, ponevadz tato osnova zakona klade zakladnu, na ktere by mely byti personalni otazky zeleznicni reseny, a jednak proto, ponevadz tato osnova nevyresuje na druhe strane nektere veci, ktere jsme zadali. Zejmena lituji, ze nebylo do §u 99, ackoli - jak uznavam je to velmi tezke, dano ustanoveni, ktere by jednalo o soudni prezkoumatelnosti karnych rozhodnuti zeleznicniho podniku. Kdyz nebylo dano toto ustanoveni do §u 99 osnovy, vznasim s tohoto mista apel na nejvyssi soud, aby jeste jednou prezkoumal zasadni judikat nejvyssiho soudu civilniho videnskeho c. 191 z r. 1911, ze karne rozhodnuti mozno zkoumati jen po strance formalni, a nikoli po strance meritorni. Nasledkem toho neni zde zamestnanec dostatecne chranen proti event. spatnym karnym rozhodnutim na zeleznici.