Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 74. schuze (obsah, prilohy) | Utery 15. prosince 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr. Markovic, Langr, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vicanek, Sivak.

190 poslancu podle presencni listiny.

Clen a zastupci vlady: ministr dr. Derer; za ministerstvo zeleznic odb. radove dr. Chmelar a dr. Heuschneider.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupce dr. Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 39 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Venclovi, Dvorakovi, Cavojskemu, Jasovi, Vierecklovi, Kunzovi, Klimovi, Borkanukovi; na tento tyden posl. Deveckovi.

nemoci posl. Razus, dr. Hula, Esterhazy.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Hascika na den 10. a 11. prosince.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Koglera za posl. Zischku; klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Kunze za posl. Viereckla.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 14. prosince t. r., ze senat projednal a prijal v 50. schuzi dne 14. prosince 1936 osnovy:

zakona, kterym se prodluzuje ucinnost nekterych zakonnych ustanoveni v oboru trestniho soudnictvi a nekterych ustanoveni zakona ze dne 23. kvetna 1922, c. 168 Sb. z. a n. (tisk 341-IV sen. 1936);

ve zneni usnesenem posl. snemovnou osnovu zakona, kterym se meni zakon ze dne 9. dubna 1935, cis. 67 Sb. z. a n., o dodavatelskych pokladnicnich poukazkach (tisk 339- IV sen. 1936).

Dotazy:

posl. Smetanky min. nar. obrany, vnitra a obchodu o vyrobe a prodeji plynovych masek (c. D 250-IV),

posl. J. Sedlacka min. zemedelstvi o odstraneni nesrovnalosti pri scelovani pozemku v Hluchove, politicky okres Litovel (c. D 251 -IV).

Odpovedi:

min. prumyslu, obchodu a zivnosti na dotaz posl. dr. Neumana c. D 114-IV;

min. zahranicnich veci na dotaz posl. Jobsta c. D 163-IV;

min. financi na dotaz posl. Uhlire c. D 164 -IV;

min. zeleznic na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 212-IV;

min. soc. pece na dotaz posl. dr. Neumana c. D 224-IV.

pocatkem schuze:

Navrh tisk 710 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 701 az 706.

Nalehava interpelace tisk 712.

Interpelace tisk 711 (I az IX).

Odpovedi tisk 692 (I az VI).

Zapisy o 65. a 66. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Vyboru ustavne-pravnimu prikazal predseda pocatkem schuze rozdane usneseni senatu tisk 714 a k jeho navrhu byla jmenovanemu vyboru k podani zpravy o tomto usneseni ulozena lhuta do ctvrtka dne 17. prosince 1936 do 10. hod. dopol.

za souhlas s trest. stihanim posl. Bezdeka c. J 186-IV, pres. sdel. 64. schuze.

Predseda (zvoni): Nebude-li namitek, projedname nejprve odst. 2 a 3 poradu, ponevadz jde o nalehave osnovy, ktere musi byti jeste pred 1. lednem 1937 vyrizeny take senatem. (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Pristoupime tedy nejprve k projednavani odst. 2 poradu, jimz jest:

Zpravodajem jest p. posl. dr. Suchy. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Suchy: Slavna snemovno!

Ctyrikrat jednal jiz ustavne-pravni vybor o vladnim navrhu zakona, kterym se vlade udeluje zmocneni rozpousteti politicke strany a strany nahradni a v souvislosti s tim rozpousteti i spolky a jine podobne utvary. Po ctvrte se ma timto vladnim navrhem zabyvati i posl. snemovna. Trikrat pak jiz toto zmocneni, casove omezene, bylo vlade udeleno, trebaze puvodni vladni navrhy byly vzdy ustavne-pravnim vyborem a pak i posl. snemovnou pozmeneny, nejdukladneji v dubnu letosniho roku, kdy zmocneni vlady, platne do konce tohoto roku, bylo omezeno pouze na rozpousteni politickych stran a zmocneni o zastavovani cinnosti politickych stran bylo vylouceno.

Vetsina posl. snemovny si byla vzdy vedoma, ze jde sice o opatreni tvrde, ale zaroven si byla vedoma tez toho, ze v danem pripade nejde o nic neustavniho a ze rozhodujici je pouze zajem statu. Jestlize vlada, povolana predevsim k tomu, aby chranila nejvyssi pravni statky, samostatnost, ustavni jednotnost, celistvost, demokraticko-republikanskou formu a bezpecnost republiky, se postavila na stanovisko, ze potrebuje za tim ucelem zmocneni, podle ktereho by mela moznost rozpustiti politickou stranu, kdyz by jeji cinnosti tyto pravni statky byly ohrozeny, pak z toho musel vyplynouti logicky zaver i pro parlament: uznati stanovisko vlady, dati ji zmocneni a deliti se tak o odpovednost.

Ustavne-pravni vybor vychazel pri teto prilezitosti z predpokladu, ze zmocnovaci opatreni je pouze vysekem usporadani trvaleho a ze by nemelo byti kazdorocne reseno vyjimecne. Proto take ustavne-pravni vybor, zejmena pri predposlednim projednavani vladniho navrhu, zadal uhrnnou upravu pomeru politickych stran. V duvodove zprave k vladnimu navrhu, ktery je predmetem nynejsiho rozhodovani posl. snemovny, vlada na toto prani ustavne-pravniho vyboru a parlamentu reaguje takto (cte):

"Ministerstvo vnitra pripravilo navrh zakona o politickych stranach, ktery bude soubornou upravou pravnich pomeru politickych stran a bude tez obsahovati ustanoveni o jejich rozpousteni. Jednani o teto osnove vyzada si vsak jeste delsi doby, takze nelze pocitati s jejim uzakonenim do 1. ledna 1937."

Radi slysime tento hlas a jeste radeji budeme, az se budeme moci zabyvati ohlasenym vladnim navrhem. Prilis dobre totiz vsichni citime, ze politicke strany nesou na svych bedrech nesmirne velke ukoly a v dusledku toho i nesmirne velkou odpovednost, tvorice nosne pilire celeho statniho zrizeni, pri cemz jejich pravni konstrukce zustala daleko vzdalena poslani, ktere zakonodarce na politicke strany vlozil. Je to protiklad obdobny onem, se kterymi se v soucasne dobe velmi casto shledavame. Politickym stranam byl sveren vyznamny ukol statne-politicky, politicke strany staly se ramcem, v nemz se republikansky a demokraticky obcan ma politicky vyziti a prostrednictvim jehoz se takrka vylucne muze politicky uplatnit, a pri tom je ponechana stranou otazka, jsou-li politicke strany pravne i hospodarsky tak vybaveny, aby mohly sve poslani take skutecne plniti. Otazka tato byla jiz v nasi verejnosti casteji ventilovana, a i kdyz byly nekolikrate vyrceny obtize, ktere s resenim formou zakona jsou spojeny, myslim, ze prece jen mohu vysloviti prani, aby ku predlozeni tohoto vladniho navrhu zakona doslo, a to pokud mozno brzy.

Mame-li pak stanovisko kladne k celemu souboru upravy pravnich pomeru politickych stran, bez niz je nemyslitelno ustanoveni o moznosti rozpousteti politicke strany, pak soudim, ze nelze nemiti i kladne stanovisko k predlozene osnove, zejmena kdyz vlada oduvodnuje jeji predlozeni poukazem, ze nemuze postradati zmocneni k rozpousteni politickych stran a stran nahradnich do uzakoneni osnovy souhrnne, pokud by toho v zajmu bezpecnosti statu bylo potrebi. Neni treba opakovati duvody, ktere pro uzakoneni osnovy byly uvadeny, protoze zustavaji stale stejne a stale stejne platne. Nanejvyse mozno dodati, ze prave nyni se zdaji byti jeste zavaznejsi. V dobe, ktera je primo nabita dynamikou neklidu a nebezpeci nejruznejsiho druhu, je treba byti pripraven na vse a pro vsechny pripady, ve kterych by ony pravni statky, o kterych bylo na pocatku mluveno, mohly byti ohrozeny. Je ovsem pravda, ze osnova sama o sobe jim nemuze poskytovati dostatecne ochrany. Ochrana jejich, to je prilis slozity soubor, a jsem presvedcen, ze zasahy nejenom politicke, nybrz zejmena hospodarske a socialni, je tu predevsim potrebi uvadeti v zivot. Takove, ktere by z maleho statu dovedly udelat stat silny, prodchnuty jednotici vuli jeho obcanu, stat a svobodu branit vsude a za kazdou obet. Pres to vsak zadane zmocneni vlady neni v teto souvislosti bez funkce. Je to ucinny prostredek preventivni i regresivni, a nekolik let zivota zakona, ktery toto zmocneni vlade zabezpecoval, mluvi za mnoho.

Jeho historie rika mezi jinym, ze toto opatreni patri k obsahu nasi disciplinovane demokracie, ktera jim neutrpela zadne ujmy a take jim ujmy neutrpi. Nemuze ani, protoze toto opatreni je v zajmu demokratickeho radu a nikoliv proti nemu. A tak vsechny hlasy, potirajici tuto osnovu t. zv. argumenty demokratickymi, nemohou nas presvedciti. Nase svedomi je a zustane klidne, protoze v radach tech, kteri odpovidaji v nynejsi koalici za vedeni statu a jeho rozvoj, neni nikoho, kdo by pri teto osnove zakona byl veden jinou snahou nez tou, ktere se dostalo vyrazu v ustanoveni §u 1 osnovy zakona. Ostatne mohu snad rici, ze v dobe, kdy v cele statu stoji muzove tak vyslovene demokraticti a kdy take parlament ve sve ohromne vetsine je citlivym strazcem demokratickeho radu, nemuze nam tato osnova byti nicim jinym nez zbrani proti eventualnimu nebezpeci. Nebude ji pouzito, nebude-li nebezpeci. Take zde historie zakona mluvi velmi jasne.

Takto posuzuje predlozenou osnovu zakona mohu prohlasiti jmenem ustavne-pravniho vyboru, ze se nechceme dati zviklati zadnymi argumenty, at uz jsou mysleny uprimne ci nikoliv, a navrhuji, aby posl. snemovna prijala osnovu zakona tak, jak byla ustavnepravnim vyborem schvalena. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada.

Pristoupime ke hlasovani.

Snemovna je zpusobila se usnaseti.

Osnova zakona ma dva clanky, nadpis a uvodni formuli.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi dvema clanky, nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Predsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o teto osnove bylo cteni druhe provedeno v teze schuzi.

Vykoname proto ihned druhe cteni.

Jsou nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj posl. dr. Suchy: Neni jich.

Predseda (zvoni): Neni zmen.

Kdo ve druhem cteni souhlasi s osnovou zakona tak, jak ji posl. snemovna prijala ve cteni prvem, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona take ve cteni druhem.

Tim vyrizen jest 2. odstavec poradu.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce, jimz jest:

Zpravodajem jest p. posl. dr. Markovic. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Markovic: Slavna snemovna!

Usporne opatrenia vo verejnej sprave, ktore postihly v prvom rade statnych a verejnych zamestancov, zostavaju v platnosti aj pre buduci rok a z toho plyne navrh panov posl. Berana a spol., aby platnost zakona, podla ktoreho dosial boly prevadzane srazky z platov clenov Narodneho shromazdenia, boly predlzene este aj na buduci rok. Rozdiel medzi doterajsim zakonom, ktorym bola tato otazka upravena, a medzi teraz podavanou osnovou je v tom, ze podla teraz pojednavanej osnovy srazky z platov clenov Narodneho shromazdenia nenavrhuju sa na cely buduci rok, ale len na prvu polovicu buduceho roku, aby aksi tymto bola manifestovana vola Narodneho shromazdenia vyjadrena vlade, ze by s odburavanim platovych srazok bolo skutocne zapocate hned po novom roku tak, ze by uz v prvych mesiacoch buduceho roku prejavily sa toho ucinky. Jestli podla pojednavanej osnovy jej ucinnost je obmedzena dnom 30. juna 1937, to nijako neznamena, ze by s odburavanim srazok z platov verejnych zamestnancov malo byt zapocate az 1. jula 1937 a v ustavno-pravnom vybore bolo zdoraznene presvedcenie, ze k tomu dojde podstatne skorsej.

Z dovodov, z ktorych slavna posl. snemovna usniesla sa uz v minulych rokoch na srazkach z platov clenov Narodneho shromazdenia, ustavne-pravny vybor vo svojej schodzi sa usniesol prijat iniciativny navrh pp. posl. Berana, dr. Meissnera, dr. Patejdla a druhov a navrhnut slavnej posl. snemovni, aby schvalila osnovu zakona v zneni, ako je uvedena vo zprave vyborovej. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada, pristoupime proto ke hlasovani.

Osnova zakona ma dva paragrafy, nadpis a uvodni formuli.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi dvema paragrafy, nadpisem a uvodni formuli, podle zpravy vyborove, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove, a to ve cteni prvem.

Predsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o teto osnove bylo cteni druhe provedeno v teze schuzi.

Vykoname proto ihned druhe cteni.

Jsou nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj posl. dr. Markovic: Navrhov niet.

Predseda (zvoni): Neni zmen.

Kdo ve druhem cteni souhlasi s osnovou zakona tak, jak ji posl. snemovna prijala ve cteni prvem, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona take ve cteni druhem.

Tim vyrizen jest 3. odstavec poradu.