Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 72. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 10. prosince 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: dr inz. Fulik, Pik.

212 poslancu podle presencni listiny.

Clenove a zastupci vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri Bechyne, dr Czech, Machnik, dr Spina; za ministerstvo zeleznic odb. radove dr Chmelar a dr Heuschneider.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 25 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Ondercovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Appeltovi, Jarossovi.

nemoci posl. Dlouhy, dr Luschka, Beuer, Petrasek, Schutz.

Klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" vyslal do vyboru branneho posl. Obrlika za posl. dr Kollnera.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 5. prosince 1936, ze senat projednal a schvalil:

ve 47. a 49. schuzi dne 29. rijna a 5. prosince 1936 osnovu zakona, jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 11. prosince 1934, c. 251 Sb. z. a n., kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakonu o obcanskem rizeni soudnim, o rizeni exekucnim a o rizeni nespornem (k tisku 303-IV sen. 1936);

ve 49. schuzi dne 5. prosince 1936 druhy dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi Ceskoslovenskem a Finskem ze dne 2. brezna 1927, podepsany v Praze dne 28. ledna 1936 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 7. unora 1936, cis. 30 Sb. z. a n. (k tisku 204-IV sen. 1936).

Predseda vlady zaslal pripisem ze dne 2. prosince 1936, c. j. 25.746/36 m. r., vladni narizeni ze dne 20. listopadu 1936, c. 279 Sb. z. a n., jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 18. brezna 1921, c. 120 Sb. z. a n., kterym se vydavaji predpisy o poskytovani vyzivovaciho prispevku rodinam osob vykonavajicich cinnou sluzbu vojenskou - prikazano vyborum brannemu a rozpoctovemu.

Dotazy:

posl. Zierhuta min. vnitra o ztyrani Frantiska Wittura a Pavla Mattise cetnickymi organy chebske patraci stanice (c. D 229

posl. dr Luschky min. prumyslu, obchodu a zivnosti, proc zivnostnice pani Marie Tuscherova z Opavy nebyla prijata do svazu csl. dentalnich depot (c. D 230-IV),

posl. inz. Karmasina min. skolstvi a nar. osvety o zamyslenem zrizeni ceske mestanske skoly v Sumvalde (c. D 231-IV),

posl. Koprivy min. spravedlnosti ve veci Jaroslava Siegla (c. D 242-IV),

posl. dr Neumana vlade republiky Ceskoslovenske ve veci tisnivych pomeru soudcu a statnich zastupcu v pohranicnim uzemi (c. D 243-IV),

posl. Polivku min. vnutra pre prenasledovanie post. zamestnance Lidmily v Stavnom (c. D 244-IV),

posl. Stanislava min. nar. obrany o poskytnuti podpory rodicum Vincence a Zofie Kolarovych ve vojenske sluzbe presencni zemreleho vojina Cenka Kolare (c. D 245-IV).

Odpovedi:

min. financi na dotaz posl. dr Neumana c. D 89-IV;

min. vnitra na dotaz posl. dr Goldsteina c. D 182-IV.

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 698, 699.

Navrhy tisky 693, 696 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisky 683 (I az XXII), 691 (I az XIV).

Tesnopisecke zpravy o 65. a 66. schuzi posl. snemovny NSRC.

prikazal predseda zadost disc. rady adv. komory v Praze ze dne 23. listopadu 1936, c. Dis 527 /36, za souhlas s disc. stihanim posl. dr Neuwirtha (c. J 198-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru branneho o vladnim navrhu (tisk 684) zakona o zmene spravni pusobnosti vojenskych utvaru (tisk 699).

Zpravodajem jest p. posl. Vicanek Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Vicanek: Slavna snemovno! Rozhodnutim presidenta republiky byla lonskeho roku dnem 15. rijna zrizena nova vyssi vojenska velitelstvi, tak zvane sbory. Dosavadni stav, jaky az do te doby byl, byl takovyto: V nasi armade jsme meli dva stupne vyssich vojenskych velitelstvi. Byla to predevsim zemska vojenska velitelstvi se sidlem v Praze, v Brne, Bratislave a Kosicich, a byla zde velitelstvi divisi v poctu 12 a jim na roven postavena velitelstvi horskych brigad v poctu dvou. Jak zemska vojenska velitelstvi, tak i velitelstvi divisi a brigad mela krome velitelske pravomoci take urcitou pravomoc spravni ve svych obvodech. Tento stav neodpovidal ani potrebam nasi armady, ani vzorum v armadach zahranicnich, zejmena spojeneckych a sousednich statu. Tam totiz organisace vyssich vojenskych velitelstvi je odlisna a je tam o jedno vojenske velitelstvi vice, totiz o sbory, ktere prave rozhodnutim pana presidenta republiky jako nejvyssiho velitele branne moci byly zavedeny do nasi armady.

Proc se tak stalo? Je to predevsim, jak jsem jiz rekl, organisace cizich armad, ktere v pripade potreby budou bud s nasi armadou kooperovat anebo budou zase nasimi odpurci. Tak na pr. Francie, Italie, Nemecko, Polsko, Rumunsko, vsechny maji zavedena mezi vyssimi vojenskymi velitelstvimi velitelstvi sboru.

Za druhe je tu ocekavano, ze zavedenim velitelstvi sborovych se zvysi jednak takticka pohyblivost nasi armady v pripade branneho konfliktu. Zvysi se rovnez jeji pohyblivost po strance administrativni jiz v dobe miru a dale se umozni mnohem rychlejsi provedeni priprav, jako mobilisace a ruznych jinych opatreni k zavedeni branne pohotovosti. Vsechny tyto duvody vedly k tomu, ze aspon po strance vojensko-velitelske bylo rozhodnuto o zrizeni velitelstvi sboru rozhodnutim pana presidenta republiky.

Nyni prichazi vladni navrh zakona tisk 684 o zmene spravni pusobnosti vojenskych utvaru, ktery znamena druhe slovo k tomu, co uz bylo rozhodnuto panem presidentem.

Proc se tu voli forma zakona? Je to z toho duvodu, ze vyssi vojenska velitelstvi maji nejenom ukoly takticke a ukoly vojensko-velitelske, nybrz maji take velkou radu ukolu spravnich, ktere na ne byly preneseny radou zakonnych opatreni. Duvodova zprava uvadi velkou radu zakonu a vladnich narizeni, kterymi byly zejmena zemskym vojenskym velitelstvim, ale take velitelstvim divisi, svereny urcite spravni ukony v dobe miru. Je to predevsim zakon branny, pak zakon c. 53 z r. 1927, jsou to branne predpisy, ktere v rade svych paragrafu ukladaji urcitou spravni pravomoc vojenskym velitelstvim zemskym i velitelstvim divisnim, zakon c. 17/1924, vlad. narizeni c. 220/1924, dale pak je to interni kazensky a karny zakon, ktery se rovnez zminuje o zemskych vojenskych velitelstvich, pri nichz se zrizuji karne vybory pro vyssi dustojniky.

Prave proto, ze dosavadnim vyssim velitelstvim byla spravni pravomoc udelena zakonem, pravomoc ktera ma byti tedy z nejvetsi casti, ba temer uplne prenesena na nove zrizena velitelstvi sboru, byla volena forma zakona, aby vsecka tato pravomoc byla uhrnem prenesena na velitelstvi sboru.

Jaka bude nynejsi situace? Od nove organisace se ocekava jednak urychleni uredniho rizeni, jednak vetsi pohyblivost po strance strategicke a takticke. Jak jsem uz rekl, az dosud veskerou spravni moci byla vybavena zemska vojenska velitelstvi. A tu byl postup tento: pres velitelstvi pluku na velitelstvi brigady, odtud na velitelstvi divise, ktera byla prvni instanci spravni, dale pak na zemske vojenske velitelstvi jako druhou spravni instanci a konecnym cilem bylo ministerstvo nar. obrany. Nyni se tato dlouha cesta velmi zkracuje a zjednodusuje. Veskera pravomoc spravni, kterou mely divise, se prenasi na sbory, rovnez tak veskera pravomoc zemskych vojenskych velitelstvi, takze tu zustane jedine velitelstvi s uplnou spravni moci. Pujde tedy takove podani primo na velitelstvi sboru, bez prostrednictvi nizsich velitelskych mist a odtud primo na ministerstvo, ponevadz sbory budou podrizeny po teto strance primo ministerstvu nar. obrany. Timto opatrenim sleduje vojenska sprava pravem znacne urychleni uredniho jednani a zkraceni veskerych urednich vykonu.

Jak to bude se strankou vojensko-velitelskou? Bylo namitano, ze zrizeni sborovych velitelstvi v nasich pomerech je luxusem. Bylo poukazovano na to, ze ackoliv tato velitelstvi maji vsecky velke armady, nehodi se pro nase pomery, ponevadz jsme malym statem a nemuze se proste to, co se hodi velkym, hoditi take nam. S timto tvrzenim nelze souhlasiti. Duvody, proc zrizujeme velitelstvi sboru, ktera se maji stati jiz v dobe miru, ale zejmena za valky nejdulezitejsimi velitelskymi sbory, vychazeji prave z utvaru nasi republiky a z pomerne male lidnatosti naseho statu. Nase hranice nejsou vyhodne a nebezpeci, ktere by nas mohlo ohroziti, ciha temer na vsech stranach nasich hranic. Je tedy nezbytne nutno, aby vojenske jednotky, ktere maji tomuto nebezpeci celiti, byly pokud mozno samostatny po strance velitelske i po strance ruznych vojenskych sluzeb i po strance spravni.

Dosavadni organisace, jak uz jsem rekl, i po strance spravni byla tezkopadna, ale byla tezkopadna take po strance takticke. Uzemni pravomoc jednotlivych zemskych vojenskych velitelstev nebyla stejna. Tak na pr. zemske vojenske velitelstvi v Praze, jehoz spravni oblasti je cela zeme Ceska, melo pomerne vetsi uzemni rozlohu nezli ostatni zemska vojenska velitelstvi a podlehalo mu celkem 6 vyssich velitelstvi. Zemskemu vojenskemu velitelstvi v Brne podlehala v celem rozsahu zeme Moravskoslezska se 4 vyssimi velitelstvimi. Zemskemu vojenskemu velitelstvi v Bratislave podlehala temer cela zeme Slovenska s vyjimkou vychodniho Slovenska, ktere bylo pripojeno organicky i vojensky zemskemu velitelstvi, obsahujicimu celou zemi Podkarpatoruskou, ovsem se sidlem v Kosicich.

Jednotliva velitelstvi armad nebyla tedy ani stejne silna a nemela ani stejne prirozene podminky k plneni svych ukolu jak v dobe miru, tak v dobe valky. Novou organisaci zavadeji se armadni sbory, tedy sborova velitelstvi, ktera vlastne budou odpovidati v pripade potreby velitelstvim armad. Na uzemi zemskeho vojenskeho velitelstvi v Praze zrizuji se 2 armadni sbory, na uzemi zemskeho vojenskeho velitelstvi v Brne zrizuji se rovnez 2 armadni sbory, v Brne a v Olomouci, dale pak se zrizuji na Slovensku 3 sborova velitelstvi se sidlem v Trencine, Banske Bystrici a v Kosicich.

Tedy uz tato organisace ma po strance takticke prinesti urcite vyhody, urcitou hybnost, rychlost a moznost rychlejsiho prizpusobovani okolnostem. Nutno upozorniti take, ze velitelstvi sboru budou vybavena vsemi spravnimi vojenskymi urady, ze budou uplne samostatnymi po strance doplnovaci, ze mohou tudiz mnohem rychleji provadeti mobilisaci, nez jak to bylo podle dosavadniho zpusobu mozno, ze budou po strance zasobovaci uplne samostatna, majice vlastni sborove intendantury, ze budou samostatna i po strance vojenskeho stavebnictva, zejmena pokud jde o prace opevnovaci a ruzne jine, i po strance vojenskeho zdravotnictvi, majice nejvyssi zdravotni sluzbu ve sve pravomoci atd. Proste budou to jednotky uplne vybavene vsemi sluzbami a vsemi moznymi prednostmi a pravomocemi, od kterych bude mozno ocekavati jednani rychle, jednani rozhodne a jednani vcasne.

Divame-li se na toto opatreni po strance rozpoctove, nutno konstatovati, ze zrizeni noveho velitelskeho mista bude vyzadovati urcitych nakladu. Bude potreba rozmnoziti pocet dustojniku pridelenych vyssim velitelstvim, a to, jak se predpoklada, o 227 dustojniku. Tim ovsem vznikne financni naklad, ktery se odhaduje na 6,825.000 Kc. Ovsem nutno podotknouti, ze nedojde ihned ani k ustanoveni vsech predpokladanych dustojnickych sil, ani k vycerpani celeho predpokladaneho nakladu. S pocatku budou ustanovovany sily mlade, mladsi dustojnici, jejichz prijmy jsou samosebou nizsi a mensi a naklad na ne tedy bude take mensi. Cele vybaveni sborovych velitelstvi nalezitym dustojnickym sborem bude otazkou nekolika let, takze naklad se v cele sve vysi projevi az po nekolika letech, kdy bude moci byti postupne zarazovan do rozpoctu ministerstva narodni obrany.

Pokud jde o otazku, zda je zajistena moznost prijati nove vojenske sily, dovoluji si upozorniti, ze vlada svym rozhodnutim z cervence t. r. o resystemisaci ve vojenske sprave uznala nutnost znacne rozmnoziti pocet vojenskych gazistu jak rotmistru, tak zejmena dustojniku, a dala vojenske sprave moznost i predpoklady pro prijeti dostatecneho poctu dustojniku.

Lec i po strance vecne vzniknou zrizenim sborovych velitelstvi urcite naklady. Doposud pribyvaji ke ctyrem zemskym vojenskym velitelstvim dalsi tri sborova velitelstvi, a bude nutno vybudovati pro ne uredni mistnosti. Stavi se jiz budova sboroveho velitelstvi v Banske Bystrici a v nejblizsi dobe se pristoupi ke stavbe budovy sboroveho velitelstvi v Olomouci. Naklady na vybudovani urednich mistnosti pro sborova velitelstvi se odhaduji asi na 2 1/4 mil. Kc. Ani tento naklad se vsak neprojevi v rozpoctu ministerstva nar. obrany razem a celkove, nybrz bude podle zakona cis. 164/1922 uhrazovan obvyklym zpusobem, ze obce, ktere zde prichazeji v uvahu jako stavebnici sboroveho velitelstvi, ucini zapujcku, kterou bude ministerstvo nar. obrany rocne 8% stavebniho nakladu urokovati a umorovati az do konecneho splaceni, takze se pocita pouze s nakladem 2 1/4 mil. Kc rocne a nikoli snad s celym stamilionovym nakladem, ktery skutecne vznikne. Celkova potreba, rekl bych, az v tom konecnem stadiu, kdy bude cele vybudovani sborovych velitelstvi hotovou veci do dusledku provedenou, muze se tedy citati vyse o 10,825.000 Kc proti dosavadnimu stavu. To by mohlo byti nazvano zdrazenim. Uvazime-li vsak nesporne vyhody a prednosti zrizeni techto novych velitelstvi, uvazime-li, ze zrizeni jejich znamena vlastne novy a velky krok ke zvyseni pohotovosti nasi branne moci v dobach ne dosti mezinarodne jistych, musime prohlasiti takove zvyseni vojenskych vydaju za naprosto nepatrne a neumerne ziskum, ktere z nove organisace pro stat, jeho obranu a pohotovost armady vyplyvaji.

Branny vybor se obiral ve vcerejsi schuzi vladnim navrhem, tisk 684, o zmene spravni pusobnosti vojenskych utvaru, schvalil jej, a jeho jmenem doporucuji slavne snemovne, aby tuto osnovu v celem zneni a beze zmeny podle zpravy vyborove prijala. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): K teto veci jsou prihlaseni recnici, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 20 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlaseni jsou recnici: na strane "proti" p. posl. inz. Richter; na strane "pro" p. posl. Smetanka.

Davam slovo p. posl. inz. Richterovi.

Posl. inz. Richter (nemecky): Slavna snemovno!

Ve snemovne lezi osnova zakona, ktera obsahuje zmenu spravni kompetence vojenskych formaci a ktera predvida zrizeni sborovych velitelstvi. Ucelem osnovy jest zlepsiti organisaci a tim zvysiti udernou silu vojska. Zda se mi, ze, uvazujice o techto vecech, prehlizite zasadni vec, totiz tu, kterou obsahuje, ze je ceskoslovenska armada pravou armadou lidovou, ze ji nelze srovnavati s mrtvou masinerii a prave tak malo se zoldnerskym vojskem drivejsich dob. Jest to tedy lid, to znamena, narody statu jsou zakladem armady. Narody musi videti ve statu spravedliveho spravce svych zajmu a musi miti pocit, ze zasady prava a spravedlnosti maji v tomto state platnost. V tomto smyslu jsou tedy take dotceny zaklady brannosti, zustanou-li bez povsimnuti otazky prava a spravedlnosti.

Mluvil jsem minuly tyden o veci, kterou sudetsti Nemci pokladaji za otazku prava a spravedlnosti, a to tim spise, ze byla dana ministerska slova sudetskym Nemcum zastavou za spravedlive reseni. Svou reci ze dne 3. prosince t. r. jsem uvedomil verejnost o planu, o kterem se dosud rozhodovalo prisne diskretne v lune vlady, a prolomil jsem svou reci pokryvku, ktera byla s pomoci znamenite pracujici censurni praxe rozprostrena nad celou veci sanace Nemecke ustredni banky. Odhaleni planu, ktery nejen my jsme pocitovali jako novou ranu proti sudetskonemeckemu hospodarstvi a sudetskonemeckym vkladatelum, pohnulo pana ministra financi, aby uverejnil plan ministerstva financi. Predevsim se vsak pan ministr financi pokousel oznaciti nasi kritiku planu jako nespravnou a uverejnenim sveho planu vzbuditi zdani, jako by nase kritika uderila do prazdna, nebot plan, jejz jsme vytykali, nebyl totozny s vladnim navrhem, ktery jest v nynejsi dobe casti porad ve vlade.