Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 70. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 3. prosince 1936

Mistopredsedove: Mlcoch, Langr, Kosek, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

202 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr. Hodza; ministri dr. Czech, dr. Derer, dr. Franke, dr. Kalfus, inz. Necas, dr. Spina, dr. Zadina, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupce Nebuska.

Mistopredseda Langr zahajil schuzi v 9 hod. 17 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli na dnesni den posl. Kremen, dr. Neuman.

nemoci posl. dr. Stransky.

Predsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 69. schuzi snemovny projevy hrube urazlive z reci posl. inz. Richter a Kundta a projevy hrube urazlive a ohrozujici bezpecnost statu z reci poslance dr. Kollnera.

Mistopredseda Langr (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jest:

Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 640) statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1937 (tisk 685) a rozprava o prohlaseni ministra financi, ucinenem v 63. schuzi posl. snemovny dne 16. rijna 1936.

Zpravodajem jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati v podrobne rozprave o statnim rozpoctu na rok 1937, a to o druhe casti, to jest o casti kulturni a socialni, zapocate ve vcerejsi schuzi snemovny.

K teto casti prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. Dolling, Cavojsky, inz. Kunzel, Klima, inz. Peschka, Hodinova-Spurna, Wollner, Sliwka, dr. Jilly; na strane "pro" pp. posl. Uhlir, dr. Hula, Topoli, Vaverka, dr. Lukac, dr. inz. Tumlirova, Tymes, Otahal, Stejskal, Mrskosova, dr. Kugel, Michalek, Smejcova, Jurneckova-Vorlova, Tykal.

Davam slovo prvnimu recniku, p. posl. Klimovi.

Posl. Klima: Proziva-li dnes Ceskoslovensko kriticke okamziky sveho existencniho zapasu, je velmi nutne, aby byla venovana pozornost linii jeho kulturni politiky, aby dale kulturni a skolska politika nebyla isolovana od zivota, od potreb doby, a aby konecne kulturnim otazkam byl priznan onen vyznam, ktery jim patri, aby kulturni politika, otazky kulturni a jejich vyznam nebyl degradovan.

Je to tim nutnejsi, ze v kulturni politice prozivame neobycejne vazne otazky. Je jasno, mame-li projednat otazky ceskoslovenske kulturni politiky, ze neni mozno prejiti onu kulturni politiku, kterou v onom smeru v kulture provadi nas slavny soused, pan Hitler. Ta politika, kterou provadi na poli kultury hakovy kriz, je priznacna. Hitlerovsky fasismus jako brutalni stredoveka diktatura nejreakcnejsich a nejimperialistictejsich elementu nemeckeho financniho kapitalu je nepritelem nemecke a kazde jine kultury. Nade vsechnu kulturu a civilisaci klade hitlerismus ozbrojenou pest. Lid, i vlastni nemecky lid, je pro hakovy kriz jen hnojivem historie. Ostatni narody, cesky, polsky a j., jsou pro nej narody bezcenne, degenerovane a impotentni a jsou jen predmetem jeho dobyvacnych choutek.

Vyvolenemu vudci je nebezpecna tvoriva sila kulturnich pracovniku. Proto je hakovy kriz nepritelem umeni i vedy, nesnese jejich pohled do budoucnosti a jejich poznani do skutecnosti a ma pro ne v duchu stredovekeho barbarstvi jen koncentracni tabory, a kdyz nemuze spisovatele, tedy aspon jejich knihy pali na hranicich. Hitlerismus je odmitnutim myslenky prekonani valek a stavi lidstvo pred perspektivu vecneho barbarskeho valceni. Nechce mir, valka je pro nej vypetim nejuslechtilejsich muzskych ctnosti. Mec naroda panu ma dobyt celeho sveta. Hakovy kriz buduje na barbarske myslence vyvoleneho naroda "Herrenvolku" a na nesmyslnem rasismu.

Je zaprisahlym nepritelem rovnosti mezi narody. Misto chleba krmi lid opiem antisemitismu. Vitezstvi hackenkrajce by bylo doslova vitezstvim temneho stredoveku nad veskerou novodobou kulturou a svetovym nazorem soudobeho lidstva. Pod ozbrojenou pesti hackenkrajce ma padnouti nejen vse, ceho dosahuji na poli kultury narodove Sovetskeho svazu, nybrz vubec vse, ceho se dosud lidstvo dopracovalo v kulture a svetovem nazoru. Hakovy kriz nepotrebuje kultury, jemu staci propaganda.

Sve tazeni proti kulture, proti demokracii, proti mirovym snaham a spolupraci mezi narody provadi hitlerism pod hesly boje proti bolsevismu a kulturnimu bolsevismu. Jsme svedky, ze po norimberskem sjezdu byla pany Beranem, Vranym, Kahankem, Stribrnym a spol. rozpoutana pusta kampan proti bolsevismu a t. zv. kulturnimu bolsevismu i u nas. "Duchaplnosti" hakoveho krize o komunistickem moru a kulturnim bolsevismu prenaseji nasi reakcionari k nam. Stvou proti predstavitelum nasi kulturni prace, proti rozdileni statnich cen, proti svobode umelecke tvorby, proti stykum umelcu s lidem a proti stykum se Sovetskym svazem.

Karel Ossietzky kdysi napsal o kulturnim bolsevismu: "Jde o pustosive heslo, s nimz lehce zachazeji demagogove a zachranci poradku, umelecti a trestni soudcove. Chceme-li je vsak blize vymeziti, tapeme v nejhustsich tmach. Kdyz pan dirigent Klemperer vezme jinak takt nez pan dirigent Furtwangler, kdyz nejaky malir nanese do vecernich cervanku ton, jejz nelze v Pomoranech videti ani za nejjasnejsiho dne, kdyz je nekdo pro regulaci porodu, kdyz si postavi dum s plochou strechou, pak je to prave tak kulturbolsevismus, jako kdyz se ve filmu ukazuje cisarsky rez. Kulturbolsevismus provozuje herec Chaplin, a kdyz fysik Einstein rekne, ze princip stale rychlosti svetla muze platiti jen tam, kde se neuplatnuje gravitace, pak je to rozhodne kulturbolsevismus a osobni sluzba panu Stalinovi. Kulturbolsevismus je demokratismus bratri Mannu, stejne jako hudebni skladba od Hindemitha nebo Weilla. To vsecko jsou placene nebo dobrovolne sluzby Moskve. Skoro kazdy mestacky list ma sveho nocniho hlidace pro umeni, ktery si stajovou lucernou sviti na umelecke poklady naroda a hleda na nich otisky podezrelych prstu."

Ano, take u nas je tomu tak, obchazeji "nocni hlidaci sed stajovou lucernou", obchazi pan Vrany, Kahanek a spol. se stajovou lucernou, sviti na poklady naroda a hledaji na nich otisky prstu.

Pod plastikem boje proti kulturnimu bolsevismu vynika jasne protidemokraticka, fasisticka duse nasich ceskych hitlerciku. Jako hakovy kriz se vysmivaji vsem mirovym snaham a mirove praci. Jako Hitler jsou neprateli demokracie, pokroku a socialismu. Jako Hitler stvou proti Sovetskemu svazu. Jako Hitler jsou neprateli veskere nasi kultury. Zfasizovani cesti reakcionari z agrarni strany, z narodniho sjednoceni a slovenske ludove strany, "Venkov", "Narodni listy", "Poledni list", "Slovak", touto kampani prohlasuji, ze jejich bibli je Hitleruv "Mein Kampf" a spolecnym informacnim organem "Volkischer Beobachter". Tak jako hitlerovci v Nemecku, nevahaji nasi reakcionari prohlasiti za kulturniho bolsevika kazdeho, kdo se postavi proti jejich podvodnym a zradnym planum. Kulturnim bolsevikem je pro ne autor "Jizdni hlidky", cesky vlastenec Frant. Langer, stejne jako clovek komunismu tak vzdaleny, jako prof. F. X. Salda. Dosahl-li Hitler kdysi ve sve protikomunisticke stvanici rekordu, kdyz oznacil za bolsevika i Brunninga, nasi reakcionari dovedli tento rekord Hitleruv prekonat a ve "Veceru", "Narodnich listech" a "Slovaku" mohli jsme jiz cisti, ze uz i pater Sramek je siritelem bolsevismu pod plastikem katolicismu. Ano, kulturnim bolsevikem je pro nase reakcionare kdekdo, kazdy, kdo se stavi proti jejich planum, nejenom S. K. Neumann, Laco Novomesky, profesor Nejedly, nybrz take Frantisek Langer, prof. Salda, Karel Capek, cele Narodni divadlo a vetsina profesoru nasich vysokych skol.

Jsme daleci toho, abychom kampan proti kulturnimu bolsevismu podcenovali. Vime sice, ze za ni nestoji zadni kulturni pracovnici, ale ze je rizena mocnou rukou ceskych kartelaru, financnich magnatu a vydatne podporovana penezi hitlerovskych propagacnich central. Tazeni proti kulturnimu bolsevismu ma dalekosahly politicky smysl. Ceska kultura je kulturou demokratickeho naroda, ktery jiz ve stredoveku nevahal zvednouti prapor boje za nabozenskou svobodu a ktery se plne vzil s demokratickou kulturou noveho veku. T. zv. obrozeni ceskeho naroda dalo se pod vlivem velke revoluce francouzske a existence Ceskoslovenska je vysledkem onech prevratu zapocavsich velkou rijnovou revoluci r. 1917. Bez vitezstvi francouzske revoluce nad stredovekem nebylo by dnes ceskeho naroda a bez velke rijnove revoluce stezi by dnes existovalo Ceskoslovensko. A proto je ceska kultura pokrokova a lidova, je naprosto cizi stredovekemu hitlerovskemu duchu a vidi v hitlerismu krajni nebezpeci pro narod a republiku.

Sefove hitlerovske propagandy v Ceskoslovensku, pani Vrany, Kahanek, Sidor, Henlein, chteji svym soustredenym utokem provadenym pod maskou boje proti bolsevismu dosici vitezstvi prave na kulturni fronte, chteji zterorisovat, zastrasit armadu pracovniku kultury, aby nemeli odvahy vystoupiti proti vpadu kulturniho a potom politickeho barbarstvi, aby pak sjednocena prosincova fronta mohla provesti svuj boj o moc, nastolit reakcni vladu a vehnat Ceskoslovensko do naruci hitlerismu. Proto chce kulturni hitlerismus u nas ovladnouti vysoke skoly a skoly stredni. Diktuje u nas jiz v rozhlase. Chce dat narodni skolstvi a lidovou osvetovou praci v obcich pod kontrolu zbytkaru a nejhorsich reakcionaru, a jak jsme mohli cisti, porizuje si jiz, aby mohl terorisovati, nejen kartoteku ucitelu, nybrz kartoteku vsech verejne cinnych pracovniku v cele republice.

Utok provadeny proti nasi kulture pod rouskou boje proti bolsevismu je utokem na demokracii, je utokem na republiku. Hitlerovska propaganda Gobbelsova i Vraneho se snazi predevsim vyliciti sovety a bolseviky jako Huny XX. stoleti. Pan Rosenberg dokonce nedavno objevil, ze bolsevismus znamena nejen politicke zhrouceni, nybrz vubec pry konec sveta. A pani z "Venkova" meli 12. listopadu zjeveni, objevili, ze komunisticka internacionala je centrem a predstavitelem kralovstvi Satanova. Zatim vsak cely svet vi, ze sovety jsou nositeli nedozirne kulturni prace, jako dosud nevidela historie. Sovety pozvedly ke kulture sta milionovou masu delniku a kolchozniku, odstranily monopol vzdelani a daly moznost nejvyssiho vzdelani vsemu lidu, pozvedly ke kulturnimu zivotu zaostale narody odlehlych oblasti a vytvorily desitky novych kultur formou narodnich a obsahem socialistickych nejen v Evrope, take na Sibiri a ve stredni Asii, organisujice tak primo zazracny skok desitek narodu pres radu staleti.

Zatim co Hitler pali knihy, sovety ucinily knihu potrebnou pro nejsirsi vrstvy lidu a vytvorily hlad po knize, ktery priznacne kontrastuje s fysickym hladem a kulturni bidou, do niz Hitler uvrhl nemecky narod. Zatim co naklady casopisu v Nemecku klesaji, rostou naklady sovetskeho tisku vsech narodu SSSR do obrovske vyse. Zatim co hitlerismus zavira posledni polske skoly, buduji sovety nove skoly od finskeho zalivu az po Vladivostok, od Pamiru, cinske a turecke hranice az po Ledove more, v jazycich vsech narodu, obyvajicich Sovetskou unii. Zatim co Hitler se boji dati vlastnimu lidu klasicka dila nemecke literatury a zakazuje literarni kritiku, vydavaji sovety klasickou literaturu nejen ruskou, nybrz take jinych narodu. Ze 70 % analfabetu, jez melo carske Rusko, stlacily sovety toto procento na 7 % a v rozsahlych oblastech zlikvidovaly analfabetismus vubec. Pocet deti ve skolach vzrostl oproti carismu ze 7,800.000 na 28 mil. Pocet studentu na universitach se zvysil proti r. 1913 ze 125.000 na 529.000. Na technikach vzrostl pocet studujicich ze 48.000 na 844.000. Pocet ucitelu narodnich skol vzrostl ze 200.000 na 700.000. Naklad casopisu se zvysil ze 2,700.000 exemplaru na 39 mil. exemplaru. Zatim co hitlerismus znamena smrt kultury a stredoveke barbarstvi, jsou sovety nejen nejvetsi socialni a hospodarskou, nybrz i kulturni vymozenosti lidstva. Hakovemu krizi se nepodari vyliciti sovety jako Huny XX. stoleti. Cely svet vi, ze Huny tohoto stoleti predstavuje barbarske hnuti hakoveho krize.

Jake jsou v takove dobe ukoly csl. kulturni politiky? Csl. kulturni politika musi vyverati z potreb obrany republiky proti zahranicnimu a vnitrnimu fasismu. Jejim ukolem je, aby v dnesnim zapase stredovekych sil hitlerismu a valky proti silam protifasistickym vytvorila mohutnou hraz proti hitlerovske propagande a aby pod praporem lidove kultury dovedla semknout vsechny kulturni pracovniky k obrane republiky proti zahranicnimu i domacimu fasismu. Kdyby byla vytvorena siroka fronta kulturnich pracovniku, jez by sahala od prazskych, brnenskych a bratislavskych vysokych skol pres skoly stredni, odborne, mestanske a narodni az k tisicum delniku, rolniku, prislusniku strednich vrstev, kteri jsou cleny mistnich osvetovych komisi, od prazskych umelcu a prazskych scen az po posledni ochotnicke jeviste, jez by obchvacovala literaturu, umeni, rozhlas, uplatnovala se ve veskerem tisku a sahala az k posledni vesnicke knihovne, kdyby byla vytvorena siroka fronta kultury, jez by si vzala za ukol ve smyslu obrany republiky proti zahranicnimu i domacimu fasismu nejdurazneji propagovati hesla miru, nejtesnejsiho styku s kulturami nasich spojencu - Sovetskeho svazu, Francie a Male dohody - takova protifasisticka fronta kultury, jez by dovedla odhalit nesmyslnost rasovych protidemokratickych teorii v plne nahote, fronta kultury, ktera by byla doopravdy socialni a lidova, byl by to pro obranu Ceskoslovenska cin dalekosahleho vyznamu, se kterym by hakovy kriz rozhodne musil pocitat. Pro takovou kulturni politiku jsou dany vsechny predpoklady. Bylo jiz receno, ze nase kultura je svym obsahem pokrokova a lidova. Ceskoslovensko - cesky narod a jine narody statu - maji pocetne, obetave a vyspele kadry kulturnich pracovniku. Rozhodujici vetsina ceskych umelcu, spisovatelu, basniku, umelcu dramatickych, vytvarnych, rozhodujici cast vedeckych pracovniku, profesori, ucitele, kulturni pracovnici vubec, stoji poctive na platforme protifasistickeho boje. Reakcionari jsou ridkymi vyjimkami. 45.000 ucitelu, 12.000 vysokoskolskych a stredoskolskych profesoru, stovky umeleckych pracovniku, stotisicova masa clenu osvetovych, mistnich a okresnich komisi, tato uhrnem 200tisicova armada kultury by mela byti ihned mobilisovana.

Pres tyto priznive podminky vsak takove skutecne cilevedome, siroke lidove kulturni politiky nemame. Ministerstvo skolstvi a nar. osvety, jehoz rozpocet tvori hlavni materialni zakladnu nasi kulturni politiky, by mohlo byti nejvyznamnejsim cinitelem v rizeni kulturni prace. Dnesni rizeni kulturni politiky je vsak kolisave, defensivni, nepevne, takze nutne musi vzbuzovati dojem, jako kdyby zde vubec zadne linie nebylo. To dobre, co se na kulturni fronte dela, dela se namnoze bez zasahu ministerstva skolstvi a nar. osvety, nebo primo proti nemu.

Co vytykame predevsim oficielni kulturni politice? Predevsim to, ze nema jednoznacne ideove naplne, jez by odpovidala dnesku, nema prubojnosti, je defensivni. Zkusenost Sovetskeho svazu ukazuje, ze myslenka obrany nabude nesmirne na ucinnosti, je-li spojena s vydatnou mirovou propagandou a s otevrenym vylicenim nebezpeci, jez hrozi. Co vsak bylo u nas ucineno pro myslenku miru, kolektivni bezpecnosti, co bylo ucineno na skolach, v rozhlase, ve filmu, na divadle? Ministerstvo melo zajiste velmi mnoho moznosti, aby zasahlo. Misto otevreneho vyliceni onech nesmirnych nebezpeci, jez Ceskoslovensku hrozi, provadi se u nas politika zbabela a pstrosi. Nebezpeci jsou zastirana.

Co bylo ucineno na poli kulturniho sblizeni se Sovetskym svazem? Nedavno jsme cetli, ze bilance kulturnich styku je neuspokojiva. Co dela ministerstvo? Ma snad byti rezim, ktery vladne na ruskem gymnasiu v Praze, representovany stale jeste panem Svetozarovem, propagaci kulturnich styku cesko-sovetskych? Co bylo ucineno pro opravdu siroke kulturni styky s Francii, se staty Male dohody? Jak se u nas celi divosskym rasovym predsudkum, vystrelkum sovinismu, antidemokratismu, jimiz se u nas hledi uchytit Hitlerova ideologie? Jsou snad Nikolauovy ucebnice pomuckou demokraticke vychovy naseho dorostu?

Positivni linie nasi kulturni politiky predpoklada soustavny boj proti vsem zjevum kulturni reakce a policajtovani kultury. Je neudrzitelne, aby okresni hejtmane komandovali okresni skolni inspektory. Proti fasistickym zivlum je nutno vystoupiti s veskerym durazem. Zadame ocisteni skol vysokych, strednich i narodnich od reakcnich zivlu. Odstraneni fasistickych a reakcnich profesoru z vysokych skol umozni, aby autonomie vysokych skol byla v plnem rozsahu uchovana. Musi byti ucinen konec skandalni praxi a censure v rozhlasu. Musi byti ucinen konec tomu, aby pro divadla platil bachovsky zakon z r. 1850. Je treba uciniti konec tomu, aby universitni profesori museli predkladati texty svych prednasek dokonce v akademickych spolcich policejni censure. Protestujeme proti tomu, aby bylo skolnim detem zakazovano cviceni v telocvicnych jednotach proletarskych. Zadame zakaz filmu s fasistickou tendenci a zakaz hitlerovskych propagacnich filmovych zurnalu. Boj proti reakci znamena, ze musi byti ukoncen dnesni nemozny stav, kdy financni magnati @a la Bata si mohou vymoci zabaveni umeleckeho dila.

Nepochopeni dalekosahlych ukolu nasi kulturni politiky se projevuje v naprosto nedostatecne materialni basi, jez je ji davana. Pan ministr skolstvi dr. Franke loni v kulturnim vyboru sam uvedl, ze k uspokojivemu vybudovani narodniho skolstvi by bylo potrebi 1 miliardy Kc. Zminil se, ze na Slovensku chybi 10.000 uceben, na Podkarpatsku 1.200 uceben. Pomery v historickych zemich jsou nasledkem katastrofalni krise samospravy podobne neutesene. Pres zvyseni statniho rozpoctu pamatuje se vsak na tento ucel pouhymi 11 mil. Kc; kdyby se skoly vubec neopotrebovavaly a kdyby se nezvysoval pocet deti, byl by pan ministr dr. Franke se stavbou skol jiz za 100 let hotov.

Durazne pripominame v teto souvislosti socialni i stavovske pozadavky naseho ucitelstva.