Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 69. schuze (obsah, prilohy) | Streda 2. prosince 1936

Mistopredsedove: Kosek, Langr, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Vicanek, Sivak.

218 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr. Hodza; ministri dr. Czech, dr. Cerny, dr. Franke, dr. Kalfus, dr. Krofta, Najman; za ministerstvo skolstvi vrch odb. rada dr. Hrejsa.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupci Nebuska, dr. Mikyska.

Mistopredseda Langr zahajil schuzi v 9 hod. 18 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Orszagos kereszteny-szocialista, Magyar nemzeti part es Zipser Deutsche Partei" posl. Esterhazyho za posl. dr. Holotu.

Do vyboru techn.-dopravniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr. Eichholze za posl. Birkeho.

Predsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 68. schuzi snemovny projevy hrube urazlive a ohrozujici bezpecnost statu z reci posl. Gottwalda.

Mistopredseda Langr (zvoni):

Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jest:

Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 640) statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1937 (tisk 685) a rozprava o prohlaseni ministra financi, ucinenem v 63. schuzi posl. snemovny dne 16. rijna 1936.

Zpravodajem jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati v podrobne rozprave o statnim rozpoctu na rok 1937, a to o prve jeji casti, to jest o casti politicke, zapocate ve vcerejsi 68. schuzi snemovny.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. inz. Richter, Holecek, Vodicka, Brody, Kundt, B. Kohler, Frank, Siroky, dr. Kollner, dr. Neuwirth; na str. "pro" Batkova-Zackova, Stunda, Benda, dr. Neuman, Srba.

Davam slovo prvnimu recniku zapsanemu na str. "proti", p. posl. inz. Richtrovi.

Posl. inz. Richter (nemecky): Slavna a prazdna snemovno! (Posl. Batkova: My jsme tady, pane inzenyre, ale kde mate vase pany?) Kde jsou vasi poslanci? oni zastupuji vladu a stat. (Posl. Smejcova: My to nepotrebujeme poslouchat, at poslouchaji vasi!) Je to dosti smutne, musite-li se dovolavati oposice, abyste vubec naplnili tuto snemovnu, jste sami za to odpovedni.

Obracim se k veci, ktera spada do kapitoly ministerstva vnitra, protoze konec koncu ma ministerstvo vnitra provadeti dozor nad peneznimi ustavy.

Dne 16. brezna 1933 bylo povoleno moratorium Ustredni banky. Od te doby vysvetlovaly jak nynejsi tak i drivejsi vlada, a to predseda vlady a odpovedni ministri nespocetnekrat, ze vec Ustredni banky bude po pravu a spravedlivosti usporadana. Vysvetlovali, ze vklady stradatelu jsou pry svate a proto pry patri k samozrejmostem demokracie spravedliva uprava. Od te doby bylo vypracovano nespocetne navrhu, jez vsechny mely tyz charakteristicky znak, ze kazdy novejsi navrh byl pro stradatele a sporitelny horsi nez stary. Taktika vlady v teto veci byla jiz predem ta, aby uplynutim doby byli stradatele trpici nouzi obmekceni a privedeni k tomu, aby prijali kazdou a take tu nejmensi ochotu ve vire, ze to je necekany dar nebes.

Dnes se zda, ze vlada a tri nemecke vladni strany tak dalece dokoncily pripravne prace, ze se domnivaji, ze mohou poslouziti s konecnymi ciny. Jest proto priznacne pro demokracii a pro zde uvedene motto: Demokracie jest diskuse, ze predevsim obdrzel veskery tisk statu prikaz nepsati pod pohruzkou censury ani jedineho slova o veci Ustredni banky.

Slysme, co obsahuje nejnovejsi navrh, jenz byl jiz v meziministerskem jednani schvalen.

1. Vkladatele maji obdrzeti od r. 1947 v dalsich 40, ve skutecnosti tedy behem 50 let slosovatelne papiry, jez ma vydati zirovy ustav vsech ceskoslovenskych sporitelen, ktery ma byti zrizen.

2. Tyto papiry maji byti 3 % zurocitelne a nemaji byti osvobozeny od rentovni dane, takze zuroceni je ve skutecnosti jeste daleko mensi. Zuroceni se pocina 1. cervencem 1936, stane-li se navrh zakona jeste v prosinci letosniho roku zakonem. Kdyby se tak nestalo, budou vkladatele potrestani tim, ze zuroceni se pocne teprve od 1. cervence 1937. Pocita se pri vydavani techto dluznich upisu s kursovni cenou 70 %, rozhodne by mohlo ciniti prave odbytne sotva neco pres 45 %, nebot ztrata na urocich, jez vzroste malym a strednim vkladatelum a uhrnnym zajemcum Ustredni banky, jest zasadne pro dlouhou dobu m-oratoria daleko vetsi, takze muzeme sotva pocitati s vyssim odbytnym nez 45 %.

3. Tak zvane C - papiry sporitelen, tedy papiry, jez sporitelny sveho casu daly na narizeni ministerstva financi k disposici Ustredni bance, patri do toho mnozstvi a budou vymeneny take takovymi 3%nimi dluznimi upisy.

4. Ceska Sporobanka v Praze bude zmenena na spolecnou penezni a zirovou ustrednu vsech, tedy take nemeckych sporitelen. Provede likvidaci Ustredni banky. Jednotlive sporitelny jsou povinny odevzdati zde do spravy 5 % pocasne vzrustajicich vkladu, jez pak budou tvoriti pro stat, jak tomu tak priznacne rika duvodova zprava, vydatnou podporu k provedeni statnich uverovych operaci.

5. Uspokojeni vkladatelu v hotovosti stane se jen vyjimecne a za souhlasu vlady ve zvlastnich pripadech, ovsem jen v te vysi jako u ostatnich veritelu, t. j. s 30 % srazkou.

6. Slosovani a amortisace 3 % papiru nastane z likvidacnich vysledku Ustredni banky a z prebytku teto zirove ustredny. Stat sam prejima subsidiarne ruceni za zuroceni a amortisaci techto papiru. Neposkytuje sam primo zadneho prispevku.

Jmenem sudetsko-nemecke strany by se melo k tomuto navrhu vysvetliti toto: Odbyti vkladatelu - nebot uspokojenim se to nemuze nazvati - 3%nimi zurocitelnymi papiry, jejichz vyplata pocina teprve za 10 let a bude skoncena teprve po 50 letech, povazujeme za vysmech vsech vysvetleni, jez jsme dosud slyseli. Navrhovane uspokojeni veritelu jest korunovanim dlouholete protahovaci taktiky. Vse se podoba od zacatku mnohem vice vychytrale provadenemu nucenemu vyrovnani na utraty veritelu, tedy vkladatelu, nez sanaci penezniho ustavu, jehoz vklady maji byti svate, jak se o tom vyjadrili smerodatni statnici. Je mozne, ze se dlouholetou protahovaci taktikou a znacnou bidou cast vkladatelu obmekcila a ze musi souhlasiti s timto navrhem. Konstatujeme vsak, ze pri teto uprave nejde ani o nejmensi prispevek statu, jejz by vladni strany tak rady zaknihovaly jako svuj uspech. Zda se, ze nam nejsou pro Ustredni banku zadne penize k disposici, ackoliv bylo sveho casu dano primo i neprimo 3 1/2 miliardy k disposici pro sanaci velkobank a ceskych peneznich ustavu. Prenechavame uvazujici verejnosti, aby si zde podle hesla "rovny mezi rovnymi" ucinila prirovnani.

Take zuroceni techto papiru muzeme ocenovati jen jako nesmirne poskozeni vkladatelu Ustredni banky. Ackoliv spociva uprava veci Ustredni banky jedine a vylucne v moci vladni koalice, maji nyni vkladatele zaplatiti dlouholete protahovani jeste tim, ze se pocatek zuroceni cini zavislym na uzakoneni navrhu. Ma se zdanlive take touto cestou pod vystrahou dalsi ztraty uroku vykonavati natlak na zajemce. Spojeni doby pocatku zuroceni s konecnou jen na vladni koalici zavislou upravou musime poznamenati jako nespravedlive, ba primo nemravne.

Vcleneni tak zvanych C-papiru ve prospech likvidacni masy oznacujeme jako neslychany prulom duvery a prava. Navrhovanou upravou ma byti ryze pravni otazka razu techto papiru rozhodnuta mocensko-politicky a odnata soudni prislusnosti. Take ministerstvo financi uznalo za nanejvys povazlive stanovisko, jez bylo zaujato k teto otazce, a dovedlo prekaziti do dnesniho dne vydani C-papiru jen mocensko-politicky pusobenim na spravni vybor banky.

Z narodnostne politickych duvodu zamitame zasadne navrzene podradeni nemeckych sporitelen ceske Sporobance. Mame je take za krajne povazlive, protoze se sporitelnictvi obou narodnosti vyvijelo v historickych zemich po desetileti vedle sebe a v klidnem zapoleni ku prospechu obou narodnosti.

Poruseni tohoto historicky vyvinuteho pomeru zpusobi nedozirne dusledky na smysl obyvatelu pro stradani a na duveru stradatelu.

Stradatele obou narodnosti si preji, aby sami mohli spravovati svoje uspory. Vyhledli si proto v obou ustrednich bankach sporitelen k tomu schopne organy. Nemuze se jim to zazlivati, odvraceji-li se od sporitelen, protoze se maji jejich penezni prostredky dostati nyni jednostranne do ceske spravy.

Jak budou uspokojovani jednotlivi veritele, vime jiz dnes. Staci si vzpomenouti jen na mosteckou rec pana ministra Spiny, ve ktere uprimne vylozil hmotne vyhody clenstvi anebo prislusenstvi k vladni strane. (Vykriky.) Snad veri take nyni zase vladni strany, ze zaplni svoje proridle rady oznamenymi intervencnimi uspechy. [ ]. Ochotu koalicnich stran v podobe hmotnych obeti statu oznacujeme ve srovnani s drivejsimi prispevky jiz vzpomenutymi jako zahanbeni. Prispevek statu se jevi vylucne v prevzeti subsidiarniho ruceni za papiry, jez maji byti vydany, nebot amortisace a zuroceni maji byti zaplaceny z likvidacni masy a z prebytku nucene zucastnenych sporitelen, takze stat neprevzal zadne prime financni obeti.

Varujeme vladu, zvlaste vsak tri nemecke vladni strany, aby nesouhlasily s takovymi navrhy. Prohlasujeme, ze zde nejde o nic jineho nez o to, dostati nemecke uspory do ceske spravy. Predstirane uspokojeni vkladatelu jest jen spatnym zastiranim tohoto umyslu, jenz jest ve skutecnosti dalsim krokem k ochuzeni a vyvlastneni nemecke lidove skupiny. (Souhlas.) Takovy zpusob vyrizeni otazky Ustredni banky nebudou moci nemecke strany, at se snazi jakkoliv, nikdy zaknihovati jako narodni a hospodarsky-politicky uspech. Nebot i ten nejvice verici bude moci pocitovati takovou upravu jen jako tezkou ranu, nikoliv vsak jako uskutecneni zasady rovnopravnosti, jez byla tak casto na papire oznamovana a na papire vzdy zustala. Rovnopravnost bychom mohli konstatovati jen tehdy, kdyby se nemeckym vkladatelum ustredni banky pomohlo v temz meritku, jak se stalo sveho casu ceskym vkladatelum velkobank a ceskych ustavu, ktere nebyly schopny platiti. (Souhlas.) Jest priznacne, ze tri nemecke vladni strany zdanlive nemaji jiz tolik odvahy, aby odmitly navrhovanou upravu jiz z ryze narodne-politickych duvodu. Ukryvaji se uzkostlive za vsechny mozne tak zvane uvahy a oduvodneni, jez jsou prece ve srovnani s proponovanym zrusenim samospravy nemeckych uspor zcela vedlejsimi vecmi. (Souhlas.)

Povazujeme za prikaz hodiny a za svuj ukol, abychom ukazali pravou podstatu politickeho cile navrhovane upravy a abychom se, jako to cini nemecke vladni strany, temto otazkam nevyhybali. Chceme-li k tomu uvadeti realni a vecna oduvodneni, musime si predevsim vzpomenouti na to, ze ustredni banka jest jedinym nemeckym emisnim ustavem statu, a ze tento nemecky emisni ustav zustal az do nejposlednejsich dnu primo pateri Ustredni banky. Musili bychom si dale vzpomenouti, ze Ustredni banka byla zirovym ustavem nemeckych sporitelen a ze nemecky penezni vyrovnavaci ustav jest jeste dnes schopen zivota. Opravnenost pozadavku nemeckych sporitelen za dalsi trvani vyrovnavaciho ustavu uznal zasadne i pan ministr financi. Jest politovani hodno, ze nedopustil, aby tomuto uznani nasledoval i cin, a ze nemecke vladni strany prechazeji k tomu, aby proti vyslovnemu prani vsech nemeckych sporitelen jim vzaly proste jejich zirovou centralu. Poukazujeme take na to, ze nemecke sporitelny a samospravne korporace si praly trvani tohoto ziroveho ustavu a ze toto prani daly vyslovne najevo. Protoze uspokojeni vkladatelu jest mimo to zavisle na pocesteni nemecke zirove centraly, ackoliv obe otazky spolu nesouvisi, divame se na toto jednani jako na pokus, aby nemecke obyvatelstvo bylo privedeno do tisne. Sudetsti Nemci, kteri se v poslednich letech stali politicky a hospodarsky velmi proziravymi, prohlednou lehce tyto machinace a pozenou zucastnene a nadrzujici tri nemecke strany k odpovednosti.

Jiz jednou, v roce 1927, daly dve nemecke strany, ktere jsou i nyni zase ve vlade, s neodpovednou lehkomyslnosti a politickou kratkozrakosti souhlas k zakonu o omezeni samospravy. Neni dnes ani jednoho sudetskeho Nemce, ktery by nebyl poznal katastrofalni nasledky tohoto zakona na nove organisovani politicke spravy. Nyni to jsou znova tytez nemecke strany, zesileny jeste jednou marxistickou stranou, jez jsou pripraveny dati vsanc i posledni zbytek hospodarske samospravy. Toto opusteni se projevi pustosive v sebou samem oslabenem narodnim hospodarstvi sudetskych Nemcu. Nebude se nam moci odporovat, konstatujeme-li, ze jedine financni ztrata, ktera nam vznikne timto zpusobem uspokojeni vkladatelu, protahovanym usporadanim, ztratami na urocich a nejmensi spokojujici kvotou musi byt stanovena na 50 milionu Kc. (Nemecke vykriky: Slyste! Slyste!) Mnohem vetsi a trvalejsi budou ztraty, ktere povstanou tim, ze ma nam byti vzat posledni zbytek disposicniho prava s nasim narodnim jmenim. Nemecke strany chteji nemecke sprave odniti lehkomyslne 5.7 miliard usetrenych penez. Uverove potre by nemeckych obci a okresu, nemeckych remeslniku a lidi, hodlajicich staveti, nebudou jiz posuzovany podle nemeckych hledisek a potreb, nybrz vylucne podle hledisek ceske spravy. At se nam nevypravi, ze se do spravy dostane spravedlive procento Nemcu. Zname takove sliby a vime, pod jakym utiskem tito nemecti urednici stoji, abychom nevedeli, ze se toto prijeti nemeckeho prvku prakticky neprojevi. Nemecky trh pujcek a hypotek za kusi velice katastrofalni zuzeni, ponevadz 5,7 miliardy se stane, jak to stoji v duvodove zprave, "dulezitym novym uverovym pramenem statu", jenz bude vycerpan na ujmu nemeckeho soukromeho hospodarstvi. Drobni stradalove, kteri duverovali ohlasovane svatosti vkladu, dostanou pres dlouholete cekani zpet sotva polovinu opravnenych naroku.

Jsme si plne vedomi toho, ze se nasi ostrahy pouzije k tomu, abychom byli ucineni odpovednymi za dalsi protahovani cele veci. Pres to jsme ukazali s pocitem sve odpovednosti na nebezpeci, ktera, panove nemeckych vladnich stran, asi nevidite nebo nechcete videti. Ponechali jsme Vam i v teto otazce dlouho volnou ruku, abychom Vas nerusili pri praci, kterou pry take bedlive konate za zavrenymi dvermi kabinetu. Nyni jest toho dost! Usporadani, s nimz chcete souhlasiti, ohrozuje hospodarsky zivot nasi narodnosti a musi s sebou prinesti nejtezsi hospodarske, narodnostni a socialni zpetne ucinky. S tohoto mista chceme vas, tri nemecke vladni strany, upozorniti pred celou nemeckou verejnosti tohoto statu na nebezpeci a pohnati pred celou nasi narodnosti k odpovednosti. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.)

Mistopredseda Langr (zvoni): Dale je ke slovu prihlasena pani posl. Batkova-Zackova. Davam ji slovo.

Posl. Batkova-Zackova: Slavna snemovno!

Predevsim povazuji za svoji povinnost zdurazniti v mezich rozpoctove debaty nalehavost pozadavku Moravskoslezske zeme. Jiz leta stezuje si zeme Moravskoslezska na to, ze k jejim socialnim, hospodarskym, kulturnim a zdravotnim potrebam se nebere pri sestavovani statniho rozpoctu takovy zretel, jak by bylo treba.

Rozpocet prijmu a vydaju zeme Moravskoslezske je rok od roku seskrtavan na ukor socialnich, kulturnich a zdravotnich potreb obyvatelstva. Tisen zeme Moravskoslezske dokazuje nejlepe 398 mil. Kc dluhu. Puvod techto dluhu je v tom, ze na Morave nemeli jsme okresni zastupitelstva, dulezitou spojku mezi obcemi a zemi, tak jako tomu bylo v Cechach. To znamena, ze to, co delaly v Cechach okresy, u nas na Morave musila delati zeme, takze mame zemske nemocnice, zemske divadlo, elektrisaci, provadenou zemi, zemske zdravotni a socialni ustavy a zemske stredni skoly, ac v ostatnich zemich vsechny tyto potreby obstaravaji okresy nebo stat.

Marne dozadujeme se uz leta inkamerace 800 km okresnich silnic, abychom dosahli prislusneho rozpeti siti statnich silnic mezi Moravskoslezskou zemi a zemi Ceskou. Deputace poslancu a senatoru, jakoz i clenu zemskeho vyboru Moravskoslezske zeme tlumocila vsechny tyto stiznosti a pozadavky panu predsedovi vlady dr. Hodzovi a dostalo se ji slibu, ze na vsechny potreby zeme Moravskoslezske bude pamatovano.

Zduraznuji zejmena nalehavost pozadavku, aby ve statnim rozpoctu bylo take pamatovano na dulezite investice, jako je na pr. stavba nejvyssiho soudu v Brne. Nezadame, slavna snemovno, nic jineho, jen abychom i my v zemi Moravskoslezske mohli plniti vsechny ukoly, jako je mohou plniti zeme jine.

Kap. 6 rozpoctove skupiny I, zahrnujici v sobe potreby ministerstva vnitra, zajima nas s nekolika stranek. Jsou to predevsim: Ucelova stranka rozpoctu, ktera ma udrzovati vnitrni bezpecnost statu, jsou to polozky na cetnictvo, uniformovany a neuniformovany policejni strazni sbor a hospodarska kontrolni sluzba. Pro r. 1937 je pro policejni urady a organy preliminovana polozka pro osobni a vecne vydaje 235,091.100 Kc, pro cetnictvo 291,805.300 Kc. S cetnictvem i prislusniky straznich sboru dostava se obcanstvo nejcasteji do styku at uz vice ci mene sympatickeho a prijemneho. Obstaravani dopravni bezpecnosti, zabezpecovani jistoty nasich zivotu i majetku, ochrana vnitrniho klidu statu, to jsou ukoly, ktere cini velmi casto ty, kdo je plni, velmi nepopularnimi v ocich naseho obcanstva. V cetnikovi a straznikovi spatruje kazdy z nas symbol poradku, kazne a vnitrni discipliny, ktere jest i k udrzeni demokratickych statu potrebi.

Bohuzel, ze se velmi casto zapomina na nesmirne dulezite a nedocenene sluzby, ktere oba nase sbory bezpecnosti spolu s financni pohranicni strazi plni na nejexponovanejsich mistech naseho statu. (Tak jest!) Byla jsem letos na Podkarpatske Rusi a hovorila jsem s nekolika prislusniky techto stavu. 10 i vice let slouzi na odlehlych a zastrcenych mistech, deti dochazeji kilometry cesty do skol a zeny za nakupem. Boji se stezovati si, aby to nebylo oznacovano za projev nekazne. Pouzivam proto tohoto vysoce vyznamneho mista k prohlaseni, ze prislusnici nasich sboru bezpecnostnich zaslouzi si take nasi pozornosti s jine stranky. Jsou lidmi, jsou otci rodin, kteri maji tytez povinnosti ke svym rodinam jako kazdy jiny delnik, zemedelec, zivnostnik, statni ci verejny zamestnanec. Proto mame povinnost venovati jim take cast sveho zajmu. (Vyborne!)