Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 68. schuze (obsah, prilohy) | Utery 1. prosince 1936

Mistopredsedove: Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Bergmann.

219 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri Bechyne, dr Derer, inz. Dostalek, dr Kalfus, Najman, inz. Necas, dr Sramek, Tucny, dr Zadina, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Mistopredseda Langr zahajil schuzi v 9 hod. 17 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzel na tento tyden posl. Slusny.

Dotazy:

posl. Salata vlade republiky Ceskoslovenskej pre vystavbu spojovacej cesty medzi Horehronim a Liptovom od Helpy na Kralovu Lehotu (c. D 240-IV);

posl. dr Neumana predsedovi vlady ve veci nutne zmeny zeleznicniho dopravniho radu, pokud upravuje zabezpeceni prejezdu mistnich drah v zastavenych usecich obci vubec a jihoceskych zvlaste (c. D 235-IV);

posl. dr Goldsteina:

min. skolstvi a nar. osvety:

ve veci pana Mojzise Rosnera, statniho ucitele v Uzhorode (c. D 236-IV),

ve veci vyplnovani osobnich dat na ceskych a slovenskych skolach (c. D 238-IV),

min. nar. obrany ve veci vyplnovani nacionalii u vojska (c. D 237-IV);

posl. Bruknera min. vnitra o zrizeni statniho policejniho uradu v Hronove (c. D 239- IV).

Odpovedi:

min. financi na dotazy:

posl. Neumeistra c. D 111-IV, c. D 133-IV, c. D 134-IV,

posl. dr Zippeliuse c. D 180-IV;

min. skolstvi a nar. osvety na dotaz posl. dr Porubszkyho c. D 170-IV;

min. vnitra na dotaz posl. Nepomuckeho c. D 147-IV.

Mistopredseda Langr (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jest:

Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu tisk 640) statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1937 (tisk 685) a rozprava o prohlaseni ministra financi, ucinenem v 63. schuzi posl. snemovny dne 16. rijna 1936.

Zpravodajem jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati ve vseobecne rozprave, zapocate ve vcerejsi 67. schuzi snemovny.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. Gottwald, dr Rosche, Zvonicek, Jezek, dr Tiso, Esterhazy; na strane "pro" pp. posl. Ostry, Hampl, Kogler, Kunz, dr Macek, Stasek.

Davam slovo panu posl. Ostremu.

Posl. Ostry: Slavna snemovno!

Projednavany rozpocet na r. 1937 je rozpoctem vyrovnanym a je chloubou uvnitr naseho statu a chloubou navenek, jez osvedcuje sporadanost naseho statu. Nesmime si vsak zatajovat, ze vyrovnany rozpocet neznamena jeste vyrovnane statni hospodarstvi. Vyrovnane statni hospodarstvi oproti statnimu rozpoctu zavisi na nekolika dulezitych okolnostech, zejmena pak predne na zvysenem hospodarskem rozvoji a zamestnanosti, za druhe na klidu, poradku a nerusene praci doma, za treti na klidne, nikym nerusene evropske politice. Teprve kdyby byly splneny tyto zakladni podminky, mohli bychom jiti s klidem se statnim rozpoctem do r. 1937 a miti za to, ze vyrovnany statni rozpocet bude znamenat take vyrovnane statni hospodarstvi.

Selze-li jedno, druhe anebo treti, znamena to prulom do vyrovnaneho statniho rozpoctu.

Vsimneme si proto blize techto tri zakladnich podminek, a to predevsim hospodarskeho rozmachu, ktery zavisi na zvysene spotrebe doma a na zvysenem odbytu na svetovem trhu. Chceme-li zvysiti spotrebu doma, vyzaduje to nutne predpoklady. Zvysena potreba vyzaduje zvyseni narodniho duchodu a zvyseni narodniho duchodu predpoklada, ze je nutno miti lid zamestnany a neprihlizeti tak uzkostlive k tomu, aby narod vydelaval co nejmene.

Dnes je snahou byti co nejlacinejsi; tim se snizuji bezpodminecne hospodarska cisla a snizena hospodarska cisla maji zase reflexy na platy zamestnancu, na ceny zbozi, na platy statnich a verejnych zamestnancu, v neposledni rade vsak take na statni hospodarstvi, na celou nasi verejnou spravu, ponevadz, kdyz se malo vydelava, muze se malo platit, a plati-li se malo, jsou statni pokladna a pokladny cele verejne spravy hubene a prazdne.

Kdyz si vsimneme zvyseni odbytu na svetovem trhu, musime si uvedomiti nektere dulezite momenty. A to proto, abychom se zbytecne neklamali. Nesmi se zapomenouti, ze svet je ovladan autarkickym zrizenim a snazenim, to znamena kazdy stat se snazi pro svou spotrebu vyrobiti tolik, aby svou spotrebu mohl vlastni vyrobou kryti. Je-li tato snaha ve svete, bylo by klamne se domnivati, ze muze nastati nejaky revolucni presun v odbytu zbozi u nas vyrobeneho a na svetovem trhu prodaneho, coz by jiste zarucovalo zvysenou zamestnanost a tim zvyseni narodniho duchodu. Racionalisovana vyroba doma sama o sobe uz je cinitelem, ktery zpusobuje nezamestnanost. Racionalisace se uz vtira skoro do vseho lidskeho podnikani. Nevidime to jenom v prumyslovych podnicich. Vidime to uz take v obchodu, v distribuci zbozi. Racionalisace, rekl bych, je vseobecne svetem uznavana, ale prinasi narodum a statum nejvetsi zlo. Myslim, ze jsem zde na tomto miste jiz o veci mluvil a dokazoval, co znamena racionalisace. Kdyz drive bylo zapotrebi 100 delniku a dnes to obstarava jedna tretina, nebo kdyz jedna tretina drivejsich zamestnancu vyrobi tolik, co drive celych 100, musi nezbytne dojiti k temto dusledkum, k nezamestnanosti, a je tedy otazkou a problemem, muze-li byti ve svete vubec takova konjunktura, aby se svet za techto podminek zbavil nezamestnanych vubec.

To vsechno je spojeno s nasim statnim rozpoctem, to vsechno je spojeno s predpokladanym zvysenim narodniho duchodu. Ve svete pak autarkicke zrizeni podminuje zrizovani novych tovaren, budovani nove vyroby a moznosti vyroby na ukor tech, kdoz drive trh obstaravali svymi prumyslovymi vyrobky. Nechci tim rici, ze bychom nemeli udelati vse, abychom se prece jenom na svetovem trhu uplatnili. Tedy obchod, prumysl, vlada, statni urady, ministerstvo obchodu, zahranicni zastupitelstva - ti vsichni musi miti snahu, abychom na svetovy trh se svymi produkty vnikli, ponevadz jedine tim, kdyz se budeme spojenymi silami snaziti na svetovy trh vniknouti, muze se nam podariti umistiti a uplatniti alespon cast svych prebytecnych vyrobku na svetovem trhu.

Nesmime zapominati, ze na prekazku tomu jsou nektera opatreni, kterych se uchopily vsechny staty. Devisova opatreni, stanoveni kontingentu pro dovozni staty, dumpingove obchody prumyslovych statu se svymi prebytky na svetovem trhu, celni sranky, to vse je samozrejmou prekazkou volneho hospodarskeho rozvoje, s timto zlem se hospodarsky musi pocitati a proto je treba, abychom s tim pocitali v dobe, kdy jedname o statnim rozpoctu a kdy rikame, ze mame statni rozpocet v rovnovaze.

Rekl jsem, ze je chloubou pro nas doma i do zahranici, ze mame statni rozpocet vyrovnany. Vetsi chloubou by bylo, kdyby statni ucetni uzaverka za hospodarsky rok 1937, az bude vydana, vykazovala statni hospodarstvi vyrovnane. Rozpocet je otazka soustavy cislic - nic vic, nic mene. My zname rozpoctove priblizne spravnou polozku na strane "ma dati". Problemem nam zustane strana "dal". Bude-li dobra hospodarska konjunktura, jiste zustane statni rozpocet vyrovnany. Jestlize vsak selze nektera ze tri podminek, jez jsem jiz oznacil, je jisto, ze se musime pripraviti na to, ze ani rok 1937 nebude hospodarsky odpovidati tomu statnimu rozpoctu, jak jej slavna snemovna prijme.

Mluvi se o tom, ze hospodarske pomery se lepsi. Je pravdou: prave ohlasuji Vitkovice. ze zapali novou pec, a totez hlasi trinecke zelezarny. To je potesitelne. Bude-li vsak miti toto zvyseni - rekneme - konjunktury a zamestnanosti v r. 1937 jiz take hospodarsky dusledek pro rok 1937, je otazka. Nebudiz zapominano, ze vysledky zlepsene konjunktury se mohou projeviti pro stat a verejnou spravu teprve v r. 1938, nikoliv uz v r. 1937. Ale domnivam se, ze uz tim okamzikem, kdy byla vrazena do zamestnani urcita cast nezamestnanych, nebude to miti jeste take vliv na vseobecne oziveni hospodarskeho ruchu. Tak na pr. to nebude miti okamzity vliv na obchod, ponevadz nesmime zapominati, ze byl-li nekdo rok, dva i vice nezamestnan, ma urcite dluhove povinnosti a bude se jako poradny clovek snaziti splaceti dluhy, ktere byl nucen v dobe nezamestnanosti udelati, aby se tak chranil pro budoucnost, aby, kdyby ho postihla nova takova nehoda nezamestnanosti, mel se v nejhorsi dobe na koho obratiti. Bude tedy splaceti dluhy, a zvyseny vydelek neobjevi se okamzite ve zvysenem nakupu a nakup bude se riditi jen podle toho, co mu na nejnutnejsi nakup zbude. Mluvime letos jiz take o zvysenem hospodarskem ruchu a ja jsem se informoval u rady obchodniku, jaky byl a je letosni listopad. Bohuzel jsem nucen konstatovat, ze listopad r. 1936 je v obchodu pomerne horsi nez listopad r. 1935. Priciny mohou byti ruzne: nakupni zdrzenlivost, nejistota financni politiky; ale muze byti take pricinou nejistota mezinarodni svetove politiky, ponevadz muze byti mnoho a mnoho lidi, kteri si reknou: V tomto politickem besneni ve svete nemohu se vydat z posledniho halere, musim byti pripraven. Je mozne, ze i toto je pricinou kupni zdrzenlivosti pres to, ze zaznamenavame zlepseni hospodarskych pomeru. To rikam jako praktik, ktery to, co se deje, proziva denne se sty svymi kolegy, a tedy neni to pesimismus, je to proste konstatovani skutecnosti, ze zvyseny hospodarsky rozvoj nema v pritomne dobe zadneho vlivu na odbyt a nakup, ba naopak.

Klid a poradek doma! Budu zcela uprimny a otevreny, opet jako praktik nebudu si nic zastirati. Devalvace csl. koruny zpusobi urcite zdrazeni predmetu a potreb. To se stane, at se to komu libi cili nic, a zarnym dokladem toho jest dnes obchod s jecmenem. Mame organisovane hospodarstvi s obilninami, a co se deje s jecmenem? Vypadl uplne z obhospodarovani obilniho monopolu a jeho cena vyskocila az na 160 a 170 Kc. Pricina? Mensi uroda a prodane zasoby z minuleho roku do zahranici hluboko pod cenu. Uvadim to jako doklad, ze devalvace Kc vyzada si zvyseni ceny predmetu denni potreby, at se to komu libi ci nelibi, ponevadz je a zustane prirozenym zakonem obchodnim, ze kdyz draze kupuji, musim draze prodavat a konsument draze kupovat. Zdrazeni zivotnich potreb muze mit nezbytne za nasledek vyvolani mzdovych hnuti uvnitr statu, ktera nejsou ovsem prave tim klidem, jejz bychom potrebovali pri novem tvoreni zvyseneho hospodarskeho rozvoje po sedmi hubenych letech.

Bude proto potrebi nebraniti se zbytecne zvyseni hospodarskych cisel, jako samozrejmemu dusledku svetove financni politiky. Chtiti delati svetovou financni politiku, jako ji delati musime, a neprizpusobiti sve pomery k ni uvnitr statu, znamenalo by delat politiku bez jakehokoliv promysleni a rozumu, tedy proste hospodarsky a politicky hudlovat. Proto je potrebi, aby zavladl klid ve vsech vrstvach obyvatelstva naseho statu, chceme-li dati zdravy predpoklad tomu. co ocekavame od r. 1937. Reknu docela nepokryte, byt by to bylo i nepopularni, ze nevidim stesti naroda v tom, kdyz mame srazena hospodarska cisla, nizke mzdy, platy a ceny, ponevadz to muze na cas odpovidati nebo hoveti prislusnemu hospodarskemu useku, ale nikoliv statu a verejne sprave. Snizeni hospodarskeho cisla musi miti na stat a verejnou spravu neblahe dusledky; kdyz lide malo vydelavaji, neni mozno po nich zadat, aby hodne platili.

Kdyz mame stabilisovany statni rozpocet a hospodarska cisla se nam srazi dolu, prvni reflex musi se objeviti u statu a verejne spravy. Proto varuji vsechny a zaroven reknu, ze zamestnavatele mnohdy nedovedou pochopiti, ze neni zadnym stestim pro narod, kdyz plati svym zamestnancum nebo zamestnankynim 200 Kc mesicne Co s tim maji delat, co za to maji koupit? Tedy to neni stestim naroda, ale nemohu rici, ze hospodarstvi jako celek se da resiti jednostrannym vyrizenim hospodarskych pomeru te neb one vyrobni vrstvy. To musi jiti spolecne, paralelne, a nebojim-li se rici, ze je nutno zvysiti hospodarska cisla, nesmim se pro domo bat zvyseni cen a v dusledku toho se ani nesmim bat provesti zvyseni platu zamestnancu. Tim dam predpoklad, ze statni rozpocet muze byti v rovnovaze. Z tech cisel, ktera jsme nahazeli na papir, vime, kolik nas stoji justice, kolik skolstvi. armada. zahranici, to vsechno vime, a kdyz to spocitame, vime, ze je to okrouhle 8 400 mil. Kc. Ale nevime, vynese-li nam vydelkova dan, zvlastni dan vydelkova a duchodova dan tolik, co predpokladame. a bude-li odpovidat hospodarstvi statnich podniku tomu, co rika statni rozpocet. Tohle nevime, to zalezi na hospodarskem vyvoji a proto myslim, ze budeme muset delat vsechno, abychom si sami uvedli statni hospodarstvi do poradku tim, ze se nebudeme uzkostlive, jak jsem rekl, branit nutnym predpokladum, kterych pomery vyzaduji.

Je samozrejme, ze se pri tom bude muset Narodni banka pripravit na vetsi potreby uverove. Rozproudi-li se hospodarsky zivot cileji, bude toho uveru potrebi; je otazka, bude-li poskytovan a v jake forme, nehraje-li tu roli take uver dlouhodoby vedle uveru kratkodobeho a obchodniho. Muze byt, ze bude vyhovovat kratkodoby uver, ale nikoli pro stavebnictvi a stavebni ruch. Zde se prece jenom bude muset ucinit opatreni, aby ustalo mobilisovani kapitalu u dluzniku peneznimi ustavy.

Konecne bych mohl pripomenout tema, o kterem jsem mluvil, myslim, pri poslednim rozpoctu. Bylo by chybou domnivati se, ze stat sam staci na zvyseni hospodarske cilosti. Nikoliv. Stat muze zaciti, ma okamzite k tomu prostredky a nutno s dikem kvitovati, ze narod pochopil, kdyz se stat na nej obratil o pujcku, ze mu ji dal v takove vysi, jakou ani sami predstavitele statu a reditel nasich statnich financi nepredpokladali. Ale stat sam nestaci na roztoceni kol hospodarskeho zivota. Zde musi byti take soukromy podnikatel, ktery musi jiti spolu, ten musi spolupusobiti. To vsak predpoklada duveru u podnikatelskych vrstev, ze pomery se budou stabilisovati, ze jsou stabilisovany a ze nebude delano v tomto state nic, co by je rozrusovalo nebo znepokojovalo.

Spokojenost a klid u podnikatele je podminena predevsim nasi berni praksi. A tu jsem rad, ze muzeme konstatovati u prilezitosti statniho rozpoctu, ze v tomto roce byla udelana danova reforma v takovem rozsahu, ktera, bude-li zakon provaden tak, jak jej zakonodarce myslil a upravil, nebude-li nicim zaklausulovan, muze znamenati klid a poradek v nasi danove praksi. Domnivam se - a potvrdi mi to jiste rada samostatne vydelecne cinnych lidi - ze to trvale rozrusovani podnikatelskych vrstev berni spravou anebo financni spravou melo za nasledek, ze se lide stavali lhostejnymi, ze si na konec rekli, ze radeji z toho utekou, nez by prodelavali torturu podnikatele po strance statne-financni.

Danova reforma je podle meho soudu zakon velmi dobry. Budeme musit - a to rikam docela tak kamaradsky - venovati jeste v techto dnech pozornost provadecimu narizeni k danovemu zakonu, ponevadz - a bylo by chybou, kdyby se to nereklo - to, co jsme v navrhu provadeciho narizeni jiz zjistili, nasvedcuje, ze zde neni dobre vule, alespon ne takove, jakou pro zavedeni poradku v danovych vecech mel na mysli zakonodarce, rekneme parlament a rozpoctovy vybor.

Chranme soukrome male a stredni podnikani. Jiz ve schuzi rozpoctoveho vyboru jsem mluvil o jedne veci, kterou nevaham zde opakovat. Musime si uvedomit, ze druzstevni podnikani v Ceskoslovenske republice dostupuje takovych rozmeru, ze se stava podnikanim velkokapitalistickym. Ale stava-li se podnikanim velkokapitalistickym a minulo-li se onoho cile prospet malym nemajetnym lidem, je-li toto jeho poslani davno odbytou veci, nemuze kapitalisticke druzstevni podnikani miti danovych vyhod. Pokud to bylo omezeno jen na uzky kruh chudych delniku, dovedl jsem to pochopit, ale kdyz se k druzstevnictvi uchyluji vysoci statni urednici, kdyz z druzstevnictvi chteji miti profit velci, kapitalove silni jedinci v zemedelstvi, kdyz na pr. na druzstevnictvi maji zalusk i takove Vlckovy zavody jako podnik. tryska to z potreby ne zamestnanectva a delnictva, ktere ma sve potravni spolky, nybrz z potreby inzenyru a lidi s vysokymi platy, o kterych clovek nema ani zdani. Rozleza-li se nam druzstevnictvi do takovychto dimensi, musi se udelat tabula rasa, musi se udelat konec s danovymi vyhodami. nebo stat na to shori. (Vyborne! - Potlesk.)