Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 67. schuze (obsah, prilohy) | Pondeli 30. listopadu 1936

Mistopredsedove: Langr, Kosek, Taub.

Zapisovatele: Pik, dr. inz. Fulik.

167 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr. Hodza; ministri dr. Kalfus, inz. Necas, dr. Spina, dr. Zadina.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr. Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr. Riha; jeho zastupce dr. Mikyska.

Mistopredseda Langr zahajil schuzi ve 3 hod. 16 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli: na dnesni den posl. Mlcoch, Cavojsky, Jobst, dr. Neuman, Obrlik, Vencl, Wagner; na dnesni a zitrejsi den posl. Stanislav; na tento tyden posl. Stivin, Zischka.

nemoci posl. Budig, Danihel.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu "Deutsche christl. soc. Volkspartei" posl. Schutze za posl. Schluscheho.

Do vyboru techn.-dopravniho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Klimenta za posl. Nepomuckeho.

pocatkem schuze:

Vladni navrh tisk 687 - prikazan vyboru rozpoctovemu.

Nalehava interpelace tisk 682.

Mistopredseda Langr (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jest:

Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 640) statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1937 (tisk 685) a rozprava o prohlaseni ministra financi, ucinenem v 63. schuzi posl. snemovny dne 16. rijna 1936.

Rozpoctovy vybor, jemuz vladni navrh byl prikazan v 63. schuzi posl. snemovny dne 16. rijna t. r., stanovil zpravodajem pana posl. Remese. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Remes: Slavna snemovno!

Rozpoctovy vybor, skonciv jednani o vladnim navrhu statniho rozpoctu na rok 1937, poveril mne, abych o tom snemovnimu plenu podal zpravu.

Konaje tuto povinnost jsem povinen konstatovati, ze tentokrat nebylo pricin ke stiznostem do pozdniho predlozeni rozpoctu. Vladni navrh rozpoctu i financniho zakona byl parlamentu predlozen asi v polovici rijna. Pan ministr financi doprovodil jej prislusnym vykladem, ktery byl doplnkem ciselne vladni predlohy. Clenum vyboru byl poskytnut primereny cas k prostudovani navrhu financniho zakona a jeho priloh. Vlastni jednani vyborove nebylo proto nutno zkracovati omezovanim recnicke lhuty. Obe snemovny budou moci rozpocet ustavne vcas vyriditi.

Vcasne predlozeni rozpoctu zejmena s ohledem na devalvaci nasi meny ma tentokrat veliky vyznam a nevaham je oznaciti nejen za uspech vlady a financni spravy, nybrz predevsim za uspech statu. Navrh rozpoctu vypadal by ciselne nesporne docela jinak, kdyby byl sdelavan po devalvaci koruny.

Tato okolnost mela take tu dobrou stranku veci, ze nebylo nutno prekladati cast jednani do odbornych vyboru a tristiti tak jeho nezbytny celek. Resortni ministri mohli sledovati cele jednani a uciniti sve projevy, v nichz zaujali stanoviska k dulezitym otazkam resortnim, jak jsou diktovany situaci a pomery doby, a neopomneli vytyciti programove potreby nejblizsi budoucnosti. Jednani vyboru usnadnily znacne kluby tim, ze jen v male mire uzily prava na osobni vymeny poslancu, aniz tim kvalita jednani trpela. Naopak, spise se ukazalo, ze kontinuita je prednosti pro vyborovou praci.

Rozpoctovy vybor ma jiz svou dobrou tradici a jeho jednani snese nejprisnejsi meritko kritiky. Nekteri z poslancu jsou jeho cleny od pocatku znovuzrizeni samostatneho statu, ovladaji latku a proto je uroven jednani vysoka. Je-li ceho litovati, je to okolnost, ze jen nepatrne casti dobre latky v kratke dobe nahromadene muze byti publicisticky vyuzito. 90 % dobrych veci zapadne, aniz verejnost ma moznost se s nimi seznamiti. Rozmery naseho denniho tisku pri nejlepsi vuli nedovoluji nakladati jinak, at jde o projevy poslancu ci ministru.

Povoliti statni rozpocet patri v demokratickem state k vysostnym pravum parlamentu. Je to jeden z nejdulezitejsich hospodarskych aktu, jimiz se parlament rok co rok zabyva. Jde tu o rozhodnuti, jakym zpusobem ma se v nejblize pristim roce hospodariti se znacnou castkou vytezku narodniho hospodarstvi, jde o hospodareni s velikou hrivnou, sverenou statnimi obcany statni exekutive. Velikost tohoto ukolu vyzaduje, aby byla vyvazena prislusnou mirou odpovednosti jak se strany vlady, tak se strany parlamentu i statni administrativy, ktere se sveruje hospodarstvi s velikymi statky obyvatelstva.

Neni prednosti, jestlize jeste tu a tam narazime na zjevy, svedcici o nedostatku smyslu pro tuto samozrejmou odpovednost za hospodarstvi se statky sverenymi. Oc je kde uvolnen tento smysl pro odpovednost, o to je treba vice prisnosti vlady i parlamentu. Davati zde pardon je hrich, pachany na statu i na verejne moralce. Demokracie ve vlastnim svem zajmu musi prokazati, ze umi administrovat, hospodarit a ze neni drazsi nezli jine zarizeni, ktere se nejmenuje demokracie. To je stara pravda, kterou si musime - zel znovu a znovu pripominati. Ten, kdo se timto prikazem neridi nebo riditi nechce, neni na svem miste.

Ponevadz rozpocet je predevsim hospodarskym planem, je nasnade, ze to byly zejmena hospodarske a financni motivy, ktere diktovaly zakladnu, na niz se jednani vyborove pohybovalo. Statni rozpocet dotyka se stejne tak prumyslu jako zemedelstvi, obchodu jako zivnosti, vyroby i spotreby, exportu i domaciho konsumu, proto je samozrejme, ze reci poslancu i ministru byly pronaseny se zretelem ke vsem temto dulezitym faktorum naseho hospodarskeho zivota.

Podnet k tomu dal jiz pan ministr financi, ktery ve svem uvodnim slovu k rozpoctu dotkl se vsech otazek, jez jsou v pricinne souvislosti s rozpoctem. Byla to mena, zahranicni obchod, stav vyroby, spotreba, doprava, zamestnanost, penezni trh, vyvoj cen, obilni monopol, otazka nakladu verejne spravy, nezamestnanost a rada jinych otazek, kolem nichz tocila se rozpoctova rozprava, doprovazena nejen ciselnymi doklady, nybrz i diagramy.

Je ovsem take samozrejmosti, ze rozpoctove jednani ve vyboru - a nepochybne bude tomu take tak v plenu - neobeslo se bez projevu politickych. Statni rozpocet je od davnych dob vhodnou prilezitosti k vysloveni politickeho kreda stran a skupin, ktere zaujimaji k politice vnitrni i zahranicni. Rozpocet poskytuje moznost k propagaci a hajeni ruznych svetovych nazoru, strany vyslovuji pri te prilezitosti sva stanoviska k vlade, hlasovanim pro nebo proti rozpoctu projevuji vlade svou duveru nebo zduraznuji svoji oposici. Myslim, ze vystihuji situaci, reknu-li, ze tentokrat se dokonce politisovalo mnohem vice nezli jina leta.

Nemyslim, ze by tyto politicke projevy byly minus, nybrz mam za to, ze jsou plus nasi demokraticke soustavy statni. Ve statech s totalitnimi rezimy, kde smi volne mluviti a ma pravdu jedine samozvany vudce, sotva by se mohla oposice bez krutych nasledku odvaziti vyjadriti tak bezohledne sve mineni, jak se to cini u nas. A v teto svobode projevu mineni spociva ten veliky rozdil mezi demokracii a diktaturou. Svedci to o tom, ze nase demokracie je dosti silna, dovede-li snest tu nejsilnejsi a nejbezohlednejsi kritiku svych odpurcu.

Nejvetsi pozornost clenu rozpoctoveho vyboru soustredena byla k materialni strance rozpoctu, a to zejmena se stanoviska rozpoctove uhrady a vyrovnanosti rozpoctu. Soudim, ze reprodukuji spravne a pri tom celkem mirne, reknu-li, ze rozpoctovy vybor ve sve vetsine klonil se k mineni, ze na uhradove strane rozpoctu je vetsi mira optimismu, nezli jej zlepsujici se hospodarske pomery dovoluji anticipovati.

Clenove rozpoctoveho vyboru - bez ohledu, zda nalezeji k vladni vetsine ci k oposici - ocenili nalezite vyznam statniho rozpoctu a jeho vliv na soukrome hospodarstvi a potvrdili, ze obcanstvo ocekava touzebne chvile, kdy nastane skutecna rovnovaha ve statnich financich. Vyrovnati statni rozpocet je ukol neskonale lehci nezli dosici rovnovahy ve statni ucetni zaverce, ktera je zpravidla od rozpoctu znacne daleko.

Vybor venoval zvlastni pozornost pomalu ustupujici krisi a recnici dospivali k poznani, ze nejvetsi vzestup vykazuje vyroba ocele, zeleza a tech statku, ktere jsou urceny ne ke konstruktivnimu hospodarskemu vyvoji, nybrz k ucelum valecnym, ktere znamenaji niceni hodnot. Mluvci shodovali se v tom, ze u mnohych statu evropskych nejde o organicky vzrust vyroby a rozsireni celkove kapacity vyrobni, nybrz o konjunkturu valecneho zbrojeni. To bylo oznaceno za skutecnost malo potesitelnou, ktera znamena, ze v nekterych statech dochazi nikoliv ke zvyseni, nybrz ke snizeni socialni urovne obyvatelstva, ktere se uci hladovet, aby sveho casu jeho stat mohl bojovat.

Otazky menove a s nimi souvisici opatreni byly ve vyboru zive diskutovany. Bylo konstatovano, ze zlepseni nejevi se v celem rozsahu svetoveho obchodu, nybrz jen v jeho urcitych usecich. Podle pozorovani nekterych clenu vyboru tvori se mezinarodni obchod na nove zakladne, kterou je libra sterlingu, jez se vraci ke sve funkci z doby mirove. Zeme t. zv. sterlingoveho bloku jsou na skutecnem vzestupu hospodarskeho vyvoje, zatim co zeme t. zv. zlateho bloku ani po devalvaci francouzskeho franku nevykazuji podstatnejsiho hospodarskeho zlepseni. Nasemu cedulovemu ustavu bylo cetnymi usty vytknuto, ze nebyl na devalvaci koruny nalezite pripraven.

Nase samosprava - obce a okresy - nalezajici se v tezke financni krisi, dosla ve vyboru rozpoctovem vreleho zastani. Bylo zejmena poukazovano, ze provadenim zakona o sanaci samospravy, ktery ma ulehciti dluhove sluzbe, nebude vyresen problem samospravnych financi a bude za tim ucelem nutno sahnouti k ucinnejsim prostredkum. Samosprava, jejiz zakladni jednotkou je obec, nemuze byti prehlizena. Jde tu o prvni instanci ve verejnem organismu spravnim, k niz ma lid nejblize, nutno proto jejiho vyznamu dbati.

Spravne byl zduraznovan vyznam exportu, ktery nelze nahraditi zadnou zvetsenou potrebou domaci a v souvislosti s tim bylo reklamovano urychlene jednani a rizeni v odstranovani prekazek vymeny statku a zbozi, nema-li se devalvace koruny v tomto ohledu stati bezucinnou.

Pri specialnim projednavani rozpoctu predvedli zpravodajove k jednotlivym kapitolam prehledny obraz o situaci resortu a kriticky zhodnotili jejich vykony, ukazali na potrebu, prednosti a nedostatky. Vsichni zhostili se svych ukolu cestne. Pri te prilezitosti odpovedeli resortni ministri na dotazy a vytky v debate prednesene a naznacili, co hodlaji ve svych resortech pro nejblizsi dobu zariditi a co jiz vykonali. Take specialni debata byla velmi ziva. Jednotlivi recnici uplatnili se v ni dobre, jsouce dokonale obeznameni s projednavanou latkou.

Velmi, a pravem, bylo si stezovano na t. zv. pripominkove rizeni, kteremu se musi kazda osnova podrobiti, nezli se ji dostane potrebneho schvaleni ministerske rady, aby mohla jiti do parlamentu. Cetne osnovy nedostanou se z pripominkoveho rizeni castokrat za rok i delsi dobu. Zcela pravem bylo toto rizeni nazvano rizenim zdrzovacim. Vlada by zde opravdu mela uplatniti energicky svou vuli a kategoricky vyzadovati, aby se ministerstva k osnove vyjadrovala brzy, a pro vyjadreni pripadne stanoviti neprestupnou lhutu. Nekdy se pripominkove rizeni rovna skoro sabotazi a te nelze trpet, nybrz po zasluze celit.

U prilezitosti projednavani dilciho rozpoctu presidia ministerske rady ujal se tez slova predseda vlady dr. Hodza. Jeho projev obsahoval dve casti: cast hospodarskou a cast politickou a pro svuj obsah i pro svoji rozhodnost a jasnost zaslouzil si pravem vseobecne pozornosti, se kterou byl ve state i za hranicemi privetive prijat a kvitovan.

Predseda vlady konstatoval, ze se nam podarilo opatriti praci pro 300.000 lidi, ze jsme zamestnali mnoho lidi investicnimi pracemi, a spravne dolozil, ze to by vsecko nestacilo a ze jenom prumyslovy export muze podstatne snizit nezamestnanost. Mineni predsedy vlady krylo se zde uplne s vetsinou projevu pronesenych cleny rozpoctoveho vyboru a podepira snahu po realisaci opatreni, jez jsou nutna k doplneni ucinku devalvace. Jsem presvedcen, ze pan predseda vlady neopomene nic, ceho je treba k tomu cili, abychom nas export zvedli a zaradili dalsi nezamestnane do vyrobniho procesu. Jinak - opakuji - nemela by devalvace valne ceny, jako nemela ocekavaneho vyznamu isolovana devalvace z r. 1934, kterou jsme stravili behem nekolika mesicu.

V politicke casti sve reci vyrovnal se predseda vlady s radou akutnich problemu, mezi nez na prve misto patri otazka nemecke mensiny a spoluprace s jeji demokratickou casti. Soudim, ze vsichni demokraticky smyslejici lide v tomto state mohou vyvody predsedy vlady podepsati, nebot mluvil jim vsem z duse, nesmlouvave, uprimne a rozhodne, kdyz odmitl cizi ideologie, at prave ci leve, a dolozil, ze tvorime sve vlastni ideologicke hodnoty hospodarske, politicke, kulturni i mravni. Byla to pak otazka verejne spravy, Slovaku-uredniku, industrialisace Slovenska, starost vlady o prumysl a jine problemy, jimiz se predseda vlady zabyval, aby svou rec zakoncil slavnostnim slibem, ze jako slusni lide zachovame vsechny svoje smlouvy, k jichz plneni jsme se zavazali.

Neni mi pri nejlepsi vuli mozno zrekapitulovati obsah jednani vyboroveho; mohu jenom ubezpecit, ze neni otazky, pokud je v nejake souvislosti s rozpoctem, ktera by z jednani byla vypadla. Strucny obsah jednani vyboroveho obsazen je ve zprave, ktera byla plenu snemovny predlozena. Odkazuji cleny snemovny na ni.

Letos nebude take, jak se domnivam, duvodu k vytkam, ze vybor nehnul v rozpoctu ani petnikem. Vybor parlamentni usporne a kontrolni komise jako organ parlamentu nemel tentokrat moznost podileti se tou merou na uprave rozpoctu, a proto rozpoctovy vybor vykonavaje sve ustavni pravo provedl na navrhu rozpoctu radu zmen a predklada svou praci v jinem ciselnem sestaveni ve vydajich i prijmech. Take ve financnim zakone navrhuje vybor zmeny. Jde tu o nesporne pravo parlamentu, jehoz se nemuze vzdat. Presto, ze jde o vladni navrh, deji se tyto zmeny z iniciativy vladni vetsiny. Svedci to o tom, ze poslancum majority zalezi na prestizi parlamentu pri nejmensim tak jako oposici, ktera tyto vytky cinila. Jde o princip a vladni vetsina jej uplatnuje.

V generalni debate vyborove dotkli se nekteri recnici take vysledku hospodareni od prevratu do konce r. 1935. Ponevadz se ciselne udaje od sebe lisily, dovoluji si uvest tato cisla podle ucetnich zaverek. Prichazi v uvahu celkem 17 roku. Z techto bylo v 11 letech radne hospodarstvi statni pasivni a v 6 letech aktivni. Prebytky cini 7.829,987.903.69 Kc, kdezto schodky 12.186,530.068.28 Kc.

223,284.171ÿ68 +91,446.652ÿ43 1928 9.925,783.026ÿ25 9.607,388.342ÿ90

214,827.099ÿ27 +95,110.511ÿ67 1929 10.773,833.889ÿ93 9.546,371.071ÿ64

587,002.997ÿ03 +1.012,635.719ÿ02 1930 9.557,383.594ÿ98 9.396,051.739ÿ96

1.347,210.841ÿ77 -425,671.142ÿ01 1931 9.029,723.250ÿ41 9.763,736.539ÿ78

57,896.164ÿ95 -2.081,224.131ÿ14 1932 8.571,245.713ÿ22 9.397,127.688ÿ80

150,262.730ÿ45 -883,778.140ÿ53 1933 7.355,659.048ÿ78 8.885,746.613ÿ83

85.847,134ÿ75 -1.680,350.295ÿ50 1934 7.774,149.785ÿ55 8.029,701.801ÿ80

205.768,774ÿ95 -341,399.151ÿ00 1935 7.025,903.956ÿ35 8.600,553.128ÿ10 -1.780,417.946ÿ70 Uhrnem minus

Uhrnem plus

Schodek 12.186,530.068ÿ28

7.829,987.903ÿ69

4.356,542.164ÿ59