Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 66. schuze (obsah) | Sobota 28. listopadu 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch.

Zapisovatele: Dubicky, R. Bohm.

129 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Kalfus.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 36 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Hirtemu, dr Hodinovi, Ivakovi, dr Jillymu, Csomor, Knorremu, Peliskovi, Stundovi, dr Roschemu, inz. Schreiberovi, Vierecklovi, Zidovskemu, dr inz. Touskovi, dr Kozakovi, Batkove-Zackove, dr Dufkovi; na dnesni den a na 30. t. m. posl. Rechciglovi, dr Goldsteinovi; na 28. listopad az 1. prosinec t. r. posl. Salatovi; na 28. listopad az 2. prosinec t. r. posl. Polivkovi.

nemoci posl. Nickerl, dr inz. Fulik.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Hirteho, dr Hodiny, dr Jillyho, Knorreho, dr Roscheho, inz. Schreibera na den 27. listopadu 1936.

min. vnutra vo veci bezpecnostnej sluzby v Presove (c. D 232-IV),

min. financii vo veci cakatelskej doby financnej pohranicnej straze (c. D 233-IV),

vlade republiky Ceskoslovenskej vo veci zachrany zvolenskeho zamku (c. D 234-IV).

pocatkem schuze: Zpravy tisky 685, 688, 689.

prikazal predseda zadost okres. soudu v Mar. Laznich ze dne 25. listopadu 1936, c. Nt 311/ 36, za souhlas s trest. stihanim posl. dr Kollnera pro podezreni ucasti na zlocinu podle §u 78 tr. z. (c. J 197-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho podle §u 35 jednaciho radu o usneseni senatu (tisk 670) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 310 a 312) o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Brne (tisk 688).

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto osnove slouceno bylo s jednanim o osnove, ktera jest na poradu jako dalsi odstavec 2, to jest:

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho podle §u 35 jedn. radu o usneseni senatu (tisk 671) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 311 a 313), kterym se povoluje uziti dilcich dluznich upisu 4 1/2% pujcky zemskeho hlav. mesta Brna z roku 1936 v uhrnne jmenovite hodnote 100 milionu Kc k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu (tisk 689).

Sloucene projednavani se doporucuje, jelikoz obe tyto osnovy maji jako spolecny ucel podporovati rozvoj mesta Brna.

Jsou snad nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto dvou odstavcu? (Namitek nebylo.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodajem za vybor rozpoctovy pri odst. 1 poradu jest p. posl. Martinasek, zpravodajem vyboru ustavne-pravniho pri odst. 2 poradu jest p. posl. Pozdilek.

Davam slovo prvemu zpravodaji - za vybor rozpoctovy - p. posl. Martinaskovi.

Zpravodaj posl. Martinasek: Slavna snemovno!

Rozpoctovy vybor posl. snemovny prijal ve schuzi dne 27. listopadu 1936 vladni navrh zakona (tisk sen. 310) podle usneseni senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske (tisk 670) o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Brne.

Ceskoslovensky stat zakoupil pro stavbu budovy nejvyssiho soudu v Brne v dubnu 1928 od mesta Brna stavebni parcelu kat. cis. 22/3, vlozka cis. 18, v Husove tride pod Spilberkem ve vymere 2144 m² a stavebni parcelu kat. cis. 208/2, vl. cis. 708, v kat. uzemi Brno-mesto ve vymere 758 m²; dohromady tedy pozemky o vymere 2902 m za castku 1,500.000 Kc.

K zamyslene stavbe budovy nejvyssiho soudu vsak nedoslo, ponevadz ministerstvo spravedlnosti zatim rozhodlo, ze nalehavejsi stavbou je stavba budovy pro krajsky soud trestni v Brne, ktery je dosud umisten ve stare budove na Cejlu, jez potrebam jeho naprosto nevyhovuje. Konecne byly take vysloveny z rad odborniku vazne namitky proti stavbe budovy nejvyssiho soudu na zakoupene parcele.

Ponevadz jde v Brne o stavbu statnich budov nejvyssiho soudu a kraj. soudu trestniho a o stavbu mestskych urednich budov, kterou ma provesti mesto Brno, byly ziskany statem ceskoslovenskym nove stavebni plochy pro tyto statni budovy od mesta Brna na miste vhodnejsim, a to v casti Akademickeho namesti proti ceske technice a v katastralnim uzemi Velke nove ulice.

Budova pravnicke fakulty, postavena v sousedstvi techto stavebnich parcel, stoji z polovice na pozemku statnim a z polovice dosud na pozemku mesta Brna. Aby bylo Ceskoslovenskemu statu a take mestu Brnu umozneno provadeti tyto stavebni prace, predlozila ceskoslovenska vlada navrh zakona, kterym se zmocnuji prislusna ministerstva, aby s mestem Brnem provedla smennou smlouvu, jak o tom mluvi duvodova zprava, kterou by ceskoslovensky stat ziskal od mesta Brna stavebni parcely: v kat. uzemi Velka nova ulice na doplneni staveniste pro nejvyssi soud ve vymere 8250 m², dale v tomtez kat. uzemi na doplneni staveniste pravnicke fakulty ve vymere 4940 m² a v tomtez katastralnim uzemi pro staveniste krajskeho soudu trestniho ve vymere 28.052 m². Naproti tomu odevzda ceskoslovensky stat mestu Brnu tyto stavebni parcely: Stavebni parcelu v Husove tride, katastralni uzemi Spilberk, a parcelu katastralni uzemi Brno-mesto, koupenou r. 1928 ve vymere 2.902 m², dale cast parcely v katastralnim uzemi Horni a Dolni Cejl ve vymere 6.983 m² a 317 m². Smena tato bude provedena bez jakychkoliv doplatku z te nebo one strany.

Provedenim teto smenne smlouvy bude mozno take provesti potrebny poradek v pozemkove knize, zvlast s ohledem na stav u pravnicke fakulty. Obyvatelstvo mesta Brna a cely kraj ocekava od prijeti tohoto zakona, ze konecne bude prikroceno s urychlenim ke stavbe techto dulezitych budov. Umisteni jak nejvyssiho soudu, tak krajskeho soudu trestniho v Brne je prostorem naprosto nedostatecne a uradovani v nich, hlavne pak u krajskeho soudu trestniho, je lidskym bytostem s pravnim citem spise kriminalem nez uradem.

Nezamestnani mesta Brna, kterych je stale pres 14.000 osob, cekaji na kazdou prilezitost k praci jako tez prislusne obory zivnosti a prumyslu. Kdyz uz ze znamych pricin podnikatelsky ruch prumyslovy v Brne az na nepatrne vyjimky upada, dejme, a to rychle, nasemu hlavnimu mestu zeme Moravskoslezske Brnu aspon v naznacenych statnich institucich to, co mu po pravu davno patri.

Protoze prijeti teto osnovy zakona a z neho vyplyvajici smena pozemku je pro stat vyhodna, doporucuji, aby slavna snemovna prijala osnovu zakona tisk 688 ve zneni prijatem senatem Narodniho shromazdeni a rozpoctovym vyborem poslanecke snemovny. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo zpravodaji k druhe osnove - za vybor ustavne-pravni panu posl. Pozdilkovi.

Zpravodaj posl. Pozdilek: Slavna snemovno!

Mesto Brno uzavrelo jiz v r. 1921 investicni vypujcku o jmenovite hodnote 50 mil. Kc, ktera se umoruje v 50 letech vylosovanim dilcich dluznich upisu v nominalni hodnote 1 mil. Kc. Cela tato pujcka, ktere byla tehdy take priznana sirotci jistota, byla umistena za podminek pro mesto vyhodnych a bylo jejiho vynosu skutecne pouzito k ucelum ryze investicnim. Take umorovani a zuroceni deje se pravidelne a bez nejmensi zavady.

Vynos teto pujcky ovsem nestacil, aby byly splneny vsechny investicni ukoly hlavniho mesta zeme Moravskoslezske, ktere prevratem bylo postaveno pred ukoly prevysujici daleko jeho financni moznosti. Take investicni ukoly mesta Brna stale rostou s jeho vyznamem jako druheho nejvetsiho mesta nasi republiky.

Proto se mestske zastupitelstvo brnenske usneslo dne 1. rijna 1935 na uzavreni nove emisni zapujcky vydanim dilcich dluznich upisu v celkove hodnote 100 mil. Kc, umoritelnych slosovanim ve 40 letech, a po schvaleni tohoto usneseni prislusnymi urednimi organy pozadalo vladu republiky Ceskoslovenske, aby i temto novym dluhopisum priznana byla sirotci jistota k tomu ucelu, aby se mestu Brnu umoznilo co nejsnazsi a nejvyhodnejsi umisteni teto pujcky.

Vlada republiky Ceskoslovenske vyhovujic teto zadosti mesta Brna podala Narodnimu shromazdeni prislusny vladni navrh tisk sen. 311, ktery byl schvalen senatem dne 4. listopadu t. r. a predlozen k projednani snemovne poslanecke. Ustavne-pravni vybor poslanecke snemovny projednal toto usneseni senatu (tisk 671) ve schuzi dne 28. listopadu, prijal je v nezmenenem textu a doporucuje slavne posl. snemovne, aby toto usneseni senatu taktez ve zneni nezmenenem schvalila. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ponevadz neni nikdo ke slovu prihlasen, vykoname oddelene hlasovani o kazde ze spolecne projednavanych osnov a budeme hlasovati nejprve o odst. 1 poradu.

Ad 1. Hlasovani o osnove zakona o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Brne (tisk 688).

Zpravodajem je p. posl. Martinasek.

Snemovna je zpusobila se usnaseti.

Osnova zakona ma dva paragrafy, nadpis a uvodni formuli.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitek nebylo.)

Namitek proti tomu neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi dvema paragrafy, nadpisem a uvodni formuli, podle zpravy vyborove, ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove ve cteni prvem, a to ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu.

Predsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o teto osnove bylo cteni druhe provedeno v teze schuzi.

Vykoname proto ihned druhe cteni.

Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Brne (tisk 688).

Jsou nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj posl. Martinasek: Nejsou.

Predseda (zvoni): Neni zmen.

Kdo ve druhem cteni souhlasi s osnovou zakona tak, jak ji posl. snemovna prijala ve cteni prvem, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona take ve cteni druhem, a to ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu.

Tim vyrizen jest 1. odstavec poradu.

Nyni vykoname hlasovani o odst. 2 poradu:

Ad 2. Hlasovani o osnove zakona, kterym se povoluje uziti dilcich dluznich upisu 4 1/2% pujcky zemskeho hlavniho mesta Brna z roku 1936 v uhrnne jmenovite hodnote 100 milionu Kc k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu (tisk 689).

Zpravodajem jest p. posl. Pozdilek.

Osnova zakona ma dva paragrafy, nadpis a uvodni formuli.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitek nebylo.)

Namitek proti tomu neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi dvema paragrafy, nadpisem a uvodni formuli, podle zpravy vyborove, ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove ve cteni prvem, a to ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu.

Predsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o teto osnove bylo cteni druhe provedeno v teze schuzi.

Vykoname proto ihned druhe cteni.

Ad 2. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se povoluje uziti dilcich dluznich upisu 4 1/2% pujcky zemskeho hlavniho mesta Brna z roku 1936 v uhrnne jmenovite hodnote 100 mil. Kc k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu (tisk 689).

Jsou nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj posl. Pozdilek: Nejsou.

Predseda (zvoni): Neni jich.

Kdo ve druhem cteni souhlasi s osnovou zakona tak, jak ji posl. snemovna prijala ve cteni prvem, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona take ve cteni druhem, a to ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu.

Tim vyrizen jest 2. odstavec poradu.