Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 65. schuze (obsah, porad) | Patek 27. listopadu 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, Langr, Kosek, Onderco, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

198 poslancu podle presencni listiny.

Clenove a zastupci vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, inz. Necas, Zajicek; za ministerstvo spravedlnosti min. rada Mrstina a odb. rada dr Loula.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 34 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu udelil predseda: na dnesni a zitrejsi den posl. dr Jos. Dolanskemu, Kunzovi, dr Markovicovi, Pekarkovi, Petrovicovi, dr Porubszkymu, Slivovi, F. Richtrovi, Schenkovi, Zierhutovi; na dnesni den posl. J. Sedlackovi; na dny 27., 28. a 30. t. m. posl. dr Stranskemu.

nemoci posl. Heeger, Kut, dr Micura, Szentivanyi, dr Branzovsky. Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Polivky na den 29. rijna t. r. a posl. Rybarika na den 7. rijna t. r.

Vybor zahranicni zvolil ve schuzi dne 3. listopadu 1936 mistopredsedou posl. dr Stranskeho za posl. Hrusovskeho.

Vybor kulturni ve schuzi dne 11. listopadu 1936 zvolil mistopredsedou posl. Uhlire za posl. dr Kozaka. Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu dne 24. listopadu 1936 posl. Chloupka za posl. Martinaska, posl. Martinaska za posl. Chloupka; klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" dne 6. listopadu 1936 posl. dr Eichholze za posl. dr Peterse, dne 9. listopadu 1936 posl. Kundta a dr Peterse za posl. dr Hodinu a dr Eichholze, dne 12. listopadu 1936 posl. dr Eichholze a dr Neuwirtha za posl. inz. Richtra a dr Peterse, dne 13. listopadu 1936 posl. dr Hodinu a inz. Karmasina za posl. dr Neuwirtha a Kundta, dne 16. listopadu 1936 posl. inz. Peschku a inz. Richtra za posl. dr Eichholze a inz. Karmasina, dne 18. listopadu 1936 posl. Knorreho za posl. dr Hodinu, dne 19. listopadu 1936 posl. dr Jillyho a dr Eichholze za posl. inz. Peschku a inz. Richtra, dne 21. listopadu 1936 posl. dr Peterse, Kundta a inz. Richtra za posl. Knorreho, dr Jillyho a dr Eichholze, dne 24. listopadu 1936 posl. dr Hodinu a Kliebra za posl. Kundta a dr Peterse; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska dne 9. listopadu 1936 posl. Dollinga za posl. Beuera, dne 10. listopadu 1936 posl. Kopeckeho za posl. Dollinga, dne 11. listopadu 1936 posl. Svermu za posl. Kopeckeho, dne 12. listopadu 1936 posl. Appelta za posl. Koprivu, dne 16. listopadu 1936 posl. Slanskeho za posl. dr Jar. Dolanskeho, posl. Appelta za posl. Nepomuckeho, posl. Zupku za posl. Svermu, dne 18. listopadu 1936 posl. Dollinga za posl. Zupku, posl. Hodinovou-Spurnou za posl. Nepomuckeho, dne 23. listopadu 1936 posl. Koprivu za posl. Dollinga; klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke dne 17. listopadu 1936 posl. Srbu za posl. dr Macka, dne 18. listopadu 1936 posl. dr Macka za posl. Srbu, klub poslancu "Deutsche soc.-dem. Arbeiterpartei" dne 3. listopadu 1936 posl. Jaksche za posl. Tauba, dne 5. listopadu 1936 posl. Tauba za posl. Jaksche, dne 12. listopadu 1936 posl. Jaksche za posl. Tauba, dne 18. listopadu 1936 posl. Tauba za posl. Jaksche; klub poslancu slovenske strany ludove dne 17. listopadu 1936 posl. Suroviaka a Drobneho za posl. dr Pruzinskeho a Floreka, dne 19. listopadu 1936 posl. dr Pruzinskeho a Floreka za posl. Suroviaka a Drobneho; klub poslancu "Orszagos kereszteny-szocialista, Magyar nemzeti part es Zipser Deutsche Partei" dne 10. listopadu 1936 posl. dr Szulloho za posl. Esterhazyho, dne 11. listopadu 1936 posl. Esterhazyho za posl. dr Szulloho, posl. Jarosse za posl. Esterhazyho, dne 13. listopadu 1936 posl. Esterhazyho za posl. Jarosse, dne 14. listopadu 1936 posl. A. Nitsche za posl. Esterhazyho, dne 20. listopadu 1936 posl. dr Holotu za posl. A. Nitsche; klub poslancu "Deutsche christlichsoziale Volkspartei" dne 12. listopadu 1936 posl. dr inz. Lokschu za posl. dr Mayr- Hartinga, dne 19. listopadu 1936 posl. Schutze za posl. dr inz. Lokschu, dne 23. listopadu 1936 posl. dr Mayr-Hartinga za posl. Schutze.

Do vyboru kulturniho vyslal klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Hladkeho za posl. dr Kugla.

Do vyboru zivn.-obchodniho vyslal klub poslancu "Deutsche soc. dem. Arbeiterpartei" dne 17. listopadu 1936 posl. Krejciho za posl. Macouna, posl. Macouna za posl. Krejciho.

Do vyboru zasobovaciho vyslal: klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Jurneckovou-Vorlovou za posl. Esnera; klub poslancu "Bund der Landwirte" dne 10. listopadu 1936 posl. Viereckla za posl. Kunze, dne 12. listopadu 1936 posl. Kunze za posl. Viereckla.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu "Deutsche christl. soz. Volkspartei" posl. Schluscheho za posl. Schutze.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 14. listopadu 1936, c. j. 24.304/36 m. r., ze vlada predlozila senatu k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrh zakona, kterym se prodluzuje ucinnost nekterych zakonnych ustanoveni v oboru trestniho soudnictvi a nekterych ustanoveni zakona ze dne 23. kvetna 1922, c. 168. Sb. z. a n.

Predseda senatu NSRC. sdelil pripisem ze dne 5. listopadu 1936, c. 3806, ze senat zvolil ve 48. schuzi dne 4. listopadu 1936 za cleny Staleho vyboru podle §u 54 ust. list. sen. Donata, dr Hrubana, dr Soukupa, dr Kloudu, Thore, dr Budaye, dr Smerala, Franka; za nahradniky sen. dr inz. Botto, Roudnickeho, Tomaska, Spatneho, Reyzla, inz. Havlina, Kreibicha, Krczala.

Staly vybor podle §u 54 ust. listiny zvolil v ustavujici schuzi dne 11. listopadu t. r. predsedu poslanecke snemovny Malypetra predsedou; predsedu senatu dr Soukupa I. mistopredsedou, posl. Zeminovou II. mistopredsedou; sen. dr Hrubana a posl. Jezka a Ostreho zapisovateli.

Predseda vlady zaslal pripisy c. j. 23.039/ 36 a 23.339/36 m. r. ze dne 3. listopadu 1936 vladni narizeni ze dne 23. rijna 1936:

c. 271 Sb. z. a n., o obmezeni obchodu se sazenicemi ovocnych a okrasnych stromku a keru a sazenicemi revy - prikazano vyboru zivn.-obchodnimu,

c. 270 Sb. z. a n., o strazi obrany statu - prikazano vyborum brannemu a ustavne-pravnimu.

Dotazy:

posl. dr Kellnera:

ministrovi financi, ze trutnovsky berni urad provedl proti zakonu exekucni prodej (c. D 207-IV),

ministrovi vnitra a ministrovi skolstvi a nar. osvety, ze statni urednici rusi obecny mir v pohranicnim jazykovem uzemi (c. D 210-IV);

posl. J. Sedlacka:

ministrovi vnitra a ministrovi nar. obrany v zalezitosti vyzvidani dulezitych hospodarskych dat zahranicni firmou (c. D 211-IV),

ministrovi zeleznic v zalezitosti vydavani rocnich a pulrocnich jizdenek znejicich na 2 osoby v tomtez zavode zamestnane (c. D 212-IV),

ministrovi financi ve veci osvobozeni obecnich elektrickych podniku v Prostejove a vubec od zvlastni dane vydelkove (c. D. 213-IV),

ministrovi skolstvi a nar. osvety a ministrovi financi v zalezitosti parity mezi profesory zemskych a statnich strednich skol (c. D 221-IV),

ministrovi prumyslu, obchodu a zivnosti a ministrovi vnitra ve veci pokusu o porusovani pravniho stavu a svobody obchodovani se strany ministerstva obchodu v Horovcich (c. D 222-IV);

posl. Ticheho ministrovi zeleznic o stavbe obytneho domu pro zeleznicni zamestnance ve Vsetine (c. D 214-IV);

posl. Jarossa:

ministrovi skolstva a nar. osvety o donucovani madarskych deti, aby navstevovaly skoly slovenske (c. D 209-IV),

ministrovi nar. obrany, aby bola presne vysetrena zahadna smrt pesaka Frantiska Kocskesa (c. D 217-IV);

posl. inz. Peschky ministrovi soc. pece, ze sumperska okresni nemocenska pojistovna dusledne nedba pravoplatnych soudnich usneseni (c. D 208-IV);

posl. dr Jillyho ministrovi nar. obrany o nepatricnem chovani podplukovnika Aloise Urbana ve Znojme (c. D 215-IV);

posl. dr Korlatha ministrovi financi o uprave dlhu Ludvika Mascsekievicsa, bytom v Berehove, voci suctovaciemu ustavu (c. D 216-IV);

posl. Turceka ministrovi zemedelstva vo veci pridelu lesa cestou pozemkovej reformy na velkostatku Hlohovec v kat. uzemi Bojnicky v reviru Mlady Haj (c. D 220-IV);

posl. dr Neumana:

ministrovi spravedlnosti ve veci nedostatecne strazni sluzby u krajskeho soudu v Pisku (c. D 223-IV),

ministrovi soc. pece ve veci nedostatecnych pridelu ze statni stravovaci akce jihoceskym okresum (c. D 224-IV);

posl. Polivku:

ministrom ver. zdravotnictva a zemedelstva vo veci vystavby skupinoveho vodovodu pre Lucenec a okolie (c. D 225-IV),

ministrovi financii vo veci naliehavych potrieb hygienickych Hviezdoslavovho real. gymnazia v Dolnom Kubine (c. D 226-IV),

ministrovi ver. prac vo veci zapocitania sluzebnej doby Janu Kolesarovi, poduradnikovi v statnej zeleziarni v Podbrezovej (c. D 227-IV);

posl. inz. Lischky ministrovi vnitra o prehmatu a narodni stranickosti velitele cetnicke stanice z Dolniho Gruntu nad Labem (c. D 218-IV);

posl. dr Roscheho min. vnitra, ze se ve spravnim obvodu ustecke statni policie proti zakonu prohlasuji za zavadne praporecky sudetskonemecke strany na automobilech (c. D 219-IV);

posl. Neumeistra ministrovi vnitra ve veci uredniho vyrizovani Okresniho uradu v Benesove u Prahy (c. D 228-IV).

Odpovedi:

min. prumyslu, obchodu a zivnosti na dotaz posl. dr Neumana c. D 195-IV;

min. post a telegrafu na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 193-IV;

min. ver. praci na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 167-IV;

min. soc. pece na dotaz posl. Axmanna c. D 151-IV;

min. vnitra a soc. pece na dotaz posl. Otahala c. D 51-IV;

min. financi na dotazy:

posl. Neumeistra c. D 117-IV,

posl. Jaksche c. D 125-IV,

posl. dr Goldsteina c. D 162-IV;

min. vnitra na dotazy:

posl. Kundta c. D 173-IV,

posl. Polivku c. D 177-IV,

posl. Salata c. D 191-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrhy tisk 669 - prikazan vyborum zahranicnimu a technicko-dopravnimu, tisk 684 - prikazan vyboru brannemu.

Navrhy tisky 668, 674, 686 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 665, 666, 676, 680, 681.

Interpelace tisky 664 (I az XVI), 667 (I az XI), 672 (I az XX), 673 (I az XVI), 675 (I az XVI), 678 (I az VIII).

Odpoved na nalehavou interpelaci tisk 677.

Odpovedi tisk 663 (I az XVI).

Zapisy o 62. az 64. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecke zpravy o 62. az 64. schuzi posl. snemovny N. S. R. C.

Predseda prikazal tistena usneseni senatu pocatkem schuze rozdana: vyboru rozpoctovemu tisk 670 a vyboru ustavne-pravnimu tisk 671 a k jeho navrhu byly jmenovanym vyborum k podani zprav o techto usnesenich ulozeny lhuty do 28. listopadu 1936 do 10 hod. dopoledne.

prikazal predseda zadosti:

okr. soudu trest. v Praze ze dne 22. rijna 1936, c. Nt XIII 17/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Obrlika pro prestupek podle § 431 tr. z. (c. J 192-IV),

disc. komise pro ucitelstvo narodnich skol pri nem. odboru zem. skolni rady v Praze ze dne 6. listopadu 1936, c. 36/6 N. d. k. u. ai 1935, za souhlas s disc. stihanim posl. E. Kohlera (c. J 193-IV),

kraj. soudu ve Znojme ze dne 13. listopadu 1936, c. Nt X 453/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Beuera pro preciny podle §u 18, c. 2 a 3 zakona na ochranu republiky c. 50/23 Sb. z. a n. (c. J 19 4-IV),

okr. soudu v Tanvalde ze dne 18. listopadu 1936, c. Nt 83/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Appelta pro prestupek zakona na ochranu cti (c. J 195-IV),

kraj. soudu v Olomouci ze dne 14. listopadu 1936, c. Nt XI 90/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Birkeho pro preciny podle §u 14, c. 1, §u 14, c. 5 a §u 18, c. 2 a 3 zakona na ochranu republiky (c. J 196-IV).

Predseda (zvoni): Pan posl. Klieber podal dotaz predsedovi snemovny podle §u 70 jedn. radu, v nemz vytyka, ze tesnopisecke zpravy snemovni slovo "cechisch" pisi na pocatku nenemeckou pismenou "c" misto skupinou pismen "tsch", a taze se, zda jsem ochoten nariditi, aby se toto slovo tisklo spravne se skupinou pimen "tsch".

Na tento dotaz odpovidam:

Pravidla nemeckeho pravopisu, stanovena ve spisu "Regeln und Worterverzeichnis fur die deutsche Rechtschreibung", 6. vydani z r.1935, na str. 32 udavaji pravopisny zpusob slova "cechisch" s pocatecni pismenou "c". Nemohu proto tentyz pravopis v tesnopiseckych zpravach pokladati za nespravny a nariditi, aby se ho nepouzivalo.

Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni senatu (tisk 627) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 197 a 232) o dobrovolnem zastaveni, postupu a poukazce pohledavek za statem nebo fondem pod verejnou spravou (tisk 642).

Zpravodajem jest za omluveneho p. posl. dr Dufka p. posl. Pozdilek. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Pozdilek: Slavna snemovno!

Senat Narodniho shromazdeni prijal a schvalil ve schuzi dne 23. cervna letosniho roku osnovu zakona o dobrovolnem zastaveni, postupu a poukazce pohledavek za statem neb fondem pod verejnou spravou, a to ve zneni vladniho navrhu tisk sen. 197 ze dne 15. kvetna 1936.

Tato osnova znamena dalsi krok ke sjednoceni zakonnych predpisu na uzemi byvalych zemi historickych a na uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi. V zemich historickych plati dosud narizeni rakouskeho ministerstva prav a financi ze dne 24. rijna 1897, c. 251 r. z., kdezto na Slovensku a Podkarpatske Rusi neni vubec podobneho predpisu. Ale i v citovanem ministerskem narizeni je upraven postup uradu pouze pri dobrovolnem zastaveni nebo postupu pohledavky proti statu, splatne u statni pokladny. Nezahrnuje v sobe tedy toto narizeni dobrovolne zastaveni a postup pohledavek proti verejnym fondum a poukazku pohledavek vubec.

Osnova tato rozsiruje platnost citovaneho ministerskeho narizeni i na Slovensko a Podkarpatskou Rus a vecne je rozsiruje take na poukazku pohledavek, nejen pokud se tyce pohledavek za statem, nybrz i pohledavek za fondy pod verejnou spravou. Fondem pod verejnou spravou jest tu rozumeti nejen majetkove podstaty spravovane statnimi urady nebo dotovane zcela ci z casti ze statnich penez, nybrz i majetkove podstaty, ktere jsou ve sprave zemi, okresu nebo obci. Toto rozsireni jevi se velmi ucelnym, nebot zminenym fondum, na pr. zemim, okresum, obcim, jsou svereny podstatne stejne nebo podobne ukoly jako statu samemu.

Nepripousti se vsak poukazka sluzebnich prijmu a odpocivnych a zaopatrovacich platu zamestnancu statnich neb zamestnancu fondu pod verejnou spravou, a to proto, ze by jich pripustenim vzniklo statni sprave, zejmena uctarnam, velmi znacne zatizeni.

Pravni jednani - dobrovolne zastaveni, postup nebo poukazka - maji vuci statu neb fondu pod verejnou spravou ucinek pouze tehdy, byl-li pri nich zachovan postup stanoveny §em 1 osnovy, t. j. byl-li poukazujici urad zpraven predlozenim listinneho prukazu o dobrovolnem zastaveni, postupu neb poukazce pohledavky a nejsou-li podle tohoto listinneho prukazu dobrovolne zastaveni, postoupeni nebo poukazka vazany podminkou nebo dobou, neurcenou podle kalendare.

Listinnym prukazem nemusi byti ovsem pouze listina, kterou obe strany osvedcuji pravni jednani, nybrz muze to byti na pr. i faktura obsahujici dolozku o postupu pohledavky.

Z duvodu bezpecnosti se vyzaduje, aby podpis opravnene osoby byl soudne nebo notarsky overen, nejde-li o listinu verejnou. Pro usnadneni muze byti od overeni podpisu upusteno, zejmena bylo-li oznameni o postupu predlozeno zamestnancem verejneho uradu osobne u prednosty uradu, u nehoz je zamestnan, nebo je-li poukazujicimu uradu podpis teto osoby bezpecne znam.

Listinny prukaz muze byti predlozen v originale nebo take v overenem opise.

Ustavne-pravni vybor posl. snemovny ve schuzi dne 15. rijna 1936 projednal tuto osnovu zakona a doporucuje slavne posl. snemovne, aby ji prijala a schvalila ve zneni prijatem senatem Narodniho shromazdeni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada, pristoupime proto ke hlasovani.

Snemovna je zpusobila se usnaseti.

Osnova zakona ma 5 paragrafu, nadpis a uvodni formuli.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi 5 paragrafy, nadpisem a uvodni formuli, podle zpravy vyborove, ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove ve cteni prvem, a to ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu.

Predsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o teto osnove bylo cteni druhe provedeno v teze schuzi.

Vykoname proto ihned druhe cteni.

Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona o dobrovolnem zastaveni, postupu a poukazce pohledavek za statem nebo fondem pod verejnou spravou (tisk 642).

Jsou nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj posl. Pozdilek: Nejsou.

Predseda (zvoni): Neni jich.

Kdo ve druhem cteni souhlasi s osnovou zakona tak, jak ji posl. snemovna prijala ve cteni prvem, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona take ve cteni druhem, a to ve zneni shodnem s predchozim usnesenim senatu.

Tim vyrizen jest 1. odstavec poradu.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce, jimz jest:

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 637), kterym se meni zakon ze dne 9. dubna 1935, c. 67 Sb. z. a n., o dodavatelskych pokladnicnich poukazkach (tisk 651).

Zpravodajem vyboru je pan posl. Hruby. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Hruby: Slavna snemovno!

Republika Ceskoslovenska tak jako vsechny staty bojovala s hospodarskou krisi vsemi prostredky at na poli hospodarskem ci financnim. Nejvetsi ukol samozrejme pripadal ceskoslovenske vlade, aby umoznila plynulost penezniho trhu, ktera se zuzovala prave tim, ze stat neproplacel vcas prace, ktere vykonali jednotlivi dodavatele pro stat, cimz se ovsem penezni trh v nasem state jeste vice zuzoval. Vysledkem teto cinnosti bylo, ze jednotlivi dodavatele, kteri se zvlast angazovali pri dodavkach pro stat, utrpeli nejen velike ztraty urokove, nybrz krome toho byla za caste v pozdejsim proplaceni jejich uctu ohrozena kolikrate i jejich existence.

Za takoveho stavu bylo nutno, aby se stat staral o plynulejsi trh, a tak zakonem c. 67 ze dne 9. dubna 1935 byly zavedeny dodavatelske poukazky. Tyto poukazky se v praksi velmi dobre osvedcily, a to jednak pro stat, protoze mu umoznovaly, aby bez zvlastnich opatreni provadel proplaceni jednotlivych dodavek, ale i pro dodavatele, ktery ziskal daleko rychleji financni prostredky nez pred tim. Dodavatelskymi poukazkami byly honorovany ucty dodavatelu a tyto poukazky byly vzdy proplaceny Zemskou bankou. Jejich uzivani se velmi vzilo, nehlede k tomu, ze rychlejsim proplacenim stoupla duvera k statnim dodavkam a tim i duvera v nas stat. Poukazky jsou 3mesicni a 6mesicni a jsou zurokovany 60denni sazbou bursovniho lombardu. Dodavatelske poukazky se v posledni dobe tak vzily, ze jejich obeh se priblizil k nejvetsi pripustne hranici, a to az do vyse 600 mil. Kc povolenych zakonem. Vzhledem k tomu, ze obeh jejich stale vzrusta, ze investice statni stale se vice rozsiruji zvlaste s ohledem k investicim spravy vojenske, nepostacil tento obeh poukazek a proto vlada ceskoslovenska rozhodla se zvysiti tento obeh, a to na 1.200 mil. Kc. Tento navrh jest v souladu s nasi financni politikou a nelze k nemu vice priciniti, nez aby pri proplaceni dodavatelskych poukazek nedochazelo ke zbytecnemu zdrzovani. Dosud se totiz stava, ze dodavatel dostane poukazky ke dni, kdy vlastne je splatna jeho pohledavka. Poukazky jsou sice vydany s datem splatnosti dodavateli a od toho dne bezi mu urok z dodavatelskych poukazek, ale na druhe strane vzhledem k opozdenemu doruceni vznika dodavateli nahradni urok proti statu; jelikoz tento urok jest pochopitelne vyssi nez zuroceni dodavatelskych poukazek, zuctuji si postizeni dodavatele za vznikle mezidobi urokovy rozdil. Myslim vsak, ze pri dobre vuli dala by se tato manipulace urychliti, aby dodavatele dostali poukazky vcas. Jinak ucel tohoto opatreni uplne vyhovuje nynejsim potrebam, jak se strany statu, tak se strany dodavatelu.

Rozpoctovy vybor posl. snemovny zabyval se ve schuzi dne 16. rijna vladnim navrhem tisk 637, kterym se meni zakon ze dne 9. dubna 1935, c. 67 Sb. z. a n., o dodavatelskych pokladnicnich poukazkach, a navrhuje posl. snemovne, aby osnovu zakona tisk 651 schvalila. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada. Pristoupime proto k hlasovani.

Osnova zakona ma dva paragrafy, nadpis a uvodni formuli.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi dvema paragrafy, nadpisem a uvodni formuli, podle zpravy vyborove, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim poslanecka snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Predsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o teto osnove bylo cteni druhe provedeno v teze schuzi.

Vykoname proto ihned druhe cteni.

Ad 2. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se meni zakon ze dne 9. dubna 1935, c. 67 Sb. z. a n., o dodavatelskych pokladnicnich poukazkach (tisk 651).

Jsou nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj posl. Hruby: Nejsou.

Predseda (zvoni): Neni jich.

Kdo ve druhem cteni souhlasi s osnovou zakona tak, jak ji posl. snemovna prijala ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona take ve cteni druhem.

Tim vyrizen je 2. odstavec poradu.

Prerusuji dalsi projednavani poradu.

Sdeluji, ze se predsednictvo usneslo, aby se pristi schuze konala zitra v sobotu dne 28. listopadu t. r. o 10. hod. dopol. s

1. Zprava vyboru rozpoctoveho podle §u 35 jedn. radu o usneseni senatu (tisk 670) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 310 a 312) o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Brne.

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho podle §u 35 jedn. radu o usneseni senatu (tisk 671) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 311 a 313), kterym se povoluje uziti dilcich dluznich upisu 4 1/2%ni pujcky zemskeho hlavniho mesta Brna z roku 1936 v uhrnne jmenovite hodnote 100 milionu korun csl. k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu.

3 a 4. Nevyrizene odstavce 3 a 4 poradu 65. schuze.

Koncim schuzi.