Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 63. schuze (obsah, prilohy) | Patek 16. rijna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Bergmann.

193 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri Bechyne, dr Czech, dr Cerny, dr Derer, dr Kalfus, dr Krofta, Najman, inz. Necas, dr Sramek, Tucny, dr Zadina, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 40 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. dr Micurovi, Szentivanyimu.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Szentivanyiho na vcerejsi den.

Do vyboru kulturniho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Lukaceza posl. dr Kozaka.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Tauba za posl. de Witte.

Do vyboru imunitniho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Moudreho za posl. dr Kozaka.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Kozaka za byvaleho posl. Hrusovskeho.

Predseda vlady zaslal pripisem ze dne 15. rijna t. r., c. j. 21.711/36 m. r., vladni narizeni ze dne 6. rijna 1936, c. 264 Sb. z. a n., o opatrenich proti bezduvodnemu zdrazovani - prikazano vyboru zasobovacimu.

pocatkem schuze:

Vladni navrh tisk 637 - prikazan vyboru rozpoctovemu.

Zprava tisk 642.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz je:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu (tisk 625) zakona, kterym se meni zakon o zruseni slechtictvi, radu a titulu (tisk 641).

Zpravodajem jest p. posl. dr Suchy.

Rozprava o teto veci byla ve vcerejsi, 62. schuzi skoncena.

Davam slovo k doslovu panu zpravodaji posl. dr Suchemu.

Zpravodaj posl. dr Suchy: Slavna snemovno!

K historii nasich zakonu o radech a titulech patri take ta okolnost, ze oba dva zakony, jak z r. 1918, tak i z r. 1920, byly prijaty v posl. snemovne bez rozpravy. Zapadalo to tak do razu one slavnostni demonstrace, o niz jsem mluvil vcera. Od te doby se ovsem pomery valne zmenily a dalo se tedy ocekavat, ze oposice jiz proto, ze je oposici, snese vsemozne argumenty proti nynejsi osnove zakona.

Z nekterych zde prednesenych argumentu se da ovsem souditi, ze s tim zasadnim negativnim stanoviskem, aspon u nekterych, to neni mineno doopravdy a ze jde vice o motivy politicke nez vecne.

Celkem zde byly predneseny argumenty, ktere, vseobecne posuzovano, lze rozdeliti do tri kategorii. Jednak si bylo stezovano, ze posl. snemovna projednava osnovu zakona o radech a titulech v dobe, kdy je velka hospodarska a socialni bida a ze by bylo lepe se zabyvati zakony socialnimi nez timto.

Za druhe bylo namitano, ze tato osnova o radech a titulech je utokem na demokracii a na heslo: "Za praci pro stat se neplati."

A konecne bylo radou recniku vytykano, ze neni dostatecne duvery k vlade a ze v dusledku toho nemohou hlasovati pro tuto osnovu.

Zabyvaje se prvni kategorii techto argumentu, chtel bych predevsim vseobecne uvesti, ze se ma citovati pravdive, kdyz se jiz citovati chce. Neni to zrovna hezke, kdyz se mluvi stale o poctu nezamestnanych 800.000 osob, kdyz kazdy z nas vi nebo by vedeti mel, ze tento pocet nezamestnanych dnes jiz neni a ze muzeme byti vsichni radi, ze neni. Ta okolnost pak, ze se jedna o osnove o radech a titulech, jeste neznamena, ze by se nezabyvala vlada take otazkami socialnimi. Stejne tak by okolnost, ze by se zde o otazkach socialnich mluvilo na misto teto osnovy, jeste neznamenala, ze se tou debatou zbavime velkych hospodarskych a socialnich bolesti.

Myslim ostatne, ze prave nyni vlada, jako jeste nikdy dosud, se muze pochlubiti tim, ze svymi zasahy do veci hospodarskych podstatne prispela, ze prave pocet nezamestnanych u nas podstatne poklesl. A jest otazkou, mluvi-li se o teto osnove o radech a titulech v souvislosti s resenim hospodarske krise a zejmena s resenim otazky nezamestnanosti, zda prave nekteri z tech, kteri se zaslouzi, aby pocet nezamestnanych v Ceskoslovenske republice jeste vice poklesl, by si nezaslouzili nejaky rad v dusledku tohoto zakona.

Osnova neni take zadnym utokem na demokracii, ani na heslo, ktere zde nekolikrate vcera uvedl pan posl. Razus. Demokracie nebyly podkopavany a nejsou podkopany tim, ze nekde maji rady a tituly, a nebude demokracie podkopana ani v Ceskoslovenske republice, budeme-li miti zakon o radech a titulech. Spise byla podkopana demokracie tam, kde bylo prilis mnoho fantastu, kteri pro samou fantasii zapomenuli na skutecny zivot.

Osnova jest proste prizpusobenim se pomerum, ktere panuji jinde a kterym se musime prizpusobit i my, at chceme nebo nechceme. Myslim, ze vyvoj posledni doby nam dal o tom dostatecny doklad. Tak lehke tedy, jak to zde vykladal pan posl. Razus, to neni, a nam nezbyva ani v otazce radu a titulu nezli vsunout se proste do pomeru, ktere panuji jinde, protoze je sice mozno odkladat, po pripade dlouho, odpoved na cizincovu otazku, proc davate rad mne, kdyz si ho nevazite doma, ale do nekonecna takovou odpoved odkladat nelze.

Osnova neni take zadnym utokem na heslo, ze za praci pro vlast se neplati. Pri te prilezitosti bych chtel rici, ze bychom meli byti vubec opatrnejsi, kdyz manipulujeme s takovymi hesly, ponevadz kdybychom sli do dusledku techto hesel, tak bychom musili vsichni slevovati trochu z tech krasnych slov.

Pokud pak se tyce argumentu, ze nekteri z teto sine nemaji dosti duvery k vlade, soudim, ze to byly argumenty jen a jen politicke a nemohou miti pochopitelne vlivu na konstrukci teto osnovy. Vim, ze muze byti v posl. snemovne rada poslancu a cele poslanecke kluby, ktere nemaji duvery ve vladu, ale to jeste nestaci, aby konstrukce osnovy zakona takovym nejakym prohlasenim byla podlomena. Ja bych pri te prilezitosti prave na adresu tech, kteri tyto argumenty predkladali, chtel rici, ze by meli byti dusledni do poslednich hranic. Neni to tak zcela v poradku, jestlize s nami v ustavne-pravnim vyboru na osnove pracuji - my jsme jim vdecni za jejich spolupraci - a pak prijdou do plena poslanecke snemovny a omezi sve vyklady pouze na tato prohlaseni. To se ovsem netyka pana poslance Hascika, ktery si to udelal pohodlnejsi, protoze neprisel ani do ustavne-pravniho vyboru.

Nyni mi budiz dovoleno, abych se zabyval take jednotlive nekterymi vyvody, ktere zde byly vzneseny. Predevsim pan posl. Hascik se pozastavoval nad znenim §u 3 osnovy zakona, vytykaje, ze by nemelo byti ponechano vlade, aby usnesenim mohla zakladati pametni odznaky, urcovati podrobnosti o jejich udelovani, a zadal, aby tato pravomoc byla vyhrazena presidentu republiky. Soudim, ze pri tomto paragrafu nebyl dosti dobre pochopen pravy jeho dosah, vzdyt prece podle tohoto ustanoveni nejde o nic jineho nez o to, aby vyznacne historicke nebo jine udalosti naseho zivota mohly byti vyznaceny i timto zpusobem, a takovouto starosti nelze preci zatezovati hlavu statu. Stejne tak je tomu, pokud se tyka vytky p. posl. Hascika §u 4 a §u 5.

Pan posl. Birke mi odpusti, kdyz se nebudu jeho vyvody zabyvat, a ja reknu otevrene proc. Proto, ponevadz jsem teto povinnosti zbaven formou i obsahem techto vyvodu. Ale chci rici jedno vseobecne. Jestlize, panove, tvrdite, ze sudetskonemecky problemu nas patri k nejtezsim ve state - a ja s vami souhlasim - nemyslite, ze bude dobre, abychom meli zakon, podle ktereho bude mozno udeliti rad jednou eventualne i tem, kteri se zaslouzi o vyreseni tohoto problemu? A nemyslite, panove, ze bychom meli pravdepodobne klidnejsi pomery, kdyby mohli nositi rad Ceskoslovenske republiky take obcane narodnostnich minorit, to je take vasi, za to, ze nedovedli jenom mluviti o statu a republice, nybrz verejne, otevrene se k ni priznat a nadsene pro ni pracovat? (Vyborne! - Posl. Kundt [nemecky]: Pak nesmite vyhazovat nemecke statni uredniky ze statni sluzby, nybrz nechat je postupovat az k nejvyssim mistum ve state!)

Pan posl. Gajda sve vyvody prednasel takovym zpusobem, ze by mohla byti posl. snemovna iritovana, t. j. mohl by byti vzbuzen dojem, ze rad nebo cestny odznak v Ceskoslovenske republice by si bylo mozno koupiti, jak on v te souvislosti uvadel, jako v San Marinu. To je ovsem zasadni omyl, ktery si vysvetli kazdy, kdo si precte ustanoveni §u 1 a §u 8. To zakladni, komu a zac mohou byti rady a cestne odznaky v Ceskoslovenske republice propujceny, je obsazeno v §u 1,

kdezto ustanoveni §u 8 je ustanoveni pouze sekunderni, ktere neni v Ceskoslovenske republice novinkou, ponevadz je take jinde, kteremu vsak nelze upriti opravnenosti, i kdyz je zdanlive v rozporu s tendenci §u 1. A toto ustanoveni, jsem presvedcen, ucini vlada snesitelnym tim, ze je upravi vladnim narizenim tak, jak toho pomery v republice vyzaduji.

A tak myslim, ze mohu skoncit tim, ze po mem soudu nebylo prednesenymi argumenty pohnuto osnovou zakona, ze nebyla otresena prukaznost duvodu, o ktere se tato osnova opira, a pridat k tomu znovu prani, aby posl. snemovna prijala osnovu ve zneni, jak je upravil ustavne-pravni vybor. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Pristoupime ke hlasovani.

Snemovna je zpusobila se usnaseti.

Osnova zakona ma deset paragrafu, nadpis a uvodni formuli zakona.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi deseti paragrafy, nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Predsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o teto osnove bylo cteni druhe provedeno v teze schuzi.

Vykoname proto ihned druhe cteni.

Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se meni zakon o zruseni slechtictvi, radu a titulu (tisk 641).

Jsou nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj posl. dr Suchy: Nejsou.

Predseda (zvoni): Neni zmen.

Kdo ve druhem cteni souhlasi s osnovou zakona tak, jak ji posl. snemovna prijala ve cteni prvem, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona take ve cteni druhem.

Zbyva jeste hlasovati o resoluci, otistene ve zprave vyborove.

Kdo s touto resoluci souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, resoluce tato je prijata.

Tim vyrizen jest 1. odstavec poradu.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce, jimz jest:

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho k vladnimu navrhu zakona (tisk 559) o uzivani vlajek, znaku a jinych symbolu, jakoz i stejnokroju a odznaku, a o opatrenich proti zavadnym oznacenim (tisk 632).

Zpravodajem jest p. posl. F. Richter.

Vykoname nyni hlasovani, odlozene ve vcerejsi, 62. schuzi snemovny.

Osnova zakona ma 28 paragrafu v sedmi castech, nadpis zakona, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli.

Ponevadz neni pozmenovacich navrhu, dam o cele osnove hlasovati najednou podle zpravy vyborove. (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Kdo tedy souhlasi s celou osnovou zakona, to jest s jejimi 28 paragrafy, nadpisem zakona, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli podle zpravy vyborove, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim posl. snemovna prijala tuto osnovu zakona podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Predsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. radu, aby o teto osnove bylo cteni druhe provedeno v teze schuzi.