Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 62. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 15. rijna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: dr inz. Fulik, Pik.

243 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Cerny, dr Derer, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 62. schuzi posl. snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Pan posl. dr Lukac, nastupce za posl. Hrusovskeho, dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibovaci, pan posl. dr Lukac ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slubujem".

Zadam o precteni slibovaci formule, a p. posl. dr Lukace zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci po vstavaji.)

Snem. tajemnik dr Riha (cte):

Slubujem, ze budem verny republike Ceskoslovenskej a ze budem zachovavat zakony a mandat svoj zastavat podla svojho najlepsieho vedomia a svedomia.

Posl. dr Lukac (podavaje predsedovi ruku): Slubujem. (Poslanci usedaji.)

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni a zitrejsi den posl. dr Stranskemu.

nemoci posl. dr Jos. Dolansky, dr Holota, Heeger, Sidor, dr Clementis.

Posl. dr Clementis oznamil, ze nereflektuje na dovolenou, kterou mu posl. snemovna udelila v 60. schuzi dne 7. rijna t. r.

Do vyboru kulturniho vyslal klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. dr Kugela za posl. Revaye.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu csl. strany lidove posl. Otahala za posl. dr Josefa Dolanskeho; klub poslancu "Orszagos kereszteny-szocialista, Magyar nemzeti part es Zipser Deutsche Partei" posl. Jarosse za posl. dr Holotu; klub poslancu nar. obce fasisticke posl. dr Dominika za posl. Trnku.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Kremena za posl. Zareckeho; klub poslancu "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. de Witte za posl. Tauba.

prikazal predseda vyborum:

zemedelskemu vladni narizeni ze dne 24. zari 1936, c. 254 Sb. z. a n., kterym se pozmenuje vladni narizeni ze dne 9. cervence 1936, c. 221 Sb. z. a n., o uprave osevu psenice, zita, jecmene a ovsa v hospodarskem roce 1936/1937 (pripis predsedy vlady c. j. 20.866/36 m. r. z 5. rijna 1936);

rozpoctovemu a soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 30. zari 1936, c. 258 Sb. z. a n., kterym se castecne meni vladni narizeni ze dne 21. prosince 1935, c. 250 Sb. z. a n., o ulevach pri splaceni pohledavek za zemedelci (c. 20.869/36 m. r. z 5. rijna 1936);

technicko-dopravnimu, zivn.-obchodnimu a soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 24. zari 1936, c. 257 Sb. z. a n., o cenach uhli pro domaci otop (c. 20.870/36 m. r. ze dne 5. rijna 1936).

Predseda senatu NSRC sdelil pripisem ze dne 9. rijna t. r., ze senat projednal a prijal ve 44. schuzi dne 9. rijna 1936 osnovu zakona o nove uprave ceskoslovenske meny (tisk 293-IV sen. 1936), ve zneni usnesenem posl. snemovnou.

Dotazy:

posl. Hintermullera ministrovi financi o zadani trafiky ve Vlasimi (c. D 199-IV),

posl. Neummeistra:

ministrovi nar. obrany ve veci invalidovny v Horicich (c. D 200-IV),

ministrovi vnitra ve veci vyzivovaciho prispevku (c. D 201-IV).

Odpoved predsedy vlady na dotaz posl.

J. Sedlacka c. D 174-IV.

pocatkem schuze:

Interpelace tisk 629 (I az VIII),

Odpoved na nalehavou interpelaci tisk 631.

Odpovedi tisky 630 (I az XVII), 636 (I az XII).

ve schuzi dne 8. rijna 1936 prikazany k radnemu projednavani navrhy vyborum:

ustavne-pravnimu a rozpoctovemu tisky 544, 624;

ustavne-pravnimu, zivn.-obchodnimu a rozpoctovemu tisk 556;

ustavne-pravnimu, zivn.-obchodnimu a brannemu tisk 573;

ustavne-pravnimu tisky 579, 581, 585, 594;

zemedelskemu a rozpoctovemu tisky 548, 560, 564, 568 az 570, 580, 582, 584, 587, 590 az 593, 595 az 601, 612, 617, 618, 621, 622, 634;

zdravotnickemu a rozpoctovemu tisk 551;

brannemu a rozpoctovemu tisk 563;

soc.-politickemu a rozpoctovemu tisky 571, 572, 575, 576;

soc.-politickemu tisk 553;

kulturnimu a rozpoctovemu tisk 574;

zivn.-obchodnimu a zemedelskemu tisk 620.

za souhlas s trest. stihanim posl. Sandnera, c. J 181-IV, pres. sdeleni 60. schuze.

Predsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 61. schuzi snemovny dne 8. rijna t. r. projev hrube urazlivy z reci posl. Jezka.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho k vladnimu navrhu zakona (tisk 559) o uzivani vlajek, znaku a jinych symbolu, jakoz i stejnokroju a odznaku, a o opatrenich proti zavadnym oznacenim (tisk 632).

Zpravodajem jest p. posl. F. Richter.

Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. F. Richter: Slavna snemovno!

Osnova zakona, jak uz z nadpisu osnovy vychazi, upravuje materii dosti ruznorodou a obsahlou. Zakonne upravy je treba, aby byly jednak vyplneny mezery platneho pravniho radu, jednak aby dosavadni predpisy byly upraveny podle potreby dnesni doby a konecne aby byly pro cele statni uzemi sjednoceny.

Zvlastni vyznam patri prvni casti osnovy zakona, upravujici vlajky, znaky a symboly, zejmena tem ustanovenim, ktera jednaji o uzivani symbolu statnich. Osnova zakona se tu opira o zakladni ustanoveni zakona z 30. brezna 1920, c. 252 Sb. z. a n. Jde v podstate o to, upraviti jasnymi pravidly uzivani symbolu ceskoslovenske statni svrchovanosti tak, aby uzivani to bylo dustojne, a celit jejich uzivani nevhodnemu, zneuzivani, event., zejmena pokud jde o vlajky, uzivani jich k ucelum zbarvenym pohnutkami politickymi.

Ostatni ustanoveni zakona se tykaji jinych symbolu nez statnich, potom stejnokroju, odznaku a zavadnych oznaceni.

Ustavne-pravni vybor projednal vladni navrh zakona ve dvou schuzich plenarnich a ve trech schuzich ustavne-pravniho subkomitetu a navrhuje, aby osnova zakona byla prijata se zmenami, ktere budou v nasledujicim doporuceny a oduvodneny.

Jinak si dovoluji poukazati na motivaci vladniho navrhu, s niz ustavne-pravni vybor souhlasi, stejne jako s duchem celeho zakona.

Nova uprava §u 3, odst. 1 ponechava svazkum uzemni samospravy pravo iniciativy, jde-li o stanoveni znaku, vyhrazujic ovsem soucasne ministerstvu vnitra pravo zmeniti z uredni moci tyto symboly, objevi-li se pro to vazne duvody. V odst. 2 tehoz paragrafu pojem korporace znamena pravnickou osobu s personalnim podkladem. Nespadaji pod toto ustanoveni tedy na pr. politicke strany, jez nejsou zatim pravnickymi osobami, a pokud uzivaji vlajek a znaku, jest je posuzovati podle odst. 6 §u 1. Opravneni vyplyvajici ze stanov ustredni korporace bude ovsem pouzitelno i jejich pobockami, pokud stanovy ustredi jsou integrujici soucasti jejich stanov.

Pri uprave odst. 3 byl ustavne-pravni vybor veden snahou ulehciti postaveni strany pri formalnim vybaveni zadosti. Prvni veta tohoto odstavce byla skrtnuta z toho duvodu, aby opominutim ve vypoctu prilezitosti, pri nichz bude vlajek pouzivano, nebylo znemozneno uziti vlajky v pripadech pro to jinak vhodnych.

V prve vete odst. 4 skrtl ustavne-pravni vybor - a doporucuje tuto zmenu posl. snemovne - slova "podle volne uvahy", aby bylo zdurazneno, ze rozhodujici urad je povinen hodnotiti skutkovou otazku verejnych zajmu, a aby byl dan pruchod vsem opravnym prostredkum, ktere pripousti pravni rad proti rozhodovani uradu spravnich. Druha veta tehoz odstavce byla vypustena jakozto nadbytecna. Stejna uvaha vedla proto ke zmene §u 4, odst. 5, veta druha a treti, a §u 14, odst. 3.

V odst. 6 §u 4 se zvysuje horni hranice taxy s 5.000 na 10.000 a pamatuje se pri tom na financni zajmy svazku uzemni samospravy. Zmena odst. 7, kde se stanovi jako odvolaci instance ministerstvo vnitra, nikoliv odborne ministerstvo, zarucuje jednak jednotnost rozhodovani, jednak vylucuje pochybnost formalniho postupu pri podavani opravneho prostredku.

V §u 5 se zduraznuje, ze okresni urad pri svem opatreni bude vazan verejnym zajmem a nikoliv jen vhodnosti, jak je ve vladnim navrhu, coz je pojem prilis siroky.

Novy text odst. 4 §u 7 stanovi zpusob uziti statni vlajky pri mistni vyzdobe verejnych pristupnych mistnosti a verejnych pruvodu. Ustavne-pravni vybor nedoporucuje analogicky pouziti odst. 3 §u 7, jak je ve vladnim navrhu, vychazeje z nazoru, ze i uprava ustavne-pravniho vyboru hovi tendencim vladniho navrhu, totiz, aby statni vlajce se dostalo postaveni, jez ji pravem nalezi. Jde-li tedy o uziti vlajek mimo pruvody a mimo verejna shromazdeni, obycejne z techto pruvodu vznikajici, jde-li tedy o uziti vlajek ve verejnem prostranstvi a pro jeho dekoraci, jest vzdy pouziti ustanoveni odst. 3 §u 7, t. j. nutno pouziti statnich vlajek ve stejnem poctu jako jinych, na miste prednostnim a aspon ve stejne uprave.

V novem odst. 5 tehoz paragrafu resi se postaveni statni vlajky pri slavnostech mezinarodni povahy. Druha veta odst. 6 vylucuje pochybnosti, jez by v praxi mohly vzniknouti pri pouzivani smutecnich praporu a symbolu. Novy odst. 7 tehoz paragrafu prejima ustanoveni §u 5 vladniho navrhu s tou zmenou, ze v zajmu rychlosti rozhodnuti sveruje se vydavani povoleni namiste uradu zemskemu okresnimu uradu, v jehoz obvodu ma byti po vstupu do tuzemska symbolu po prve uzito, s platnosti pro cele uzemi republiky. Jde zde o pripady, kdy symbolu, zejmena vlajky chteji uzivati pri hromadnem vystupovani cizi statni korporace. Ovsem zaroven se pri tom pamatuje na to, aby zemsky urad mohl kdykoliv uredni povoleni revidovati.

V §u 8 byla provedena zmena v odst. 2 v tom smyslu, ze s hlediska ucelnosti se zbavuji starostove obci povinnosti v tomto odstavci uvedenych. Zdalo se nam, ze zejmena pro male obce by se ukladalo starostum mnoho a nebyl by ucel timto odstavcem zakona sledovany take vzdycky splnen.

Zuzeni ustanoveni odst. 6 §u 8 skrtnutim posledni vety vylucuje mechanicke ruceni organisaci a jejich representantu za skody zpusobene zavadnymi symboly. Podle nazoru ustavne-pravniho vyboru toto rozsireni ruceni bylo prilis dalekosahle. Povinnost k nahrade skody je tedy posuzovati podle predpisu obecne pravnich. Je tim take vyloucena moznost - to byl dalsi motiv ustavne-pravniho vyboru - zneuziti tohoto ustanoveni z duvodu mechanicke prislusnosti k urcite organisaci lidem, kteri snad maji svuj vlastni zajem na tom, aby organisaci a jeji representanty takovymto zpusobem poskodili.

Pokud se tyce stejnokroju, bylo nove upraveno kompetencni ustanoveni §u 14, odst. 1, pokud jde o pouzivani stejnokroju na celem statnim uzemi. Zmeny v odst. 2 tehoz paragrafu se motivuji stejne, jak jsem to jiz rekl pri odst. 3 §u 3. Doplnek prvni vety odst. 3 §u 14 ma za nasledek, ze pro posouzeni otazky, sleduje-li korporace podle svych stanov cile politicke, budou rozhodujici jeji stanovy a nikoliv jine uvahy. Bylo to vsunuto z toho duvodu, aby nebyl mozny vyklad, ze na pr. telocvicne organisace pridruzene k politickym stranam jiz z toho duvodu mohou byti posuzovany jako korporace sledujici cile politicke. Duvody dalsi zmeny provedene v odst. 5 tehoz paragrafu byly uvedeny jiz ve zprave o odst. 4 §u 3.

Zmeny v §u 15 pamatuji na to, aby bylo vylouceno byt i neverejne zneuziti stejnokroju, jez jsou zakony zvlast chraneny, jakoz i na to, aby techto stejnokroju nemohl zneuziti sam podnikatel, jenz nema zamestnancu. Vzhledem k tomu byl nove upraven § 16, ale jen stylisticky. V §u 15 slo o to, aby nekdo nepouzil stejnokroje v soukrome potrebe, ale prece jen s dusledky, ktere by pro verejnost mohly byti dosti povazlive. Mame na mysli, ze by se pouzilo na pr. stejnokroje legionare pro osoby stavu sluzebniho.

V §u 17, odst. 1 doplnuje se demonstrativni vypocet vynatych tu ustroju o ubory uzivane pri telocviku, samaritstvi a ve spolecnosti. Doplneni odst. 2 tehoz paragrafu poskytuje ochranu sluzebnim odznakum verejnych organu, ktere stejnokroj nahrazuji nebo doplnuji.

§ 18 vladniho navrhu doporucuje ustavnepravni vybor vubec vypustiti. Timto vypustenim se upravuje uzivani odznaku jednotnym zpusobem, vylucuje se totiz vubec dosud platne rizeni povolovaci a jako prostredek proti zneuziti odznaku se ponechavaji ustanoveni represivni obsazena v paragrafu nasledujicim. Krome toho vychazel ustavnepravni vybor z uvahy, ze ucelu odznaku, to je vyznaciti pomer jedince k urcitemu spolecenstvi, muze slouziti stejne odznak napadny jako nenapadny, hlavne vsak ze by nastaly velke obtize a pochybnosti pri tvoreni usudku, zda je odznak napadny ci nikoliv a zda tedy nutno nastoupiti cestu uredniho povoleni ci nikoliv.

Ustanoveni §u 19 - ve vladni osnove §u 20, protoze bylo nutno paragrafy precislovati - navrhuje ustavne-pravni vybor vypustit a nahraditi odkazem na ustanoveni platna podle cl. 2 a 3 zakona o organisaci politicke spravy, ponevadz zejmena pojem verejneho zajmu je v techto clancich presneji vyznacen nez v navrhovanem puvodnim §u 20. Pri tom ovsem byl dosavadni nadpis ponechan z toho duvodu, aby bylo zdurazneno, ze takovych opatreni uvedenych v cl. 2 a 3 zakona o organisaci politicke spravy mozno pouzit jen na prechodnou, nezbytne nutnou dobu.

Pri jednani o §u 20 (drive 21) a vykladu pojmu "statni organ a statni zarizeni" vyslovil ustavne-pravni vybor nazor, ze mozno jej vztahovati i na osoby, na nez stat prenesl vykon urcitych svych funkci verejnych, na pr. na tlumocniky. V odst. 2 vypousti se konec vety prvni jako zbytecny. V odst. 4 tohoto paragrafu vsunuje se slovo "jinak" v zajmu jasnejsi stylisace.

Pojem verejnosti v §u 21 navrhuje se sireji vymeziti, aby se predeslo snaham po obchazeni zakona.

Z duvodu uvedenych ve zprave k §u 8, odst. 6 navrhuje ustavne-pravni vybor ponechati v §u 25 (drive 26), odst. 3 pouze ustanoveni, ze nahradu nakladu vznikleho obci ulozi okresni urad osobam za skody odpovednym; odst. 4 v dusledku toho odpadne vubec.

Zmena v §u 28 (drive 29), odst. 2 opravuje tiskovou chybu v datu zakona c. 61/1918 Sb. z. a n. a voli pruznejsi stylisaci, omezenou pouze na zakonna ustanoveni dosud platna; podle odstavce 3 tehoz paragrafu zustanou novym zakonem nedotceny - vedle predpisu tam uvedenych - i predpisy prava spolkoveho.

Pri projednavani vladniho navrhu bylo predmetem uvah take uzivani statni hymny jakozto dalsiho symbolu statni svrchovanosti, jejiho uzivani dustojneho a vhodneho - resp. i otazka a problem, aby tohoto statniho symbolu nebylo uzivano nekdy snad zbytecne anebo nevhodne. Vzhledem k tomu vsak, ze instituce statni hymny same neni dosud zakonem upravena a ze nebylo po ruce ani dostatek legislativniho materialu, omezil se ustavne-pravni vybor na resoluci, ktera je pripojena. k osnove zakona a kterou rovnez doporucuje slavne posl. snemovne k prijeti.

Tato resoluce zni:

"Vlada se vyzyva, aby v nejblizsi dobe predlozila k ustavnimu projednani zakon o statni hymne a o jejim uzivani."

Opakuji znovu navrh ucineny vpredu sve duvodove zpravy, aby posl. snemovna prijala osnovu zakona ve zneni, jak vyslo z prace ustavne-pravniho vyboru resp. subkomitetu vyboru ustavne-pravniho. Rovnez pokud jde o nadpis a uvozovaci formuli zakona, navrhuji jmenem ustavne-pravniho vyboru, aby byly prijaty shodne se znenim vladniho navrhu. (Potlesk.)