Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 59. schuze (obsah, prilohy) | Sobota 27. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Taub.

Zapisovatele: Vicanek, Sivak.

176 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, Najman.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 59. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Posl. Dvorak, nastupce za zemreleho posl. dr Stanka, dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibovaci, pan posl. Dvorak ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slibuji".

Zadam o precteni slibovaci formule a pana posl. Dvoraka zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Zastupce snem. tajemnika dr Mikyska (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Posl. Dvorak (podavaje predsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedaji.)

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. dr inz. Touskovi, dr Wolfovi, R. Chalupovi, Polivkovi, Ferd. Richtrovi, Zidovskemu, dr Dominikovi, Csomorovi, Zajicovi, Rybarikovi, Stundovi, Ursinymu.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Neuwirtha za posl. Knorreho; klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Viereckla za posl. Kunze.

Dotaz posl. Jobsta ministru soc. pece o sluzebni kvalifikaci zamestnance ministerstva socialni pece (c. D 152-IV).

Odpovedi:

min. obchodu na dotaz posl. Jana Sedlacka c. D 60-IV;

min. veci zahranicnich na dotaz posl. Curika c. D 104-IV;

min. soc. pece na dotaz posl. Maye c. D 120-IV.

pocatkem schuze: Navrhy tisky 568 az 571, 573- prikazany vyboru iniciativnimu.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni senatu (tisk 537) o vladnim navrhu (tisky sen. 221 a 231) zakona, kterym se prodluzuje ucinnost nekterych ustanoveni tiskovych zakonu (tisk 557).

Zpravodajem jest p. posl. dr Stransky.

Budeme pokracovati v rozprave zapocate ve vcerejsi, 58. schuzi snemovny.

Lhuta recnicka jest 20 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici na strane "proti" pp. posl. dr Neuwirth a Kut.

Udeluji slovo panu posl. dr Neuwirthovi.

Posl. dr Neuwitrh (nemecky): Slavna snemovno!

Kamarad Birke pouzil vcera teto osnovy jako podnetu, aby vychazeje z nasi tiskove prakse zaujal stanovisko k tem aktualnim politickym otazkam, ktere se nas v poslednich dnech zase mnohem silneji dotkly nez kdy jindy. Dovolte mi, abych kamarada Birkeho jeste doplnil. Jak slysime, jsme v teto schuzi naposled pohromade. Je tomu prave rok, snad chybi nekolik dni, co jsme se zde po prve setkali, spravneji, co se zvoleni poslanci Nemcu organisovanych v sudetskonemecke strane po prve objevili v teto slavne snemovne. Tato skutecnost privadi nas na myslenku, abychom se pokusili o neco takoveho jako bilanci. Abych to rekl kratce: povazujeme ji za neuspokojivou, nikterak ovsem se stanoviska svych stranickych zajmu.

Kdyz pohlizejice zpet prehlizime cinnost slavne snemovny v uplynulem roce, zustava zde ohromujici skutecnost, ze ceskoslovenske Narodni shromazdeni nebylo s to, aby v dobe nalehaveho a kypiciho vyvoje zaujalo stanovisko - a s ni se take zabyvalo - alespon k jedne politicke osnove zasadniho vyznamu, ktera by mohla pripraviti odstraneni vsech tech vnitropolitickych napeti, jez se udrzuji nesouladem mezi danymi skutecnostmi ve vyvoji obyvatelstva a skutecnostmi prilis uzce ohranicenymi skupinou, jez ma moc ve state, rozporem mezi mnohosti narodnosti ve state na jedne a pranim po narodnim statu na druhe strane, napetimi, ktera vyrustaji z narodnostni otazky. Tim vice nam to bylo podnetem, abychom se neohlizejice se na nalehave starosti o bezne veci, jejichz dulezitost nikdo neprehlizi, zabyvali otazkami, ktere jsou podle naseho mineni zasadnim problemem statu. Tomu slouzil nas chebsky sjezd.

Nepreslechli jsme napomenuti velecteneho pana presidenta statu, ktery teprve nedavno pronesl mineni, ze je potrebi vice positivni prace a mene ideologie. Neuzavirame se pred hlubsim poznatkem muze uzraleho v tvrdem zivotnim boji, muze, ktery dnes ridi osudy naseho statu. Bezpochyby je tomu tak, ze se v praktickem zivote casto mnohem snaze podda a snaze se snesitelne rozresi mnoho veci, ktere v teoretickem ramci zpusobily neplodne lamani hlavy.

Ale o to vsak podle naseho mineni nejde. Narodnostni otazka je ve state ozehavejsi nez kdy jindy, ne snad proto, ze v nemeckem tabore nekolik intelektualu nebo dogmatiku veci s neukojitelnou dychtivosti stale rozjitruje, nybrz ze lide, kteri o nich mluvi, zosobnuji jen ty sily, ktere se vsi zivelnou dynamikou tryskaji z pramene vsi spolecenske moci. Je prave faktem, ze ve chvili, co se nam Nemcum ve state, pokud jsou alespon organisovani v sudetskonemecke strane, vytyka, ze jsme nositeli protidemokratickych snah, ktere ve srovnani se zasadni strukturou naseho dnesniho statniho zivota jsou naprosto tomuto systemu nepratelske, dosahli Nemci ve skutecnosti ve state stavu maximalni demokratisace, pokud se tim ovsem chape probuzeni politickeho uvedomeni i v radach nejvetsich chudaku, tedy v radach socialne nejslabsich, a vznik spolecne vule ve smyslu prave kolektivni vule. To vsak je prave to, co vas patrne tak velice rozladuje. Domnivame se vsak, ze se nema po takove kolektivni vuli uzkostlive posilhavati jako po trapne skutecnosti vnitropolitickeho zivota v tiche nadeji, ze na poli socialnich napeti dojde prece jen k nejake roztrzce, nebo se zvlastni starostlivosti predstirati, ze policejni pece je skutecne nejaktualnejsim ze vsech ukolu v nasem state.

Zda se mam, ze by bylo ucelnejsi, kdyz jiz se s ceske strany tak rado mluvi o psychologickych vecech, snaziti se take o psychologicke pochopeni naseho chovani. Pochopte konecne sudetskonemeckou stranu jako vyraz velikeho a dukladneho vystridani generaci v nemeckem tabore. Zda bylo dobre, ze nastalo jiz dnes a tak dukladne, o tom si mohou nekdy v pozdejsich dobach historikove a sociologove lamati hlavu. Je skutecnosti. Je predevsim skutecnosti, protoze povolalo lidi, jejichz dulezitym zazitkem v mladi byl pokus uplne obnovy zivota, k nemuz zavdala podnet velika vlna po zivotni obnove, jez zachvatila celou nemeckou mladez pred valkou. Teprve uvedomite-li si tyto skutecnosti, budete se priste streziti, abyste vyrazy vam dosud nezvykleho zivotniho stylu povazovali za symptomy ciste politickych a, jak se domnivate, dnesni soustave nepratelskych tendenci.

Je tomu jiz bohuzel tak, ze tisk muze podati jen zcela slaby obraz dusevniho obsahu takoveho sjezdu jako chebskeho. Jen kdo ma poctivy a vecny zajem, bude moci jiz v nejblizsich dnech si precisti referaty vysle tiskem, pokud jim ovsem censor neodepre uverejneni. Kdo chce jednati politicky a odpovedne, ucini tak kazdym zpusobem, protoze zkracene a nahodne vynatky pro tisk nemohou nahraditi uplnou znalost toho, co se skutecne reklo, zvlaste kdyz jsou sestaveny zlomyslne tak, aby klamaly.

Jedno je vsak podle meho mineni po chebskem sjezdu jisto, ze stale jeste z velike miry mluvime dvoji reci. Mam-li na mysli vyroky ceske strany o ceskonemecke otazce z posledni doby, take jiz pred chebskym sjezdem, zda se mi, ze naprosto nechcete uznati, ze pristupujeme k politickym vecem s novou moralkou a ze zasadne hledame novy zaklad. A necinime-li tak, pak to ovsem neni premira ideologie, ktera brani v praktickem zivote konstruktivni praksi, ale je to jednani na zaklade poznatku prystici z osudu tisicilete rise, ze i nejobratnejsi zaplatovani nemuze nahraditi nedostatek odvahy k zasadnimu reseni. (Souhlas poslancu sudetskonemecke strany.)

Slavna snemovno! Mluvime-li nekdy prilezitostne s kolegy z ceskeho tabora, musime vzdy konstatovati skutecnost nas ohromujici, ze se domnivaji, ze nemame jine politicke ctizadosti nez nahraditi pany ministry dr Czecha a dr Spinu lidmi z nasi strany. Na to vam mohu jen odpovedeti: Kdybychom nemeli proti obema panum jinych namitek, nez ze jim byla odeprena spoluprace pri uskutecneni zivotnich pomeru v nasem state, ktere nasi Nemci ve state zadaji jako zivotni predpoklad a ve ktere doufaji, musili bychom prece rici: Nepochopili jste nas! Nas pomer k dnesnimu systemu a k jeho institucim verejneho zivota neni takovy, ze je podcenujeme a ze si nedovedeme vaziti pocty prime spoluprace a moznosti praktickeho ucinkovani a ji poznati. Kdo nam to pripisuje, usnadnuje si vec a utkvi v primitivnosti. My se vsak nemuzeme za zadnych okolnosti spokojiti s tim, ze budeme videti jen osobni vyhody, ktere jednotlivcum z nas poskytuje ucast na politickem zivote. Tyto vyhody budou teprve tehdy zajimave, az budeme vedeti, ze s nasim pripadnym povolanim jsou spojeny nove predpoklady funkcionalni ucinnosti ve smyslu prave dohody narodu ve state. (Souhlas.)

Namahame-li se, abychom porozumeli naladam v ceskem tabore, zjistime vzdy, ze v ceskem tabore nejsou bud schopni videti veci, jak skutecne jsou, nebo se domnivaji, ze se budeme zucastnovati politiky, ktera je v nejhlubsim smyslu beze vsech predpokladu. Tomu se vsak se vsi rozhodnosti branime, protoze jsme skalopevne presvedceni, ze politika beze vsech predpokladu neexistuje. (Potlesk.) Kdybychom se o ni pokouseli, nasledovali bychom tim jen ty, kteri se domnivali, ze mohou zapriti dane skutecnosti mezi obyvatelstvem ve state, ktere jsou skutecne dialektickymi prvky na poli, kde osudove sily provadeji sve diskuse historickeho vyznamu. Kdybychom tak ucinili, propadli bychom temuz nevyhnutelnemu osudu svych predchudcu.

Ted reknete: Jako kdybyste se bali masy a nejste prece nicim jinym nez zajatci masovych nalad. Na to mohu jen odpovedeti: Nikterak. Mohu se predevsim odvolati na to, ze ja sam jsem v Chebu jako zpravodaj jasne prohlasil, ze ze sebe nikdy neudelame zajatce masovych nalad, ani tech, ktere se v nemeckem tabore objevuji jako znepokojujici zoufani nad statem, a to proto, ze se citime nositeli dejinne ulohy, jejimz zdarilym resenim je poctivy mir mezi zdejsimi narodnostmi, a domnivam se, ze jsem v Chebu nikoliv nepravem prohlasil, ze jiz dnes jsme lepsimi obcany statu, protoze se pevne drzime politickych cilu, ktere zacinaji byti u vetsiny Nemcu v nasem state nepopularni pro prehmaty v ceskem tabore a pro odpor urciteho tisku proti dorozumeni.

Nikdo at si nemysli, ze ucinne zabrani takovemu nebezpeci zpetneho vyvoje, bude-li se snaziti dobyti spise optickych nez skutecnych vitezstvi, vyuzivaje naklonnosti Nemcu k uctivemu uznani predstavitelu nejvyssi statni autority v politicke hre a zdanlive se chystaje postaviti vsechny organisace naseho kulturniho a hospodarskeho zivota proti totalite v politickem zastupovani, pokud se ji podobame. Vzdy jsou rozhodujici lide, jsou to titiz lide, kteri stoji za temi neb onemi representativnimi silami Nemcu, ktere se v tomto state projevily. Kdo se pousti do teto tak lakave vnitropoliticke strategie, necht neprehledne, ze konec koncu bude politicky zalezeti na tom, na kterou z techto representacnich sil se budou divati lide jako na rozhodnou a nejlepsi. (Souhlas a potlesk.)

V posledni dobe jsme mnoho mluvili o byrokracii. Prednesli jsme zde stiznosti nikoliv proste z malomestackeho pamatovani na prikori, nybrz na zaklade velmi praktickeho poznani. Cinnost podrizeneho urednika znamena pro statniho obcana miru zachovavani ustavnich predpisu a ta se mu ukazuje ve velmi spatnem svetle, vice nez souhrn bezpravi a neucast na jeho velmi dulezitych starostech nez jako odpovedne a spravedlive utvareni zivotnich podminek obcanu. Uznavame vsak totalitu starosti statnich obcanu a chceme-li na zaklade poznatku teto starosti jiti na koren techto neutesenych zjevu, musime prave mluviti tak, jak jsme v posledni dobe cinili.

V poslednich dnech jsme mohli slyseti s ceske strany: Vsechno je spravne, co rikate, ale Nemecko. Nuze, nechci se zde pousteti do velikych rozboru, chci jen poukazati na "Pritomnost" ze dne 24. cervna a odkazati vas na rozhovor, ktery mel spolupracovnik tohoto casopisu s prislusnikem naseho hnuti, ktery tam dava velice zajimavy priklad a ktery asi rika (cte): Nesmi se zapominati, ze zijeme v tomto svete jsouce vazani tradici, ze jsme se na tomto svete nenarodili v den vzniku statu a ze s hlediska tohoto vyvoje nas mozno porovnati se zenou, ktera byla provdana proti sve vuli, nejdrive nasleduje nemilovaneho muze do manzelstvi, a tam se pokousi vesti korektne a slusne manzelsky zivot, ktera je vsak nyni privedena do tisne, protoze se na ni jeste zada, aby zaprela rodice, protoze tito nabyli ve spolecnosti spatne povesti. Ani v politickem zivote se nesmi na lidech zadati neco nelidskeho, jen tam, kde politika je psychologicka a lidska, je dobra.

Kdo se pricini a bude sledovati oficielni prohlaseni nasi strany v ruznych dobach vyvoje, bude moci zjistiti, ze pres vsechna tvrzeni ani v Chebu nenastal prelom v nasi linii. Prectete si jen, co Konrad Henlein rekl jiz v Ceske Lipe! Pochopte prece, ze jsme lide, kteri se nemohou vysvleknouti ze sve kuze, kteri jsou vsak na druhe strane ochotni jednati podle zasad naproste slusnosti tam, kde rizeni osudu opravdu neusnadnuje nalezeni spravne cesty! Pozorujte mene obtize, ktere musime skutecne prekonati, ale uvedomte si fakt nove moralky, ktera je s hlediska statnich zajmu dulezitejsi nez cile obchodnicke podrobeni se, ktere sice usetri okamzitych neprijemnosti, ale ktere nese v sobe kletbu lzi a neuprimnosti a ktere bude jednou ucinkovati. (Souhlas.) Dovolte, abych koncil slovy muze, ktery (obracen k ceskym poslancum) pro vas jiz mnoho neznamena, ktery je vsak pro mne zosobnenim pocestnosti v politickem zivote, dr Karla Kramare, ktery mi jednou v osobnim rozhovoru rekl: "Nikdy se lide nepokusili beztrestne oklamati dejiny." My se o to nepokousime! (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.)

Predseda (zvoni): Dale je ke slovu prihlasen p. posl. Kut. Davam mu slovo.

Posl. Kut: Slavna snemovno!

Jsem dalek toho, abych prodluzoval nejakym obsahlym projevem posledni hodiny za sedani teto snemovny. Svuj kratky projev mohl bych zaciti, jak skonci zajiste pan zpravodaj o teto osnove, ze rozprava o novele, kterou se prodluzuje ucinnost nekterych ustanoveni tiskovych zakonu, neprinesla v projevech jednotlivych panu recniku nic noveho, takze navrhuje, aby slavna snemovna tuto osnovu schvalila. Nepochybuji, ze se tak stane, ale pouzivam, slavna snemovno, teto prilezitosti, abych pricinil k projednavane osnove nekolik poznamek.

Predevsim musi vzbuditi politovani kazdeho, kdo dobre mysli se svym statem, kdo se chce dobre a zdravym pohledem divati na vyvoj naseho pravniho radu, ty vecne mimoradnosti, ktere se objevuji jiz nekolik let, bohuzel, v nasem zakonodarstvi. Slavna snemovno, to neni zdravy zjev, ktery vidime v teto sini, to neni zdravy zjev, ze se nasi verejnosti uz po nejakych 6 roku zacina usty kazdeho zpravodaje o kazde osnove: Mimoradne pomery, mimoradna doba vyzaduje, aby se delalo neco mimoradneho. Domnivam se, slavna snemovno, ze tato vecna slova o mimoradnosti budi v nasi verejnosti take urcitou mimoradnou psychosu. Nas zivnostnik, nas vyrobce, nas redaktor, nas delnik, nikdo u nas uz se nedovede divati na nas verejny zivot, na svoji praci, na svuj denni chleb jinak nez jenom temi strasnymi brylemi te mimoradnosti, kterou mu servirujete v projevech vsech svych recniku, vsech svych zpravodaju a v motivaci vsech svych osnov. Tyto mimoradnosti musi vzbuditi pochopitelnou reakci vsude, hospodarsky zivot na to reaguje. Domnivam se vsak, ze pomery nejsou tak mimoradne, jako slavna snemovna to chce v projevech svych panu zpravodaju a ve svych osnovach tvrditi.

Slavna snemovno! Mame tu zase dalsi mimoradnost a prosim vas uprimne a prosim vas lidsky, co chcete temi vecnymi mimoradnostmi provesti? Vzdyt lid posloucha, vzdyt redaktori se vam prizpusobili, vzdyt kazdy clovek uz je naplnen virou, ze je nutno se semknouti pro budovani urcite spolecne veci, a stale a stale prichazite s tim, ze opet mimoradne pomery neco vyzaduji. Ale za rok, kdyz znovu novelisujete a kdyz znovu prodluzujete takovou osnovu, zjistujete, ze se absolutne nic neprovedlo.

Slavna snemovno, co to bylo tenkrate za velike volani, za krasne a duchaplne clanky, kdyz, tusim, pan posl. Stivin, jako autor novelisovaneho §u 14 a) teto osnovy, prisel. Tehdy se v kuloarech snemovny chodilo a rikalo, ze se rodi obrovska vec v nasi ustave, a tak se nam dostal do naseho zakona na ochranu republiky, do nasich tiskovych zakonu onen klasicky paragraf 14 a), ktery stanovi, ze ma byti trestan kazdy, kdo se dopousti nasili na nekom, kdo je privrzencem republikansko-demokraticke statni formy.

Racte jiti, slavna snemovno, do statistik, ktere vam ukazuji, proc byli nasi lide souzeni, proc byli u nas lide odsouzeni, a budete videti, ze za cele dva roky po tom hroznem harangovani s timto velikym demokratickym objevem u nas, neexistuje jeden jediny pripad, pro ktery by byl nekdo odsouzen z tohoto duvodu.

Slavna snemovno, zacali jsme toto zasedani mimoradnosti, zmocnovacim zakonem, a tak je take spravne a odpovida duchu teto snemovny, kdyz toto zasedani take mimoradnosti budeme koncit. Pan zpravodaj jiste bude cekat na nejake vecne duvody, ktere budou vzneseny proti teto osnove. Bylo by to, s prominutim, nosenim drivi do lesa, kdyby mel nekdo s tohoto mista opakovat a premilat vsecko to, co bylo proti teto osnove, kdyz byla r. 1933 prijimana, s tohoto mista promluveno, co bylo napsano atd. My jsme zaujali jiz tenkrat odmitave stanovisko, rekli jsme sve duvody jednak usty svych parlamentnich zastupcu, jednak take ve svem tisku, a ja, bohuzel, musim se odvolati jenom na to, co jiz tenkrat bylo receno.

Ale ja jsem mel prilezitost upozorniti v jedne z nedavnych schuzi na jednu vec, ktera je take dulezita pro posuzovani tak vazne otazky. Ja bych, prosim, koncedoval panum, kteri to tvrdi, nutnost takoveho urciteho mimoradneho opravneni zastavovat casopisy ve state, ktery ve sve ustavni listine ma tiskovou svobodu, koncedoval bych jim, rekneme, i moznost ustavnosti teto osnovy. Ale, slavna snemovno, ja jsem tu mluvil o te nemozne veci, ktera se u nas stala s nasim ustavnim soudem, a budete-li mit svedomi, racte se podivat na vcerejsi porad schuze posl. snemovny. Jako osmy bod se vam tam objevila najednou volba terna posl. snemovny na jmenovani clena ustavniho soudu pro presidenta republiky. A racte se podivati na porad dnesni schuze! Tento bod vam tam uz uplne zmizel, uz tam zase neni a uz ten parlament, ktery zada od kazdeho, i od toho posledniho cloveka, od nejposlednejsiho chudaka, aby mel sveho soudce, aby byl podrizen svemu soudci, ten parlament, slavna snemovno, si vyradil sveho soudce. Tento parlament nam mluvi o demokracii, o ustave, a tu ustavu sam porusuje!

Slavna snemovno, vsechny dalsi poznamky musim, bohuzel, ponechati stranou, protoze clovek se rdi za ty, kdoz tento stav zavinili. Jestli vam neni lito toho, co se s nasim pravnim radem deje, ja svou vec myslim poctive.

Osnovy tiskove, vsechno, co se deje s nasim tiskem, zadna vec tiskova neni odtazitelna od pojmu redaktora. A vy jste prijali vcera zakon o redaktorech, zakon, ktery castecne splnuje 15 roku trvajici veliky zapas, jejz vedla ceskoslovenska zurnalistika o aspon castecne uznani svych lidskych a stavovskych prav. Kdyz se tak divame na vsechny tyto tiskove osnovy, verim vam, ze chcete mit dobry tisk, ze chcete mit tisk svedomity, takovy, ktery by stal na vysi naroda, jeho politicke urovne i jeho politickeho mezinarodniho vyznamu. (Vykriky.) Ale musime zaciti od novinaru a musime se jit podivat, jak u nas vypadaji novinari socialne. Mame u nas, pane kolego, urcitou novinarskou elitu, 10 lidi s desetitisicovymi gazemi, kteri nam pisi krasne mravoucne uvodniky, kterych snad nikdo necte, a pak mame v nasich redakcich legie skutecnych kuliu, kteri delaji za par stovek to, co vy nazyvate verejnym minenim. Jsou redakce, kde se take spi na kavalcich, kde pracovni doba trva tak dlouho, ze redaktor ani nemuze jiti domu. To by byly veci, o kterych by se bylo melo mluvit u prilezitosti osnovy zakona o redaktorech.

Osnovou, jez byla predlozena, dostalo se novinarum velmi maleho daru, ac tu musim rici s tohoto mista, ze si zaslouzili od teto snemovny, aby byli lepe posuzovani. Domnival jsem se, ze se nekdo z poslancu neredaktoru ujme slova, aby vytycil a zduraznil velky vyznam zurnalistiky a jejiho poslani. Bohuzel, nestalo se tak, a jsem tudiz skutecne povinen svemu vlastnimu stavu, abych podekoval kolegum, kteri se pricinili aspon o to torso pozadavku novinarskeho stavu, abych zejmena podekoval kolegum novinarum, kteri svedli 15 roku trvajici uporny zapas, ktery by mela tato slavna snemovna opravdu v jednotlivostech znat, aby videla, kdo to byl a jaci lide, holedbajici se vsemoznymi idealy, do posledni chvile blokovali zakon, ktery patri k nejsocialnejsim.

S tohoto mista a pri teto prilezitosti musim apelovati na csl. novinare, aby spojili sve zajmove korporace a organisace ke spolecnemu nastupu k uplnemu uplatneni svych stavovskych prav, a musim plaidovat i pro to, aby se novinarskemu stavu a jejich zivotu dostalo positivni base radnou kolektivni smlouvou. Konecne musim slavne snemovne pripomenouti slib, ktery byl dan csl. zurnalistice, totiz zrizeni novinarske komory. Nebot jako kazdy stav, i novinari chteji stati vysoko ve svem stavu, chteji odpovedne citit sve poslani. Budou-li novinari jednou na takove vysi, ktere si my vsichni prejeme, pak skutecne nebude potrebi, aby byly snemovne predkladany podobne osnovy.

Musim, bohuzel, prohlasiti, ze z duvodu, ktere jsem vyslovil, nemuzeme hlasovati pro osnovu, jez se nam tu predklada, a prosim, aby moje slova, jez jsem adresoval svym kolegum novinarum, byla prijata i slavnou snemovnou jako ujisteni novinaru, ze chteji spolecne s ostatnimi stavy pracovati na budovani sveho i statu v duchu opravdove demokracie, opravdove svobody, svobody vetsi a vetsi. (Potlesk poslancu narodniho sjednoceni.)