Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 58. schuze (obsah, prilohy) | Patek 26. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Onderco, dr Markovic, Langr, Kosek, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Bergmann, Jasa.

220 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri Bechyne, dr Derer, inz. Dostalek, dr Kalfus, dr Krofta, dr Spina, dr Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Mistopredseda dr Markovic zahajil schuzi v 11 hod. 13 min. dopol. a konstatoval, ze Snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli: na dnesni den posl. Macoun; na dnesni a zitrejsi den posl. Nemec (csl. soc. dem.) a B. Kohler.

nemoci posl. Klima.

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 23. cervna 1936, c. 45.265/1936-7, ze na misto zemreleho posl. dr Frantiska Stanka povolalo podle §u 56 radu voleni do poslanecke snemovny nahradnika Josefa Dvoraka, rolnika a reditele mestanske skoly ve Volevcicich, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Birkeho za posl. inz. Richtera; klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. F. Richtera za posl. dr Neumana.

Predseda vlady zaslal pripisem ze dne 24. cervna 1936, c. j. 14.274/1936 m. r., vladni narizeni ze dne 5. cervna 1936, c. 151 Sb. z. a n., o dalsich presunech pusobnosti ministerstev na zemske urady - prikazano vyboru ustavne-pravnimu.

posl. dr Neumana predsedovi vlady o pomoci Vitorazsku (c. D 153-IV),

posl. Vencla ministru skolstvi a nar. osvety o neudrzitelnych pomerech na statnim realnem gymnasiu v Hranicich (c. D 154-IV).

pocatkem schuze: Odpovedi tisk 547 (I az XIX).

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu prveho odstavca poradu, ktorym je:

1. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 503) o pojisteni u banskych bratrskych pokladen (tisk 536).

Zpravodajcami su: za vybor soc.-politicky p. posl. Brozik, za vybor rozpoctovy p. posl. Lanc.

Budeme pokracovat v rozprave, zapocatej vo vcerajsej 57. schodzi snemovne.

Lehota recnicka je 40 minut.

Prihlaseni su este recnici: na strane "pro" pp. posl. K. Prochazka, Katz, Chmelik, Otahal, Dubicky, Slavicek, Knorre, Polivka, A. Langer, Curik.

Udelujem slovo prvemu prihlasenemu recnikovi, p. posl. Prochazkovi.

Posl. Prochazka: Hornicke pojisteni, ktere dnes projednavame, ma v masach hornickeho lidu svoji velikou tradici. Je to jedno z nejdulezitejsich socialnich opatreni pro horniky a jejich rodiny. Zakonne pravo hornickeho pojisteni vzniklo jiz pred 80 lety. Toto dlouhe obdobi trvani hornickeho pojisteni je prolnuto velkymi zapasy hornickeho lidu za zlepsovani a lepsi zabezpeceni hornickeho pojisteni. V Ceskoslovenske republice bylo hornicke pojisteni upraveno poprve v r. 1922. Pres to, ze hornici plati vysoke prispevky na toto pojisteni, celkem 33 Kc mesicne pri pomerne malych duchodech, dostalo se hornicke pojisteni do krise. 100.000 hornickych provisionistu, vdov a sirotku, pres 95.000 aktivnich horniku a pojistencu zije jiz 10 let v obavach o sve hornicke pojisteni, o sva prava a sve naroky tezce v hornickem pojisteni zaplacene.

Nepratele horniku, tezari a pani agrarnici, se snazi namluvit cele siroke verejnosti, ze hlavni pricina krise hornickeho pojisteni jsou vysoke duchody. Panove, tento argument neobstoji. Hornicke provise jsou velmi nizke. Za 5 let pojisteni dostava hornik rocne duchod 900 Kc, za 10 let pojisteni 1.380 Kc, za 20 let 2.340 Kc, za 30 let 3.300 Kc a za 40 let driny na sachtach 4.260 Kc rocne. A tomu panove rikaji vysoke provise. Leckteremu z techto panu nestaci tyto castky ani na doutniky. To jsou provise starych hornickych veteranu nekdy 40lete prace, a pri techto provisich musi tito stari veterani prace zebrati, aby uzivili svoje rodiny.

Hlavni pricina krise hornickeho pojisteni vezi jinde. Vina lezi na uhlobaronech a vlade. Az do r. 1922 hospodarili v bratrskych pokladnach jen podnikatele a hospodarili tak, ze pokladny byly z prevazne vetsiny prazdne, tak jako ve Fenixu. Pokud nektera pokladna neco obsahovala, byly to bezcenne cary papiru rakouskych pujcek. Nejvice vsak bylo poskozeno hornicke pojisteni tim, ze bylo mnoho horniku propusteno z prace a predcasne pensionovano. R. 1926 melo hornicke pojisteni jeste 134.000 aktivnich pojistencu, kdezto koncem roku 1935 ma jen neco malo pres 95.000 aktivnich pojistencu. Behem 10 let vyhazeli podnikatele z prace pres 30.000 horniku a tim zpusobili financni zkazu hornickeho pojisteni. Tezari nesou hlavni vinu a po nich hned vlada, ktera umoznovala propousteni horniku z prace, a tam, kde se hornici branili, posilala na ne cetniky. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Taub.) Pri tomto zbytku aktivnich pojistencu neni divu, ze rocni prijem hornickeho pojisteni dosahuje priblizne 100 mil. Kc, ale vydani na duchody 206 mil. Kc. Hornicke pojisteni by melo dnes miti aspon 3 miliardy na reservach ke kryti naroku aktivnich pojistencu. Zatim nema zadnych reserv a vykazuje pul miliardy Kc dluhu.

R. 1926 predlozilo ministerstvo ver. praci prvni navrh na sanaci hornickeho pojisteni. Podle tohoto navrhu melo byti hornicke pojisteni zruseno jako samostatne hornicke pojisteni a melo byti prideleno vseobecnemu invalidnimu pojisteni delnickemu se vsemi dusledky. Hornici nejsou v zasade proti jednotnemu pojisteni, ale zadaji, aby v jednotnem pojisteni byly zachovany aspon ty zasady, ktere ma dnes samostatne pojisteni hornicke. Ministersky navrh znamenal snizeni provisi o jednu tretinu, znamenal vzeti naroku zenam na bezpodminecny vdovsky duchod pri ztrate zivitele a jeste jina dalekosahla zhorseni. Proti tomuto navrhu byla organisovana a provedena 24. brezna 1927 jednodenni generalni stavka. Odpor proti navrhu byl v radach horniku tak velky, ze tehdejsi vlada musela vziti svuj navrh z projednavani.

Od r. 1932 pracovala na sanacnim navrhu zvlastni komise, jmenovana ministrem ver. praci panem inz. Dostalkem. Jedna z nejsilnejsich organisaci, Prumyslovy svaz horniku, nemela v teto komisi jmenovany zastupce. Tato komise prisla v polovine r. 1935 s druhym sanacnim navrhem, ktery byl sice lepsi nez prvni, ale jeste stale znamenal snizeni duchodu az o 18%. I tento navrh narazil na veliky odpor v hornickych masach, a proto take doslo dne 27. rijna 1935 k velikym demonstracim horniku na odrazeni tohoto navrhu. Teprve za teto situace byli prizvani zastupci Prumysloveho svazu horniku.

Dnes projednavana osnova zakona o hornickem pojisteni je v poradi jiz tretim navrhem. Osnova je nepomerne lepsi nez oba navrhy predchazejici. Na sanaci hornickeho pojisteni je krome normalnich mesicnich prispevku potreba castky priblizne 165 mil. Kc rocne. Mimo to je treba vyrovnati nejak 1/2 miliardy Kc dluhu hornickeho pojisteni. Sanace ma byti opatrena asi takto: Stat ma prispivati rocne 90 miliony Kc. Podnikatele maji prispeti sanacnim prispevkem z vyplacenych mezd ve vysi 2 1/2%, coz ma vynesti na 25 mil. Kc rocne. Dale je zavedena sanacni prirazka k cenam uhli, ktera ma vynesti priblizne na 40 mil. Kc rocne. Hornicky prispevek ma vynesti na 9 mil. Kc rocne, stat pak k tomu jeste ma prevziti vsechny neuhrazene dluhy.

Ze sanacniho planu je vsak videti, ze pani uhlobaroni, hlavni vinici krise hornickeho pojisteni, jsou pritazeni ke konani svych povinnosti nejmene. Castka 25 mil. Kc rocne je na bohate uhlobarony velice malo. (Hlasy: Jeden vydela vice!) Hornici se pravem bouri proti zavedeni 1% sanacni prirazky z jejich mezd, ktera fakticky znamena snizeni mezd o 1%. Dnes v dobe drahoty zivotnich potreb vyzaduji delnicke mzdy zvyseni a ne snizeni. Podali jsme proto navrh, aby ustanoveni o 1% sanacni prirazce horniku bylo skrtnuto a aby tuto castku zaplatil za horniky stat. Zastupci a hlavne panove z agrarni strany tvrdi, ze stat nemuze vice platiti. Panove vsak zapominaji, ze prave z horniku a z jejich prace vytezil a ziskal stat pro svou pokladnu na 7 miliard vybranych z uhelne davky. Z techto penez, panove, byly placeny a sanovany ruzne banky, ruzne podniky a take agrarni podniky. Za to vsak hornickemu pojisteni a ve prospech delniku nedostalo se ani halere.

Nynejsim ustanovenim zakona o statnim prispevku nedela stat hornikum zadnou milost, naopak prichazi velice pozde ke konani svych povinnosti, ktere mel jiz drive konati. Panove nesmi zapominati, ze statem sanovane hornicke pojisteni je jenom mala splatka, ktera se dava hornikum. Panove nesmi zapominati, ze v poprevratovych dobach byli to prave hornici, kteri si nedoprali ani odpocinku a i v nedeli tezili uhli ve prospech statu, ve prospech republiky, a ze v techto dobach uhli bylo nejlepsim platidlem a ze hornici maji velike zasluhy o vybudovani teto republiky. Mame velice dobre v pameti, co vsechno bylo hornikum slibovano, a dnes, kdyz se prichazi s otazkou hornickeho pojisteni, vidi hornici nejlepe, jak se splnuji sliby a jakeho vdeku se jim dostava.

Take ustanoveni osnovy zakona, v nemz se pravi, ze nemoc se nezapocitava do doby prispevkove, tezce doleha na pojistence a poskozuje je. Hornik, ktery onemocni, ma byti trestan tim, ze se mu snizuje duchodova doba. I k tomuto ustanoveni podavame svuj navrh, aby tato doba byla zapocitana a aby tuto dobu pojistnou zaplatil podnikatel. Pani uhlobaroni mohou platiti a maji z ceho platiti. Akciove uhelne spolecnosti verejne uctujici vykazaly a vyplatily sobe v teto dobe krise na 800 mil. Kc cisteho zisku a sve podniky si stabilisacnimi bilancemi nadhodnotily 2 miliardami, a mohou proto za nemocne horniky platiti.

Dale maji byti tezce poskozeni take hornici-vojaci. v osnove se rika, ze vojenska doba ma sice byti pocitana, ale jen ve tride Aa invalidniho vseobecneho pojisteni. Co to fakticky znamena? Ze hornik vojak ma byti trestan za to, ze slouzi republice, a to tim, ze misto nadhodnocene doby vojenske mesicne 7.50 Kc mu maji byti pocitany jen 2.40 Kc. Primyslime-li si, ze se dnes prilis mnoho mluvi o obrane republiky, je to ustanoveni nejen velice nespravedlive s hlediska ziskani hornickeho lidu pro obranu republiky proti Hitlerovi a fasismu, nybrz i velice nerozumne. I k tomuto ustanoveni podavame navrh, aby doba hornika-vojaka ztravena na vojne byla plne hodnocena a aby za hornika zaplatil stat.

Stejne nespravedlive je, ze cizim statnim prislusnikum, pokud neni dohoda o vzajemne reciprocite, nema byti priznan statni prispevek k provisi. V nasem hornictvi je zamestnano nekolik set horniku cizich prislusniku, kteri nikdy v cizine nebyli, v republice se narodili, v republice slouzili, ale statni prislusenstvi jim neni priznano. Tim, ze se temto hornikum nepriznava statni prispevek, snizuje se jim provise az o 18 %. Nejvice maji byti postizeni hornici kamaradi v ostravsko-karvinskem reviru a na Slovensku. I v tomto pripade podavame navrh, aby vsem hornikum byl priznan statni prispevek.

Krome uvedenych ustanoveni osnovy zakona, se kterymi hornici nejsou spokojeni, jde jeste o nespravedlivy postup pri prestupu pojistencu z pojisteni hornickeho do jineho. Zde se znovu deje krivda, a to tim, ze hornik, ktery si poctive zaplatil sva leta, nema je miti pri prevodu plne hodnocena.

Velkym zatizenim je take zvysovani cekatelskych prispevku. Mame stovky horniku, kteri jiz v dobe, kdy se platily 3 Kc cekatelskeho prispevku, nemohli je zaplatiti, a mame pripady, ze hornici, kteri meli zaplaceno treba i 20 roku, o tato leta prisli, ponevadz nemohli zaplatiti udrzovaci prispevek. Nemaji z nich tedy nic a kdyz se prichazi dnes, aby platil 12 Kc nezamestnany hornik, ktery nemohl drive zaplatiti 3 Kc, stezi muze zaplatiti dnes 12 Kc, a muzeme ocekavat, ze tim budou pripraveny dalsi stovky horniku o sva zaplacena leta.

Dalsim nespravedlivym ustanovenim je, ze napriste nemaji byti nove prijimani delnici do huti, ktere spadaji pod bansky horni zakon. Panove, je to primo nemoralni a zde zakonem davame zamestnavateli moznost, aby neprijimal delniky, kteri byli krisi vyrazeni a kteri jiz drive byli pojisteni.

Velice hluboko se zasahuje do samospravy horniku. V drivejsim zakone bylo ustanoveni, ze zastoupeni ze rad delniku sklada se ze dvou tretin, u zamestnavatelu z jedne tretiny. Dnesnim ustanovenim se zavadi parita a je nebezpeci, ze bratrske pojisteni mohou dostati do rukou znovu zamestnavatele, jak tomu bylo za Rakouska, a proto se hornici brani, aby tato parita nebyla zavadena, a podavame navrh v tom smyslu, aby zustalo v platnosti stare ustanoveni zakona.

Pri projednavani teto osnovy poukazuji zvlaste na neutesene pomery horniku, kteri jsou zamestnani zpracovanim urano-radiove rudy v jachymovskych dolech. Tito delnici pracuji za nejtezsich podminek. Jejich prumerne dosazitelny vek je 37 roku, a jejich pracovni schopnost je jenom 15 roku. V tomto pomerne mladem veku tito delnici umiraji, a proto take podavame pri teto prilezitosti navrh, aby pro tyto delniky byly zvyseny zakladni provise se statnim prispevkem a zvysovaci castky o plnych 100% a aby pro zamestnance v techto podnicich byla snizena vekova hranice k moznosti nabyti starobniho pojisteni se 30 na 15 let zamestnani v podniku a misto 55 roku veku na 35 roku veku, kdy je mozno dosahnouti provise.

Nutno konstatovati, ze se dlouhym a houzevnatym bojem horniku podarilo zkriziti a odraziti puvodni plany podnikatelu a vlady. Podarilo se zachovati zakladni vymozenosti hornickeho pojisteni. Predevsim se zachovava zasada, ze hornicke pojisteni zustava i nadale samostatne. Zmaren byl uplne plan na snizeni hornickych, vdovskych a sirotcich provisi. Podarilo se uchovat zasadu, ze vdovam po hornicich prislusi bezpodminecny narok na vdovskou provisi. Bylo prosazeno zkraceni karencni doby k nabyti invalidniho duchodu s 5 na 2 leta. Uchovana jsou take pomerne lepsi ustanoveni zakona o nabyti starobniho a invalidniho duchodu oproti invalidnimu pojisteni. Novym zakonem se zavadeji vychovavaci prispevky pro deti provisionistu do 17 let a zavadi se vybavne pro pojistenky. Konecne se podarilo prevaliti prevaznou cast castky k sanaci potrebne na podnikatele a stat. Jeste v posledni chvili se podarilo sniziti prispevek horniku na sanaci s 10 1/2 mil. na 9 mil. Kc rocne. Tedy v celku pres vsecky nedostatky, ktere osnova ma, povazujeme ji za uspech, dosazeny dlouholetym a houzevnatym bojem horniku.

Podavame tedy pozmenovaci navrhy k onem hlavnim ustanovenim osnovy zakona o hornickem pojisteni, o nichz jsme presvedceni, ze zhorsuji prava, naroky a situaci horniku a s nimiz hornici nemohou byti spokojeni. Proti temto ustanovenim osnovy zakona se vyslovujeme a odmitame je. Na druhe strane souhlasime se vsemi ustanovenimi, ktera zachovavaji aspon dosavadni stav, zejmena dosavadni naroky horniku, nebo ktera dosavadni ustanoveni osnovy zakona o hornickem pojisteni zlepsuji, budeme hlasovati pro osnovu zakona o hornickem pojisteni jako celek, ponevadz jednak pokladame sanaci hornickeho pojisteni za vysledek dlouholeteho hornickeho boje a aspon za castecny jeho uspech, za druhe hlasujeme pro tuto osnovu, abychom jasne ukazali socialistickym stranam, jakoz i pokrokovym lidem z koalicnich stran, ze nemaji duvodu, aby v koalici couvali pred pozadavkem a diktatem reakce nebo aby stalymi ustupky vykupovali splneni pozadavku lidu, nybrz ze mohou i na pude parlamentni pocitati s nasi podporou, kdykoliv jde byt o sebemensi prospech pro delnickou tridu a pro pracujici lid.

Hornici vsak museji zustati v pohotovosti. Nase hlasovani neznamena nikterak, ze by se delnici jednou pro vzdy meli spokojiti s dnesni sanaci a stavem hornickeho pojisteni, jak je upravuje predlozena osnova. Mame na zreteli, ze financni zajisteni hornickeho pojisteni je odvisle z velke casti take od dalsiho vyvoje hospodarske situace v hornictvi, ze je odvisle od vyse prodaneho uhli a od vyse vyplacenych hornickych mezd. Vyvoj pomeru v ceskoslovenskem hornictvi i dnes v castecnem hospodarskem oziveni ukazuje, ze nelze ocekavati zadneho podstatneho obratu k lepsimu. Na zvyseni vyvozu uhli do zahranici je nepatrna nadeje, a lid v tomto state je tak ozebracen, ze neni s to ani pri nejvetsi spotrebe zvysiti odbyt uhli pro domaci otop. Tezari se brani pripustiti zvyseni poctu aktivnich pojistencu, naopak pracuji k snizeni poctu aktivnich horniku. Provokuji horniky skoro ve vsech revirech dalsim propoustenim, vysazuji je na hladove dovolene a nekde je pri vysazeni odhlasuji i z pojisteni. Ve shode s vladnim planem zasahu do regulace uhelne vyroby pripravuji zavirani mene vynosnych dolu.

Ceskoslovenske hornictvi tedy ukazuje, ze ani castecne oziveni vyroby neznamena trvaly obrat v kapitalistickem hospodarstvi. Hornici museji nadale usilovati o zdokonaleni a zlepseni sveho pojisteni, museji byti i nadale pripraveni k boji za sve pozadavky. Dnesni vlada, vlada koalice s mestaky, neni s to spoutati ony elementarni sily, zpusobujici hospodarske krise, ani zabezpeciti na trvalo lepsi zivot hornickeho lidu a jeho hornickeho pojisteni. Tedy nikoli demobilisace hornickych mas je treba, nybrz naopak mobilisace hornickych sil, akcni a odborove jednoty, aby bylo prosazeno zlepseni hornickych existenci a lepsi hornicke pojisteni. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Markovic.)

V hornictvi se projevuje katastrofalni pokles vyplacenych delnickych mezd. Jestlize jeste r. 1929 bylo vyplaceno na hornickych mzdach 1.330,731.000 Kc, pak v r. 1935 bylo vyplacno jiz jen 730,229.000 Kc. V hornickych rodinach je uzasna bida a nedostatek, zato se velmi dobre vede uhlobaronum a uhelnym akcionarum. Ti koristi i v dobe krise ohromne zisky z potu a krve haviru a drobnych konsumentu a prevaluji vsechny dusledky krise na bedra horniku. Je nanejvys treba donutiti podnikatele ke zvyseni hornickych mezd, na nemz je take zavisle zabezpeceni hornickeho pojisteni.

Uzasne snizeni hornickych mezd jde hlavne na ucet vysazovani delniku z prace na hladove dovolene. Dnes se pracuje ponejvice tri az ctyri smeny v tydnu. Hornici se pravem dozaduji zvyseni poctu pracovnich smen v tydnu nebo aspon vyplaceni nahrady za kazdou nucene vysazenou smenu.

Nejzavaznejsim a po pozadavku zvyseni mezd take nejdulezitejsim pozadavkem ke zlepseni pomeru zamestnanych, polozamestnanych i nezamestnanych horniku a mladeze je zkraceni pracovni doby v hornictvi na 6 hodin denne pri plnem vyrovnani mezd. Zkraceni pracovni doby by ihned zmenilo situaci ve prospech horniku, zastavilo by se propousteni, omezilo vysazovani na hladove dovolene a novi delnici by mohli prijit na doly.

Denni tisk prave prinasi zpravu, ze na zasedani Mezinarodniho uradu prace byl sice prijat navrh na zkraceni pracovni doby na 40 hodin, ale mimo hornictvi. Hornici jsou zklamani, ze se pro ne zamita zkraceni pracovni doby a neuznava se tak jejich tezke a nebezpecne povolani. Na druhe strane se vsak presvedcuji, ze ke zkraceni pracovni doby v hornictvi je nejjistejsi cesta nasich francouzskych kamaradu, cesta akcni a odborove jednoty a velikych jednotnych akci.