Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 57. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 25. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Onderco, Taub, Mlcoch.

Zapisovatele: dr inz. Fulik, Pik.

223 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, inz. Dostalek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 48 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle § 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Rybarikovi.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu republikanske strany zemedel. a malorol. lidu posl. Martinaska za posl. Rechcigla.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Neumana za posl. Ferd. Richtra; klub poslancu narodniho sjednoceni posl. dr inz. Touska za posl. dr Rasina.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Peterse za posl. inz. Karmasina.

Dotazy posl. Wollnera:

ministru soc. pece o zivelnich pohromach na Chebsku (c. D 148-IV),

ministru vnitra o chovani chebskych uradu (c. D 149-IV).

Odpoved min. nar. obrany na dotaz posl. Neumeistera c. D 91-IV.

pocatkem schuze: Zprava tisk 557.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke spolecnemu jednani o prvych dvou odstavcich, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o navrhu posl. Teplanskeho, dr inz. Brdlika, dr Meissnera, dr Klapky, dr Novaka, Ostreho, Tauba a Viereckla (tisk 448) na zmenu zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 262 Sb. z. a n., o dani z masa (tisk 541).

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 266) zakona, kterym se meni a doplnuje zakon o primych danich (tisk 542).

Zpravodajem pri odstavci 1 jest p. posl. dr inz. Brdlik, zpravodajem pri odstavci 2 p. posl. dr Novak.

Budeme pokracovati v rozprave.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. dr Mayr-Harting, dr Peters, dr Stula, Nepomucky, Spacek, Knebort; na strane "pro" pi posl. Batkova.

Davam slovo p. posl. dr Mayr-Hartingovi.

Posl. dr Mayr-Harting (nemecky):

Slavna snemovno!

Danove predlohy jsou vzdy neutesene zakony, jsou, abych tak rekl, primo skolnim prikladem neutesenosti, a chceme-li to zvlaste ostre vyjadriti, jsou jakymsi zkusebnim kamenem, protoze i sebe vice nespolehliva vladni strana musi hlasovati pro danovou predlohu, at jiz je jakkoli spatna, a protoze s druhe strany musi i nejdokonalejsi oposice hlasovati proti danove predloze, at jiz je sebe lepsi. To je skoro zeleznym parlamentnim pravidlem. Domnivam se vsak prece, ze je povinnosti oposice, ktera nezastava stanovisko naprosteho zaporu, ale ktera odmita jen to, o cem se domniva, ze to musi v zajmu obyvatelstva odmitnouti, ktera bez ohledu na sve odmitave stanovisko k vlade se neboji hlasovati pro to, o cem mysli, ze je v zajmu obyvatelstva, povazuji za povinnost takove oposice uznati, ze projednavana danova osnova je vitana ve dvojim smeru; jednak zpusobem sveho vzniku a jednak take castecne pro svuj obsah. Zijeme, abych pouzil otrepaneho slova, v dobe prerodu. Na politickem poli se to projevuje v boji demokracie na jedne strane a autokracie, nebo, jak se to dnes radeji nazyva, fasismu nebo vudcovstvi na strane druhe.

Viditelne chyby demokracie, zvlaste pak demokracie, jak se u nas praktikuje, slouzi casto jako dukaz nebo za zaminku, aby byla nahrazena necim jinym, a to tim spise, kdyz prave nase demokracie byla - zduraznuji, s ceske strany - oznacena jako "tak zvana demokracie", ktera je, jak se zda, rozhodnuta nabyvati stale vice a vice povahy diktatury, nikoliv ovsem diktatury jednotlivce, nybrz diktatury stran, diktatury koalice, pri cemz je oposice jako takova skoro vubec vyrazena, ba dokonce pro stale dalekosahlejsi zplnomocnovani vlady sam parlament je skoro ochromen.

V tomto boji mezi demokracii a autokracii jsme se jiz ze zacatku postavili rozhodne na stranu demokracie a jsme odhodlani i nadale ji vsemi silami hajiti, protoze jsme jednak presvedceni o opravnenosti tohoto pojeti statu, a jednak povazujeme demokracii z celostatnich a narodnostne politickych duvodu za jedine moznou statni formu prave pro nase pomery. Demokracie je prave pro nas stat jedine vhodna a demokracie je jedinou statni formou, ktera nam umoznuje dosahnouti politickych cilu, ktere nam tanou na mysli.

Prave proto spatrujeme ve zpusobu, jak projednavana osnova vznikla, zase skoro po deseti letech prvni poctivy, vazne mineny a proto take vitany pokus, aby byl uplatnen skutecne demokraticky parlamentarism. Zadny skutecne rozumny clovek nemohl ocekavati, ze prave pri danove osnove budou prani oposice splnena na 100%, ale zadny rozumny clovek nemohl az dosud take pochopiti, ze pri parlamentnich poradach byly navrhy jiz predem odmitany jen proste proto, ze je podala oposice. V tomto smeru bylo lze zpozorovati rozhodny obrat. Nejen ze oposice sama sebou energicky a positivne spolupracovala, ale tato spoluprace byla take vitana. Oposice se nedostala jen ke slovu, ale navrhy oposice byly take prijaty, i kdyz jen ve skrovnem meritku. Z toho vyplynula po dlouhe dobe zase po prve vazna a, jak je nutno rici, plodna spoluprace vetsiny s mensinou, skoro bych rekl spolecny boj vetsiny a mensiny proti byrokraticky fiskalni touze berni spravy po moci, coz zvlaste doslo vyrazu velmi nemilym zpusobem, ze to, ceho se behem jednani klopotne na financni sprave dobylo, melo byti formulaci, ktera byla zvolena, opet zmareno. Tento obrat jest uvitati a jest si jen prati, aby neslo jen o episodu, nybrz ze se i v budoucnosti budete drzeti zasady parlamentni spoluprace.

Za druhe jest tuto osnovu uvitati z casti take pro jeji obsah. Samozrejme je kazda danova osnova bremenem pro obyvatelstvo. Co je na nasi osnove potesitelne, je, ze jsouc predem myslena jako vetsi zatizeni obyvatelstva vedla za jednani k reforme danove soustavy vubec, alespon ve skrovnem meritku; abych se jen zminil o nekolika vyznacnych novotach, ktere podle naseho mineni zasluhuji vseobecneho souhlasu, budiz zde uveden velmi sporny berni rok, ktery neni nicim novym, ale jen obnovenim stavu, ktery tu byl pred platnosti nynejsiho danoveho zakona. Byl to jeden z kardinalnich pozadavku, ktereho se dobylo klopotne a po dlouhem boji na financni sprave, a jest se jen obavati, zda je v zakone dostatecne postarano, aby zejmena pro prechodny rok 1937 nejen nemusilo byti podano dvoji danove pri znani, jak to z nynejsich pomeru vyplyva, a to za uplynuly rok 1936 a za novy rok 1937, nybrz aby poplatnik nemusil platiti, jak jest se obavati, dvoji dan v jednom roce. Tomu se musi zabraniti primerenymi opatrenimi cestou narizovaci.

Velice cenna jsou predevsim ruzna opatreni pro zlepseni pomeru mezi poplatnikem a berni spravou, ktera jsou urcena, aby zvysila poplatnikuv pocit bezpecnosti. Sem patri predevsim povinnost berniho uradu provesti danovy predpis jiz v prvni polovine roku a vyriditi rekursy v temze roku, nejpozdeji do dvou let. Tim ma byti dosazeno takovych pomeru, ze danova vec, priznani, predpis a pokud mozno i stiznost maji byti vyrizeny jeste v tomtez roce, cimz se podstatne zmeni bezpecnostni pomery poplatniku. Dulezita jsou vsak take nektera zjednoduseni danove soustavy, ktera jsou u dane vydelkove a ktera maji slouziti k odstraneni cetnych danovych nespravedlivosti, ktera podporuji ochranu vyroby a ktera jsou na druhe strane urcena k tomu, aby ucinila pritrz nekterym zneuzitim v prumyslu.

Nema byti opominuta ani reforma trestniho berniho prava. Zde jest predevsim hodno povsimnuti rozlisovani mezi dolus a culpa, ktere je jiz davno bezne v normalnim trestnim pravu, rozlisovani, ktere ma zvlaste vesti k tomu, aby s kazdym, kdo se provini danovym deliktem, nebylo jako az dosud nakladano takrka jako se zlocincem, nybrz aby bylo rozlisovano mezi, abych tak rekl, pravym defraudantem a tim, kdoz se nejak provinil z nedbalosti nebo z neznalosti zakona atd. Trestni sazby jsou take castecne mirnejsi a zvlaste jest uvitati, ze osnova uznava narok poplatnika, ktery byl v trestnim bernim rizeni osvobozen, na nahradu nakladu proti statu alespon v urcitych pripadech.

Proti temto nepopiratelnym vyhodam zakona stoji ovsem rada stinnych stranek. Na pr. jak jsem jiz poznamenal, osnova neni urcena jen pro to, aby byly zavedeny nove dane, nebo stare dane zvyseny, osnova chce naopak slouziti zajmum poplatnikovym. Prece vsak znamena pro poplatnika vetsi zatizeni, coz musi byti prijato v dobe jeste trvajici hospodarske krise s politovanim. Take pro to nekolik prikladu. V lazenskych mistech byla lazenskym domum, jak s potesenim konstatujeme, poskytnuta 60 % srazka pri dani cinzovni, v pristich dvou letech dokonce 70 % a to z hrubeho vytezku jako danoveho zakladu. Na druhe strane je vsak vseobecna dan vydelkova, ktera musi byti odvedena jako minimalni dan, zvysena s poloviny ‰ na 3/4‰, ba dokonce na 1 promille, coz je samozrejme tezkym zatizenim, jezto oceneni techto domu stejne jiz znacne stouplo, tak ze jest platiti pomerne velkou dan z imaginarni hodnoty. V posledni chvili byla sice ucinena vyhrada pro pristi dva roky, t. j. pro pristi dva roky plati pro lazenske domy stara danova sazba 1/2‰, ale dva roky jsou kratkou lhutou a pak maji tyto domy byti postizeny celou ostrosti teto osnovy.

Nemistnym se nam take zda zachazeni se spolecnostmi s rucenim omezenym, nemistnym proto, ze se maji povazovati za velike kapitalisticke podniky, ackoliv zde casto jde o podniky, ktere pracuji jen s malym kapitalem a ktere slouzi jen rodinnym zajmum. Bylo by si byvalo prati, aby prave spolecnosti s rucenim omezenym, jejichz kapital neprevysuje 1 milion, byly od dane vydelkove vubec osvobozeny. Rozhodne to odporuje zasade spravedlnosti, ze neposkytuje-li spolecnost zadneho zisku, prace spolecniku se ponechava bez odmeny tim, ze se jejich pozitkum odpira odcitatelnost.

Stejne jest uvitati, ze obchodni cestujici, kteri podlehaji pensijnimu pojisteni nebo jichz obrat neprevysuje 40.000 Kc, byli osvobozeni od vseobecne dane vydelkove. Na druhe strane jest litovati, ze nebyla pri teto prilezitosti definitivne rozresena sporna otazka lekaru nemocenskych pokladen stran povinnosti platiti dan vydelkovou. Tato otazka se prenechala jako pred tim boji mezi financni spravou a nejvyssim spravnim soudem, pravdepodobne v nadeji, ze novy zakon o nejvyssim spravnim soude bude financni spravu stejne nutiti k praksi priznive lekarum nemocenskych pokladen.

Take urcite vady v bernim rizeni nesmi zustati bez povsimnuti. Tak budiz poukazano, ze prislusnost bernich trestnich soudu je zavisla na vysi trestu, ktery prichazi v uvahu. To neni podle meho mineni na miste, protoze mala vec muze miti pro maleho cloveka vetsi dulezitost nez velka vec pro vetsiho cloveka. Bylo by tudiz treba zvoliti jako mez prislusnosti nikoliv vysi trestu, nybrz hospodarsky vyznam veci pro delikventa, jako vubec nema byti nepovsimnuta poznamka, ze by bylo v zajmu ochrany poplatnika, kdyby vymera, vymahani a berni trestni pravo nebyly vlozeny do rukou jednoho mocenskeho cinitele, nybrz kdyby se zde vzalo v uvahu deleni moci, ktere prinasi pro poplatnika urcitou spravedlnost a bezpecnost. Konecne budiz v teto souvislosti take poukazano na to, ze kontumacni rizeni, t. j. rizeni proti nedbalym poplatnikum, kteri vcas nespolupusobi pri bernim rizeni, je vazano na prilis snadne predpoklady, ze by se vec nemela bernim uradum tak ulehcovati, ale ze by naopak melo prichazeti v uvahu pouze jako ultima ratio.

Predevsim zbyva jeste mnoho prace v tom smeru, aby se financni sprava promenila, abych tak rekl, z komory hruzy ve skutecny organ statni spravy, ktery ma sice na jedne strane hajiti opravnene financni zajmy statu, na druhe strane je vsak povolan hajiti poplatnikovu opravnenou potrebu ochrany.

To a mnohe jine nas pohne k tomu, abychom bez ohledu na uznani pro jednotliva ustanoveni zakona hlasovali proti osnove. Pri tom uzivame prava, skoro by bylo mozno rici povinnosti oposice a chceme tim vyjadriti, ze osnova je sama o sobe nedostatecna, predevsim vsak, ze jsme nespokojeni, ze se v posledni dobe uvaluji na obyvatelstvo prilisne financni obeti i obeti jineho razu, ze dosud zde neni dostatecna snaha vyrovnati tyto tezke obeti primerenou peci o zlepseni hospodarske situace obyvatelstva, zejmena obyvatelstva nemeckeho. (Potlesk poslancu nem. krest. soc. strany lidove.)

Predseda (zvoni): Davam slovo dalsimu prihlasenemu recniku, pi. posl. Batkove.

Posl. Batkova: Slavna snemovno!

Predlozena novela zakona o primych danich nuti nas vsimnouti si zejmena dusledku, ktere bude miti v zapeti. Prinasi radu ulev a mezi ne patri predevsim uskutecneni davneho pozadavku obchodnich cestujicich, zastupcu, jednatelu, to jest novelisace §u 47 zakona c. 76 z r. 1927, kterym se zbavuji obchodni cestujici povinnosti placeni zvlastni dane vydelkove.

Dovolte, prosim, abych si s tohoto mista vsimla blize tech pozadavku, ktere ma stav soukromych zamestnancu vuci vlade a ceskoslovenskemu parlamentu. Jsem presvedcena, ze novela, ktera tuto ulevu stavu obchodnich cestujicich prinasi, plni jenom spravedlnost, po ktere uz bylo velmi davno z rad obchodnich cestujicich na velmi cetnych verejnych schuzich a ve velmi cetnych memorandech volano. Stav obchodnich cestujicich a jednatelu i zastupcu se netesi, bohuzel, u nas te pozornosti, ktere by bylo v zajmu veci a dulezitosti tohoto stavu treba.

Kniha objednavek u obchodniho cestujiciho je nejlepsim barometrem poklesu nebo vzestupu naseho konsumu, meziobchodu a vyroby. Nemelo by byti zapominano, ze obchodni cestujici, obchodni jednatele i zastupci jsou nesmirne dulezitym cinitelem pri smene csl. vyrobku doma i za hranicemi. Nejednou, vazeni panove, jsme ctli a slyseli slova opravnenych vytek, ze nasi tuzemsti vyrobci jsou pri svem obchodnim styku s cizinou odkazani vyhradne na zahranicni obchodni zastupce, komisionare a prostredniky na mezinarodnich trzich, a to je, myslim, jedna z hlavnich pricin, ktera zavinuje, ze csl. vyrobky i pri vysoke sve kvalite a pomerne laci si tezko razi cestu do zahranicnich odbytist.

Slavna snemovno, dovoluji si tvrdit, ze dokud nebude u nas v republice nalezite postarano o zakonnou upravu vztahu obchodnich cestujicich, jednatelu a zastupcu, at jsou absolventy obchodni skoly, obchodni akademie, kupecke skoly nebo vysoke skoly obchodni, k jejich zamestnavatelum, do te doby nemuzeme ocekavat od tohoto stavu nic jineho nez to, co dosud vykonal a co mu pravni nejistota jeho povolani a postaveni umoznuje. Vola se stale po vychove dorostu narodniho hospodarstvi znaleho, prakticky vyskoleneho pro zprostredkovani styku mezi spotrebou a vyrobou, a ma-li tohoto ucelu byti dosazeno, je nutne, aby vsichni adepti obchodni vedy znali velmi presne i sva prava, ale predevsim je nutne, aby tato prava jim byla zakonem presne vymezena.

Jestlize novela zakona o primych danich dava stastny a verim, ze vsemi interesenty vrele vitany zacatek, pak se vrele primlouvame za to, aby take navrh zakona o obchodnich cestujicich, jednatelich a zastupcich, pred nekolika tydny koalicnimi poslanci podany, byl brzy projednan a uskutecnen. Jen tak bude vsem, jichz se tyka, dodana vetsi chut k praci a novy impuls k zvysene cinnosti, z niz ma prospech jak vyroba, tak konsument a meziobchod. Koalice uz navrh zakona podala a zalezi nyni na vlade a prislusnych cinitelich, aby rekli sve ano.

Obchodni cestujici jsou prislusniky sirokeho stavu soukromych zamestnancu. Svym vzdelanim i povolanim patrim mezi ne a proto prosim, aby mne bylo dovoleno jako poslanci-zene rici o jejich postaveni nekolik vet.

Soukromi zamestnanci, at uz jsou to obchodni priruci, kancelarsti urednici ci jini zamestnanci v ruznych oborech, patri beze sporu do rady nejpoctivejsich poplatniku dane duchodove. Neni mezi nimi danovych defraudantu. Kazdeho prveho v mesici srazi se jim z gaze prislusna castka na dane a odvede se statu bez omluv a bez reptani. Zaslouzi si tedy take zvyseneho zajmu a porozumeni pro sve pozadavky. Je to predevsim davny pozadavek, aby ustanoveni zakona c. 76 z r. 1927, znemoznujici odpocitatelnost socialnich davek a dani, byla na trvalo zrusena. Vladnim narizenim c. 274/34 uznana byla odpocitatelnost socialnich dani a davek do konce r. 1935. Je nutne jak v zajmu zamestnancu, tak i v zajmu zamestnavatelu, aby platnost tohoto vladniho narizeni byla prodlouzena aspon o 5 let, jak to navrhoval iniciativni navrh koalicnich stran, podany 27. listopadu minuleho roku v tisku 148. Je sice pravda, ze odpocitatelnost socialnich davek a dani je vladnim narizenim z 19. prosince pripustena do konce r. 1936, ale stale provisorium a nejistota budi jen roztrpceni a nevuli.

Jsou tu i jine bolesti stavu soukromych zamestnancu, kterych je treba si vsimnouti. Zakon c. 154/34 vytycil presne jejich prava i povinnosti, ale dochazi velmi casto k obchazeni tohoto zakon ve forme t. zv. konsulentskych ujednani, ktera uzaviraji zejmena nektere zavody se svymi zamestnanci, vyrazuji je tak z platnosti tohoto zakona a z ochranneho socialne-pojistovaciho zakonodarstvi vubec. Dovolavame se proto velmi vazne, aby kazdy prestupek tohoto zakona, z nehoz vzejde skoda pro zamestnance, byl velmi prisne stihan.

Vazeni panove a damy, dnesnim tiskem prosla zprava, ze cementarny, ktere cenove komise donutily sniziti ceny cementu, jednoho z nejdulezitejsich prostredku k staveni, odeprely sniziti tyto ceny a tvrdi ve zvlastnim memorandu toto (cte): "Snizenim cen budou cementarny citelne poskozeny, na coz doplati nejen podnikatele, nybrz i urednictvo a delnictvo." - Co, prosim, rika toto prohlaseni? Ze predevsim, dojde-li ke snizeni cen cementu, budou se cementarny hojiti na tech nejmene chranenych, t. j. na urednicich, ktere zakon c. 154 zde ma chranit. Take zivnostenske inspektoraty stezuji si ve sve posledni uredni zprave, kterou dostali vsichni poslanci do rukou, ze neni nikde tolik prestupku zakona o 8hodinove dobe pracovni, jako prave u soukromych podniku. Kolik vyslechneme i my poslanci na schuzich stiznosti na to, ze urednik, pokladnik, kancelarska sila, obchodni priruci, at je to muz ci zena, musi pracovati 8, 10, 14 i 16 hodin denne, samozrejme bez naroku na odmenu za praci pres cas. A zase, brani-li se zamestnanec za techto podminek sluzbu vykonavat, staci sebe mensi prilezitost, aby byl propusten a na jeho misto jsou nabidky desitek jinych, samozrejme poslusnejsich. Ten, kdo ma moznost nahlednouti do vykazu zemskych uradu prace, do zprostredkovatelen prace, odborovych organisaci, vi, ze take stav soukromych zamestnancu je nezamestnanosti velmi zle postizen. Bohuzel, ze prave u prislusniku tohoto stavu je velmi malo porozumeni pro odborove organisace, ktere je pred utiskem a nezamestnanosti chrani. A tak s pripady krute, ale skryvane bidy setkavame se prave nejvice u prislusniku stavu soukromych zamestnancu. Uvadim jenom k informaci, ze podle zprav, ktere vydaly odborove organisace soukromych zamestnancu, jenom u obchodniho pomocnictva v r. 19. 5 bylo 28.020 neumistenych uchazecu o praci. Tisice absolventu chrli kazdorocne obchodni skoly, jednorocni i dvourocni, obchodni akademie, a maloktery z nich ma vyhlidku na brzke zamestnani. K nim je dluzno pocitati tisice maturantu strednich skol, vsecky absolventy mestanek, kteri v nedostatku jineho zamestnani vrhaji se vsichni do soukromych sluzeb. A tak dusledek se projevuje zejmena v mesici cervenci a srpnu rapidnim stoupnutim cislice o praci prihlasenych uchazecu v soukromem zamestnani.