Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 56. schuze (obsah, prilohy) | Streda 24. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: R. Bohm, Dubicky.

210 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady min. dr Derer.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci Nebuska, dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 23 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na tento tyden posl. Pikovi.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. inz. Richtra na den 22. cervna.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu ceskoslovenske soc. dem. strany delnicke posl. Polacha za posl. dr Meissnera; klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Stranskeho za posl. Lance.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Kellnera za posl. Fischera; klub poslancu narodni obce fasisticke posl. dr Branzovskeho za posl. dr Dominika.

Do vyboru zivn.-obchodniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Hollubeho za posl. dr Roscheho.

Do vyboru iniciativniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Knochela za posl. Illinga.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 20. cervna 1936, c. j. 13.970/1936 m. r., ze vlada predlozila senatu k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrh zakona, kterym se zavadi prukaz zpusobilosti pro zivnost hostinskou a vycepnickou v zemich Slovenske a Podkarpatoruske.

pocatkem schuze:

Zprava tisk 550.

Interpelace tisk 523 (I az XIII).

Navrhy tisky 544, 548 - prikazany vyboru iniciativnimu.

zahranicnimu a zivn.-obchodnimu vladni navrh tisk 546;

ustavne-pravnimu a rozpoctovemu usneseni senatu tisk 549.

ve schuzi dne 23. cervna 1936 prikazany k radnemu projednavani navrhy vyborum:

soc.politickemu tisky 467 a 501,

soc.politickemu a brannemu tisk 494,

soc.poltickemu a rozpoctovemu tisky 535 a 539,

zemedelskemu a rozpoctovemu tisky 493, 495, 498 az 500, 502, 505 az 507, 510, 513, 514, 516 az 519, 522, 524, 525, 532 az 534, 540, 543, 545,

kulturnimu a rozpoctovemu tisk 496,

kulturnimu, soc.politickemu a rozpoctovemu tisk 512,

kulturnimu tisk 515,

ustavne-pravnimu tisky 520 a 529.

Predsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 55. schuzi snemovny dne 22. cervna t. r. projev ohrozujici bezpecnost statu z reci posl. Birkeho.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o navrhu posl. Teplanskeho, dr inz. Brdlika, dr Meissnera, dr Klapky, dr Novaka, Ostreho, Tauba a Viereckla (tisk 448) na zmenu zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 262 Sb. z. a n., o dani z masa (tisk 541).

Zpravodajem jest p. posl. dr inz. Brdlik. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr inz. Brdlik: Slavna snemovno!

Rozpoctovy vybor v sezeni dne 19. t. m se usnesl doporuciti plenu posl. snemovny schvaleni iniciativniho navrhu, ktery podali pp. posl. Teplansky, dr inz. Brdlik, dr Meissner, dr Klapka, dr Novak, Ostry, Taub a Viereckl. Podstatou a vedouci myslenkou predlozene osnovy je, aby nezasahovala do materialniho pomeru mezi zemedelci a financni spravou, nybrz aby zjednodusila pomer mezi poplatnikem na jedne strane a financni spravou na strane druhe. A v tomto smeru jde o dva pripady. Bud jde o dan z domacich porazek, urcenych pro vlastni potrebu, anebo jde o nucene porazky z duvodu onemocneni zvirete.

Pokud jde o prvy pripad, o dan z porazek pro vlastni potrebu, zjednodusuje to osnova timto zpusobem: Az dosud zemedelec, ktery chtel poraziti kus pro vlastni potrebu, byl povinen pred porazkou zaslati slozenkou na financni reditelstvi prislusnou castku podle druhu kusu a jeho vahy. Bylo to u veproveho dobytka podle vahy kusu 12 Kc, 24 Kc nebo 36 Kc, u koz a ovci 8 Kc atd. Kdo nevyhovel teto povinnosti, byl pokutovan pateronasobnou castkou. V tomto pripade se zjednodusuji pomery potud, ze se individualni priznavani a zasilani penez promenuje na pausal, ktery bude vymeren z jednotky plochy, a to z 1 ha v takove vysi, aby stat timto pausalem nedoznal zadne ujmy a dostal svou castku, ktere potrebuje, t. j. 11 mil. Kc.

Aby nevznikla zadna disparita mezi obvody extensivnimi a intensivnimi, zejmena s hlediska obvodu horskych, kde je znacna cast pastvin, tu pastviny z tohoto propoctu jsou vynechany, takze to vlastne znamena zpausalisovani teto dane ve vysi 1·50 Kc pro 1 ha u tech, kteri jsou povinni dani obratovou, t. j. nyni az do 50 ha, a to zemedelske plochy bez pastvin. Tim je dosazeno urcite parity mezi obvody nizinnymi a horskymi, mezi obvody intensivnimi a extensivnimi na strane druhe. To znamena, ze se ulehcilo poplatnikovi, zejmena racte promitnouti tyto pomery na Slovensko, pokud jde o priznavani. On nemusi shaneti u berniho uradu teprve slozenku, kterou by posilal penize na financni reditelstvi. Financni reditelstvi pak upozornuje duchodkovou kontrolu, co se stalo, duchodkova kontrola jde a vysetruje tento pripad. Velmi casto vytyka zemedelci, ze kus byl tezsi, ba nekdy meri dimense, abych tak rekl, jitrnic a z nich usuzuje na vahu, pokutuje, ze nebyla spravna priznavka ucinena, a znemoznuje a zneklidnuje pomery, zejmena na Slovensku a Podkarpatske Rusi. Nyni by tento 1·50 Kc zaplatil zaroven jako prirazku k dani obratove, bylo by to zaplaceno timto jednoduchym pausalem a zemedelec by byl zbaven te povinnosti, jak jsem o ni prave hovoril.

Panove, tento rozpocet je udelan na zaklade udaju Statniho uradu statistickeho ktery udava, jaky je uhrn vynosu dane z porazek domacich, ale nikoliv jen zemedelcu. Bylo tedy potrebi od cifry, ktera se pohybuje mezi 13 a 15 miliony Kc odcitati tu cifru porazek, ktera neni vazana na zemedelske povolani, cimz, kdyz provedeme a delime potom poctem hektaru az do onech 50 ha velikostni skupiny po odecteni plochy pastvinne, a kdyz to propocteme individualne, dospejeme k 1·50 Kc platby, kterou budou platiti zemedelci, pokud nepodlehaji pausalu dane z obratu, a tim dospivame k cifre 11 mil. Kc, coz jest to, co tato dan vynasela pro statni pokladnu. Vazene shromazdeni, zde je tedy znemozneno urcite sikanovani a - rekneme si uprimne - v praxi zemedelske tahani se o chlup, protoze o zadnou velkou vec nejde, nybrz jde jenom o uplatneni urcite prestize a odstraneni vsech tech neprijemnosti, jez byly zpusobeny duchodkovou kontrolou.

To je jeden pripad, ktery resi tato osnova. Druhy pripad se vztahuje na nutne porazky, ktere zemedelec musi provesti na zaklade onemocneni zvirete. Panove, jak to bylo az dosud? Dosud se to provadelo tim zpusobem, ze zemedelec byl povinen do 24 hodin po onom faktu, kdy byl nucen zvire nouzove odporaziti, ponevadz bylo nemocne, sloziti onu prislusnou castku bez ohledu na to, jestli zvire bude musiti byti cele zakopano, nebo jestli snad zverolekar uzna urcitou cast za konsumu schopnou, ktera by ve smyslu dane z masa teprve pak teto dani podlehala. Zemedelec musel tedy zaplatiti okamzite prislusnou castku, ktera delala na pr. u dojnice 100 Kc, musel zaplatiti pohodnemu za zakopani kusu, vedle toho musel zaplatiti zverolekare a reznika za stazeni kuze a rozctvrceni, a to v dobe, kdy potreboval zrovna nejvic penez, aby si zakoupil nahradni zvire. A prosim, abyste si to zase promitli do malozemedelskych pomeru na Slovensku, kde nakonec je ona dojnice trebas zivitelkou rodiny; zemedelec ma platiti vsecko to predem, ale nikdo mu neda nahradu za uhynuly kus. Nyni tedy, prosim, menime v te veci velmi malo, ale zachranujeme celou vec. Rikame, ze zemedelec nemusi onu castku zaplatiti 24 hodiny po porazce, nybrz 24 hodiny po prohlidce zverolekarem; to znamena, ze zemedelec zavola zverolekare, ktery konstatuje, zdali zvire se nemusi vylouciti z konsumu a zdali nasledkem toho musi byti cele zakopano, a zemedelec neni povinen zasilati celou castku, kdezto drive, kdyz ji zaslal, musel poslati zadost na financni reditelstvi, aby mu tato dan, kterou zaplatil, byla slevena a vracena, financni reditelstvi ji predalo duchodkove kontrole, ta to vysetrila, a kdyz to dobre slo, do roka dostal zemedelec onech 100 Kc zpatky. Nyni nebude zemedelec platiti, kdyz zverolekar uznal, ze zvire neni konsumu schopne vubec. Jestlize zverolekar uznal, ze je schopne konsumu na pr. do 50%, zaplati zemedelec dan z masa jenom z techto 50%, kdezto drive byl povinen zaplatiti dan z celeho kusu, v nasem pripade 100 Kc, a pak zadati za vraceni 50 Kc.

Vazene shromazdeni, slavna snemovno! Je videti, ze nejde o zadnou materialni stranku pripadu, ze statu ma se dostati, coz jeho jest, ale ze to znamena jenom zjednoduseni pomeru mezi poplatnikem na jedne strane a financni spravou na druhe strane, ze to znamena krome toho urcite ulehceni cele agendy duchodkove kontroly, ktere muzeme doporuciti, aby se pak zabyvala vaznejsimi pripady, aby hledala tajne vyrobny palenky, a podobne veci, coz by skutecne pro financni spravu znamenalo uspech, a aby se nezdrzovala vecmi, ktere jsou bezvyznamne. Vazene shromazdeni, musime se diviti, verte mi, ze jsme tyto pripady nechali tak dlouho vubec nereseny. Podivejte se, resime velky problem socialni, resime problemy, rekl bych, statni v souvislosti se Slovenskem, ale, verte mi, je s podivenim, ze tento problem, ktery se na Slovensku promita skoro na statni problem, ponevadz na Slovensku v dobe Madarska tuto dan vubec nemeli, jsme neresili a takoveto sikanovani jsme nechali dale, ackoli nakonec se nekdy promitalo v tom smyslu, ze si drobni lide z toho vyresili otazku postaveni proti statu vubec.

Tedy uvazuje tyto momenty, uvazuje moment, ze statni pokladna o nic neprijde, ze to znamena soucasne vyreseni duleziteho pomeru s hlediska statniho mezi poplatnikem a financni spravou, dovoluji si doporuciti slavne snemovne, aby osnovu zakona prijala v tom zneni, jak byla rozpoctovym vyborem odhlasovana a plenu predlozena. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Nez budeme pokracovati v jednani o tomto odstavci, navrhuji podle usneseni predsednictva sloucene projednavani, respektive sloucenou rozpravu s rozpravou o odstavci 2 poradu, zahajenou v 55. schuzi snemovny dne 22. cervna t. r., to jest:

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 266) zakona, kterym se meni a doplnuje zakon o primych danich (tisk 542).

Duvodem pro navrhovane slouceni jest pribuznost projednavane latky.

Jsou proti tomuto navrhu nejake namitky?

(Nebyly.)

Neni jich. Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Pristoupime ke spolecne rozprave.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Aby nevzniklo nedorozumeni, upozornuji, ze posl. dr inz. Brdlik, ktery je zpravodajem o odst. 1 dnesniho poradu, jest v teto rozprave prihlasen jako recnik k odst. 2 poradu, tedy k osnove zakona o primych danich.

Prihlaseni jsou rici: na strane "proti" pp. posl. dr Pruzinsky, Kopriva, Trnka, Turcek, Schenk, dr Peters, dr Stula, Nepomucky, Spacek; na strane "pro" pp. posl. dr inz. Brdlik, dr Meissner, Ostry, Bezdek, R. Chalupa, Batkova.

Davam slovo prvemu recnik na strane "proti", p. posl. dr Pruzinskemu.

Posl. dr Pruzinsky: Slavna snemovna!

Je nepopieratelne ze statne financie su problemom velmi dolezitym, ale zaroven aj problemom velmi chulostivym. Statne financie su problemom velmini dolezitym nielen pre seba, ale aj pre to, lel bo statne financie uzko suvisia s narodnym hospoarstvom. Dobry stav statnych financii odzdzzrkadluje sa v sukromnom hospodarstve a opacne. Aby som dokazal, co som tvrdil, dovolim si poukazat len na 3 dolezitejsie zjavy.

Po prve na uverovy problem. Uverovy problem uzko suvisi so statnymi financiami. Tam, kde stat je nuteny, aby pre schodky statneho hospodarstva ustavicne uzavieral uverove obchody, tam, kde stat usstavicne odcerpava na kapitalovom trhu znacne zasoby kapitalu, je samozrejme, ze to sposobuje nepriaznive na kapitalovy trh. Sposobuje to nepriaznive na urok a pripadne zapricinuje to, ze uver pre sukromne hoshpodarska o je tazkko dosazitelny.

Pozrime si druhy problem, problem vyroby a zamestnanosti. Tam, kde su dane tazive, tam, kde su take dane, ktore ochromuju vyrobu, dane obchodne, tam vyroba klesa a nasledkom toho sa dostavuje znacna nezamestnanost. Tu je problem menovy, valutovy. Tam, kde statne financie su v neporiadku, je stabilita meny ohrozena. Stat je zlakany k tomu, aby previedol inflaciu, aby schodky statneho hospodarstva kryl obezivom inflacnym sposobom vydanym, a je samozrejme, ze to musi mat svoj vliv aj na stabilitu, na stalost meny, valuty.

A je nepopieratelne, ze dobreho stavu statnych financii zavisi aj to, v akej miere bude plnit ten ci onen stat svoje ukoly na poli politickom, kulturnom, humannom a inom, lebo financne prostriedky su potrebne, aby stat svoju cinnost vykonaval. A ked sa pozreme okolo seba, vidime, ze tam, kde su snsnesitelne hospodarske pomery, kde je ziivot h ospodarsky v istej mimiere v poriadku, tam su v poriadku i statne financie. Odvolavam sa na priklad Velkej Britanie a na priklad Svedska. Tam su statne financie v poriadku, tam deficitove hospodarennie nie je a preto tam su i snesitelne hospodarske pomery. A naopak, jestli si pozreme staty, ktore zapasia s udrzanim valuty, ktore zazapasia s tym, aby mohly udrzat stabilizaciu meny, to obycajne ma svoju pricinu v tom, ze statne hos podartvo je schodkove.

Pozrime sa, ako vyzeraju statne financie u nas v Ceskoslovenskej republike. Ako nedavno spomenul pan zpravodajca k statnemu zaverecnemu uctu, ktory sme nedavno projednavali, od vypuknutia krizy statne zaverecne ucty koncia so znacnym deficitom. V krizovej dobe ti.eto deficity statnych zaverecnych uctov prestupily cifru 6.5 miliardy Kc. Statny dlh prestupil zaroven vysku 40 miliard Kc, co je velmi povazliva vec, ked bereme v uvahu, ze sice su staty, ktore maju vacsi statny dlh; ale to su staty vacsie, bohatsie, staty, ktore maju take pomery ako my, nemaju tak vysoky statny dlh. Posledny zaverecny ucet na spravny rok 1936, ked berieme do uvahy vsetko, teda i hospodarenie na rozpocet i mimo rozpoctu, vykazal deficit 1.030 mil. Kc a ked uvazime, ze tu maly vliv rozne okolnosti, vykazuje este pomerne priaznivy stav. Poukazujem na vysoky stav kratkodobeho statneho dlhu, ako sa javil koncom minuleho roku, a z toho vseho vidime, ze stav nasich statnych financii nie je prave skvely.

A tu sa chceme zaoberat debatou, ktora sa rozvirila v odbornych a dennych casooisoch a ktora sa toci okolo otazky, ci je to potrebne, aby v dobe hospodarskej krizy statny rozpocet a zaroven aj statne zaverecne ucty boly vyrovnane, ci nie. Z jednej strany sa poukazuje na to, ze v dobe krizy, v dobe hospodarskeho upadku vobec nie je potrebne, aby statny rozpocet a statne zaverecne ucty boly vyrovnane. Tvrdi sa, ze je dostatocne, ked sa vyrovna statny rozpocet v dlhsej dobe, a poukazuje sa, ze by bolo lepsie rozpocty robit nie na jeden spravny rok, ale na dlhsiu dobu, odporucaju zaviest t. zv. patiletku. Proti tomu druhi tvrdia, ze to nie je spravne, ze i v dobe krizy je potrebne, aby statny rozpocet, ako i statne zaverecne ucty boly vyrovnane. Kde je pravda, co je spravne? Pravda je na strednej ceste. Je pravda, ze v dobe krizy, najma pociatkom krizy pri najlepsom umysle a najleps om usili nebolo mozne statny rozpocet vyrovnat, ze ista cast tarchy musela sa rozlozit na bedra buducich generacii, ale prikll incujem to, ze toto nemoze ist do nekonecna. Preca musime pocitat s hospodarskymi silami, ktore jestvuju, a je zname, ze schodkove hospodarstvo do nekonecna sa prevadzat nemoze. A ja myslim, keby sme dosiahli taky stav statneho dlhu, ako som mal cest uviest, ze nadisla doba, ba uz sme ten bod prekrocili, ked sa musime vyporia dat s tym problemom a veci usporiadat tak, aby do buducnosti nase statne rozpocty a statne zaverecne ucty boly vyrovnane a to nielen na papieri, ale aj vo skutocnosti. A je formalny dovod k tomu; vyse roka mame novy parlament a noveho ministra financii a tu nadisla doba, aby sme sa vazne zaoberali problemom, ako usporiadat statne financie tak, aby rozpocet a zaverecne ucty boly skutocne vyrovnane a nielen na papieri, ale aj vo skutocnosti.

Zastanci teorie, ktoru som uviedol, totizto ze v dobe krizy nie je treba mat vzdycky vyrovnany rozpocet, potazne vyrovnane zaverecne ucty, sa odvolavaju na nezapomenutelneho dr Rasina a poukazuju na to, ved aj v tej dobe, ked bol ministrom financii Ceskoslovenskej republiky dr Rasin, hospodarilo sa so schodkom, ba so znacnym schodkom, aj Rasin predkladal schodkove rozpocty a jeho zaverecne ucty sa koncily schodkom. Panovia, vec sa ma inak. Myslim, ze Rasin to nerobil dobrovolne, a keby teraz Rasin zil, iste by netvrdil to, ze nie je potrebne, aby sme do statnych financii zaviedli poriadok, aby sme hladeli k tomu, aby tak statny rozpocet, ako zaverecne ucty boly vyrovnane.

Panovia, pripominam to, ze doby, ked bol ministrom financii dr Rasin, boly celkom ine. Vtedy sa ten stat zariadoval, vtedy ten stat musel tvorit ustanovizne, institucie, ktore neboly. To je preca spravodlive, aby trovy toho prveho zariadenia neniesla na 100% terajsia generacia, ale aby ista ciastka bola prevalena aj na bedra buducej generacie, ktora bude nasledovat za nami. Potom vieme aj, ze vtedy, ked bol ministrom financii dr Rasin, poplatna sila obecenstva ani daleko nebola tak vycerpana ako teraz, vtedy sme nemali 3 % obratovu dan, vtedy sme nemali davky z uradnych vykonov, nemali sme dan na kyselinu octovu, nemali sme dan na elektricke zdroje zarenia atd., vtedy ta poplatna sila obecenstva bola o mnoho menej vycerpana ako teraz; tedy pomery, ktore panovaly vtedy, ked ministrom financii bol dr Rasin, boly docela inaksie.