Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 55. schuze (obsah, prilohy) | Pondeli 22. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Taub.

Zapisovatele: Vavra, de Witte.

186 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Cerny, dr Kalfus, Machnik, dr Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce Nebuska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 42 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Mlcochovi, dr Moudremu, Polivkovi, Beckovi, Schulzovi; na tento tyden posl. Razusovi, dr Kugelovi, Markovi, dr Rasinovi, Rechciglovi, Stivinovi.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. Stejskal, Samalik.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu republikanske strany zemedel. a malorol. lidu posl. Rechcigla za posl. Martinaska; klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Knorreho za posl. inz. Richtera; klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. Lance za posl. dr Stranskeho; klub poslancu strany "Bund der Landwirte": dne 16. cervna 1936 posl. Kunze za posl. Viereckla, dne 18. cervna 1936 posl. Viereckla za posl. Kunze.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. Ticheho za posl. Lance.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. inz. Karmasina za posl. dr Peterse.

Do vyboru ustavne pravniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Fischera za posl. dr Kellnera; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Sirokeho za posl. Slanskeho; klub poslancu csl. strany nar. socialisticke dne 17. cervna 1936 posl. dr Neumana za posl. dr Stranskeho, dne 19. cervna 1936 posl. dr Stranskeho za posl. dr Neumana.

Do vyboru imunitniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Knorreho a Fischera za posl. dr Roscheho a dr Kollnera.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 17. cervna 1936, ze senat projednal a schvalil:

v 36. a 37. schuzi dne 16. a 17. cervna 1936 dodatkove dohody:

k obchodni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Hospodarskou Unii belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednanou v Praze dne 4. prosince 1935 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 13. prosince 1935, c. 253 Sb. z. a n. (k tisku 202-IV sen. 1936),

k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920 o vzajemnych celnich slevach na hudebni nas troje, sjednanou mezi vladou ceskoslovenskou a vladou nemeckou v Praze dne 30. prosince 1935 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 14. ledna 1936, c. 5 Sb. z. a n. (k tisku 203-IV sen. 1936);

v 37. schuzi dne 17. cervna 1936 ve zneni usnesenem posl. snemovnou osnovy:

zakona, jimz se upravuji nektere pravni pomery vysokoskolskych asistentu (k tisku 229-IV sen. 1936) a zakona, kterym se prodluzuje zmocneni podle cl. I zakona ze dne 21. cervna 1934, c. 109 Sb. z. a n., o mimoradne moci narizovaci, ve zneni cl. I zakona ze dne 26. cervna 1935, c. 131 Sb. z. a n. (k tisku 230-IV sen. 1936).

Dotazy posl. Axmanna: ministru ver. praci o silnicnich stavbach v Koutech (c. D 145-IV),

min. soc. pece, jak zachazi sumperska okresni nemocenska pojistovna s pojistenkou Marii Langrovou z Unicova (c. D 146-IV).

Odpoved min. skolstvi a nar. osvety na dotaz posl. Wintermullera c. D 99-IV.

pocatkem schuze:

Usneseni senatu tisk 537 - prikazano vyboru ustavne-pravnimu.

Zpravy tisky 536, 538, 541 a 542.

Nalehava interpelace tisk 531.

Odpovedi tisk 504 (I az XIV).

Navrhy tisky 524, 525, 529, 532 az 535, 539, 540, 543, 545 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 266) zakona, kterym se meni a doplnuje zakon o primych danich (tisk 542).

Zpravodajem je p. posl. dr Novak. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Novak: Slavna snemovno!

Kdyz basnik Goethe jako starec 80lety psal epilog ke grandiosni basni "Faust", k niz udelal si plan jako mladik 18lety a na niz pracoval cely svuj zivot, tu si tam posteskl slovy "Tak u konce jsem s tragedii svoji, jiz vposled tesklive jsem dokonal.½ Uvedomil si totiz, ze ani jeho genius nestacil na zvladnuti toho ohromneho problemu, smyslu zivota lidskeho. Uvedomil si, ze zivot lidsky neni jenom jeden den, ze je to mladi i stari, ze jsou to dejiny, ze je to cela napln ve vsech svetlych i temnych strankach. Byla by to prace titanska a ani genius sebe lepsi nemuze problem ten rozresiti.

Ja jako zpravodaj vyboru rozpoctoveho, "si licet parva componere magnis", mozno-li male veci srovnavati s velkymi, jsem asi v podobnem postaveni jako Goethe, a myslim, take ostatni clenove one povestne rozpoctove sedmy, kteri jsme se vsichni ve spolupraci snazili vykonati dilo dobre pri reforme zakona o primych danich.

Kdyz jsme pristupovali k tomuto ukolu, meli jsme na mysli dve vudci myslenky: Nejprve zlepsiti danovy system po strance spravedlnosti nebo aspon aequity, t. j. slusnosti, a za druhe chteli jsme zlepsiti nepriznivy pomer, ktery je mezi poplatnikem a statni financni spravou. Slavna snemovno! Ani ja, ani moji spoludruzi v te praci, ani cely rozpoctovy vybor nejsme tak domyslivi, abychom si rekli, ze se to dilo podarilo. Dane, to je take vytvor rady veku, je to vytvor smysleni te ktere doby. V danovych systemech se odrazeji myslenky dne, a neni mozno dane odpovidajici spotrebam doby stanoviti tak, aby vyhovovaly hospodarskemu i spolecenskemu slozeni a stavu ve state te ktere doby. Dane se opozduji velice za skutecnym zivotem, a proto mnohe myslenky, ktere v nich jsou uplatneny, uz neodpovidaji smysleni doby nove.

K cemu se muzeme priznati, jest, ze jsme chteli provesti trochu zlepseni. A jestlize, slavna snemovno, budete cititi v teto osnove nejake nove myslenky, chapejte je jako naznaky noveho radu, ktery se tvori, a ktere nasly vyraz ponejprv zde v teto nasi danove predloze. Ja - a jiste vy vsichni - vime dobre, ze poplatnik nikdy nebude spokojen se zadnou danovou reformou, at bude jakakoliv. Dane jsou namireny proti jeho sobeckosti, a proto se musime alespon vynasnaziti, aby pomer mezi nim a financni spravou byl aspon snesitelny.

Slavna snemovno! V zajmu naseho pracovniho danoveho sourucenstvi se musim vyporadati s urcitymi nazory, ktere byly proti nasi cinnosti v tisku jednoho smeru uplatnovany. Vsimnete si podivneho zjevu. Byl cas, kdy poslanci Narodniho shromazdeni byli peskovani za to, ze pry nedelaji nic iniciativne; byli srovnavani s manekyny, kteri jsou jenom postrkovani. Bylo liceno, ze jejich prace zalezi v tom, ze udelaji nekde na pismene hacek nebo za slovem carku, ale ze iniciativne se nezucastni na vedeni statu. To bylo v dobe, kdy jsme jeste nemeli zmocnovaciho zakona a kdy snemovnam byla dana plna volnost se uplatniti pri praci zakonodarne. Nyni se vsak karta obratila, a byli jsme zase v urcitem tisku napadani proto, ze jsme chteli reformovati dukladne, ze jsme se nechteli spokojiti jen s oskubanou predlohou, jak jsme ji dostali na poslanecke stolky. Byli jsme napadeni proto, ze jsme chteli v dobe, kdy pusobnost Narodniho shromazdeni - je treba toho litovati je znacne oklestena a kdy je omezena zmocnovacim zakonem, podrobili zkoumani dosti dukladnemu predlohu, ktera za vsech dob patrila k vysadam snemu zakonodarnych. Slavna snemovno, ja v tom citim vliv tech, kterym prave iniciativnost parlamentu v teto osnove byla velice neprijemna a kteri se chteli proto pokusiti o diskreditovani tohoto sboru, ze nema smyslu pro potreby statu.

Slavna snemovno, domnivam se, ze je treba opravdu, aby nejenom v otazce danove, nybrz i jinak byla zesilena iniciativnost poslanecke snemovny i senatu. Podivejte se na tezkou praci vladnich cinitelu. Jsou vycerpavani, nestaci ani nervove, ani casove, a to velike zatizeni vede k tomu, ze mnohe osnovy, a to hodne dulezite, vychazeji ven a nenesou pronikave znamky zlepseni. Je to psychologicky pro vladu prirozene. Ona jde a musi jiti cestou nejmensiho odporu. Quieta non movere - mame-li pokoj, tak to nerozburujme. Pusobi zde styky hospodarske, styky financni, pusobi zde, rekl bych, i spolecenske styky, takze se vlada vyhyba - musi to tak delati - problemum, ktere by ji mohly ztiziti jeji praci. Proto pronikave zmeny v zakonodarstvi muzeme cekati jedine od iniciativy zakonodarnych sboru, a jestlize bychom dopustili, aby se tato iniciativnost neprojevovala nebo nemohla projevovati, pak mam obavu, aby se potom ty reformy nedelaly jinou cestou, jiz ne v demokratickem systemu statnim. V nejhorsich pripadech to konci take tak, ze pronikave zmeny hospodarske a spolecenske delaji se potom i revoluci.

Slavna snemovno, mate na stolcich osnovu zakona a pamatujete si, jak vypadal puvodni vladni navrh, a citite z toho, jak byl oskuban proti tomu, co nyni vyslo z prace rozpoctoveho vyboru.

Nyni obratme se k problemu samemu. Jako predpoklad jsme meli, ze danova osnova, jak vyjde z nasi spoluprace v rozpoctovem vyboru a rozpoctove sedmy, nesmi vynesti pro stat mene nez vladni navrh. Pod timto hlediskem divali jsme se na vladni navrh a zaujali jsme dvoji stanovisko. Zkoumali jsme cely zakon o primych danich s hlediska spravedlnosti a aequity a za druhe jsme jej posuzovali s hlediska pomeru mezi poplatnikem a statni financni spravou.

Mam-li referovati o tom prvnim zpracovavani, pak musim pripomenouti, ze v podstate vladni navrh zavadel jen jednu dan - rentovou, ponevadz uprava, ktera tam byla o dani vydelkove, byla tak nepatrna, ze zmizela svym vynosem oproti dani rentove. Slavna snemovno, my jsme se tedy obratili ke zkoumani spravedlnosti anebo aspon aequity k vladnimu navrhu v oboru dane rentove. A priznam se vam, ze jsme zde meli velice tezke postaveni a ze nase uvahy byly po teto strance velice vazne. Uvazovali jsme, ze sice rentova dan je take dani vynosovou, ale kdyz jsme si uvedomili, ze rentova dan zvysena o 100% bude se dotykati nejen tech, kteri maji aspon danove minimum, nybrz i tech nejmensich, i vdov a sirotku, pak jsme stali pred osudnym rozhodovanim, mame-li to povoliti ci ne. Na konec jsme se priklonili ke zneni vladniho navrhu, a to proto, ponevadz povazujeme nynejsi stav statu za velice vazny, kdy k obrane jeho - a toto znamena obranu - musi prispeti nejen zamozny, nybrz i slaby. Kdyz si rodina buduje rodinny dum, prinaseji kaminky a cihly i male deti, ktere jinak praci podrobeny nejsou, i ty pomahaji k velkemu svemu dilu. Tedy pri uvaze potreb statu jsme se rozhodli akceptovat toto zvyseni. Ale ja divam se na to tak, ze toto stanovisko nam teprve dalo pevny mravni postoj, ze jsme mohli rozresiti a ze jsme rozresili tak, jak je to v tomto zakone, i jine problemy danove, kde odpor nebyl jen u poslancu, nybrz kde odpor byl u vsech mocnych cinitelu ve state a uplatnoval se vsude velmi vehementne. Rekl bych, ze prijeti zvyseni rentove dane bylo klicovym postavenim nasi reformy danove, a opirajice se o fakt, ze jsme zatizili danovou reformou vdovy a sirotky, necouvli jsme a rozresili jsme i otazky, o nichz jsem se zminil, kde jsme se museli podivati na nektere problemy, dosud v danovem zakone neuplatnene a neresene.

Slavna snemovno! Dovolte mi, kdyz budu naznacovati o co jde, abych zde pronesl uvahu trochu teoreticky vseobecnejsiho razu. Jde o postaveni silnych kapitalovych asociaci k danovemu systemu. Dnesni hospodarska struktura v techto asociacich ztratila jiz davno individualisticky charakter, ale pres to tech vyhod zbylych i z toho individualistickeho zakonodarstvi se houzevnate drzi tam, kde je to ku prospechu. Kdo vladne dnes velkymi kapitaly, nevladne kapitaly svymi, ponevadz ty kapitaly jsou namnoze povahy anonymni, at jsou to akcie, vklady v bankach, nebot jsou to vklady u bank a peneznich ustavu, upotrebene jako provozovaci kapital v onech hospodarsky kapitalove silnych spolecnostech. Tedy dnes muzeme rici, ze ti, kteri vladnou na hospodarskem poli velkymi kapitaly, nevladnou z prevazneho procenta kapitaly svymi, nybrz kapitaly, ktere jsou jim jen jistym zpusobem svereny do spravy. Druhou veci potom je prosperita. Vzdyt vite, ze na prosperitu a hospodarsky vysledek techto zavodu pusobi cim dale tim vice zakonodarstvi a ruzna opatreni statni, nikoli soukroma iniciativa predsedu, reditelu nebo jednatelu toho vseho. A tak, kdyz uz mluvime o hospodarskem vysledku, domnivam se, ze hospodarsky vysledek a platy, ktere z toho resultuji, nejsou jenom veci tech, kteri si je dali, nybrz ze jsou take veci statniho kolektiva, statniho spolecenstvi, jednak z toho duvodu, ze penize tam sverene a pracujici museji mit jako sveho prokuratora statni pospolitost, jednak ze vynos, prosperita je zavisla na ruznych statnich narizenich. Vime, ze k provedeni teto myslenky se nehodi danovy zakon, ze k tomu neni nejvhodnejsim instrumentem. Jestlize jsme vsak pouzili danoveho zakona, abychom provedli jiste korektury, je to s nasi strany upozorneni, abychom nevahali s provedenim reforem hospodarskeho a spolecenskeho radu, jak toho vyzaduje dnesni chod spolecensky a hospodarsky.

Co jsme tedy udelali v tomto smeru? Jednak neodpocitavame od zakladu dane duchodove dary, ktere tvori soucast sluzebnich pozitku a jsou jinou jejich formou, jestlize presahnou castku 20.000 Kc. Dale jsme postihli platy - at v jakychkoliv formach a pod jakymkoli titulem - vydelkovou dani u podniku, ktere je vyplaceji, jakmile presahnou 250.000 Kc. Abychom pak zabranili dvojimu zdaneni, upravili jsme kvotu tak, aby obe dane, t. j. dan vydelkova a dan z vyssiho sluzneho, daly dohromady tolik, kolik by vydala pri normalni sazbe jenom jedina dan, totiz dan vydelkova. Dale jsme upravili otazku holdingu. Kdyz hospodarsky vynos, dividenda nebo podily ze zisku nejakeho zavodu prechazely do pokladny jineho podniku, podrobeneho zvlastni dani vydelkove, byly az dosud osvobozeny od zdaneni zvlastni dani vydelkovou. To slouzilo k tomu, ze zde unikaly tezke desitky milionu zdaneni vydelkovou dani. Jako duvod pro to se uvadelo, ze to ma napomahati repatriaci ceskoslovenskych hodnot dislokovanych v cizine, a snad se i stalo, ze sem byly prevedeny nektere takove hodnoty. Domnivam se vsak, ze tento efekt zdaleka nesplnil to, co zde bylo dano statem ve forme teto ulevy; ustanoveni o holdingu stalo se prostredkem, jak pomoci vymeny baliku akcii uteci zdaneni. My jsme tuto otazku rozresili tak, ze vynos holdingu bude postizen aspon takovym procentem, jake by odpovidalo rentove dani z techto dividend, ovsem promitli jsme to do vydelkove zakladny druhych podniku, do jejichz pokladen vytezky ty plynou.

Rozresili jsme otazku platu societernich organisaci, jednatelstev, predstavenstev, nebo jake nazvy vsechny maji.

Slavna snemovno! My mame organisovan hospodarsky zivot podle ruznych hledisek. Nektere organisace jsou moderniho typu, jine zastaraleho, nektere jsou tak pruzne, ze umoznovaly zariditi to tak, aby zisk, vynos, sam o sobe pekny, byl uplne rozdelen anticipacne, ve forme platu jednatelu, po pr. spolecniku, takze ty zavody platily pouze minimalni dan, jak ji uklada zakon o zvlastni dani vydelkove. Slavna snemovno! I po teto strance domnivam se, ze jsme ucinili dobrou praci. Nesmime totiz zapomenout, ze nebudou-li platit dane ti, kteri je platit mohou, kteri ty prospechy a zisky maji, pak musime dane vybrat od sirokych vrstev.

Slavna snemovno! My jsme nemohli zavirati oci pred faktem, ze obzvlaste vseobecna dan vydelkova je tezkym bremenem drobnych poplatniku, ne sice sama svou vysi, nybrz tim, ze na ni jsou zaveseny prirazky jednak prilis vysoke, jednak od mista k mistu se menici, takze to znemoznuje vytvoreni bezpecne politiky v samosprave. Velevazeni, pripomneli jsme si, a i kdyz jsem k tomu nebyl oficielne zmocnen, tedy po nazorech, pronesenych v rozpoctovem vyboru, mam opravneni prohlasiti, ze je treba resiti otazku samospravnych financi a potom samospravnych prirazek, coz se musi nutne promitnouti i do vynosu a zatezovani vseobecnou dani vydelkovou. To byl, v hlavnich rysech, prvni problem, jejz jsme resili.

Druhy problem je vyporadati se s hlubokou neduverou, ktera je mezi poplatnikem a financni spravou. Slavna snemovno, ja vim, ze nikdy nebude prilis velke lasky mezi poplatnikem a berni spravou nebo bernim uradem. O tom si nedelame zadnych ilusi, ale neceho je treba: je treba zjednati jasno, aby poplatnik vedel, na cem s financni spravou je. Je faktem, ze financni sprava nezvladla zakon dosud platny, zakon o primych danich, ze nezvladla novou myslenku, aby se dane vymerovaly na bezny rok podle hospodarskeho vytezku tehoz roku, aby se vymerovaly v roce pristim a zatim aby se v beznem a nasledujicim roce, dokud neprijde platebni rozkaz, platily zalohy. Nevyrizovaly se predpisy, nevyrizovaly se rekursy a placene zalohy a zase zalohy a zalohy zpusobovaly takovy zmatek, ze se poplatnik domnival, ze se s nim nenaklada docela spravedlive. Ten system byl teoreticky spravny, hlavne berni sprava mela jasno, mela hospodarsky vysledek, kdyz predpisovala dan, prakticky to vsak zpusobovalo na bernich uradech tak velke obtize, ze pomalu ty urady, ackoliv mnozstvi pracujicich uredniku bylo rozmnozovano, nemohly splniti, aby byly a jour. Situace by byla dobra, jeste dnes by se byla zachranila, kdyby bylo mozno odpustiti dane za jeden rok. Ono se to, aspon ucetnicky v jistem smeru udelalo. Ovsem nedalo se to udelat za platnosti stareho zakona. Teto otazce jsme venovali plnou pozornost a uvazili jsme vsechny stiznosti, ktere se nahromadily za 10 let nejen u financni spravy a uradu, nybrz i na stolcich poslancu a v sekretariatech politickych stran.

Hlavni stiznosti byly v tom smeru, ze prisnost financnich uradu presahuje miru rozumnosti, ze poplatnik velice snadno upadne do kontumace a pak je vyrazen ze spolupusobeni pri vymerovani dani. Vim, ze nesmime brat v uvahu vsechny stiznosti, ktere se octnou v novinach, za bernou minci, nebot mnoho je prehnano, mnohe se opakuje a mnohe stiznosti nesmeruji proti zakonu o primych danich, nybrz proti zakonu poplatkovemu, ale pres to musime rici, ze se rozsirila a stupnovala hluboka neduvera obcanu k financni sprave a celemu statu.