Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 54. schuze (obsah) | Pondeli 22. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Onderco.

Zapisovatele: Vicanek, Sivak.

186 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Cerny, Machnik, dr Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha: jeho zastupci Nebuska, dr Mikyska, dr Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 54. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Slavna snemovno! (Poslanci povstavaji.)

Opet jeden z clenu snemovny odesel z nasich rad: Muz, jenz jeste pred jednim a ctvrt rokem zasedal na tomto stolci, nedavny predseda snemovny, doktor honoris causa Frantisek Stanek neni jiz mezi zivymi.

Prave pro tu ohromnou zivotnost, kterou Stanek projevoval jmenovite v cinnosti verejne, nelze lehko uveriti, ze by jiz nikdy nevystoupil na jeviste zivota.

Mestecko Strmilov bylo jeho rodistem pred 69 lety, roku 1867, tedy v dobe, kdy vsechen cesky i statni rakousky zivot premenoval svuj obsah i sve formy. Stankuv cinny duch pocal pracovati nejprve ve sve obci a pote v kraji, jakmile se v zivote poohledl, kdyz jiz v 25. roce musil po smrti otcove prevziti rodinne hospodarstvi.

Ukazal se dobrym hospodarem, nebot poznatku vlastnich i studii na technice zuzitkovaval ve prospech obce i kraje. Proto se zahy dostal do samospravy obecni i okresni, ba i do zemskeho snemu i do risske rady.

Stanek pro sveho iniciativniho ducha byl vzdy osobou vudci. Nikdy mu nechybelo napadu, ale take nikdy sily, houzevnatosti a hlavne obratnosti k jejich provadeni. Stal vzdy na pevne pude fakt a hotovych pomeru, ale nikdy neprestal pocitati s moznymi zmenami, naopak na ne se pripravoval a jim se prizpusoboval.

Hbitosti jeho ducha nestacil jen jeden obor cinnosti, naopak, chtel obsahnouti mnohe a vsechny. A tak vidime Stanka hned jako iniciatora v oboru zemedelskeho hospodarstvi, jako buditele malorolniku ke sdruzovani a ke zlepsovani vyrobnich i odbytovych pomeru.

Vidime Stanka jako prubojnika venkovskeho uvernictvi a zakladatele peneznich utvaru od malych az k nejvetsim, od druzstev a zalozen az po banky a svazy. Vidime ho jako praktickeho narodohospodare, jenz vycituje potreby mista a lidi a podle nich dava podnety ci podporuje nova nebo dosavadni odvetvi hospodarska a vyrobni.

Umel naslouchati hlasum a potrebam lidu i kraje a vsude bylo jeho pobadajici slovo, po mocna ruka a zakrocujici energie, aby pomohla celku i jednotlivcum. A pro vsechny mel pochopeni. Je malo lidi, kteri pestovali tolik primeho styku s lidmi jako on, styku osobnich i pisemnych, styku soukromych i verejnych, zejmena na precetnych schuzich. A jeho vsudybyla povaha vedla ho nejen k priteli a stoupenci, nybrz i k protivnikum a odpurcum, a tak mnohe se objasnilo, uhladilo, urovnalo, z protivnictvi promenilo ve snasenlivost, ba i v soucinnost.

I kdyz ochuravel, prekonaval svoji nemoc, jen aby neztratil nit cinnosti a styku. Sama sebe i jine presvedcoval o sve nevycerpatelne odolnosti, s kterou se snazil premahati vsechny obtize, o nez v zivote verejnem neni nouze. Jeste tri dny pred smrti opustil leceni a chvatal do Znojma vitat presidenta republiky na jeho ceste Moravou, ktera jemu, rodakovi z Cech, stala se druhou rodnou zemi.

At cinil cokoliv, byl vzdy typem rolnika, jenz jako strom ma sve koreny hluboko v zemi, ale koreny tyto rozsiruje do siroka a stin vetvi prostira co nejsire a nejdale. Takovy byl Stankuv regionalismus, ze citil se vsemi sveho kraje, v nemz se narodil, i kde pozdeji zakotvil a kde se mu zalibilo. Jeho pomocna ruka byla ochotna kazdemu a vzdy.

Jeho politicka cinnost se vsak nikterak nevycerpavala peci o zajmy volebniho kraje. Jak na snemich zemskych, tak na rade risske venoval svou pozornost a praci vsem odvetvim zajmu celeho naroda ceskeho, a to nejen hospodarskym, nybrz i kulturnim, socialnim, a predevsim ovsem zajmum narodnim,

Ceskoslovensko mu bude vzdy vdeciti za to, ze vycitil, ze dalsi cesta v hranicich rakouskouherske monarchie neni mozna, a ze v risske rade videnske, zasedajici r. 1918 nevahal stati se mluvcim lidu a verejne projeviti odhodlani Cechu i Slovaku znovuzriditi vlastni a neodvisly stat. Vytvoril tim jasnou situaci doma i pred svetem a urychlil vyvoj pomeru k dnesnimu stavu a k dnesni forme Evropy.

V novem Ceskoslovensku Stanek zaujal pro svou energii celne funkce politicke i vladni: zprvu byl ministrem verejnych praci, pak post, pak i zemedelstvi. V roce 1932 zvolen byl predsedou nasi snemovny poslanecke a pres vsechnu chorobu take zde vyvinul energii a iniciativnost majici za cil prokazati neodvisle a vudci postaveni parlamentu.

Pred rokem pro chorobu opustil kreslo predsedy a dnes po roce truchlime nad jeho mrtvolou vsichni. Dekuji vam, ze jste tomu dali vyraz povstanim, jimz jste doprovodili moje slova. (Poslanci usedaji.)

Koncim schuzi na znameni smutku a sdeluji, ze se predsednictvo usneslo, aby se pristi schuze konala dnes za 10 minut, t. j. ve 3 hod. 40 min. odpol., na jejimz poradu budou nevyrizene odstavce poradu teto schuze.