Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 53. schuze (obsah, prilohy) | Utery 16. cervna 1936

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Mlcoch, dr Markovic, Langr, Onderco, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Bergmann.

217 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, dr Kalfus, Najman.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Mistopredseda dr Markovic zahajil schuzi ve 3 hod. 29 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli: na dnesni den posl. Kosek; na dnesni a zitrejsi den posl. Jasa, Zajicek, dr Szullo; na tento tyden posl. Marek.

nemoci posl. dr inz. Lokscha.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr Kramar.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznany dodatecne umluvy posl. Salata a Jasi na dny 9. a 10. cervna.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. inz. Richtera a Knorreho za posl. dr Eicholze a Birkeho; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. dr Jar. Dolanskeho za posl. Schenka a posl. Slanskeho za posl. dr Clementise; klub poslancu "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Koglera za posl. Zischku.

Do vyboru techn.-dopravniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Eicholze za posl. inz. Peschku.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Prochazku za posl. Zapotockeho.

Dotazy:

posl. Schenka ministru financi, ze se nevyplaci pohledavka vdove Alzbete Stadlerove (c. D 142-IV);

posl. Nepomuckeho ministru vnitra o protizakonnem postupu okresniho hejtmana v Revuci (c. D 147-IV).

Odpoved min. spravedlnosti na dotaz posl. Krosnare c. D 86-IV.

pocatkem schuze:

Zpravy tisky 526 az 528.

Interpelace tisk 497 (I az XIV).

Navrhy tisky 506, 507, 510, 512 az 520, 522.

prikazany zadosti:

kraj. soudu v Chebu ze dne 8. cervna 1936, c. Nt X 394/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Illinga pro zlocin podle §u 15, c. 3 zakona na ochranu republiky (c. J 152-IV),

kraj. soudu v Chebu ze dne 8. cervna 1936, c. Nt X 393/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Nickerla pro precin podle §u 14, c. 1 zakona na ochranu republiky (c. J 153-IV),

kraj. soudu v Chustu ze dne 19. kvetna 1936, c. Nt V 48/36, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 8. cervna 1936, c. 6126/36, za souhlas s trest. stihanim posl. dr Fencika pro precin podle §u 14, c. 2 zakona na ochranu republiky (c. J 154- IV),

kraj. soudu v Chebu ze dne 9. cervna 1936, c. Nt XI 396/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Franka pro precin podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky (c. J 155-IV),

kraj. soudu v C. Lipe ze dne 10. cervna 1936, c. Nt IX 117/36, za souhlas s trest. stihanim posl. Knochela pro precin podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky (c. J 156-IV).

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu prveho odstavca poriadku, ktorym je:

1. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 491), jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 20. kvetna 1930, c. 70 Sb. z. a n., kterym se upravuji odpocivne a zaopatrovaci platy nekterych statnich a jinych zamestnancu a ucitelu, jakoz i pozustalych po nich (tisk 511).

Zpravodajcami su: za vybor soc.-politicky p. posl. Nemec (csl. soc. dem.), za vybor rozpoctovy p. posl. Bergmann.

Davam slovo prvemu p. zpravodajcovi, za vybor soc.-politicky, p. posl. Nemcovi (csl. soc. dem.).

Zpravodaj posl. Nemec (csl. soc. dem.): Vazena snemovno!

Predlozenou osnovou splaci snemovna cast sveho dluhu statnim zamestnancum. Zakonem cis. 70 Sb. z. a n. ze dne 20. kvetna 1930 byly totiz unifikovany naroky pensistu statnich, statnich podniku a jinych zamestnancu a ucitelu, jakoz i pozustalych po nich. Timto zakonem byly zminenym pensistum a pozustalym po nich priznany stejne naroky pensijni jako zamestnancum, na ktere se vztahoval platovy zakon c. 103 ze dne 24. cervna 1926. Bylo tak vyhoveno pozadavkum pensistu, aby odstranen byl rozdil mezi tak zv. staropensisty a novopensisty a aby narok vsech pensistu na jejich odpocivne platy ridil se stejnymi normami podle platoveho zakona.

Se zretelem na znacny financni dosah teto upravy bylo provedeni zakona c. 70 rozdeleno do 4 etap; jako kriterium pro zaradeni do nektere etapy slouzilo stari zamestnance. Prve 3 etapy byly ve smyslu zakona take k 1. lednu 1930, k 1. lednu 1931 a k 1. lednu 1932 provedeny.

Tezka financni situace statu si vynutila odklad pri provedeni IV. etapy. Stanoveny termin 1. ledna 1933 pro IV. etapu nebyl dodrzen. Aby se situaci percipientu odpocivnych platu teto etapy ponekud ulehcilo, bylo po dohode s odborovymi organisacemi verejno-zamestnaneckymi stanoveno, ze ti pensiste, kteri meli byti ve IV. etape zrovnopravneni a u nichz doslo k odkladu, maji byti vylouceni ze srazek na svych pensich. Presto vsak domahali se pensiste ze IV. etapy, aby ustanoveni zakona c. 70 byla u nich provedena. Predlozena osnova tomuto pozadavku vyhovuje. Navrhuje se v ni, aby zakon c. 70 z r. 1930 byl v celem rozsahu proveden a IV. etapa s financnim ucinkem k 1. cervenci 1936 zrovnopravnena. Dusledkem tohoto opatreni bude ovsem, ze se na prislusne pensisty budou vztahovati zakonna opatreni o srazkach podle zakona c. 204 z r. 1932 a vladniho narizeni c. 252 z r. 1933.

To v praksi postihne pensisty a vdovy nizsich a strednich kategorii s pensemi pomerne nizkymi. Je to dusledkem konstrukce platoveho zakona c. 103/1926. Lec i pres tento stin jde o opatreni, kteremu plne odpovida pravni narok pensistu ze IV. etapy.

Proto socialne-politicky vybor jednomyslne doporucuje snemovne, aby prislusnou osnovu zakona prijala. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Davam slovo zpravodajcovi vyboru rozpoctoveho, panu posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavna snemovno!

Socialne-politicke zakony nutno posuzovati nejen podle toho, co a jak poskytuji, nybrz i podle toho, kdy to neb ono poskytuji.

S tohoto hlediska nutno posuzovati i projednavanou osnovu o zrovnopravneni IV. etapy staropensistu, ponevadz se provadi v dobe, kdy statni pokladna zapasi s notorickymi schodky a kdy nutno na obranu statu venovati nejen stamiliony, nybrz miliardy ceskoslovenskych korun.

Jiste ze nebude od mista, jestlize pri projednavani teto osnovy dotkneme se historickeho vyvoje pensijniho zaopatreni statnich zamestnancu. Az do 30. listopadu r. 1771 nemeli statni zamestnanci pravniho naroku na pensijni zaopatreni, a take ne jejich vdovy a sirotci. Byli odkazani na tak zv. pense z milosti. Teprve dvornim dekretem c. 95 z 30. listopadu r. 1771 byl vydan pensijni normal, ktery priznal statnim zamestnancum pravni narok na pensi a stejne take jejich vdovam a sirotkum. Tento pensijni normal byl 26. brezna r. 1781 zlepsen tim, ze byla odstupnovana pense statnich zamestnancu tak, ze po 10 letech sluzby meli narok na 1/3, po 25 letech sluzby na 1/2 a po 40 letech sluzby na 2/3 aktivniho platu. Ti pak, kteri slouzili dele 40 let, meli narok na plnych 100% pense. Zaroven bylo take stanoveno, ze kdo se stal nezpusobilym k vydelku bez vlastni viny, nasledkem choromyslnosti, slepoty nebo jine nemoci, obdrzel 1/4 pensijni zaklady, i kdyz neslouzil po dobu 10 let. Ti pak, kdo ve sluzbe si privodili podobnou nemoc, byli posuzovani daleko prizniveji.

Do r. 1864 poskytovala pense jednotliva odvetvi statni spravy z vlastnich prostredku. Vynosem pak ministerstva financi ze dne 13. unora 1864, c. 3.738, byl zaveden jednotny pensijni etat. Pense byly znovu upraveny 15. dubna 1873 risskym zakonem c. 47 a vladnim narizenim ze dne 14. kvetna 1873, c. 74. Na to 14. kvetna 1896 risskym zakonem c. 74 byly zlepseny pense vdov a sirotku a zavedeno po prve placeni pensijnich prispevku. Pense pak byly odstupnovany tak, ze po 10lete sluzbe mel zamestnanec narok na 40 % pensijni zakladny a za kazdy dalsi rok 2 % teto pensijni zakladny. R. 1907, 19. unora risskym zakonem c. 34 byla zavedena pro urednictvo tak zv. 35leta sluzba a stanoveno, ze statni urednik ma po 10lete sluzbe narok na 40 % pensijni zakladny a za kazdy dalsi rok pak 2.4 %. Pro zrizence a kancelarsky pomocny personal zustala vsak i nadale 40leta doba sluzebni, ale vyse pensijnich prispevku byla pro zrizence a kancelarsky personal stanovena ve vysi 3%, kdezto pro uredniky ve vysi 4.3 %. Sluzebni pragmatikou z r. 1914, rissky zakon c. 15, upraveny byly platy aktivnich zamestnancu a zvyseny take pensijni zakladny.

Po prevratu nase zakonodarne sbory nekolikrate prikrocily k uprave pensi, a to 17. prosince 1919 zakonem c. 2 a zakonem cis. 3 z r. 1920 upraveny byly pense po prve. Nato zvyseny zakonem ze dne 3. brezna 1921, c. 99 Sb. z. a n., a konecne, kdyz zakonem cis. 394 z 20. prosince 1922 byly zvyseny pensijni zakladny, melo to reflex take na upravu pensi, ktera byla provedena pak 22. prosince 1924 zakonem c. 287 Sb. z. a n. Konecne platovy zakon z 24. cervna 1926, c. 103 Sb. z. a n., zvysil znovu pensijni zakladny a v nahradu, ze nebyly upraveny pense staropensistum, bylo zakonem z 24. kvetna 1928, c. 80 Sb. z. a n., stanoveno, ze se jim dostane 20% priplatku k normalnim pensim.

Cela tato historie svedci o tom, jak spletitou, komplikovanou materii bylo pensijni zaopatreni statnich zamestnancu, a proto neni divu, ze zakon z 20. kvetna 1930, c. 70 Sb. z. a n., ktery mel provesti unifikaci pensijnich predpisu a tim take zrovnopravneni staropensistu, a vladni narizeni k tomuto zakonu vydane, c. 96 z 26. cervna 1930, neobesly se vzhledem k teto slozite materii bez obtizi a nesrovnalosti, nekde take i krivd. Pensiste byli zrovnopravneni v tom sluzebnim pomeru, v nemz odesli z cinne sluzby, to znamenalo, ze byli uplne vylouceni z dobrodini nekterych poprevratovych personalnich opatreni, jako bylo jmenovani, preskupeni, zvyseni sluzebnich nebo funkcnich pridavku atd. To ovsem zpusobilo mezi pensisty rozladeni.

Zakon c. 70 rozdelil staropensisty na 4 kategorie, t. zv. 4 etapy. Nejstarsi byli zrovnopravneni 1. ledna 1930, kterezto zrovnopravneni se tykalo 54.174 osob a zvyseny naklad byl odhadovan na 162,914.190 Kc. Druha etapa byla zrovnopravnena 1. ledna 1931, tykala se 19.402 osob a odhadovany zvyseny naklad cinil 44,150.140 Kc. Konecne treti etapa byla zrovnopravnena 1. ledna 1932 a tykala se 16.461 osob a zvyseny naklad byl odhadnut na 34,797.130 Kc. Ctvrta etapa byla vsak odlozena a mela byti provedena od 1. ledna 1933; mela se tykati 37.764 osob a zvyseny naklad na ni byl odhadnut castkou 75,310.400 Kc. Zakonem c. 204/1932 bylo provedeni IV. etapy odsunuto na 1. leden 1935, vladnim narizenim c. 275/1934 pak na 1. leden 1936 a vladnim narizenim c. 237 z r. 1935 na 1. leden 1937.

Proto nutno se zadostiucinenim uvitat, ze projednavana osnova ma ucinnost jiz od 1. cervence 1936 a ze tedy lhuta, po kterou meli jeste staropensiste IV. etapy podle vladniho narizeni c. 237 na zrovnopravneni cekat, byla tim zkracena o pul roku. Za dobu 6 let, nez na IV. etapu dochazi, klesl pocet pensistu teto etapy asi na 20.000 osob. Proto se take odhaduje zvyseny naklad na jeji provedeni pouze na 40 mil. Kc proti puvodne odhadovanemu nakladu 75,310.400 Kc, a na druhou polovinu roku 1936 cini tento zvyseny naklad okrouhle 20 mil. Kc. Nutno ovsem podotknouti, ze sotva polovina staropensistu zrovnopravnenim na svych dosavadnich uhrnnych prijmech neco ziska, ze temer dobra polovina, ponevadz nasledkem teto upravy budou pro ne take platit srazky platove, neziska na svem uhrnnem prijmu nic.

Zvyseny naklad se uhradi usporami kapitoly 18 a z uspor skupiny I statniho rozpoctu. Statni podniky pak maji za povinnost uhraditi zvyseny naklad z provoznich rozpoctu a ostatni vydrzovatele maji tento naklad uhraditi sami. To se tyka zejmena naseho ucitelstva, ale ponevadz zeme penez nemaji, bude musit uhradit toto zvyseni nakladu statni pokladna.

Pensijni prispevek, ktery odvadeli statni zamestnanci statni pokladne, byl r. 1919 zakonem c. 2 zvysen na 8% i pro zamestnance, kteri nepozivaji vyhody 35lete doby sluzebni, t. j. kancelarsky pomocny personal a vsichni zrizenci. Platovym zakonem c. 103 byl snizen tento pensijni prispevek jednotne na 6%, zakonem c. 204/1932 znovu zvysen jednotne na 8%. Je jiste nespravedlnosti, jestlize kancelarsky pomocny personal a zrizenci plati stejne 8% pensijniho prispevku jako urednici a nepozivaji stejne vyhody 35lete sluzebni doby, jako je to u uredniku. Domnivam se, ze penize zrizencu maji stejnou hodnotu jako penize uredniku a ze by bylo nejvys spravedlive, aby tato nespravedlnost byla vyrovnana bud tim, ze se prizna i kancelarskemu pomocnemu personalu a zrizencum 35leta doba sluzebni, anebo ze se upravi podle toho pensijni prispevky.

Dosud se take zapomnelo na upravu nebo na valorisaci predvalecnych rent zamestnancu statnich podniku, najme zeleznic. Bezi zde o renty urazove nebo renty provisionistu, ktere jsou stale na vysi predvalecne a rovnaji se hotovym almuznam.

Pres vsechny tyto opravnene stiznosti je nutno uznati dobrou vuli vlady, ze predlozenou osnovou splnuje prvni pozadavek pracovniho sourucenstvi.

Mnoho se mluvi o vzrustu pensijniho etatu u nas. My jsme si toho jiste vedomi, ze pensijni etat vzrusta, ale myslim, ze by se tomu dalo vhodnymi opatrenimi zabraniti. Lze jednak pense maximalisovat (Spravne!) a myslim, ze by to bylo mravnejsi, nez aby se tem, kteri tak zvane se zaslouzili obzvlaste dobrym vykonem sluzby, priznavaly pridavky k pensim, ktere obycejne byvaji jiz hezky vysoke, ve vysi 6 az 20 tisic Kc rocne (Slyste!), ponevadz toto opatreni demoralisuje. Domnivam se, ze by bylo lze nahraditi jinym uznanim zasluhy, zejmena uznanim ethickym nebo moralnim, i kdyz to vypada na pohled nedemokraticke. Myslim, ze na miste pridavku k pensim by se tem, kteri zvlaste vynikali zvlastnim vykonem sluzby, v uznani udelily cestne diplomy, tituly a konecne i treba rady, jako je tomu v jinych statech, a to i ve statech demokratickych s republikanskym zrizenim. Materialni uznani vychovava k hmotarstvi, ktere je prave zde nejmene na miste, nebot v demokracii kazdy ma konat svou povinnost, aniz by cekal zvlastni hmotne odmeny. Lze tedy vynikajici sluzby odmenovati viditelnym uznanim mravnim a neni zapotrebi je honorovati zvlastnimi pridavky k pensijnim pozitkum.

Prali bychom si, aby v dobe nejkratsi bylo prikroceno ke splneni ostatnich opravnenych pozadavku nasich zamestnancu, jak je tlumoci pracovni sourucenstvi, a to zejmena zapocteni predsluzeb, predevsim sluzby vojenske. Nasla-li se uhrada k zvlastnimu pridavku vojenskym gazistum, je ji treba v zajmu obrany statu najiti i k tomuto ucelu. Za druhe je zadoucno z duvodu hospodarskych navraceni vyplatniho terminu, a konecne zruseni uspornych opatreni, ktere by vneslo do rad zamestnancu konecne klid a spokojenost. Bratrska Francie vystihla, ze v nynejsi dobe, plne nebezpeci a zmatku, je oporou statu nejen dobra armada, nybrz i spokojeny statni zamestnanec, a proto zrusila vsechny srazky platove, pricitajic tomuto opatreni stejny ucinny prostredek na obranu statu jako sebe nakladnejsi technicke vyzbroji armady. Nasledujme v tomto prikladu ciziny.

Rozpoctovy vybor ve schuzi dne 9. cervna projednal vladni navrh a usnesl se doporuciti plenu poslanecke snemovny, aby schvalilo tuto osnovu tak, jak se na ni usnesl soc. politicky vybor. Doporucuji proto slavne snemovne, aby tento navrh rozpoctoveho vyboru schvalila. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): K tejto veci su prihlaseni recnici, zahajim preto rozpravu.

Podla usnesenia predsednictva navrhujem lehotu recnicku 40 minut. (Namitky nebyly.)

Namietok niet. Navrhnuta lehota je schvalena.

Prihlaseni su recnici na strane "proti" pp. posl. Drobny, dr Porubszky; na strane "pro" pp. posl. Krejci a J. Sedlacek.